| 4.3.3. "t" and "ts" reflexives | |
|
Chapter: 4. The Object Section: 4.3. Systems of reflexive inflection Subsection: 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Number of examples: 20 | |
| Canosa Sannita Example No. 1 a. m alˈla:vəmi lavo, etc.
t alˈli:və
ts alˈla:və
ts allaˈve:mə
v allaˈve:tə
ts alˈlavə
b. alˈlo:kə tsi ˈdɔrmə bˈbo:nəlà si dorme bene
kulˈlu tsi li ˈkɔmbrə lui se lo compra
ˈkwillə tsi ˈvedə ˈsɛmbrə a ppasˈsa quelli si vedono sempre (a) passare
a kkulˈlu ji tsi ˈditʃə akkuˈʃi a lui gli si dice così
a kkulˈlu ji tsi ni ˈditʃə na ˈpresə a lui gli se ne dice tante
c. tʃi ˈmɛttə lu ˈsa:ləci metto il sale
ji ˈdɛnnə ˈkwɛʃtə gli/ ci dà questo
ji li ˈdɛnnə ce li dà
ji ˈveidə ci vede | |
| Capracotta Example No. 2 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈleɐvə
tsə ˈla:və
tsə laˈvamə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
tsə r akˈkatta se lo compra
tsə n akˈkatta dˈdu se ne compra due
b. ˈɣɛllə tsə ˈðɔrmə bˈbuənəlì si dorme bene
tsə ˈviðənə ˈsɛmbrə pasˈsa si vedono sempre passare
jə tsə ˈda ˈkessə gli si dà quello
jə tsə nə ˈda ˈtrɔppə gli se ne dà troppo
tʃə tsə ˈmettə lə ˈsa:lə ci si mette il sale
tʃə tsə nə ˈmettə asˈsja ci se ne mette molto
c. jə rə ˈdianəgli/ ce lo danno
jə ˈdianə ˈkwiʃtə ci danno questo
rə ˈdianə ˈkwiʃtə gli danno questo
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale | |
| Civitaluparella Example No. 3 a. m arˈra:vəmi lavo, etc.
t arˈrɛ:və
ts arˈra:və
ts arraˈva:mə
v arraˈva:tə
ts (ommə) arˈravə
b. ˈlo:kə tsə ˈdɔrmə bˈbo:nəlà si dorme bene
ˈkwillə tsə vaitə sɛmbrə pasˈsa lui si vede sempre passare
ˈkillə tsə (ommə) vaitə sɛmbrə pasˈsa loro si (pl) vedono sempre passare
tsə nə ˈpiʎʎə ˈdu se ne piglia due
jə tsə da ˈsɛmbrə radˈdʒo:nə gli si dà sempre ragione
jə tsə nə ˈda ˈtrɔppə gli se ne dà troppo
c. jə da ˈkweʃtəgli/ ci dà questo
tʃə lə ˈmettə ce lo mette
tʃə ˈmettə lu ˈsa:lə ci metto il sale | |
| Colledimacine Example No. 4 a. m arˈra:vəmi lavo, etc.
t ɛrˈrɛ:və
ts arˈra:və
i arraˈvemmə
v arraˈve:tə
tsə (dommə) arˈravə.
b. ˈɣɛkkə ts arˈravə ʎə ˈpɛnnəqui si lava i panni
c. jə da ˈkeʃtəci/ gli dà questo
jə ˈvetə a nˈnu ci vede a noi
tʃə so ˈmissə lə ˈsa:lə ci ho messo il sale | |
| Guardiaregia Example No. 5 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tsə ˈla:və
tʃə laˈvamə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
ˈissə tsə r akˈkatta lui se lo compra
ˈissə tsə n akˈkatta ˈdova lui se ne compra due
b. tsə ˈmaɲɲa bˈbo:nəsi mangia bene
tsə ˈvitənə sɛmbə pasˈsa si vedono sempre passare
tsə ri ˈda sɛmpə radˈdʒo:nə si gli dà sempre ragione
tsə nə ri ˈda ˈtroppə si ne gli dà troppo
tʃə tsə nə ˈda dˈdova ci se ne dà due
ˈdekkə tʃə tsə ˈmettə lə ˈsa:lə qui ci si mette il sale
tʃə tsə nə ˈmettə ˈpɔkkə ci se ne mette poco
c. tʃə ru ˈdannəgli/ ce lo danno
tʃə ˈdannə ˈkeʃtə ci danno questo
ri ˈdannə ˈkeʃtə gli danno questo
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale | |
| Guglionesi Example No. 6 a. mə ˈkaurəkəmi corico, etc.
tə ˈkeurəkə
tsə ˈkaurəkə
tsə kurəˈkwɛ:mə
və kurəˈkwɛ:tə
tsə ˈkaurəkənə
b. aˈɣellə tsə ˈðɔrmə bˈbɔ:nəlà si dorme bene
a ˈɣassə jə tsə ˈðannə ˈtrɔppa ˈsɔldə a lui gli si danno troppi soldi
c. ˈɣassə jə lə ˈðalui gli/ce lo dà
jə ˈvaðə ci vede
jə ˈðællə ˈkwaʃtə gli /ci dà questo
tʃə ˈmattə ˈpɔkə ˈsæ:lə ci metto poco sale | |
| Miranda Example No. 7 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈliɐvə
tsə ˈla:və
tʃə laˈvammə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
ˈissə tsu r akˈkatta lui se lo compra
ˈissə tsə n akˈkatta dˈdi lui se ne compra due
b. jaʎʎə tsə ˈdɔrmə bˈbo:nəlà si dorme bene
kaʃtə tsə ˈvɒdə sɛmpə pasˈsa lui si vede sempre passare
ˈlɔrə tsə ˈvədənə sɛmpə pasˈsa loro si vedono sempre passare
c. tʃu ru ˈdɛŋgə ˈdɔppəglielo do dopo
tʃə ˈmattə lə ˈsa:lə ci metto il sale | |
| Montenerodomo Example No. 8 a. mə ˈso rraˈva:təmi sono lavato, etc.
tə ˈʃi rraˈva:tə
ˈts e rraˈva:tə
ˈts emə rraˈva:tə
ˈv etə rraˈvatə
ˈts omə rraˈva:tə
b. aˈɣɛllə tsə ˈdɔrmə bˈbuənəlà si dorme bene
ts ɛ sˈsɛmbrə durˈmitə bˈbuənə si è sempre dormito bene
c. ˈissə jə ˈca:məlui ci chiama
jə ˈdɔ ˈkwiʃtə gli/ ci dà questo
tʃə ˈmɛttə ˈkwiʃtə ci metto questo | |
| Monteroduni Example No. 9 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tʃə ˈla:və
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tʃə ˈlavənə
ˈkwiʎʎə tʃə l akˈkatta lui se lo compra
tʃə n akˈkatta dˈdu:jə se ne compra due
a kˈkwiʎʎə tʃə (tʃə) ˈra radˈdʒo:nə a lui gli si dà ragione
b. a kˈkwiʎʎə ˈpɔʃtə tʃə ˈmaɲɲa bˈbuənəin quel posto si mangia bene
ˈkiʎʎə tʃə ˈvirənə ˈsɛmbə pasˈsa loro si vedono sempre passare
ˈkwiʎʎə tʃə ˈve:rə ˈsɛmbə pasˈsa lui si vede sempre passare
rent a la muˈnɛʃtra tʃə ˈmettə lu ˈsa:lə dentro alla minestra si mette il sale
tʃə tʃə ˈmettə lu ˈsa:lə ci si mette il sale
tʃə tʃə nə ˈmettə ˈpɔkə ci se ne metter poco
c. tʃə ˈrannə ˈkweʃtəci danno questo
rə ˈrannə ˈkweʃtə gli danno questo
tʃə ru ˈrannə gli/ ce lo danno
tʃə nə ˈrannə dˈdujə gli/ ce ne danno due
tʃə ru ˈmuettə ce lo metto | |
| Monte S.Angelo Example No. 10 a. mə ʃˈʃakkwəmi lavo, etc.
tə ʃˈʃakkwə
tʃə ʃˈʃakkwə
tʃə ʃʃakˈkwe:mə
və ʃʃakˈkwe:tə
tʃə ʃˈʃakkwənə
ˈjɪssə tʃə l akˈkattə lui se lo compra
ˈjɪssə tʃə n akˈkattə ˈdujə lui se ne compra due
b. tʃə ˈðɔrmə bˈbunəsi dorme bene
tʃ ɛ ˈsɛmbə ðərˈmu:tə bˈbunə si è sempre dormito bene
i ddʒurˈne:wə tʃə ˈlɛddʒənə ˈtʊttə li ˈjurnə i giornali si leggono tutti i giorni
tʃə ˈlɛddʒənə i ddʒurˈne:wə si leggono i giornali
tʃə ri ˈðannə li ˈlebbrə si gli danno i libri
c. ˈjessə tʃə lu ˈdelui gli/ ce lo dà
ˈjessə tʃə de ˈkossə lui gli/ ci dà questo
tʃə nə ˈmekkə ˈdu:jə ce ne metto due
Manfredonia
a. mə ˈle:vəmi lavo, etc.
tə ˈle:və
tʃə ˈle:və
tʃə laˈve:mə
və laˈve:tə
tʃə ˈlavənə
b. tʃə ˈdɔrmə bˈbu:nəsi dorme bene
c. tʃ u ˈdannəgli/ce lo danno
tʃ u ˈmɛttə ce lo mette | |
| Pastena Example No. 11 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tʃə ˈla:və
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tʃə ˈlavənə
ˈissə tʃə ru kˈkatta
tʃə n akˈkatta dˈdu
b. ˈla tʃə ˈdɔrmə bˈbuənəlà si dorme bene
rə ddʒurˈna:lə tʃə ˈlɛddʒə ˈtuttə ˈr juərnə i giornali si leggono tutti i giorni
c. tʃə da kaˈkɔsəci dà qualcosa
rə da kaˈkɔsə gli dà qualcosa
Baranello
a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tʃə ˈla:va
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tʃə ˈlavanə
ˈissə tʃə ru kˈkatta lui se lo compra
tʃə n akˈkatta dˈdu lui se ne compra due
b. kwa ttʃə ˈmaɲɲa bˈbuənəqua si mangia bene
tʃə ˈvidənə ˈsɛmbə pasˈsa si vedono sempre passare
ˈkwiʎʎə tʃə ˈve:rə ˈsɛmbə pasˈsa lui si vede sempre passare
c. tʃə ˈlavanəci lavano
tʃə lu ˈdɛŋgə glielo do
tʃə ˈdɛŋgə kwiʃtə gli do questo
tʃə ˈmettə lu ˈsa:lə ci metto il sale
tʃə lu ˈmettə ce lo metto | |
| Poggio Imperiale Example No. 12 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tʃə ˈla:və
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tʃə ˈlavənə
ˈissə tʃ u kˈkattə lui se lo compra
tʃə nə kˈkattə ˈdu:jə se ne compra due
b. alˈla tʃə ˈmaɲɲə bˈbo:nəlà si mangia bene
sti ˈkɔ:sə nəɲ tʃə ˈditʃənə queste cose non si dicono
ˈkwistə tʃə ˈvedənə ˈsɛmbə pasˈsa loro si vedono sempre passare
nd a məˈnɛʃtrə tʃə ˈmettə u ˈsa:lə nella minestra si mette il sale
c. tʃə da ˈkwistəci dà questo
i da ˈkwistə gli dà questo
tʃ u ˈda gli/ ce lo dà
tʃə (nə) ˈda ˈdujə ce ne dà due
tʃə ˈmettə u ˈsa:lə ci metto il sale
tʃ u ˈmettə ce lo metto | |
| Roccasicura Example No. 13 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈlɛɐvə
tsə ˈla:va
tsə laˈvammə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
tsə r akˈkatta se lo compra
tsə n akˈkatta ˈdu se ne compra due
b. ˈɛkkə tsə ˈðɔrmə bˈbuənəqui si dorme bene
rə ddʒurˈnɛɐlə tsə ˈliəddʒənə ˈtuttə lə ˈjuərnə i giornali si leggono tutti i giorni
c. ˈissə tʃə rə ˈðalui gli/ce lo dà
tʃə ˈðɛɐnnə ˈkeʃtə ci danno questo
rə ˈðɛŋgə ˈkeʃtə gli do questo
tʃə rə ˈmettə ce lo metto
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale | |
| S.Paolo di Civitate Example No. 14 a. mə ˈlɛ:vəmi lavo, etc.
tə ˈlɛ:və
tʃə ˈlɛ:və
tʃə laˈvɛ:mə
və laˈvɛ:tə
tʃə ˈlavənə
ˈkwillə tʃ u ˈmaɲɲə lui se lo mangia
b. tʃə ˈdɔrmə bˈbøu:nəsi dorme bene
ˈkwilli kristiˈɛ:nə tʃə ˈvɛdənə ˈsɛmbə pasˈsa quegli uomini si vedono sempre passare
c. tʃə dannə u ˈlibbrəci danno il libro
i da a ˈpɛnnə gli dà la penna
tʃ a ˈdannə gli/ ce la danno
tʃ u ˈmɛttə ce lo metto | |
| S.Severo Example No. 15 a. mə ˈlɛ:vəmi lavo, etc.
tə ˈlɛ:və
tʃə ˈlɛ:və
tʃə laˈvɛ:mə
və laˈvɛ:tə
tʃə ˈlavənə
ˈissə tʃ u kˈkattə lui se lo compra
tʃə nə kˈkattə ˈɣu:nə se ne compra uno
b. tʃə ˈdɔrməsi dorme
tʃə ˈvɛdənə pasˈsa si vedono passare
tʃə ˈve:də pasˈsa si vede passare
tʃə ˈmɛttə… si mette…
c. tʃ u ˈdagli/ ce lo dà
tʃə nə ˈda ˈdujə ce ne dà due
li da ˈdujə gli(ene) dà due
tʃ u ˈmɛttə ce lo metto
li da na ˈko:sə gli dà una cosa | |
| Tufillo Example No. 16 a. m arˈræ:vəmi lavo, etc.
t arˈri:və
ts arˈræ:və
ts arraˈvæ:mə
v arraˈvæ:tə
ts arˈrævə
tsə l akˈkattə se lo compra
tsə n akˈkattə dˈde se ne compra due
b. aˈɣɛkkə ts adˈdɔrmə bˈbɔ:nəqui si dorme bene
jə tsə ˈdallə ˈsɛmprə arradˈdʒɔunə gli si dà sempre ragione
jə tsə nə ˈdallə ˈtrɔppə gli se ne dà troppo
ˈɣossə/ ˈlɛurə tsə ˈvaiðə pasˈsæ lui/loro si vede/vedono passare
c. jə ˈdæ kˈkwɛʃtə (a ˈn indrə)gli dà questo (a un altro)
jə ˈdæ kˈkwɛʃtə (a nˈne) ci dà questo (a noi)
tʃə ˈmattə lu ˈsualə ci metto il sale | |
| Vastogirardi Example No. 17 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈliəvə
tsə ˈla:və
tsə laˈvamə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
tsə r akˈkatta se lo compra
tsə n akˈkatta dˈdu se ne compra due
b. ˈɛkkə tsə ˈmaɲɲa bˈbuənəqui si mangia bene
tsə ˈvidənə ˈsɛmbrə pasˈsa si vedono sempre passare
tsə rə ˈda sˈsɛmbrə radˈdʒo:nə si gli dà sempre ragione
tsə rə nə ˈda ˈtrɔppa si gli ne dà troppa
tʃə tsə ˈmettə lə ˈsa:lə ci si mette il sale
tʃə tsə nə ˈmettə ˈtrɔppa ci se ne mette troppa
c. tʃə rə ˈdagli/ ce lo dà
tʃə ˈda ˈkwiʃtə ci dà questo
rə ˈdaˈkwiʃtə gli dà questo
tʃə ˈmettə ˈkwiʃtə ci metto questo | |
| Viticuso Example No. 18 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tsə ˈla:və
tʃə laˈvamə
və laˈva:tə
tsə ˈlavənə
tsə l akˈkatta se lo compra
tsə n akˈkatta dˈdu se ne compra due
b. tsə ˈmaɲɲə bˈbuənəsi mangia bene
tsə ˈvirənə sɛmbə pasˈsa si vedono sempre passare
c. tʃə lə ˈrannəgli/ ce lo danno
tʃə ˈrannə ˈkweʃtə ci danno questo
ʎə ˈrannə ˈkweʃtə gli danno questo
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale | |
| Volturara Appula Example No. 19 a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tsə ˈla:və
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tsə ˈlavənə
ˈissə ts u kˈkattə lui se lo compra
b. alˈla tsə ˈmaɲɲə bˈbo:nəlà si mangia bene
tsə tʃə ˈdannə ˈtrɔppə ˈsɔldə si gli danno troppi soldi
tsə tʃə ˈmettə u ˈsa:lə si ci mette il sale
c. ˈissə tʃ u: ˈda (a ˈjessə/a nˈnu:jə)lui gli/ce lo dà (a lui/ a noi)
tʃə ˈda nu ˈlibbrə gli/ci dà un libro | |
| Volturino Example No. 20 a. mə ˈlæ:vəmi lavo, etc.
tə ˈlæ:və
tsə ˈlæ:və
tʃə laˈvæ:mə
və laˈvæ:tə
tsə ˈlavənə
ts u kˈkattə se lo compra
b. tsə ˈdɔrmə bˈbo:nəsi dorme bene
ˈlorə tse ˈvedənə sɛmbə pasˈsa loro si vedono sempre passare
tsə tʃə ˈditʃə akkuˈʃi si gli dice così
tsə tʃə nə ˈmettə si ci ne mette
c. tʃ u: ˈdannəgli/ce lo danno (a lui/ a noi)
tʃə/ i ˈdannə ˈkwistə gli danno questo
tʃə ˈdannə ˈkwistə ci danno questo |