Torricella Peligna

back
Torricella Peligna
Place: Torricella Peligna
Province: Chieti
Region: Abruzzo
Number of examples: 18
Number of notebooks: 2
2The Subject
2.8. Structure of verb inflection
2.8.3. Structure of verb inflection
Example No. 1
a.
vəˈdɒ:və
vedevo, etc.
vəˈdoivə
vəˈdɒ:və
vədaˈvæ:mə
vədaˈvɒ:tə
vəˈdɒ:və

2.8.5. Analytic morphology of impersonal/plural
Example No. 2
a.
mə nomə ˈvɒitə ˈsɛmbrə
mi HOMO vede sempre
kelə ˈfemənə mə nomə ˈcæmə ˈsɛmbrə
quelle donne mi HOMO chiama sempre
(nə) mə/ lə nomə ˈvɒitə
(non) mi/ lo HOMO vede
mə lə nomə ˈdæ
me lo HOMO dà
(ˈkissə) sə nomə arˈrɒvə
(quelli) si HOMO lava
aˈɣɛllə nomə ˈmæɲɲə bˈbo:nə
là HOMO mangia bene
* killə ˈdiəwə sə nomə ˈvaitə sɛmbrə pasˈsæ
quei due si HOMO vede sempre passare
a'|
ˈmæɲɲə
mangio etc.
ˈmiəɲɲə
ˈmæɲɲə
maɲˈɲæiəmə
maɲˈɲɛitə
(nomə) ˈmæɲɲə
mə ˈvɒitə ˈsɛmbrə
mi vedono sempre
kelə ˈfemənə mə ˈcæmə ˈsɛmbrə
quelle donne mi chiama sempre
(nə) mə/ lə ˈvɒitə
(non) mi/ lo vedono
(ˈkissə) sə arˈrɒvə
(quelli) si lava
aˈɣɛllə sə ˈmæɲɲə bˈbo:nə
là si mangia bene
b.
ˈkissə a nomə maɲˈɲiətə
quelli ha HOMO mangiati
ˈɣissə m a nomə ˈve caˈmiətə
loro mi (ha HOMO) aveva chiamati
ˈkissə s (a nomə) aˈve rraˈviətə
quelli si (ha HOMO) aveva lavati
ˈkillə (a nomə) (a)ˈve maɲˈɲiətə
quelli (ha HOMO) aveva mangiati
ˈkissə a nomə mməˈneutə
quelli ha HOMO venuti
a nom aˈvessə məˈniutə
ha HOMO avesse venuto
b'.
ˈkissə a maɲˈɲiətə
quelli ha mangiati
ˈɣissə mə ˈve caˈmiətə
loro mi aveva chiamati
ˈkissə s e arraˈviətə
quelli si è lavati
ˈkissə e mməˈneutə
quelli è venuti
ˈkwissə e mməˈneutə
quello è venuto
c.
ˈkissə l a nomə da ˈfɛ
quelli lo ha HOMO da fare
ˈkissə nomə ɣɛ ˈɣruəssə
quelli HOMO è grossi
c'.
ˈkissə ɛ ˈɣruəssə
quelli sono grossi
d.
ˈkissə ddʒæ s a nom arraˈviətə
quelli (già) si ha HOMO lavati
ˈkissə a nomə ddʒæ mməˈneutə
quelli ha HOMO (già) venuti
ˈkissə n a nomə maɲˈɲiətə ˈcewə
quelli non ha HOMO mangiati più
ʃtə kaˈmeiʃə l a nomə ˈve ddʒæ arraˈviətə
queste camicie le ha HOMO aveva già lavate

3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 3
a.
m annə ˈdittə ka ʃ a məˈnoi duˈɒ:nə
mi hanno detto che sei(hai) a venire domani
a'.
ɛ mˈmɛjjə kə ttə nə ˈvi
è meglio che te ne vai
so ʃˈʃoitə ˈproimə kə ttə nə məˈnoivə
sono uscito prima che te ne venivia
b.
e kˈkwillə kə mə ˈcæ:mə ˈsɛmbrə
è quello che mi chiama sempre
c.
kə vˈve ˈuəjə?
chi viene oggi?
ˈdi-mmə kə vˈve ˈuəjə
dimmi chi viene oggi
nən ˈtsattʃə k aj a caˈmæ
non so chi ho a chiamare
d.
kə dˈdoitʃə?
che dici?
ˈdi-mmə kə fˈfæ ˈuəjə
dimmi che fa oggi
nən ˈtsattʃə kə fˈfæ
non so che fare
e.
kə lˈlibbrə ˈliəddʒə?
che libro leggi?
ŋgə kˈkə li ˈfi?
con che lo fai?
ŋgə kˈkə ˈvi?
con chi vieni?

4The Object
4.3. Systems of reflexive inflection
Example No. 4
m arˈrɒ:və
t arˈriəvə
s arˈrɒ:və
i arraˈvɒimə
v arraˈvɒitə
sə (nomə) arˈrɒ:və

4.4. Dative and accusative/partitive combinations
4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations
Example No. 5
a.
lə ˈvaitə
lo/ la/ li/ le vedo
jə ˈvaitə
ci vede
nə ˈvaitə ˈuənə
ne vedo uno
b.
ˈkwillə mə dæ ˈkweʃtə
lui mi dà questo
tə dæ ˈkweʃtə→ti dà questo
jə dæ ˈkweʃtə→gli/ ci dà questo
və dæ ˈkweʃtə→vi dà questo
c.
ˈkwillə mə lə ˈdæ
lui me lo/ la/ li/ le dà
tə lə ˈdæ→te lo/ la/ li/ le dà
jə lə ˈdæ→glie/ ce lo/ la/ li/ le dà
və lə ˈdæ→ve lo/ la/ li/ le dà
d.
tə nə ˈdæ dˈdiəwə
te ne dà due
jə nə ˈdæ dˈdiəwə
glie/ ce ne dà due
e.
tʃə ˈmɛttə lu ˈsɒ:lə
ci metto il sale
tʃə lə ˈmɛttə
ce lo metto

4.9. Prepositional objects and other prepositional complements
Example No. 6
a.
ˈkwillə ˈvaitə a mˈmɛjə/ a nˈniəwə
quello vede a me/ a noi
ˈjojə ˈvaitə (a) kˈkwillə
io vedo (a) quello
b.
so caˈmætə ˈfrɒttə
sono(=ho) chiamato tuo fratello
kellə ˈfemənə→quelle donne

Example No. 7
tə lə ˈdiəŋgə a tˈtajə
te lo do a te
jə lə ˈdæ a kˈkwissə
glielo dà a lui

5The Auxiliary
5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood
Example No. 8
a.
so məˈneutə
sono venuto
ʃi məˈneutə
sei venuto
e mməˈneutə
è venuto
semə məˈneutə
siamo venuto
se:tə məˈneutə
siete venuto
e mməˈneutə
è(=sono) venuto
so maɲˈɲæ:tə
sono mangiato
ʃi maɲˈɲæ:tə
sei mangiato
a maɲˈɲæ:tə
ha mangiato
semə maɲˈɲiətə
siamo mangiati
se:tə maɲˈɲiətə
siete mangiati
a maɲˈɲiətə
ha(=hanno) mangiato
lə so caˈmæ:tə
lo sono chiamato
lə ʃi caˈmæ:tə
lo sei chiamiato
l a caˈmæ:tə
lo ha chia,mato
lə semə caˈmiətə
lo siamo chiamati
lə setə caˈmiətə
lo siete chiamati
l a (nomə) caˈma:tə
lo ha(=hanno) chiamato
mə so rraˈvɒ:tə
mi sono lavato
tə ʃi rraˈvɒ:tə
ti sei lavato
ts e rraˈvɒ:tə
si è lavato
i semə rraˈviətə
ci siamo lavati
və se:tə rraˈviətə
vi siete lavati
ts e rraˈviə:tə
si è lavato
l aj a ˈfæ
lo ho a fare (=lo devo fare)
lə ʃi a ˈfæ
lo sei a fare
l a da ˈfæ
lo ha da fare
lə sem/ l em a ˈfæ
lo siamo/ lo abbiamo a fare
lə set/ l et a ˈfæ
lo siet/ lo avete a fare
l a da ˈfæ
lo ha da fare
cf.
so ˈɣrɔssə
sono grosso
ʃi ˈɣrɔssə
sei grosso
ɣe ˈɣrɔssə
è grosso
semə ˈɣruəssə
siamo grossi
setə ˈɣruəssə
sietre grossi
ɣe ˈɣruəssə
è grossi
ˈtiəŋgə paˈiəurə
tengo paura, etc.
b.
aˈve məˈneu:tə
avevo venuto, etc.
aˈve məˈneu:tə
aˈve məˈneu:tə
aˈvæmə məˈneu:tə
aˈvɒtə məˈneu:tə
aˈve məˈneu:tə
aˈve maɲˈɲæ:tə
avevo mangiato, etc.
aˈve maɲˈɲæ:təə
aˈve maɲˈɲæ:tə
aˈvæmə maɲˈɲiətə
avevamo mangiati, etc.
aˈvɒt maɲˈɲiətə
aˈve maɲˈɲiətəə
m aˈve rraˈvɒ:tə
mi avevo lavato, etc.
t aˈve rraˈvɒ:tə
s aˈve rraˈvɒ:tə
i aˈvæm arraˈviətə
v aˈvɒtə arraˈviətə
s aˈve rraˈviətə
l aˈve caˈmæ:tə
lo avevo chimato, etc.
l eˈvi caˈmæ:tə
l aˈve caˈmæ:tə
l aˈvæmə caˈmiətə
lo avevamo chiamati, etc.
l aˈvɒtə caˈmiətə
l aˈve caˈmitə
l aˈve da ˈfæ
lo avevo da fare, etc.
l aˈve da ˈfæ
l aˈve da ˈfæ
l aˈvæm a ˈfæ
l aˈvɒt a ˈfæ
l aˈve da ˈfæ
cf.
ˈjavə ˈɣrassə
ero grasso, etc.
ˈjoivə ˈɣrassə
ˈjavə ˈɣrassə
jaˈvɛmə ˈɣriəssə
jaˈvatə ˈɣriəssə
ˈjavə ˈɣriəssə
c.
aˈvessə məˈneutə
avessi venuto, etc.
aˈviʃʃə məˈneutə
aˈvessə məˈneutə
avəsˈsiəmə məˈneutə
avəsˈsiətə məˈneutə
aˈvessə məˈneutə
aˈvessə maɲˈnæ:tə…
avessi mangiato, etc.
l aˈvessə caˈmæ:tə…
lo avessi chiamato, etc.
m aˈvessə arraˈvɒ:tə…
mi avessi lavato, etc.
l aˈvess a ˈfɛ
lo avrei a fare, etc.
l aˈviʃʃə a ˈfɛ
l aˈvessə a ˈfɛ
l avəsˈsiəmə a ˈfɛ
l a vəsˈsiətə a ˈfɛ
l a ˈvess a ˈfɛ

5.6. Participle agreement
5.6.2. Participle agreement
Example No. 9
ˈniəwə semə maɲˈɲiətə
noi siamo mangiati
ˈkissə a (nomə) maɲˈɲiətə
quelli ha(HOMO) mangiati
ˈkillə a (nomə) ve maɲˈɲiətə
quelli aveva(HOMO) mangiati
l aˈvæmə caˈmiətə
lo/li abbiamo chiamati
(ˈɣissə) m aˈve caˈmiətə
(loro) mi aveva chimati
l avəssiəmə caˈmiətə
lo avremmo chiamati
cf.
lə sɔ caˈmæ:tə/ caˈmiətə
lo ho chiamato/ li ho chiamati

Example No. 10
sɔ caˈmiətə/ caˈmæ:tə ˈkillə kwaˈdriələ
sono chiamati/chiamato quei ragazzi

5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions
Example No. 11
tʃə ʃˈtæ lə kwəˈdriələ
ci ci sta(=stanno) i ragazzi
tʃə ʃˈtɒvə lə kwəˈdriələ
ci stava(=stavano) i ragazzi

7Aspectual and Modal Structures
7.1. Position of the object clitic with the infinitive
Example No. 12
a.
tə sɔ ˈdittə də caˈmær-lə
di sono(ho) detto di chiamar-lo
də nə lə caˈmæ→di non lo chiamare
b.
ɛ mˈmejjə a caˈmær-lə
è meglio a chiamar-lo
a nə lə caˈmæ
a non lo chiamare
c.
nən ˈtsattʃə kə ˈdirə-tə
non so che dir-ti
d.
so məˈneutə pə vəˈder-lə
sono venuto per veder-lo
mə nə so ˈjoitə pə nə lə vəˈdai
me ne sono andato per non lo vedere
e.
(nə) lə ˈuəjə vəˈdai
(non) lo voglio vedere

7.2. Imperative and negative imperative
Example No. 13
a.-ii.
ˈcæmə ˈkellə
chiama quella
ˈkurrə
corri
ˈvoivə
bevi
ˈcæmə-lə
chiama-lo/li/la/le
ˈdæ-mmə-lə
da-mme-lo/li/la/le
iv.
caˈmæmə-lə
chiamiamo-lo/li/la/le
kurˈræimə
corriamo
vəˈvæimə
beviamo
v.
caˈmɛtə-lə
chiamate-lo/li/la/le
kurˈræitə
correte
vəˈvæitə
bevete
a'.
ii. nə lə caˈmæ
non lo/ li/ la/ le chiamare
nə mə lə ˈdæ
non me-lo/li/la/le dare
iv.
nə lə caˈmæimə
non lo chiamaiamo
v.
nə lə caˈmɛitə
non lo/ li/ la/ le chiamate
cf.
lə ˈvaitə
lo/ li/ la/ le vedo

8The Noun Phrase
8.1. The possessive
8.1.1. The possessive
Example No. 14
lu ˈkanə ˈme/ˈte/ˈse lə ˈkiəna ˈmi/ˈti/ˈsi
il cane mio/tuo/suo
lə ˈkiəna ˈnuəʃtrə/ ˈvuəʃtrə
i cani nostri/ vostri
la kaˈmoiʃə ˈme/ˈte/ˈse lə kaˈmoiʃa ˈmi/ ˈti/ ˈsi
la camicia mia/tua/sua

8.3. Special treatment of kinship terms
Example No. 15
ˈmɛmmə (ˈme)
mamma mia
ˈmɛmə-tə
mamma-tua
la ˈmamma də ˈkwillə
la mamma di quello
taˈtɛ/ paˈpɛ
babbo (mio)
ˈpiətrə-mə
padre-mio
ˈpiətrə-tə
padre-tuo
lu ˈpatrə də ˈkwillə
il padre-suo
ˈfrɒtə-mə lə ˈfriətə-mə
fratello-mio – i fratelli-miei
ˈfrɒt-tə lə ˈfriət-tə
fratello-tuo – i fratelli-tuoi
lu fratə də ˈkwillə lə ˈfriətə də ˈkwillə
il fratello – i fratelli di quello
lu frɒtə ˈnuəstrə/ ˈvuəstrə lə ˈfriətə ˈnuəstrə/ ˈvuəstrə
il fratello nostro/vostro
lu fratə ˈsi lə ˈfriətə ˈsi
il fratello loro
ˈsɔrə-mə lə ˈsɔrə-mə
sorella-mia – le sorelle-mie
ˈsɔrə-tə lə ˈsɔrə-tə
sorella-tua – le sorelle-tue
la ˈso:rə də ˈkillə lə ˈso:rə də ˈkillə
la sorella – le sorelle di quello

8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship term
Example No. 16
b.
ˈfrɒtə-mə ccu ˈɣrɔssə
fratello-mio più grande

Example No. 17
du ˈfriətə-mə (sə n ɛ ˈjoitə)
due fratelli-miei(se ne sono andati)

Example No. 18
nu ˈfrɒtə ˈte
un tuo fratello
l ɒldrə ˈfrɒtə ˈte
l'altro fratello tuo
n ɒndrə ˈfrɒtə-mə
‚un altro fratello-mio