| Colledimacine | |
| 2 | The Subject 2.2. The null subject parameter: introduction Example No. 1 2.8. Analytic morphology of impersonal/plurali. ʎə vəˈdevəlo vedeva
ii. je məˈnutə nu ɣwaʎˈʎo:nəè venuto un bambino
iii. kə pˈpiəndzə ka ˈve?chi pensi che viene? 2.8.5. Analytic morphology of impersonal/plural Example No. 2 a. mə ðommə ˈvetəmi HOMO vede
ˈkiʎʎə (nə) mə ʎə ðommə ˈda loro (non) me lo HOMO dà
(nən) tsə dommə arˈravə (non) si HOMO lava
(nə) mə dommə ˈcamə cˈcu (non) mi HOMO chiama più
dommə ˈve? HOMO viene?
ˈkiʎʎə dommə ˈmaɲɲə(nə) quelli HOMO mangia(no)
ˈkiʎʎə dommə ˈdɔrmə bˈbuənə quelli HOMO dorme bene
ˈkiʎʎə dommə maɲˈɲevə quelli HOMO mangiava
ˈkiʎʎə dommə maɲˈɲɛttə quelli HOMO mangiò
ˈɛkkə dommə arˈravə ʎə ˈpɛnnə qui HOMO lava i panni
a'| ˈdɔrmədormo, etc.
ˈduərmə
ˈdɔrmə
durˈmemmə
durˈmetə
(dommə) ˈdɔrmə
ˈkiʎʎə ˈmaɲɲə(nə) quelli (HOMO) mangia(no)
ˈkiʎʎə ˈdɔrmə bˈbuənə quelli (HOMO) dorme bene
ˈkiʎʎə maɲˈɲevə quelli (HOMO) mangiava
ˈkiʎʎə maɲˈɲɛttə quelli mangiarono
ve ˈkwiʎʎə/ ˈkiʎʎə ? viene quello/ quelli?
ˈɣɛllə ts arˈravə(nə) ʎə ˈpɛnnə là si lava(no) i panni
b. ˈkiʎʎə (a) dommə məˈnutəquelli (ha) HOMO venuti
ˈkiʎʎə a dommə durˈmitə quelli ha HOMO dormito
ˈkiʎʎə n a dommə durˈmitə quelli non ha HOMO dormito
ʎ a dommə caˈmatə lo ha HOMO chiamato
ʎ a dommə aˈve caˈmatə lo ha HOMO aveva chiamato
kiʎʎə aˈve (*dommə) maɲˈɲatə quelli aveva (*HOMO) mangiato
m aˈve (*dommə) caˈmatə mi aveva (*HOMO) chiamato
ʎə ˈfiʎʎə ˈmiə a dommə məˈnutə i miei figli ha HOMO venuto
ts a dommə ˈmuərtə si ha HOMO morto(=sono morti)
(a) dommə aˈve məˈnutə ˈtuttə ˈkwɛntə (ha) HOMO aveva venuto tutti
b'. ʎ a caˈmatəlo ha(nno) chiamato
ˈkiʎʎə a durˈmitə quelli hanno dormito
ˈkiʎʎə n a durˈmitə quelli non hanno dormito
ˈkiʎʎə je məˈnutə quelli è(sono) venuti
ʎə ˈfiʎʎə ˈmiə e mməˈnutə i miei figli sono venuti
kiʎʎə je məˈnutə quelli sono venuti
ts e ˈmmuərtə si è morto (=sono morti)
c. l a dommə da ˈfalo ha HOMO da fare
l a dommə da ˈfa lo ha HOMO da fare
ˈkiʎʎə dommə je ˈɣruəssə quelli HOMO è grossi
ˈkiʎʎə (dommə) jevə ˈɣruəssə quelli (HOMO) era grossi
c'. l a da ˈfalo ha(nno) da fare
l a da ˈfa lo ha(nno) da fare
je ˈɣruəssə è/sono grosso/i
d. ʎə dommə ddʒa ˈvetəlo HOMO già vede
ddʒa dommə ˈve? già HOMO viene? |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 3 a. m a ˈdommə ˈdittə ka ve duˈmanəmi hanno detto che viene domani
a'. ɛ mˈmeʎʎə kə vie ˈtuè meglio che vieni tu
ˈji so ʃˈʃi:tə ˈprimə kə ʃi məˈnutə io sono uscito prima che sei venuto
b. ˈkəla ˈfemmənə kə ʃi ˈvistə jɛ sˈsɔrməquella donna che sei(hai) visto è sorella-mia
c. ki ˈve?chi viene?
ˈdi-mmə ki ˈve dimmi chi viene
nən ˈtsattʃə ki son a caˈma non so chi sono(ho) a chiamare
d. kə fˈfɛ?che fai?
ˈdi-mmə kə fˈfɛ dimmi che fai
nən ˈtsattʃə kə aj a ˈfa non so che ho a fare
e. kə kkaˈmiʃə ˈvuə?che camicia vuoi?
kə kˈki la ʃi ˈfattə? con chi la sei(hai) fatta? |
| 4 | The Object 4.3. "t" and "ts" reflexives 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Example No. 4 4.4. Dative and accusative/partitive combinationsa. m arˈra:vəmi lavo, etc.
t ɛrˈrɛ:və
ts arˈra:və
i arraˈvemmə
v arraˈve:tə
tsə (dommə) arˈravə.
b. ˈɣɛkkə ts arˈravə ʎə ˈpɛnnəqui si lava i panni
c. jə da ˈkeʃtəci/ gli dà questo
jə ˈvetə a nˈnu ci vede a noi
tʃə so ˈmissə lə ˈsa:lə ci ho messo il sale 4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations Example No. 5 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsa. ʎə/ la/ ʎə/ lə ˈvetəlo/ la/ li/ le vedo
jə ˈvetə (a nˈnu) ci vede (a noi)
nə ˈpiʎʎə dˈdu ne prendo due
b. ˈkwiʎʎə mə da ˈkeʃtəlui mi dà questo
tə da ˈkeʃtə→ti dà questo
jə da ˈkeʃtə→gli/ ci dà questo
və da ˈkeʃtə→vi dà questo
c. ˈkwiʎʎə mə ʎə/ la/ ʎə/ lə ˈdalui me lo/ la/ li/ le dà
tə ʎə ˈda→te lo dà
jə ʎə/ la/ ʎə/ lə ˈda→glie/ ce lo/ la/ li/ le dà
və ʎə ˈda→ve lo dà
d. ˈdissə mə nə ˈda dˈdului me ne dà due
tə nə ˈda dˈdu→te ne dà due
jə nə ˈda dˈdu→glie/ ce ne dà due
e. tʃə so ˈmissə lə ˈsa:ləci sono(=ho) messo il sale
tʃə lə so ˈmissə ce lo(neutro) sono(=ho) messo Example No. 6 a. a caˈmatə a mˈme/ a nˈnuha chiamato a me/ a noi
b. a caˈmatə ˈfrattə ˈtiəha chiamato tuo fratello tuo ˈkwiʎʎə quello
ki ʃi caˈmatə? chi sei (=hai) chiamato? Example No. 7 ˈkwiʎʎə jə ʎə ˈda a nˈnu/ a dˈdissə quello ce/glie lo dà a noi/ a lui |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 8 5.6. Participle agreementa. so məˈnu:tə / maɲˈɲa:təsono venuto/ mangiato
ʃi məˈnu:tə / maɲˈɲa:tə sei venuto/ mangiato
e mməˈnu:tə/ a maɲˈɲa:tə è venuto/ ha mangiato
semmə məˈnu:tə / maɲˈɲa:tə siamo venuto/ mangiato
se:tə məˈnu:tə / maɲˈɲa:tə siete venuto/ mangiato
e mməˈnu:tə/ a maɲˈɲa:tə è venuto/ ha mangiato
ʎə so caˈma:tə lo sono chiamato
ʎə ʃi caˈma:tə lo sei chiamiato
ʎ a caˈma:tə lo ha chia,mato
ʎə semmə caˈma:tə lo siamo chiamato
ʎə se:tə caˈma:tə lo siete chiamato
ʎ a caˈma:tə lo ha chiamato
mə so rraˈva:tə mi sono lavato
tə ʃi rraˈva:tə ti sei lavato
ts e rraˈva:tə si è lavato
tʃə/ jə semmə rraˈva:tə ci siamo lavato
və se:tə rraˈva:tə vi siete lavato
ts e rraˈva:tə si è lavato
lə son aˈfa lo sono a fare (=lo devo fare)
lə ʃin a ˈfa lo sei a fare
l a da ˈfa lo ha da fare
lə semm a ˈfa lo siamo a fare
lə set a ˈfa lo siete a fare
l a da ˈfa lo ha da fare
cf. so ˈɣruəssəsono grosso
ʃi ˈɣruəssə sei grosso
je gˈgruəssə è grosso
semmə ˈɣruəssə siamo grossi
setə ˈɣruəssə sietre grossi
je gˈgruəssə è grossi
b. aˈve məˈnu:tə/ maɲˈɲa:təavevo venuto/ mangiato, etc.
eˈvi məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
aˈve məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
avaˈɣamə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
avaˈɣatə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
aˈve məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
m aˈve rraˈva:tə mi avevo lavato, etc.
t eˈvi rraˈva:tə
ts aˈve rraˈva:tə
j avaˈɣamə rraˈva:tə
v avaˈɣatə rraˈva:tə
ts aˈve rraˈva:tə
ʎ aˈve caˈma:tə lo avevo chimato, etc.
ʎ eˈvi caˈma:tə
ʎ aˈve caˈma:tə
ʎ avaˈɣamə caˈma:tə
ʎ avaˈɣatə caˈma:tə
ʎ aˈve caˈma:tə
l aˈvev a ˈfa lo avevo a fare, etc.
l eˈviv a ˈfa
l aˈvev a ˈfa
l avaˈɣam a ˈfa
l avaˈɣat a ˈfa
l aˈvev a ˈfa
cf. jevə ˈɣruəssəero grosso, etc.
jivə ˈɣruəssə
jevə ˈɣruəssə
jaˈvamə ˈɣruəssə
jaˈvatə ˈɣruəssə
jevə ˈɣruəssə
c. aˈvessə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:təavessi venuto/ mangiato, etc.
ɛˈviʃʃə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
aˈvessə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
avəsˈsiamə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
avəsˈsiətə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
aˈvessə məˈnu:tə/ maɲˈɲa:tə
ʎ aˈvessə caˈma:tə… lo avessi chiamato, etc.
m aˈvessə rraˈva:tə… mi avessi lavato, etc.
l aˈvess a ˈfa lo avessi (avrei) da fare, etc.
l ɛˈviʃʃ a ˈfa
l aˈvess a ˈfa
l avasˈsjamə a ˈfa
l avasˈsiətə a ˈfa
l aˈvess a ˈfa
cf. ˈfossə ccu gˈguəssəfossi (=sarei) più grosso 5.6.2. Participle agreement Example No. 9 so ˈpiərtə ʎə purˈto:nə sono aperto il portone
so ˈpɛrtə/ ˈpiərtə la ˈpɔrtə sono aperta/ aperto la porta
la so ˈpɛrtə la sono aperta |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 10 7.2. Imperative and negative imperativea. tə so ˈdittə də caˈmar-ʎəti sono(ho) detto di chiamar-lo
də nən caˈmar-ʎə→di non chiamar-lo
c. nən ˈtsattʃə kə tt aj a ˈditʃənon so che ti ho a dire
d. so meˈnutə pə vvəˈder-təsono venuto per veder-ti
mə nə so ˈjitə pə nən tə vəˈde me ne sono andato per non ti vedere
e. (nə) ʎə ˈvuəʎʎə vəˈde(non) lo voglio vedere Example No. 11 a.-ii. ˈcamə ˈkwiʎʎəchiama quello
ˈcamə-ʎə chiama-lo/li
ˈcamə-lə chiama-la/le
ˈda-mmə-ʎə/ lə da-mme-lo/li/la/le
iv. caˈmemmə-ʎəchiamiamo-lo
v. caˈmetə-ʎə/ləchiamate-lo/li/la/le
a'. ii. nə ʎʎə/ lla/ llə caˈmanon lo/ li/ la/ le chiamare
nə mmə ʎə ˈda non me lo/ li dare
iv. nə ʎʎə caˈmemmənon lo chiamaiamo
v. nə ʎʎə/ lla/ llə caˈmetənon lo/ li/ la/ le chiamate
cf. ʎə/ la/ lə ˈvetəlo/ li/ la/ le vedo |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 12 8.3. Special treatment of kinship termsʎu ˈkuanə ˈmiə/ ˈtiə/ ˈsiə lə ˈkɛnə ˈmiə/ ˈtiə/ ˈsiə il cane mio/ tuo/ suo
la kaˈmiʃa ˈme/ ˈte/ ˈse lə kaˈmiʃə ˈme/ ˈte/ ˈse la camicia mia/ tua/ sua
lə kaˈmiʃə ˈnɔʃtrə le camicie nostre Example No. 13 8.3.1. Basic structure of noun phrases with kinship termsˈmammə mamma (di chi parla)
ˈmammə-mə/ mamma ˈme mamma-mia/ mamma mia
ˈmammə-tə/ mamma ˈte mamma-tua/ mamma tua
la ˈmammə də ˈkwiʎʎə la mamma di quello
taˈta/ paˈpa babbo
ˈpɛtrə-mə/tə padre-mio/tuo
ʎu ˈpɛtrə də ˈkellə il padre di quella
ˈfiʎʎə-mə ʎə ˈfiʎʎə-mə figlio-mio – i figli-miei
ˈfiʎʎə-tə ʎə ˈfiʎʎə-tə figlio-tuo – i figli-tuoi
ʎə ˈfiʎʎə ˈmiə/ˈti ə i figli miei/ tuoi
ʎu ˈfiʎʎə də ˈkellə/ˈkiʎʎə i figli di lei/ loro
ˈfratə-mə ʎə ˈfrɛtə-mə fratello-mio – i fratelli-miei
ˈfrat-tə-tə ʎə ˈfrɛtə-tə fratello-tuo – i fratelli-tuoi
ʎə ˈfrɛtə ˈmiə/ˈtiə i fratelli miei/ tuoi
ʎu fratə ˈsiə ʎə ˈfrɛtə ˈsiə il fratello (suo)
ˈsɔrə-mə lə səˈrur-mə sorella-mia – le sorelle-mie
ˈsɔr-də-tə lə səˈrur-tə sorella-tua – le sorelle-tue
la ˈso:rə də ˈkiʎʎə lə səˈru:rə də ˈkwiʎʎə la sorella – le sorelle di quello
ˈmoʎʎə-mə/ tə moglie-mia/-tua
maˈritə-mə marito-mio
maˈrit-tə-tə marito-tuo-tuo Example No. 14 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈfrat-tə-tə fratello-tuo-tuo
ˈsɔr-də-tə sorella-tua-tua Example No. 15 ʎə tre ˈfiʎʎə ˈmiə i tre figli miei
ʎə tre ˈfiʎʎə-mə i tre figli-miei Example No. 16 nu ˈfiʎʎə ˈmiə un figlio mio |