| Bellona | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 1 a. mi nnə ˈrittə kə vˈvɛnə riˈmanəmi hanno detto che viene domani
ˈpɛntsə kə vˈvɛnə riˈmanə penso che viene domani
ˈvɔʎʎə kə vˈvɛnə riˈmanə voglio che viene domani
ɛ mˈmɛʎʎə kə vˈvɛnə è meglio che viene
i so ʃˈʃutə primmə kə ˈkiʎʎə turˈnassə sono uscito prima che lui tornasse
b. ɛ kˈkiʎʎə kə mmə ˈcammə ˈsɛmpəè quello che mi chiama sempre
c. ki ˈvɛnə?chi viene?
ˈri-mmə nə ˈpɔkə ki ˈvɛnə dimmi un poco chi viene
n ˈtsattʃə a kki ˈɛddʒ a camˈma non so a chi ho da chiamare
d. kə fˈfajə?che fai?
ˈri-mmə nə ˈpɔkə kə fˈfajə dimmi un poco che fai
n ˈtsattʃə kə fˈfa non so che fare |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 2 4.3. Systems of reflexive inflectioni. akˈka sə ˈrɔrmə bˈbuənəqua si dorme bene
ii. a. ˈkiʎʎə sə ˈverənə e pasˈsaloro si vedono passare
b. ˈkiʎʎə s u kˈkattəlui se lo compra
c. ˈkiʎʎə sə n akˈkattə dˈdujəlui se ne compra due
f. tʃə sə ˈmettə u ˈsa:ləci si mette il sale Example No. 3 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivemə ˈla:və
tə ˈla:və
sə ˈla:və
tʃə laˈvammə
və laˈva:tə
sə ˈlavənə 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 4 b. (n) u ˈverə(non) lo vede
ˈcammə-lə/-ʎə chiamalo/li
c. mə ra ˈkestəmi dà questo, etc.
tə ra ˈkestə
i ra ˈkestə
tʃə ra ˈkestə
və ra ˈkestə
ˈra-ʎʎə ˈtuttə dagli tutto
ˈri-ʎʎə ˈtuttə digli tutto
d. m u ˈrame lo dà, etc.
t u ˈra
tʃi u ˈra
tʃi u ˈra
v u ˈra
ri-ˈtʃ-ellə di-glie/ce-lo
e. mə nə ra dˈdujəme ne dà due, etc.
tə nə ra dˈdujə
tʃə nə ra dˈdujə
tʃə nə ra dˈdujə
və nə ra dˈdujə
f. tʃə ˈmettə u ˈsa:ləci metto il sale |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 5 a. ti ddʒə ˈrittə r u camˈmati ho detto di lo chiamare
e n u camˈma→di non lo chiamare
d. so vvəˈnutə pə tə vəˈresono venuto per ti vedere
mə nə so ɟˈɟutə pe n də vəˈre me ne sono andato per non ti vedere |
| 8 | The Noun Phrase 8.3. Special treatment of kinship terms Example No. 6 ˈmammə-mə/-tə mamma-mia/-tua
a ˈmamma ˈsojə la mamma sua
mamˈmellə mammina
ˈpatə-mə/-tə padre-mio/-tuo
ˈtatə-tə papà-tuo
u ˈtatə il papà (=suo)
u ˈtatə e ˈkiʎʎə il papà di lui
u ˈpatə e ˈkiʎʎə il padre di lui
ˈfiʎʎə-mə i ˈfiʎʎə-mə figlio-mio – i figli-miei
ˈfiʎʎə-mə/-tə i ˈfiʎʎə-tə figlio-tuo – i figli-tuoi
i ˈfiʎʎə ˈmiəjə/ ˈtuəjə i figli miei/ tuoi
u ˈfiʎʎə e ˈkiʎʎə i ˈfiʎʎə ˈsuəjə il figlio suo
u fiʎʎə ˈnuəstrə/ ˈvuəstrə i ˈfiʎʎə ˈnuəstrə/ ˈvuəstrə il figlio nostro/vostro
u fiʎʎə ˈsuəjə i ˈfiʎʎə ˈsuəjə il figlio suo (=loro)
ˈfiʎʎə-mə lə ˈfiʎʎə-mə figlia-mia – le figlie-mie
ˈfiʎʎə-tə lə ˈfiʎʎə-tə figlia-tua – le figlie-tue
a ˈfiʎʎə ˈsojə lə ˈfiʎʎə ˈsɔjə la figlia sua
a fiʎʎə ˈnɔstrə/ ˈvɔstrə lə ˈfiʎʎə ˈnɔstrə/ ˈvɔstrə la figlia nostra/vostra
u fiʎʎə ˈsojə lə ˈfiʎʎə ˈsɔjə la figlia loro |