Guardiaregia

back
Guardiaregia
Place: Guardiaregia
Province: Campobasso
Region: Molise
Number of examples: 19
Number of notebooks: 1
2The Subject
2.8. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigm
2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigm
Example No. 1
b.
ˈdɔrmə
dormo, etc.
ˈdormə
ˈdɔrmə
durˈmimə
durˈmitə
ˈdormənə

3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 2
a.
mə annə ˈdittə ka ˈvɛnə diˈmanə
mi hanno detto che viene domani
mə ˈkrejə ka vɛ
mi credo che viene
a'.
siŋgə ʃˈʃut ə ˈprima kə məˈniva
sono uscito prima che veniva
b.
ɛ kˈkuʎʎə ka/ kə mə ˈcama tuttə rə ˈjuərnə
è quello che me chiama tutti i giorni
ka/ kə r ɛjə ˈdatə ri ˈsɔldə→che gli ho dato i soldi
c.
ki ˈvɛnə?
chi viene?
ˈdi-mmə ki ˈvɛ
dimmi chi viene
nən ˈdzattʃə ki ˈvɛnə
non so chi viene
a kki caˈma→a chi chiamare
d.
kə fˈfa?
che fai?
ˈdi-mmə kə ʃta faˈtʃɛnnə
dimmi che stai facendo
nən ˈdzattʃə k ɛj a ˈfa
non so che ho a fare

4The Object
4.3. "t" and "ts" reflexives
4.3.3. "t" and "ts" reflexives
Example No. 3
a.
mə ˈla:və
mi lavo, etc.
tə ˈla:və
tsə ˈla:və
tʃə laˈvamə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
ˈissə tsə r akˈkatta
lui se lo compra
ˈissə tsə n akˈkatta ˈdova
lui se ne compra due
b.
tsə ˈmaɲɲa bˈbo:nə
si mangia bene
tsə ˈvitənə sɛmbə pasˈsa
si vedono sempre passare
tsə ri ˈda sɛmpə radˈdʒo:nə
si gli dà sempre ragione
tsə nə ri ˈda ˈtroppə
si ne gli dà troppo
tʃə tsə nə ˈda dˈdova
ci se ne dà due
ˈdekkə tʃə tsə ˈmettə lə ˈsa:lə
qui ci si mette il sale
tʃə tsə nə ˈmettə ˈpɔkkə
ci se ne mette poco
c.
tʃə ru ˈdannə
gli/ ce lo danno
tʃə ˈdannə ˈkeʃtə
ci danno questo
ri ˈdannə ˈkeʃtə
gli danno questo
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə
ci metto il sale

4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
Example No. 4
b.
lə ˈsattʃə
lo so
ˈda-rru a ˈissə
dallo a lui
c.
mə ˈdannə ˈkeʃtə
mi danno questo, etc.
tə ˈdannə ˈkeʃtə
ri ˈdannə ˈkeʃtə
tʃə ˈdannə ˈkeʃtə
və ˈdannə ˈkeʃtə
ˈda-rri ˈkuʃtə
dagli questo, etc.
d.
mə ru/ la/ ri/ lə ˈdannə
me lo/ la/ li/ le danno, etc.
tə ru ˈdannə
tʃə ru ˈdannə
tʃə ru ˈdannə
və ru ˈdannə
da-tˈtʃ-iʎʎə
da-glie/ce-lo
da-tˈtʃ-ella
da-glie/ce-la
da-tˈtʃ-ellə
daglie/ce-lo(n.)
e.
mə nə ˈdannə dˈdujə
me ne danno due, etc.
tə nə ˈdannə dˈdujə
tʃə nə ˈdannə dˈdujə
tʃə nə ˈdannə dˈdujə
və nə ˈdannə dˈdujə
da-mˈm-ennə ˈdova
dammene due
f.
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə
ci metto il sale
tʃə ru ˈmettə
ce lo metto

5The Auxiliary
5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood
Example No. 5
a.
ɛjə/ singə məˈnutə/ məˈnuta
ho/sono venuto/a
si mməˈnutə/ mməˈnuta
sei venuto/a
ɛ mməˈnutə/ mməˈnuta
è venuto/a
semə/ emə məˈnutə
siamo/abbiamo venuti/e
setə/ etə
siete/avete venuti/e
so/ annə məˈnutə
sono/hanno venuti/e
m ɛjə/ mə siŋgə laˈvatə/ a
mi ho/ sono lavato/a
tə si llaˈvatə/ a
ti sei lavato/a
ts ɛ llaˈvatə/ a
si è lavato/a'
tʃə semə/ ˈtʃ emə laˈvatə
ci siamo/abbiamo lavati/e
və setə/ ˈv etə
vi siete/ avete lavati/e
tsə so/ ts annə laˈvatə
si sono/hanno lavati/e
ɛjə/ siŋgə parˈlatə
ho/sono parlato
si pparˈlatə
sei parlato
a parˈlatə
ha parlato
semə/ ˈemə parˈlatə
siamo/abbiamo parlato
setə/ etə
siete/avete parlato
so/ annə
sono/hanno parlato
r ɛjə/ ru ˈsiŋgə caˈmatə
lo ho/ sono chiamato
mə si ccaˈmatə
mi sei chiamato
r a caˈmatə
l'ha chiamato
ru semə/ r emə caˈmatə
lo siamo/ abbiamo chiamato
ru setə/ r etə caˈmatə
lo siete/avete chiamato
la ˈsetə/ l etə caˈmata
la siete/avete chiamata
ru so / r annə caˈmatə
lo sono/hanno chiamato
cf.
siŋgə kunˈdendə
sono contenteo, etc.
si kkunˈdendə
jɛ kkunˈdendə
semə kunˈdendə
setə kunˈdendə
so(nnə) kunˈdendə
r ɛj a ˈfa
l'ho a fare, etc.
r a da ˈfa
r a da ˈfa
r aˈvem a ˈfa
r aˈvet a ˈfa
r ann a ˈfa
ru təˈnemə da ˈfa
lo teniamo da fare
ru təˈnetə da ˈfa…
lo tenete da fare
tɛŋgə/ ɛjə paˈura
tengo/ ho paura, etc.
te paˈura
tɛ paˈura
təˈnemə paˈura
təˈnetə paˈura
tennə paˈura
b.
ɛva məˈnutə/ məˈnuta
ero venuto/a, etc.
sivə məˈnutə/ məˈnuta
ɛva məˈnutə/ məˈnuta
saˈvamə məˈnutə
saˈvatə məˈnutə
ˈɛvanə məˈnutə
ɛva parˈlatə
ero parlato, etc.
sivə parˈlatə
ɛva parˈlatə
saˈvamə parˈlatə
saˈvatə parˈlatə
ˈɛvanə parˈlatə
m ɛva laˈvatə/ laˈvata
mi ero lavato/a, etc.
tə sivə laˈvatə/ laˈvata
ts ɛva laˈvatə/ laˈvata
tʃə saˈvamə laˈvatə
və saˈvatə laˈvatə
ˈts ɛvanə laˈvatə
r ɛva caˈmatə
lo ero chiamato
ru sivə caˈmatə
lo eri chiamato
r ɛva caˈmatə
lo era chiamato
r aˈvamə/ ru saˈvamə caˈmatə
lo avevamo/eravamo chiamato
r aˈvatə/ ru saˈvatə caˈmatə
lo avevate/ervate chiamato
ˈr ɛvanə caˈmatə
lo erano chiamato
cf.
ɛva kunˈdendə
ero contento, etc.
sivə kunˈdendə
ɛva kunˈdendə
saˈvamə kunˈdendə
saˈvatə kunˈdendə
ˈɛvənə kunˈdendə
r aˈvev/ r ɛvə a ˈfa
l'avevo/lo ero a fare
r aˈvivə a ˈfa
l'avevi a fare
r ɛva a ˈfa
lo era a fare
r aˈvamə a ˈfa
l'avevamo a fare
r aˈvatə a ˈfa
l'avevate a fare
ˈr ɛvanə a ˈfa
lo erano a fare
ru təˈnevə da ˈfa
lo tenevo da fare
ru tənəˈvamə da ˈfa
lo tenevanmo da fare
ru təˈnevənə da ˈfa
lo tenevano da fare
c.
fussə/ sarˈria/ ˈsɛra məˈnutə
fossi/sarei venuto
fussə/ sarˈrissə/ aˈvissə məˈnutə
fossi/ avessi venuto
fussə/ aˈvessə məˈnutə
fosse/avesse venuto
aˈvissəmə məˈnutə
avessimo venuti
aˈvissətə məˈnutə
aveste venuti
aˈvissərə məˈnutə
avessero venuti
fussə/ sarˈria/ sɛra parˈlatə
fossi/sarei parlato
fussə/ sarˈrissə/ aˈvissə parˈlatə
fossi/avessi parlato
fussə/ aˈvessə parˈlatə
fosse/ avesse parlato
aˈvissəmə/ avəsˈsimmə parˈlatə
avessimo parlato
aˈvissətə parˈlatə
aveste parlato
aˈvissərə parˈlatə
avessero parlato
mə fussə/ sɛra/ sarˈria laˈvatə
mi fossi/sarei lavato
tə fussə/ aˈvissə laˈvatə
ti fossi/avessi lavato
tsə fussə/ aˈvessə laˈvatə
si fosse/avesse lavato
tʃ aˈvissəmə/ avəsˈsimmə laˈvatə
ci avessimo lavati
v avəsˈsitə laˈvatə
vi aveste lavati
ts aˈvissərə laˈvatə
si avessero lavati
ru sarˈria caˈmatə/ la sarˈria caˈmata
lo sarei chiamato/ la sarei chiamata
l aˈvessə ˈfattə
l'avessi fatto
ru fussə/ r aˈvissə caˈmatə
lo fossi/ avessi chiamato
ru sarˈria caˈmatə/ la sarˈria caˈmata
lo/la sarebbe chiamato/ chiamata
r aˈvəsˈsimmə/ ru sarˈrimmə caˈmatə
l'avessimo/saremmo chiamato
r avəsˈsitə caˈmatə
l'aveste chiamato
rə ˈfussərə caˈmatə
lo fossero chiamato
cf.
l aˈvessa a ˈfa
lo avessi a fare, etc.
l aˈvissə a ˈfa
l aˈvessə a ˈfa
l avəsˈsimmə a ˈfa…

5.6. Analysis of dialects with auxiliary choice depending on person
Example No. 6
ru siŋgə caˈma:tə
lo sono chiamato
mə si ccaˈma:tə
mi sei chiamato
ru semə caˈma:tə
lo siamo chiamato

Example No. 7
siŋgə məˈnutə/a
sono venuto/a
si mməˈnutə/a
sei venuto/a
ɛ mməˈnutə/a
è venuto/a

5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions
Example No. 8
tʃə ʃˈta ru ɣwaʎˈʎonə
ci sta il bambino
tʃə ʃˈtannə ri ɣwaʎˈʎunə
ci stanno i bambini

6Negation and Adverbs
6.1. Three types of sentential negation
Example No. 9
nə ru ˈvejə cˈcu
non lo vedo più

7Aspectual and Modal Structures
7.1. Position of the object clitic with the infinitive
Example No. 10
a.
r ɛjə ˈdittə də (nə) ru caˈma
gli ho detto di (non) lo chiamare
də (nən) tʃə laˈva
di non ci(=si) lavare
d.
siŋgə məˈnutə pə tte vəˈðe
sono venuto per ti vedere
mə nə ˈsiŋgə ˈjutə pə nnən tə vəˈðe
me ne sono andato per non ti vedere
e.
ru ˈvɔʎʎə caˈma
lo voglio chiamare

7.2. Imperative and negative imperative
Example No. 11
a.-ii.
ˈcama a fˈfrattətə
chiama a tuo fratello
ˈcama-ru/la/ri/lə
chiama-lo/la/li/le
ˈda-rru a ˈissə
da-llo a lui
ˈda-rri ˈkuʃtə
da-gli questo
da-tˈtʃ-iʎʎə/ella/iʎʎə/ellə
da-cce(=glie)-lo/la/li/le
da-mˈm-ennə ˈdova
da-mme-ne due
iv.
caˈmamə-ru
chiamiamo-lo
demə-ˈtʃ-iʎʎə
diamo-ce(=glie)-lo
v.
caˈmatə-ru
chiamate-lo
detə-ˈm-iʎʎə
date-me-lo
a'. ii. nə ru caˈma(nə)
non lo chiamare
nə mmə ru ˈda(nə)
non me lo dare
iv.
nə ru caˈma:mə
non lo chiamiamo
nəɲ tʃə ru ˈde:mə
non ce(=glie) lo diamo
v.
nə ru caˈma:tə
non lo chiamate
nə mmə ru ˈde:tə
non me lo date
b.-ii.
kə mmə ˈdanə?
che mi dai?
ru/ la/ ri/ lə ˈvejə
lo/la/li/le vedo
mə ru/ la/ ri/ lə ˈdannə
me lo/la/li/le danno

7.3. Accent reassignment in imperative-enclitic sequences
7.3.1. Accent reassignment in imperative-enclitic sequences
Example No. 12
r ɛjə ˈdittə də (nə) ru caˈma
gli ho detto di (non) lo chiamareˈ də (nən) tʃə laˈva di non ci(=si) lavare
siŋgə məˈnutə pə dˈdarə-ˈt-iʎʎə
sono venuto per dar-te-lo
pə dˈdarə-ˈtʃ-iʎʎə→per dar-ce(=glie)-lo
pə tə ru ˈda(nə)→per te lo dare
mə nə siŋgə ˈjutə pə nnən darə-ˈt-iʎʎə
me ne sono andato per non dar-te-lo
pə nnən tə ru ˈda(nə)→per non te lo dare

7.4. Appearance of adverbial elements between clitic and verb
7.4.1. Appearance of adverbial elements between clitic and verb
Example No. 13
a.
tə/ ru sɛmbə ˈcamə
ti/ lo sempre chiamo
tə ddʒa ˈvejə
ti già vedo
nə ru majə ˈvejə
non lo mai vedo
ru purə ˈvejə
lo pure vedo
tsə ˈpurə ˈlavə
si pure lava
ru ˈkwaʃə ˈvejə
lo quasi vedo
r aŋˈkora ˈvejə
lo ancora vedo
t ɛjə ˈdittə də ru purə caˈma
ti ho detto di lo pure chiamare
b.
tə/ ru ˈcamə ˈsɛmbə
ti/ lo chiamo sempre
ddʒa ru ˈvejə
già lo vedo
tə ˈvejə dˈdʒa
ti vedo già
nə ru ˈvejə ˈmajə
non lo vedo mai
ru ˈvejə ˈpurə
lo vedo pure
t ɛjə ˈdittə də ru caˈma ˈpurə
ti ho detto di lo chiamare pure

8The Noun Phrase
8.1. The possessive
8.1.1. The possessive
Example No. 14
b.
la kamˈmiʃa ˈmɛja ˈnɔva
la camicia mia nuova

Example No. 15
ru ˈkanə ˈmejə/ ˈtejə/ ˈsejə ri ˈkanə ˈmejə/ ˈtejə/ ˈsejə
il cane mio/tuo/suo
la kamˈmiʃa ˈmɛja/ ˈtɛja/ ˈsɛja lə kamˈmiʃə ˈmɛjə/ ˈtɛjə/ ˈsɛjə
la camicia mia/tua/sua

8.3. Special treatment of kinship terms
Example No. 16
ˈmammə-ma/-ta
mamma-mia/-tua
la ˈmamma
la mamma (=sua)
ˈmamma ˈseja
mamma sua
ˈpatrə-mə/-tə
padre-mio/-tuo
ru ˈpatrə (ˈsejə)
il padre (suo)
ˈfratə-mə ri ˈfratə-mə
fratello-mio – i fratelli-miei
ˈfratə-tə ri ˈfratə-tə
fratello-tuo – i fratelli-tuoi
ru ˈfratə ri ˈfratə ˈsejə
il fratello (suo)
ru ˈfratə ˈnoʃtrə ri ˈfratə ˈnoʃtrə
il fratello nostro
ru ˈfratə ˈvoʃtrə ri ˈfratə ˈvoʃtrə
il fratello vostro
ru ˈfra:tə ri ˈfratə
il fratello (=loro)
ˈsɔrə-ma lə ˈsɔrə-mə
sorella-mia – le sorelle-mie
ˈsɔrə-ta lə ˈsɔrə-tə
sorella-tua – le sorelle-tue
ˈkasə-ma
casa-mia
ˈkaʃ-ta
casa-tua

8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship term
Example No. 17
lə dui ˈsɔrə-mə
le due sorelle-mie
ri dui ˈfratə-mə
i due fratelli-miei
kiʎˈʎ atə dˈdujə ˈfratə ˈmejə
quegli altri due fratelli miei

Example No. 18
nu ˈfratə ˈmejə
un fratello mio
kuʎˈʎ atə ˈfratə ˈmejə
quell'altro fratello mio
kuʎˈʎ atə ˈfratə-mə
quell'altro fratello-mio
kəlˈl ata ˈsɔrə-ma
quell'altra sorella-mia

8.3.5. The partitive
Example No. 19
nu ˈfratə də ri ˈmejə
un fratello dei miei