| Quarna Sotto | |
| 2 | The Subject 2.1. Subject clitics: data presentation Example No. 1 ɐɣ ˈmat ɐɣ ˈvɐɲɲa ˈdop il bambino ClS-3sm viene dopo Example No. 2 2.3. Subject clitics: paradigmsa. ɐʎ maˈtɛi ˈvɜɲɲu dɔpi bambini ClS-3p vengono dopo
ɐɣ ˈmat ɐɣ ˈvɜɲɲa dɔp il bambino ClS-3sm viene dopo
b. ˈdɔp ˈvɜɲɲa ɐʎ maˈtɛidopo viene i bambini Example No. 3 2.5. Additional evidence regarding the position of subject cliticsiɐ ˈdrɔmma i u druˈmi
ɐd ˈdrumma t i druˈmi
ɐʉ/ɣɐ ˈdrɔmma ɣ a druˈmi
iɐ druˈmoma i ɐma druˈmi
iɐ druˈmi i i druˈmi
ˈdrɔmmu (i) ɐn druˈmi
(ɐʉ) ˈpjɔu ɣ a pjuˈvu 2.5.1. Additional evidence regarding the position of subject clitics Example No. 4 2.8. Structure of verb inflectionja ˈmaɲɲa e ja ˈbœu ClS mangio e ClS bevo, etc.
ɐd ˈmɛɲɲa e d ˈbyu
ɐɣ ˈmaɲɲa e ɣ ˈbœu
ja maɲˈɲoma e ja buˈoma
ja maɲˈɲɛ: e ja buˈi:
mˈmaɲɲu e ˈbeu
ɐɣ ˈpjou e ɐɣ ˈfjɔka ClS piove e ClS nevica 2.8.3. Structure of verb inflection Example No. 5 b. ia ˈmaɲɲaClS mangio, etc.
ɐt ˈmɛɲɲa
ɐu ˈmaɲɲa
ia maɲˈɲoma
ia maɲˈɲɛ:
ˈmaɲɲu
ia ˈvɔgga
ɐt ˈvigga
ɐu ˈvɔgga
ia viˈgoma
ia viˈgi
ˈvɔggu Example No. 6 2.9. Agreement theoryb. ia viˈgevaClS vedevo, etc.
ət viˈgivi
əu viˈgeva
ia viˈgɛ:ŋ
ia viˈgivi
viˈgɛ:ŋ
ia maˈɲeva
ɐt maˈɲivi
ɐu/ɣa maˈɲeva
ia maˈnɛ:ŋ
ia maˈɲivi
maˈɲɛ:ŋ Example No. 7 2.9.5. Definiteness effectsˈsɐŋ-ɐj ˈmi sono-ci io
ˈt e-jɐ ˈti ClS sei-ci tu
ˈsom-ɐj ˈnyi siamo-ci noi
cf. ɣ e-jɐ ɐʎ maˈtɛiClS è-ci i bambini Example No. 8 a. ˈvɜɲɲa ɐʎ maˈtɛiviene i bambini
b. ˈvɜɲɲu ɐʎ maˈtɛivengono i bambini |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.1. Inversion of the subject clitic in interrogatives: presentation of data Example No. 9 3.3. Data on complementizers and their distributiont i ˈviʃt-ɐɣ? ClS hai visto-lo?
ɐnd ɐt ˈdrumma? dove ClS dormi?
ki t ˈcɛmma? chi ClS chiami?
kwɐ ˈfɐŋ? che fanno? Example No. 10 a. ɐŋ ˈditʃ-ɐm k adˈmɐŋ ɐt ˈviɲɲahanno detto-mi che domani ClS vieni
b. iŋ ˈkyi k a ˈtʃamuɐn empɐrsono quelli che ClS chiamano-ci sempre
c. ki ˈvɜɲɲa?chi viene?
ˈdi-mma ki ˈvɐɲɲa dimmi chi viene
d. kw a ˈfɔŋ?cosa ClS fanno?
ja su ˈnot-ɐɣ kw ɐɣ ˈfa ClS so niente-lo cosa ClS fa
ja su ˈnotɐ kwi ˈdi-t/ ˈfa:r so mica cosa dir-ti/fare |
| 4 | The Object 4.2. Differences in the distribution of impersonal "si" and reflexive "si" 4.2.2. Differences in the distribution of impersonal "si" and reflexive "si" Example No. 11 4.3. Systems of reflexive inflectioni. ɐs ˈdrɔma puˈi:tsi dorme bene
ɐɣ ˈlava-s ClS lava-si
ii. a. s ˈvɔgg-ɐɣ ˈsempɐr a paˈsarsi vede-lo sempre a passare
s ˈvɔgg-ɐi ˈsempɐr a paˈsar si vede-li sempre a passare
b. ɐɣ ˈkromp-ɐs-ɐɣClS compra-se-lo
d. s ˈda-jɐ ŋ ˈlibersi dà-gli un libro
e. s ˈvɔgg-ɐt ˈsempɐr a paˈsarsi vede-ti sempre a passare
f. s ˈmɐtt-ɐi pɔk ˈsaɣsi mette-ci poco sale
g. s ˈda-jɐ-n ˈdyisi dà-gliene due Example No. 12 4.4. Coincidence of dative and locative in the same formjɐ ˈlav-ɐm
ɐd ˈlav-ɐt
ɐɣ ˈlav-ɐs
jɐ laˈvom-ɐn
jɐ laˈve-vvɐ
ˈlavu-ɐs 4.4.4. Coincidence of dative and locative in the same form Example No. 13 h. j u ˈvistɐ-ɣ/-ɣɐ/ ʎ ClS ho visto-lo/la/li
ɐɣ ˈvɔg-ɐn ˈteɲtʃi ClS vede-ne tanti
c. ɐɣ ˈda-mma ˈkostClS dà-mi questo, etc.
ɐɣ ˈda-ɐt ˈkost
ɐɣ ˈda-ja ˈkost
ɐɣ ˈda-nna ˈkost
ɐɣ ˈda-vva ˈkost
d. ɐɣ ˈda-m-ɐɣClS dà-me-lo, etc.
ɐɣ ˈda-t-ɐɣ
ɐɣ ˈda-jɐ-ɣɐ
ɐɣ ˈda-n-ɐɣ
ɐɣ ˈda-w-ɐɣ
e. ɐɣ ˈda-m-ɐn ˈdyiClS dà-me-ne due, etc.
ɐɣ ˈda-t-ɐn ˈdyi
ɐɣ ˈda-j-ɐn ˈdyi
ɐɣ ˈda-n-ɐn ˈdyi
ɐɣ ˈda-v-ɐn ˈdyi
f. ɐɣ ˈmɜtt-ɐj ˈkostClS mette-ci questo
ˈsoŋ-ɐj ˈmi sono-ci io |
| 5 | The Auxiliary 5.1. Parameters related to the structure and agreement of the participle 5.1.2. Parameters related to the structure and agreement of the participle Example No. 14 5.1.3. Agreement parameters of the participle with the accusative clitici u laˈvai əʎ kaˈmi:z ClS ho lavate le camicie
i u laˈvɛ i ˈpjɛt ClS ho lavati i piedi
i u laˈva ClS ho lavato
i u laˈva-ɣɣa ClS ho lavato-lo
i u laˈva:-ɣa ClS ho lavata-la
i u laˈvɛ-ʎʎa ClS ho lavati-li
i u laˈvai-ɐʎ ClS ho lavate-le
i u ˈvørt-ɐɣ/ˈvɛrt-ɐɣɐ ClS ho aperto-lo/ aperta-la
i u ˈvørt-ɐʎ/ˈvɛrt-ɐʎ ClS aperti-li/ aperte-le Example No. 15 5.9. Other types of person dissociationsa. j u laˈvaClS ho lavato
j u laˈva-ɣɣɐ ClS ho lavato-lo
j u laˈva:-ɣɐ ClS ho lavata-la
j u laˈvɛ-ʎʎɐ ClS ho lavati-li
j u laˈvai-ɐj ClS ho lavate-le
j u ˈvørt-ɐɣ ClS ho aperto-lo
j u ˈvɛrta-ɣɐ ClS ho aperta-la
j u ˈvørt-ɐʎ ClS ho aperti-li
j u ˈvɛrt-ɐʎ ClS ho aperte-le
ɣ a ˈdatʃ-ɐm-ɐɣ ClS ha dato-me-lo
ɣ a ˈdatʃ-ɐm-ɐɣɐ ClS ha data-me-la
ɣ a ˈdetʃ-ɐm-ɐʎ ClS ha dati-me-li
ɣ a ˈdatʃ-ɐm-ɐʎ ClS ha date-me-le
b. i laˈva-sè lavato-si
i laˈva:-s è lavata-si
in laˈve:-s sono lavati-si
in laˈvai-ɐs sono lavate-si
d. ɣ yɕ i ˈvørtl'uscio è aperto
ɣa fiˈnestra i ˈvɛrta la finestra è aperta
i purˈtøɲ in ˈvørt i portoni sono aperti
ɐi fiˈnestər in ˈvɛrt le finestre sono aperte Example No. 16 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. j u druˈmiClS ho dormito
t i druˈmi ClS sei dormito
ɣ ɐ druˈmi ClS ha dormito, etc.
j ɐma druˈmi
i i druˈmi
ɐŋ druˈmi
sum ˈɲu/ˈɲua sono venuto/a, etc.
t i ˈɲu/ˈɲua
i ˈɲu/ˈɲua
sɐma ˈɲu/ˈɲuva
si ˈɲu/ˈɲuva
iŋ ˈɲu/ˈɲuva
j u caˈma-ɣɣɐ… ClS ho chiamato-lo
sum laˈva-mmɐ sono lavato-mi, etc.
t i laˈva-t
i laˈva-s/ laˈvaa-s
ˈsɐmɐ laˈve-nnɐ
si laˈve-vvɐ
iŋ laˈve:-s / laˈvaa-s
cf. t i kunˈtentClS sei contento
b. i eva druˈmiClS avevo dormito
t ivi druˈmi ClS avevi dormito
ɣ eva druˈmi ClS era dormito
i ɛŋ druˈmi ClS avevamo dormito
i ivi druˈmi ClS avevate dormito
i ɛŋ druˈmi ClS erano dormito
sɛra ˈɲu/ˈɲua ClS ero venuto/a, etc.
t iri ˈɲu/ˈɲua
ɣ ɛra ˈɲu/ˈɲua
sɛŋ ˈɲu/ˈɲuva
siri ˈɲu/ˈɲuva
i ɛŋ ˈɲu/ˈɲuva
i eva laˈva-ɣɣɐ… ClS avevo lavato-lo
sɛra laˈva-mmɐ ero lavato-mi, etc.
t iri laˈva-t
ɣ ɛra laˈva-s/ laˈva:-s
sɛŋ laˈve-nnɐ
siri laˈve-vvɐ
i ɛŋ laˈve:-s / laˈvaa-s
c. j ɐuˈres druˈmiClS avresei dormito, etc.
t ɐuˈrisi druˈmi
ɣ ɐuˈres druˈmi
i ɐuˈresu druˈmi
i ɐuˈrisi druˈmi
i ɐuˈresu druˈmi
saˈres ˈɲu/ˈɲua ClS sarei venuto/a, etc.
ɐt saˈrisi ˈɲu/ˈɲua
ɐɣ saˈres ˈɲu/ˈɲua
saˈresu ˈɲu/ˈɲuva
saˈrisi ˈɲu/ˈɲuva
saˈresu ˈɲu/ˈɲuva
j ɐuˈres laˈva-ɣɣɐ… ClS avrei lavato-lo
saˈres laˈva-mmɐ sarei lavato-mi, etc.
ɐt saˈrisi laˈva-t
ɐɣ saˈres laˈva-s/ laˈva:-s
saˈresu laˈve-nnɐ
saˈrisi laˈve-vvɐ
saˈresu laˈve:-s / laˈvaa-s Example No. 17 i ˈfrɛddʒ-ɐj è freddo-ci
ˈɣ e-jɐ ɐʎ maˈtɛi/ ɐɣ ˈmat ClS è-ci i bambini/ il bambino
ˈɣ ɛra-ɐj ɐʎ maˈtɛi/ ɐɣ ˈmat ClS era-ci i bambini/ il bambino |
| 6 | Negation and Adverbs 6.1. Three types of sentential negation Example No. 18 drɔm ˈmiɐ ɲˈtʃuŋ dorme mica nessuno
jɐ vɔg miɐ ˈnota ClS vedo mica nulla Example No. 19 6.2. Position of adverbial negationvɐɲ miɐ ɲˈtʃuŋ? viene mica nessuno? Example No. 20 6.3. Analysis of the dataa. ˈtʃamu ˈnot-ɐtClS chiamano nulla-ti
ˈmi-ɐn→mica-ne
ˈpju-t/ ˈpju-ɣɐ→più-ti/ più-lo
ˈmaj-ɐt/ ˈmaj-ɐɣ→mai-ti/ mai-lo
ˈdrɔmu ku ˈnota dormono ancora nulla
nota ˈbɐɲ→nulla bene
dʒa ˈpju→già più
cf. ɐɣ drɔmmɐ ˈsempɐ ˈbɐɲClS dorme sempre bene
ɣɐ drɔm ku ˈsempɐ ˈbɐɲ ClS dorme ancora sempre bene
b. i ɐŋ miɐ tʃaˈma-mmaClS hanno mica chiamato-mi
miɐ→tʃaˈma-mma uˈkora→mica chiamato-mi ancora
mai→tʃaˈma-mma→mai chiamatomi
ku→tʃaˈma ˈmi-ɐn→ancora chiamato mica-ne
ku→tʃaˈma ˈnot-ɐm→ancora chiamato nulla-mi
ku mia→tʃaˈme-ʎa→ancora mica chiamati-li
miɐ ɕempɐ→tʃaˈma-mmɐ→mica sempre chiamato-mi
miɐ→tʃaˈma-mma ˈsubit→mica chiamato-mi subito
miɐ→traˈta-ɣa puˈɣi:t→mica trattato-la bene
i n ku miɐ ɲu ˈtytʃ ClS sono ancora mica venuti tutti
miɐ ku→mica ancora
c. ɐɣ beu miɐ d ˈviŋClS beve mica di vino
ɣ a mia d ˈfrei ClS ha mica di febbre
ɣ a viɕt miɐ d ˈdʒent ClS ha visto mica di gente
ɐɣ beu pju-nna ˈviŋ ClS beve più-ne vino
ɐɣ ˈmaɲa mi-ɐn bisˈkɔt ClS mangia mica-ne biscotti Example No. 21 6.3.1. Adverbs of sentential negationi n (dʑa) ˈɲu ˈtytʃ ClS sono (già) venuti tutti
i n ˈsempɐ ˈɲu ˈtytʃ ClS sono sempre venuti tutti
i n ˈɲu ˈsempɐ ˈtytʃ ClS sono sempre venuti tutti Example No. 22 6.3.4. Position of the adverb in relation to the participlejɐ ˈvɔg (miɐ) ˈnota ClS vedo (mica) nulla Example No. 23 6.4. Position of sentential negation adverb with respect to the infinitivej ɐŋ tʃaˈma ˈnot-ɐm ClS hanno chiamato nulla-mi
j ɐŋ tʃaˈma ˈmi-ɐn ClS hanno chiamato mica-ne Example No. 24 6.5. Co-occurrence of negative adverbs with other negative polarity items; negative adverb and partitivej u dic-ɐt dɐ caˈma ˈmi-ɐn/ ˈnot-ɐm ClS ho detto-ti di chiamare mica-ne/ nulla-ti
dɐ caˈma pju-ɣɐ→di chiamare più-lo
dɐ caˈma ˈmaj-ɐɣ→di chiamare mai-lo
dɐ caˈma mi-ɐn ˈɕempɐr→di chiamare mica-ne sempre
dɐ miɐ caˈma-ʎ ˈsubit→di mica chiamar-li subito
dɐ miɐ caˈma-ɣ ˈprøst→di mica chiamar-lo presto
da caˈma mi-ɐn ˈprøst→di chiamare-mica-ne presto
dɐ cama ɲˈtʃuŋ→di chiamare nessuno
dɐ fa ˈnota→di fare nulla
suŋ kunˈte:nt də not aˈvɐ ˈviʃt-ɐɣ/-ɐt sono contento di nulla avere visto-lo/ti
d aˈvɐ mia ˈviʃt-ɐɣ/-ɐt→di avere mica visto-lo/ti Example No. 25 6.5.2. Interaction between negation and objectsa. ˈdrɔm (miɐ) ɐɲˈtʃuŋdorme (mica) nessuno
ɐɣ da nota a ɲˈtʃuŋ ClS dà niente a nessuno
jɐ ˈvɔg (miɐ) ˈnota ClS vedo (mica) nulla
b. ɐɣ ˈda pju ˈnota aɲˈtʃuŋClS non da più nulla a nessuno
ɣ a ˈvist ɐŋˈtʃũŋ ClS ha visto nessuno Example No. 26 a. jɐ ˈdrɔmma ˈnotaClS dormo nulla, etc.
ɐd ˈdrumma ˈnota
əɣ/ɣɐ ˈdrɔmma ˈnota
jɐ druˈmoma ˈnota
jɐ druˈmi ˈnota
ˈdrɔmu ˈnota
sum ɲu ˈnota sono venuto nulla
t i ɲu ˈnota ClS sei venuto nulla
i mia ˈɲu /i ɲu ˈnota è mica venuto/è venuto mica
ɕoma ɲu ˈnota siamo venuti nulla
ɕi ɲu ˈnota siete venuti nulla
in mia ˈɲu sono mica venuti
b. jɐ ˈlau ˈnotɐ-mClS lavo nulla-mi, etc.
ɐd ˈlɛu ˈnotɐ-t
əɣ ˈlava ˈnotɐ-s
jɐ laˈvoma ˈnotɐ-n
jɐ laˈve: ˈnotɐ-w
ˈlavu ˈnotɐ-s
c. jɐ vɔg ˈmiɐ-nClS vedo mica-ne (=non lo/ne vedo)
jɐ vɔg ˈnotə-t ClS vedo nulla-ti
jɐ vɔg ˈnotə-u ClS vedo nulla-vi
ɐd vig ˈmiɐ-n ClS vedi mica-ne
ɐd vig ˈnotɐ-m ClS vedi nulla-mi
ɐɣ vɔg miɐ-n ClS vede mica-ne
ɐɣ vɔg ˈnotɐ-m ClS vede nulla-mi
ˈvɔgu ˈmiɐ-n vedono mica-ne
ˈvɔgu ˈnotɐ-m vedono nulla-mi
ɐɣ ˈcama ˈnota viˈøt ɐɣ ˈcama ˈmi ClS chiama nulla voialtri ClS chiama me
ˈlavu ˈmia ɐʎ kaˈmiz lavano mica le camicie
ɐɣ beu miɐ d ˈviŋ ClS beve mica di vino
ɐɣ ˈcama ˈmia lo:r ɐɣ ˈcama ˈmi ClS chiama mica loro ClS chiama me
jɐ ˈmaɲ ˈmiɐ-n biskuˈtit ClS mangio mica-ne biscotti
d. jɐ ˈdai ˈnotɐ-t ɐɣ ˈlibərClS do nulla-ti il libro
jɐ ˈdai ˈnota ɐɣ ˈlibər-ɐt ClS do nulla il libro-ti
daŋ ˈmiɐ-mɐ-ŋ danno mica-me-ne
dan mi-jɐ-ŋ danno mica-gli-ne
e. j u viʃt ˈmiɐ-n / ˈnotɐ-t / ˈnotɐ-wClS ho visto mica-ne/ nulla-te/ nulla-voi
j ɐŋ tʃaˈma ˈnotɐ-m ClS hanno chianmato nulla-mi
tʃaˈma ˈmiɐ-n→chiamato mica-ne |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.4. Enclisis on the indicative Example No. 27 a. ˈcama-ɐɣ/-ɐmchiama-lo/mi
ˈda-j-ɐɣ da-glie-lo
caˈmom-ɐɣ chiamiamo-lo
caˈmi-ɣɐ chiamate-lo
b. ˈda mi-jj-ɐnda mica-glie-ne
cama ˈmi-ɐn/pjy-ɣɐ chiama mica-ne/più-lo
ˈcama ˈnot-ɐm/ pju-mma chiama nulla-mi/ più-mi
ˈcama mai ˈpju-mma chiama mai più-mi
caˈmoma ˈmi-ɐn chiamiamo mica-ne
caˈmi ˈmi-ɐn chiamate mica-ne Example No. 28 a. i u ˈditʃ-ɐt dɐ caˈma-ɣ/ʎəClS ho detto-ti di chiamar-lo/li
dɐ (ˈɕempər) caˈma-ɣ (ˈɕempər) di (sempre) chiamar-lo
i ˈmeʎʎa ɐ caˈmaɣ è meglio a chiamar-lo
sum ɲu pɐr vɔg-ɐt sono venuto per veder-ti
jɐ so ˈnota kwi ˈdi:-t ClS so niente che dir-ti
j u vurˈsu ˈvɔg-ɐɣ ClS ho voluto veder-lo
b. i u ˈditʃ-ɐt dɐ caˈma ˈmi-ɐnClS ho detto-ti di chiamare mica-ne
i ˈmeʎʎa ɐ caˈma ˈmi-ɐn è meglio a chiamare mica-ne
sum ˈnaɟ ˈvia pɐr ˈnota vɔg-ɐt sono andato via per niente veder-ti
ˈvɔga ˈnot-ɐt→per vedere niente-ti
pɐr mia ˈvɔg-ɐɣ→per mica veder-lo
ˈvɔga ˈmi-ɐn→per vedere mica-ne
j u vurˈsu ˈvɔga ˈmi-ɐn ClS ho voluto vedere mica-ne
e. i u ˈditʃ-ɐtdɐ ˈfa-ɣ ˈtut / dɐ fa ˈtut-ɐɣClS ho detto-ti di far-lo tutto/ di fare tutto-lo Example No. 29 a. i u (ˈmia / ˈdʒɐ/ˈɕemp) ˈviʃt-ɐɣ/ɐtClS ho (mica/ già/ sempre) visto-lo/ ti
b. i u ˈku ˈviʃt ˈnot-ɐtClS ho ancora visto nulla-ti
i u (ku) ˈviʃt ˈmiɐ-n ClS ho (ancora) visto mica-ne
i u ˈviʃt ˈpjy-ɣɐ ClS ho visto più-lo
i u zbaˈtu ˈvia ˈmi-ɐn/ ˈmi-ɐn ˈvia ClS ho buttato via mica-ne/ mica-ne via
ɣ a zbaˈtu ˈfɔra ˈmi-ɐn ClS ha buttato fuori mica-ne
ɣ a zbaˈtu ˈfɔra ˈnot-ɐm / ˈnota ˈfɔr-ɐm ClS ha buttato fuori nulla-mi/ nulla fuori-mi
d. i u zbaˈtu ˈvi-ɐɣClS ho buttato via-lo
ɣ a zbaˈtu ˈfɔr-ɐɣ ClS ha buttato fuori-lo
ɣ a zbaˈtu ˈfɔr-ɐm ClS ha buttato fuori-mi Example No. 30 a.-i. iɐ ˈvɔgg-ɐɣ/-ɐtClS vedo-lo/ti
iɐ ˈdɐ-ɐj-ɐɣ ClS do-glie-lo
iɐ ˈdɐ-ɐt-ɐɣ ClS do-te-lo
ii. ɐd ˈvigg-ɐɣ/-ɐmClS vedi-lo/mi
ɐd ˈlɛv-ɐt ClS lavi-ti
iii. ɐu ˈvɔgg-ɐɣ/-ɐɣɐ/-ɐmClS vede-lo/la/mi
ɐu ˈda t-ɐɣ ClS da-te-lo
ɐu ˈlava-ɕ ClS lava-si
iv. iɐ viˈgom-ɐɣClS vediamo-lo
iɐ laˈvom-ɐn ClS laviamo-ni(=ci)
v. iɐ laˈve-vvaClS lavate-vi
iɐ viˈgivi-ɐɣ ClS vedevate-lo
vi. ˈlo:r ˈvɔgu-ɐɣ/-ɐmloro vedono-lo/mi
b. iɐ ˈvɔg ˈmiɐ-n/ˈnot-ɐtClS vedo mica-ne(=lo/la/li/le)/ nulla-ti
iɐ ˈvɔg ˈpjy-ɣɐ/ˈt ClS vedo più-la/ti
iɐ ˈvɔg ˈmɐ-ɐɣ/ˈɐt ClS vedo mai-lo/ti
iɐ ˈvɔg ˈnot-ɐt adˈmɐŋ ClS vedo nulla-ti domani
iɐ ˈvɔg ˈnotɐ adˈmɐn-ɐt ClS vedo nulla domani-ti
ɐd ˈvig ˈmiɐ-n/ˈnot-ɐm ClS vedi mica-ne/ nulla-mi
ɐu ˈvɔg ˈmiɐ-n ClS vede mica-ne
ˈvɔgu (ku) ˈmiɐ-n/ˈnot-ɐm/ ˈpjy-mɐ vedono (ancora) mica-ne/nulla-mi/più-me
iɐ ˈdai ˈmi-ɐt-ɐn ClS do mica-te-ne
iɐ dai mi-jj-ɐn ClS do mica-gli-ne
ɐu ˈda mi-ɐt-ɐn ClS dà mica-te-ne
ɐd ˈlɛu ˈtrøp-ɐt ClS lavi troppo-ti
ɐu ˈlava ˈnot-ɐs ClS lava nulla-si
iɐ laˈvoma ˈnot-ɐn ClS laviamo nulla-si(=ci)
c. iɐ ˈvɔg ˈsemp-ɐɣ/ɐtClS vedo sempre-lo/ti
iɐ ˈvɔg adˈmɐn-ɐɣ ClS vedo domani-lo
iɐ ˈvɔgg-ɐɣ adˈmɐŋ ClS vedo-lo domani
ɐu ˈvɔg mia ˈsemp-ɐɣɐ ClS vede mica sempre-la
ˈvɔgu mia puˈɣid-ɐɣ vedono mica bene-lo
ˈvɔgu-ɐɣ puˈɣi:d vedono-lo bene
ˈvɔgu mia ˈbɐɲ-ɐɣ vedono mica bene-lo
d. iɐ ˈmɐt kiˈlo-ɣɐClS metto lì.-lo
iɐ ˈmɐtt-ɐɣ kiˈlo ClS metto-lo lì
iɐ ˈmɐt da ˈdre-ɣɐ/ˈsot-ɐɣ ClS metto dietro-lo/ sotto-lo
e. iɐ ˈmɐt a ˈpɔst-ɐɣClS metto a posto-lo
iɐ ˈmɐtt-ɐɣ a ˈpɔst ClS metto-lo a posto
i mia ˈkaud-əi è mica caldo-ci
ˈlavu ˈpɔk-ɐs lavano poco-si
cf. i ˈbasè basso
f. iɐ dai ˈkost-ɐtClS do questo-ti
iɐ ˈdaj-ɐt ˈkost ClS do-ti questo
* ˈkoɕt-ɐt jɐ ˈdai questo-ti ClS do
ˈkost jɐ ˈdɐ-ɐt questo ClS do-ti
iɐ ˈdai a ˈlyj-ɐɣ ClS do a lui-lo
iɐ ˈdaj-ɐɣ a ˈlyi ClS do-lo a lui
*a ˈlyj-ɐɣ jɐ ˈdai a lui-lo ClS do
iɐ ˈdai əu ˈlibər-ɐt ClS do il libro-ti
iɐ ˈdaj-ɐt əu ˈlibər ClS do-ti il libro
iɐ ˈdai ˈnotɐ əu ˈlibər-ɐt ClS do nulla il libro-ti
iɐ ˈdai ˈnot-ɐt əu ˈlibər ClS do nulla-ti il libro |