Quarna Sotto

back
Quarna Sotto
Place: Quarna Sotto
Province: Verbano-Cusio-Ossola
Region: Piemonte
Number of examples: 30
2The Subject
2.1. Subject clitics: data presentation
Example No. 1
ɐɣ ˈmat ɐɣ ˈvɐɲɲa ˈdop
il bambino ClS-3sm viene dopo

Example No. 2
a.
ɐʎ maˈtɛi ˈvɜɲɲu dɔp
i bambini ClS-3p vengono dopo
ɐɣ ˈmat ɐɣ ˈvɜɲɲa dɔp
il bambino ClS-3sm viene dopo
b.
ˈdɔp ˈvɜɲɲa ɐʎ maˈtɛi
dopo viene i bambini

2.3. Subject clitics: paradigms
Example No. 3
iɐ ˈdrɔmma i u druˈmi
ɐd ˈdrumma t i druˈmi
ɐʉ/ɣɐ ˈdrɔmma ɣ a druˈmi
iɐ druˈmoma i ɐma druˈmi
iɐ druˈmi i i druˈmi
ˈdrɔmmu (i) ɐn druˈmi
(ɐʉ) ˈpjɔu ɣ a pjuˈvu

2.5. Additional evidence regarding the position of subject clitics
2.5.1. Additional evidence regarding the position of subject clitics
Example No. 4
ja ˈmaɲɲa e ja ˈbœu
ClS mangio e ClS bevo, etc.
ɐd ˈmɛɲɲa e d ˈbyu
ɐɣ ˈmaɲɲa e ɣ ˈbœu
ja maɲˈɲoma e ja buˈoma
ja maɲˈɲɛ: e ja buˈi:
mˈmaɲɲu e ˈbeu
ɐɣ ˈpjou e ɐɣ ˈfjɔka
ClS piove e ClS nevica

2.8. Structure of verb inflection
2.8.3. Structure of verb inflection
Example No. 5
b.
ia ˈmaɲɲa
ClS mangio, etc.
ɐt ˈmɛɲɲa
ɐu ˈmaɲɲa
ia maɲˈɲoma
ia maɲˈɲɛ:
ˈmaɲɲu
ia ˈvɔgga
ɐt ˈvigga
ɐu ˈvɔgga
ia viˈgoma
ia viˈgi
ˈvɔggu

Example No. 6
b.
ia viˈgeva
ClS vedevo, etc.
ət viˈgivi
əu viˈgeva
ia viˈgɛ:ŋ
ia viˈgivi
viˈgɛ:ŋ
ia maˈɲeva
ɐt maˈɲivi
ɐu/ɣa maˈɲeva
ia maˈnɛ:ŋ
ia maˈɲivi
maˈɲɛ:ŋ

2.9. Agreement theory
Example No. 7
ˈsɐŋ-ɐj ˈmi
sono-ci io
ˈt e-jɐ ˈti
ClS sei-ci tu
ˈsom-ɐj ˈnyi
siamo-ci noi
cf.
ɣ e-jɐ ɐʎ maˈtɛi
ClS è-ci i bambini

2.9.5. Definiteness effects
Example No. 8
a.
ˈvɜɲɲa ɐʎ maˈtɛi
viene i bambini
b.
ˈvɜɲɲu ɐʎ maˈtɛi
vengono i bambini

3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.1. Inversion of the subject clitic in interrogatives: presentation of data
Example No. 9
t i ˈviʃt-ɐɣ?
ClS hai visto-lo?
ɐnd ɐt ˈdrumma?
dove ClS dormi?
ki t ˈcɛmma?
chi ClS chiami?
kwɐ ˈfɐŋ?
che fanno?

3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 10
a.
ɐŋ ˈditʃ-ɐm k adˈmɐŋ ɐt ˈviɲɲa
hanno detto-mi che domani ClS vieni
b.
iŋ ˈkyi k a ˈtʃamuɐn empɐr
sono quelli che ClS chiamano-ci sempre
c.
ki ˈvɜɲɲa?
chi viene?
ˈdi-mma ki ˈvɐɲɲa
dimmi chi viene
d.
kw a ˈfɔŋ?
cosa ClS fanno?
ja su ˈnot-ɐɣ kw ɐɣ ˈfa
ClS so niente-lo cosa ClS fa
ja su ˈnotɐ kwi ˈdi-t/ ˈfa:r
so mica cosa dir-ti/fare

4The Object
4.2. Differences in the distribution of impersonal "si" and reflexive "si"
4.2.2. Differences in the distribution of impersonal "si" and reflexive "si"
Example No. 11
i.
ɐs ˈdrɔma puˈi:t
si dorme bene
ɐɣ ˈlava-s
ClS lava-si
ii.
a. s ˈvɔgg-ɐɣ ˈsempɐr a paˈsar
si vede-lo sempre a passare
s ˈvɔgg-ɐi ˈsempɐr a paˈsar
si vede-li sempre a passare
b.
ɐɣ ˈkromp-ɐs-ɐɣ
ClS compra-se-lo
d.
s ˈda-jɐ ŋ ˈliber
si dà-gli un libro
e.
s ˈvɔgg-ɐt ˈsempɐr a paˈsar
si vede-ti sempre a passare
f.
s ˈmɐtt-ɐi pɔk ˈsaɣ
si mette-ci poco sale
g.
s ˈda-jɐ-n ˈdyi
si dà-gliene due

4.3. Systems of reflexive inflection
Example No. 12
jɐ ˈlav-ɐm
ɐd ˈlav-ɐt
ɐɣ ˈlav-ɐs
jɐ laˈvom-ɐn
jɐ laˈve-vvɐ
ˈlavu-ɐs

4.4. Coincidence of dative and locative in the same form
4.4.4. Coincidence of dative and locative in the same form
Example No. 13
h. j u ˈvistɐ-ɣ/-ɣɐ/ ʎ
ClS ho visto-lo/la/li
ɐɣ ˈvɔg-ɐn ˈteɲtʃi
ClS vede-ne tanti
c.
ɐɣ ˈda-mma ˈkost
ClS dà-mi questo, etc.
ɐɣ ˈda-ɐt ˈkost
ɐɣ ˈda-ja ˈkost
ɐɣ ˈda-nna ˈkost
ɐɣ ˈda-vva ˈkost
d.
ɐɣ ˈda-m-ɐɣ
ClS dà-me-lo, etc.
ɐɣ ˈda-t-ɐɣ
ɐɣ ˈda-jɐ-ɣɐ
ɐɣ ˈda-n-ɐɣ
ɐɣ ˈda-w-ɐɣ
e.
ɐɣ ˈda-m-ɐn ˈdyi
ClS dà-me-ne due, etc.
ɐɣ ˈda-t-ɐn ˈdyi
ɐɣ ˈda-j-ɐn ˈdyi
ɐɣ ˈda-n-ɐn ˈdyi
ɐɣ ˈda-v-ɐn ˈdyi
f.
ɐɣ ˈmɜtt-ɐj ˈkost
ClS mette-ci questo
ˈsoŋ-ɐj ˈmi
sono-ci io

5The Auxiliary
5.1. Parameters related to the structure and agreement of the participle
5.1.2. Parameters related to the structure and agreement of the participle
Example No. 14
i u laˈvai əʎ kaˈmi:z
ClS ho lavate le camicie
i u laˈvɛ i ˈpjɛt
ClS ho lavati i piedi
i u laˈva
ClS ho lavato
i u laˈva-ɣɣa
ClS ho lavato-lo
i u laˈva:-ɣa
ClS ho lavata-la
i u laˈvɛ-ʎʎa
ClS ho lavati-li
i u laˈvai-ɐʎ
ClS ho lavate-le
i u ˈvørt-ɐɣ/ˈvɛrt-ɐɣɐ
ClS ho aperto-lo/ aperta-la
i u ˈvørt-ɐʎ/ˈvɛrt-ɐʎ
ClS aperti-li/ aperte-le

5.1.3. Agreement parameters of the participle with the accusative clitic
Example No. 15
a.
j u laˈva
ClS ho lavato
j u laˈva-ɣɣɐ
ClS ho lavato-lo
j u laˈva:-ɣɐ
ClS ho lavata-la
j u laˈvɛ-ʎʎɐ
ClS ho lavati-li
j u laˈvai-ɐj
ClS ho lavate-le
j u ˈvørt-ɐɣ
ClS ho aperto-lo
j u ˈvɛrta-ɣɐ
ClS ho aperta-la
j u ˈvørt-ɐʎ
ClS ho aperti-li
j u ˈvɛrt-ɐʎ
ClS ho aperte-le
ɣ a ˈdatʃ-ɐm-ɐɣ
ClS ha dato-me-lo
ɣ a ˈdatʃ-ɐm-ɐɣɐ
ClS ha data-me-la
ɣ a ˈdetʃ-ɐm-ɐʎ
ClS ha dati-me-li
ɣ a ˈdatʃ-ɐm-ɐʎ
ClS ha date-me-le
b.
i laˈva-s
è lavato-si
i laˈva:-s
è lavata-si
in laˈve:-s
sono lavati-si
in laˈvai-ɐs
sono lavate-si
d.
ɣ yɕ i ˈvørt
l'uscio è aperto
ɣa fiˈnestra i ˈvɛrta
la finestra è aperta
i purˈtøɲ in ˈvørt
i portoni sono aperti
ɐi fiˈnestər in ˈvɛrt
le finestre sono aperte

5.9. Other types of person dissociations
Example No. 16
a.
j u druˈmi
ClS ho dormito
t i druˈmi
ClS sei dormito
ɣ ɐ druˈmi
ClS ha dormito, etc.
j ɐma druˈmi
i i druˈmi
ɐŋ druˈmi
sum ˈɲu/ˈɲua
sono venuto/a, etc.
t i ˈɲu/ˈɲua
i ˈɲu/ˈɲua
sɐma ˈɲu/ˈɲuva
si ˈɲu/ˈɲuva
iŋ ˈɲu/ˈɲuva
j u caˈma-ɣɣɐ…
ClS ho chiamato-lo
sum laˈva-mmɐ
sono lavato-mi, etc.
t i laˈva-t
i laˈva-s/ laˈvaa-s
ˈsɐmɐ laˈve-nnɐ
si laˈve-vvɐ
iŋ laˈve:-s / laˈvaa-s
cf.
t i kunˈtent
ClS sei contento
b.
i eva druˈmi
ClS avevo dormito
t ivi druˈmi
ClS avevi dormito
ɣ eva druˈmi
ClS era dormito
i ɛŋ druˈmi
ClS avevamo dormito
i ivi druˈmi
ClS avevate dormito
i ɛŋ druˈmi
ClS erano dormito
sɛra ˈɲu/ˈɲua
ClS ero venuto/a, etc.
t iri ˈɲu/ˈɲua
ɣ ɛra ˈɲu/ˈɲua
sɛŋ ˈɲu/ˈɲuva
siri ˈɲu/ˈɲuva
i ɛŋ ˈɲu/ˈɲuva
i eva laˈva-ɣɣɐ…
ClS avevo lavato-lo
sɛra laˈva-mmɐ
ero lavato-mi, etc.
t iri laˈva-t
ɣ ɛra laˈva-s/ laˈva:-s
sɛŋ laˈve-nnɐ
siri laˈve-vvɐ
i ɛŋ laˈve:-s / laˈvaa-s
c.
j ɐuˈres druˈmi
ClS avresei dormito, etc.
t ɐuˈrisi druˈmi
ɣ ɐuˈres druˈmi
i ɐuˈresu druˈmi
i ɐuˈrisi druˈmi
i ɐuˈresu druˈmi
saˈres ˈɲu/ˈɲua
ClS sarei venuto/a, etc.
ɐt saˈrisi ˈɲu/ˈɲua
ɐɣ saˈres ˈɲu/ˈɲua
saˈresu ˈɲu/ˈɲuva
saˈrisi ˈɲu/ˈɲuva
saˈresu ˈɲu/ˈɲuva
j ɐuˈres laˈva-ɣɣɐ…
ClS avrei lavato-lo
saˈres laˈva-mmɐ
sarei lavato-mi, etc.
ɐt saˈrisi laˈva-t
ɐɣ saˈres laˈva-s/ laˈva:-s
saˈresu laˈve-nnɐ
saˈrisi laˈve-vvɐ
saˈresu laˈve:-s / laˈvaa-s

5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions
Example No. 17
i ˈfrɛddʒ-ɐj
è freddo-ci
ˈɣ e-jɐ ɐʎ maˈtɛi/ ɐɣ ˈmat
ClS è-ci i bambini/ il bambino
ˈɣ ɛra-ɐj ɐʎ maˈtɛi/ ɐɣ ˈmat
ClS era-ci i bambini/ il bambino

6Negation and Adverbs
6.1. Three types of sentential negation
Example No. 18
drɔm ˈmiɐ ɲˈtʃuŋ
dorme mica nessuno
jɐ vɔg miɐ ˈnota
ClS vedo mica nulla

Example No. 19
vɐɲ miɐ ɲˈtʃuŋ?
viene mica nessuno?

6.2. Position of adverbial negation
Example No. 20
a.
ˈtʃamu ˈnot-ɐt
ClS chiamano nulla-ti
ˈmi-ɐn→mica-ne
ˈpju-t/ ˈpju-ɣɐ→più-ti/ più-lo
ˈmaj-ɐt/ ˈmaj-ɐɣ→mai-ti/ mai-lo
ˈdrɔmu ku ˈnota
dormono ancora nulla
nota ˈbɐɲ→nulla bene
dʒa ˈpju→già più
cf.
ɐɣ drɔmmɐ ˈsempɐ ˈbɐɲ
ClS dorme sempre bene
ɣɐ drɔm ku ˈsempɐ ˈbɐɲ
ClS dorme ancora sempre bene
b.
i ɐŋ miɐ tʃaˈma-mma
ClS hanno mica chiamato-mi
miɐ→tʃaˈma-mma uˈkora→mica
chiamato-mi ancora
mai→tʃaˈma-mma→mai
chiamatomi
ku→tʃaˈma ˈmi-ɐn→ancora
chiamato mica-ne
ku→tʃaˈma ˈnot-ɐm→ancora
chiamato nulla-mi
ku mia→tʃaˈme-ʎa→ancora mica
chiamati-li
miɐ ɕempɐ→tʃaˈma-mmɐ→mica sempre
chiamato-mi
miɐ→tʃaˈma-mma ˈsubit→mica
chiamato-mi subito
miɐ→traˈta-ɣa puˈɣi:t→mica
trattato-la bene
i n ku miɐ ɲu ˈtytʃ
ClS sono ancora mica venuti tutti
miɐ ku→mica ancora
c.
ɐɣ beu miɐ d ˈviŋ
ClS beve mica di vino
ɣ a mia d ˈfrei
ClS ha mica di febbre
ɣ a viɕt miɐ d ˈdʒent
ClS ha visto mica di gente
ɐɣ beu pju-nna ˈviŋ
ClS beve più-ne vino
ɐɣ ˈmaɲa mi-ɐn bisˈkɔt
ClS mangia mica-ne biscotti

6.3. Analysis of the data
Example No. 21
i n (dʑa) ˈɲu ˈtytʃ
ClS sono (già) venuti tutti
i n ˈsempɐ ˈɲu ˈtytʃ
ClS sono sempre venuti tutti
i n ˈɲu ˈsempɐ ˈtytʃ
ClS sono sempre venuti tutti

6.3.1. Adverbs of sentential negation
Example No. 22
jɐ ˈvɔg (miɐ) ˈnota
ClS vedo (mica) nulla

6.3.4. Position of the adverb in relation to the participle
Example No. 23
j ɐŋ tʃaˈma ˈnot-ɐm
ClS hanno chiamato nulla-mi
j ɐŋ tʃaˈma ˈmi-ɐn
ClS hanno chiamato mica-ne

6.4. Position of sentential negation adverb with respect to the infinitive
Example No. 24
j u dic-ɐt dɐ caˈma ˈmi-ɐn/ ˈnot-ɐm
ClS ho detto-ti di chiamare mica-ne/ nulla-ti
dɐ caˈma pju-ɣɐ→di chiamare più-lo
dɐ caˈma ˈmaj-ɐɣ→di chiamare mai-lo
dɐ caˈma mi-ɐn ˈɕempɐr→di chiamare mica-ne sempre
dɐ miɐ caˈma-ʎ ˈsubit→di mica chiamar-li subito
dɐ miɐ caˈma-ɣ ˈprøst→di mica chiamar-lo presto
da caˈma mi-ɐn ˈprøst→di chiamare-mica-ne presto
dɐ cama ɲˈtʃuŋ→di chiamare nessuno
dɐ fa ˈnota→di fare nulla
suŋ kunˈte:nt də not aˈvɐ ˈviʃt-ɐɣ/-ɐt
sono contento di nulla avere visto-lo/ti
d aˈvɐ mia ˈviʃt-ɐɣ/-ɐt→di avere mica visto-lo/ti

6.5. Co-occurrence of negative adverbs with other negative polarity items; negative adverb and partitive
Example No. 25
a.
ˈdrɔm (miɐ) ɐɲˈtʃuŋ
dorme (mica) nessuno
ɐɣ da nota a ɲˈtʃuŋ
ClS dà niente a nessuno
jɐ ˈvɔg (miɐ) ˈnota
ClS vedo (mica) nulla
b.
ɐɣ ˈda pju ˈnota aɲˈtʃuŋ
ClS non da più nulla a nessuno
ɣ a ˈvist ɐŋˈtʃũŋ
ClS ha visto nessuno

6.5.2. Interaction between negation and objects
Example No. 26
a.
jɐ ˈdrɔmma ˈnota
ClS dormo nulla, etc.
ɐd ˈdrumma ˈnota
əɣ/ɣɐ ˈdrɔmma ˈnota
jɐ druˈmoma ˈnota
jɐ druˈmi ˈnota
ˈdrɔmu ˈnota
sum ɲu ˈnota
sono venuto nulla
t i ɲu ˈnota
ClS sei venuto nulla
i mia ˈɲu /i ɲu ˈnota
è mica venuto/è venuto mica
ɕoma ɲu ˈnota
siamo venuti nulla
ɕi ɲu ˈnota
siete venuti nulla
in mia ˈɲu
sono mica venuti
b.
jɐ ˈlau ˈnotɐ-m
ClS lavo nulla-mi, etc.
ɐd ˈlɛu ˈnotɐ-t
əɣ ˈlava ˈnotɐ-s
jɐ laˈvoma ˈnotɐ-n
jɐ laˈve: ˈnotɐ-w
ˈlavu ˈnotɐ-s
c.
jɐ vɔg ˈmiɐ-n
ClS vedo mica-ne (=non lo/ne vedo)
jɐ vɔg ˈnotə-t
ClS vedo nulla-ti
jɐ vɔg ˈnotə-u
ClS vedo nulla-vi
ɐd vig ˈmiɐ-n
ClS vedi mica-ne
ɐd vig ˈnotɐ-m
ClS vedi nulla-mi
ɐɣ vɔg miɐ-n
ClS vede mica-ne
ɐɣ vɔg ˈnotɐ-m
ClS vede nulla-mi
ˈvɔgu ˈmiɐ-n
vedono mica-ne
ˈvɔgu ˈnotɐ-m
vedono nulla-mi
ɐɣ ˈcama ˈnota viˈøt ɐɣ ˈcama ˈmi
ClS chiama nulla voialtri ClS chiama me
ˈlavu ˈmia ɐʎ kaˈmiz
lavano mica le camicie
ɐɣ beu miɐ d ˈviŋ
ClS beve mica di vino
ɐɣ ˈcama ˈmia lo:r ɐɣ ˈcama ˈmi
ClS chiama mica loro ClS chiama me
jɐ ˈmaɲ ˈmiɐ-n biskuˈtit
ClS mangio mica-ne biscotti
d.
jɐ ˈdai ˈnotɐ-t ɐɣ ˈlibər
ClS do nulla-ti il libro
jɐ ˈdai ˈnota ɐɣ ˈlibər-ɐt
ClS do nulla il libro-ti
daŋ ˈmiɐ-mɐ-ŋ
danno mica-me-ne
dan mi-jɐ-ŋ
danno mica-gli-ne
e.
j u viʃt ˈmiɐ-n / ˈnotɐ-t / ˈnotɐ-w
ClS ho visto mica-ne/ nulla-te/ nulla-voi
j ɐŋ tʃaˈma ˈnotɐ-m
ClS hanno chianmato nulla-mi
tʃaˈma ˈmiɐ-n→chiamato mica-ne

7Aspectual and Modal Structures
7.4. Enclisis on the indicative
Example No. 27
a.
ˈcama-ɐɣ/-ɐm
chiama-lo/mi
ˈda-j-ɐɣ
da-glie-lo
caˈmom-ɐɣ
chiamiamo-lo
caˈmi-ɣɐ
chiamate-lo
b.
ˈda mi-jj-ɐn
da mica-glie-ne
cama ˈmi-ɐn/pjy-ɣɐ
chiama mica-ne/più-lo
ˈcama ˈnot-ɐm/ pju-mma
chiama nulla-mi/ più-mi
ˈcama mai ˈpju-mma
chiama mai più-mi
caˈmoma ˈmi-ɐn
chiamiamo mica-ne
caˈmi ˈmi-ɐn
chiamate mica-ne

Example No. 28
a.
i u ˈditʃ-ɐt dɐ caˈma-ɣ/ʎə
ClS ho detto-ti di chiamar-lo/li
dɐ (ˈɕempər) caˈma-ɣ (ˈɕempər)
di (sempre) chiamar-lo
i ˈmeʎʎa ɐ caˈmaɣ
è meglio a chiamar-lo
sum ɲu pɐr vɔg-ɐt
sono venuto per veder-ti
jɐ so ˈnota kwi ˈdi:-t
ClS so niente che dir-ti
j u vurˈsu ˈvɔg-ɐɣ
ClS ho voluto veder-lo
b.
i u ˈditʃ-ɐt dɐ caˈma ˈmi-ɐn
ClS ho detto-ti di chiamare mica-ne
i ˈmeʎʎa ɐ caˈma ˈmi-ɐn
è meglio a chiamare mica-ne
sum ˈnaɟ ˈvia pɐr ˈnota vɔg-ɐt
sono andato via per niente veder-ti
ˈvɔga ˈnot-ɐt→per vedere niente-ti
pɐr mia ˈvɔg-ɐɣ→per mica veder-lo
ˈvɔga ˈmi-ɐn→per vedere mica-ne
j u vurˈsu ˈvɔga ˈmi-ɐn
ClS ho voluto vedere mica-ne
e.
i u ˈditʃ-ɐtdɐ ˈfa-ɣ ˈtut / dɐ fa ˈtut-ɐɣ
ClS ho detto-ti di far-lo tutto/ di fare tutto-lo

Example No. 29
a.
i u (ˈmia / ˈdʒɐ/ˈɕemp) ˈviʃt-ɐɣ/ɐt
ClS ho (mica/ già/ sempre) visto-lo/ ti
b.
i u ˈku ˈviʃt ˈnot-ɐt
ClS ho ancora visto nulla-ti
i u (ku) ˈviʃt ˈmiɐ-n
ClS ho (ancora) visto mica-ne
i u ˈviʃt ˈpjy-ɣɐ
ClS ho visto più-lo
i u zbaˈtu ˈvia ˈmi-ɐn/ ˈmi-ɐn ˈvia
ClS ho buttato via mica-ne/ mica-ne via
ɣ a zbaˈtu ˈfɔra ˈmi-ɐn
ClS ha buttato fuori mica-ne
ɣ a zbaˈtu ˈfɔra ˈnot-ɐm / ˈnota ˈfɔr-ɐm
ClS ha buttato fuori nulla-mi/ nulla fuori-mi
d.
i u zbaˈtu ˈvi-ɐɣ
ClS ho buttato via-lo
ɣ a zbaˈtu ˈfɔr-ɐɣ
ClS ha buttato fuori-lo
ɣ a zbaˈtu ˈfɔr-ɐm
ClS ha buttato fuori-mi

Example No. 30
a.-i.
iɐ ˈvɔgg-ɐɣ/-ɐt
ClS vedo-lo/ti
iɐ ˈdɐ-ɐj-ɐɣ
ClS do-glie-lo
iɐ ˈdɐ-ɐt-ɐɣ
ClS do-te-lo
ii.
ɐd ˈvigg-ɐɣ/-ɐm
ClS vedi-lo/mi
ɐd ˈlɛv-ɐt
ClS lavi-ti
iii.
ɐu ˈvɔgg-ɐɣ/-ɐɣɐ/-ɐm
ClS vede-lo/la/mi
ɐu ˈda t-ɐɣ
ClS da-te-lo
ɐu ˈlava-ɕ
ClS lava-si
iv.
iɐ viˈgom-ɐɣ
ClS vediamo-lo
iɐ laˈvom-ɐn
ClS laviamo-ni(=ci)
v.
iɐ laˈve-vva
ClS lavate-vi
iɐ viˈgivi-ɐɣ
ClS vedevate-lo
vi.
ˈlo:r ˈvɔgu-ɐɣ/-ɐm
loro vedono-lo/mi
b.
iɐ ˈvɔg ˈmiɐ-n/ˈnot-ɐt
ClS vedo mica-ne(=lo/la/li/le)/ nulla-ti
iɐ ˈvɔg ˈpjy-ɣɐ/ˈt
ClS vedo più-la/ti
iɐ ˈvɔg ˈmɐ-ɐɣ/ˈɐt
ClS vedo mai-lo/ti
iɐ ˈvɔg ˈnot-ɐt adˈmɐŋ
ClS vedo nulla-ti domani
iɐ ˈvɔg ˈnotɐ adˈmɐn-ɐt
ClS vedo nulla domani-ti
ɐd ˈvig ˈmiɐ-n/ˈnot-ɐm
ClS vedi mica-ne/ nulla-mi
ɐu ˈvɔg ˈmiɐ-n
ClS vede mica-ne
ˈvɔgu (ku) ˈmiɐ-n/ˈnot-ɐm/ ˈpjy-mɐ
vedono (ancora) mica-ne/nulla-mi/più-me
iɐ ˈdai ˈmi-ɐt-ɐn
ClS do mica-te-ne
iɐ dai mi-jj-ɐn
ClS do mica-gli-ne
ɐu ˈda mi-ɐt-ɐn
ClS dà mica-te-ne
ɐd ˈlɛu ˈtrøp-ɐt
ClS lavi troppo-ti
ɐu ˈlava ˈnot-ɐs
ClS lava nulla-si
iɐ laˈvoma ˈnot-ɐn
ClS laviamo nulla-si(=ci)
c.
iɐ ˈvɔg ˈsemp-ɐɣ/ɐt
ClS vedo sempre-lo/ti
iɐ ˈvɔg adˈmɐn-ɐɣ
ClS vedo domani-lo
iɐ ˈvɔgg-ɐɣ adˈmɐŋ
ClS vedo-lo domani
ɐu ˈvɔg mia ˈsemp-ɐɣɐ
ClS vede mica sempre-la
ˈvɔgu mia puˈɣid-ɐɣ
vedono mica bene-lo
ˈvɔgu-ɐɣ puˈɣi:d
vedono-lo bene
ˈvɔgu mia ˈbɐɲ-ɐɣ
vedono mica bene-lo
d.
iɐ ˈmɐt kiˈlo-ɣɐ
ClS metto lì.-lo
iɐ ˈmɐtt-ɐɣ kiˈlo
ClS metto-lo lì
iɐ ˈmɐt da ˈdre-ɣɐ/ˈsot-ɐɣ
ClS metto dietro-lo/ sotto-lo
e.
iɐ ˈmɐt a ˈpɔst-ɐɣ
ClS metto a posto-lo
iɐ ˈmɐtt-ɐɣ a ˈpɔst
ClS metto-lo a posto
i mia ˈkaud-əi
è mica caldo-ci
ˈlavu ˈpɔk-ɐs
lavano poco-si
cf.
i ˈbas
è basso
f.
iɐ dai ˈkost-ɐt
ClS do questo-ti
iɐ ˈdaj-ɐt ˈkost
ClS do-ti questo
* ˈkoɕt-ɐt jɐ ˈdai
questo-ti ClS do
ˈkost jɐ ˈdɐ-ɐt
questo ClS do-ti
iɐ ˈdai a ˈlyj-ɐɣ
ClS do a lui-lo
iɐ ˈdaj-ɐɣ a ˈlyi
ClS do-lo a lui
*a ˈlyj-ɐɣ jɐ ˈdai
a lui-lo ClS do
iɐ ˈdai əu ˈlibər-ɐt
ClS do il libro-ti
iɐ ˈdaj-ɐt əu ˈlibər
ClS do-ti il libro
iɐ ˈdai ˈnotɐ əu ˈlibər-ɐt
ClS do nulla il libro-ti
iɐ ˈdai ˈnot-ɐt əu ˈlibər
ClS do nulla-ti il libro