| Monteparano | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.11. The subjunctive instead of the infinitive. The inflected infinitive Example No. 1 a. lu ˈpɔttsu ˈvedrəlo posso vedere Example No. 2 e. ɛ mˈmɛɟɟu ku llu ˈcamiè meglio Prt lo chiami
ti ˈðiku ku lu ˈcami ti dico Prt lo chiami(=di chiamarlo) Example No. 3 ti ˈðiku ka ɛ vvəˈnutu di dico che è venuto
ti prɔˈmettu ka ˈveɲɲu ti prometto che vengo
sɔ kunˈtɛntu ka ti stɔ vˈveku sono comtento che ti sto vedo
ɛ llu kriʃˈtjanu ka mmi ˈcama ˈsɛmprə è la persona che mi chiama sempre Example No. 4 3.12. Aspectual constructions with finite verbsti ˈðiku ku nɔ llu ˈcami ti dico Prt non lo chiami 3.12.2. Aspectual constructions with finite verbs Example No. 5 a. ʃtɔ kˈkɔntusto dico
ʃtɛ kˈkwɛnti sta dici
ʃtɛ kˈkɔnta sta dice
ʃtɛ kkunˈtamu sta diciamo
ʃtɛ kkunˈtatɪ state dite
ʃtɔn a kˈkɔntanu stanno a dicono
lu ʃtɛ ccaˈmava lo sta chiamavo
lu ʃtɛ ccaˈmammu lo sta chiamavamo
lu ʃtɛ ccaˈmavunu lo sta chiamavano
lu ʃtɔ cˈcamu lo sto chiamo
nɔɲtʃi lu ʃtɔ cˈcamu non lo sto chiamo
lu ˈvɔɟɟ a vˈveku lo voglio a vedo |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 6 4.3. Systems of reflexive inflectioni. ˈdda si ˈdɔrmi bˈbwɛnulà si dorme bene
ii. a. ˈiddu si ˈvɛti ˈsɛmpri pasˈsa ti ˈkwalui si vede sempre passare di qua
ˈlɔru si ˈvɛtunu ˈsɛmpri pasˈsa ti ˈkwa loro si vedono sempre passare di qua
b. ˈiddu si lu kˈkattalui se lo compra
c. ˈiddu si ni kˈkatta ˈtɔilui se ne compra due
g. (a ˈiddu si ni ˈtɔnu asˈsai)a lui se ne danni molti
h. (si ni ˈmɛtti ˈpikka)se ne mette poco Example No. 7 4.5. Reduction of dative-accusative/partitive nexus to a single cliticmi lˈlavu
ti lˈlavi
si lˈlava
ni llaˈvamu
vi llaˈvati
si lˈlavunu 4.5.1. Reduction of dative-accusative/partitive nexus to a single clitic Example No. 8 c. ˈiɖɖu mi tɛ ˈkwistului mi dà questo, etc.
ti tɛ ˈkwistu
li tɛ ˈkwistu
ni tɛ ˈkwistu
vi tɛ ˈkwistu
d. ˈiɖɖu mi lu ˈtɛlui me lo dà
ti lu ˈtɛ te lo dà
(ŋtʃi) lu/ la/ li ˈtɛ (glie)lo/ la/ li-le dà
ni lu ˈtɛ ce lo dà
vi lu ˈtɛ ve lo dà
ˈportu-lu porta-(glie)lo
e. ˈiɖɖu mi ni ˈtɛ ˈdɔilui me ne dà due
ti ni ˈtɛ ˈdɔi te ne dà due
(ɲtʃi) ni tɛ ˈdɔi ce (=glie) ne dà due
ni ˈtɛ ˈdɔi ce ne dà due
f. ɲtʃi lu ˈmɛttuce lo metto
ɲtʃi ˈmɛtti lu ˈsali ci metto il sale |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Varieties with only "avere" without participle agreement. 5.8.1. Varieties with only "avere" without participle agreement. Example No. 9 5.9. Other types of person dissociationsɛ vviˈnutu e pparˈlatu ha venuto e parlato Example No. 10 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. ɟɟu turmu:tu/ viˈnutu / caˈmatu a tˈtuttiho dormito/venuto/chiamato tutti
ɛ/a turˈmutu/ viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti sei/ hai dormito/venuto/chiamato tutti
ɛ/a ddurˈmutu/ vviˈnutu/ ccaˈmatu a tˈtutti ha/è dormito/venuto/chiamato tutti
mu turˈmutu/ viˈnutu/ caˈmatu a tˈtutti abbiamo dormito/venuto/chiamato tutti, etc.
vitu/viti turˈmutu/ viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti
ɔnu turˈmutu/ viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti
ma ɟɟu llaˈvatu mi ho lavato
t ɛ/a llaˈvatu ti sei/ hai lavato
s ɛ/a llaˈvatu si è/ha lavato
na mu llaˈvatu ci abbiamo lavato, etc.
va vitu/viti llaˈvatu
s ɔnu llaˈvatu
ɔnu viˈnutu ˈtʃɛrti pitˈtʃinni hanno venuto certi bambini
s ɔnu llaˈvatu si hanno lavato
s ɛ aˈpɛrta la ˈpɔrta si è aperta la porta
s ɛ aˈpjɛrtu lu purˈtɔni si è aperto il portone
la ɟˈɟu caˈmatu/ caˈmata/ caˈmati lo/la/li/le ho chiamato/a/i/e
cf. sɔ kkunˈtɛntusono contento, etc.
si kunˈtɛntu
ɛ kkunˈtɛntu
simu kunˈtjentə
siti kunˈtjentə
sɔ kkunˈtjentə
ɟɟ a caˈma a tˈtutti ho a chiamare a tutti, etc.
ta caˈma a tˈtutti.
ta caˈma a tˈtutti
m a ccaˈma a tˈtutti
vit a ccaˈma a tˈtutti
ɔn a ccaˈma a tˈtutti
ˈtɛŋgu ˈfami/dɔ ˈfili tengo fame/due figli
b. ɛra turmu:tu / viˈnutu / caˈmatu a tˈtuttiero dormito/venuto/chiamato a tutti, etc.
iəri turmu:tu / viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti
ɛra turmu:tu / viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti
ˈɛrumu turmu:tu / viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti
ˈjerəvu/ˈjɛriti turmu:tu / viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti
ɛrunu turmu:tu / viˈnutu / caˈmatu a tˈtutti
m ɛra llaˈvatu… mi ero lavato
ˈɛrunu viˈnuti erano venuti
ˈs ɛrunu llaˈvati si erano lavati
cf. ɛra kunˈtɛntuero contento, etc.
iəri kunˈtɛntu
ɛra kunˈtɛntu
ˈɛrumu kunˈtjɛnti
ˈjerəvu/ˈjɛriti kunˈtjɛnti
ˈɛrunu kunˈtjɛnti
l ɛra ccaˈma lo ero chiamare
l iər(i) a ccaˈma
l ɛra ccaˈma
l ɛrəm a ccaˈma
l jɛrət a ccaˈma
l ɛrun accaˈma
ɛr a fˈfa ʃta ˈkɔsa ero (=avevo) a fare sta cosa Example No. 11 ˈʃtɔnu tʃɛrti/ kwiri waɲˈɲuni stanno certi/ quei bambini
ˈʃtɛ nu/ kwiru pitˈtʃinnu sta un/ quel bambino |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.2. Imperative and negative imperative Example No. 12 a.-ii. ˈcam-u-luchiama-lo
ˈcama-la/li chiamala/li-le
nɔ llu caˈma non lo chiamare
iv. caˈmamu-luchiamiamo-lo
nɔ llu chiaˈmamu non lo chiamiamo
v. caˈmat-u-luchiamate-lo
nɔ llu caˈmati non lochiamate |
| 8 | The Noun Phrase 8.3. Special treatment of kinship terms Example No. 13 ˈtanə-ma/-ta padre-mio/-tuo
l atˈtanə il padre
ˈma-ma mamma-mia
ˈmammə-ta mamma-tua
la ˈmammə-sa la mamma-sua
ˈfiɟɟi-ma/-ta ˈfilə-ma/-ta figlio-mio/tuo
li ˈfili ˈmia/ ˈtua i figli miei/ tuoi
lu ˈfiɟɟu li ˈfili (ˈsua) il figlio (suo)
lu ˈfiɟɟu ˈnwɛʃtru/ ˈvwɛʃtru li ˈfili ˈnwɛʃtri/ ˈvwɛʃtri il figlio nostro/ vostro
lu ˈfiɟɟu ˈlɔru li ˈfili ˈlɔru il figlio loro
nəˈpɔtə-ma/-ta nəˈputə-ma/-ta nipote-mio/ tuo
lu nəˈpɔtə il nipote (=suo)
li nəˈputi ˈnwɛʃtri i nipoti nostri
ˈsɔr-ma li siˈluri ˈmia/ li ˈsɔri ˈmia sorella-mia – le sorelle mie
ˈsɔr-da siˈluri-ta sorella-tua
la ˈsɔri li siˈluri la sorella (=sua)
la ˈsɔri ˈnɔʃtra li siˈluri ˈnwɛʃtri la sorella nostra
la ˈsɔri ˈvɔʃtra/ ˈlɔru la sorella vostra/ loro |