| Trinità d'Agultu | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.14. The se iɖɖu construction 3.14.1. The se iɖɖu construction Example No. 1 a. ˈs iɖɖu ɣi (tu) ˈvɛni t asˈpɛttuse lui che tu vieni t'aspetto
ˈs iɖɖu ɣi (iɖɖu) ˈvɛni D asˈpɛttu se lui che lui viene l'aspetto
ˈs iɖɖu ɣi (vˈvoi) iˈniti ˈv asˈpɛttu se lui che voi venite v'aspetto
ˈs iɖɖu ɣi pˈpjoi m amˈbaru ŋ ˈkaza se lui che piove mi riparo in casa
no sˈsɔɣu ˈz iɖɖu ɣi maɲˈɲa/anˈda non so se lui che mangiare/ andare
ˈdi-mmi ˈz iɖɖu ɣi vˈvɛni dimmi se lui che viene
mi dumˈmandu ˈz iɖɖu ɣi lu idaˈraɟu mi domando se lui che lo vedrò
b. ˈdi-mmi ˈkandu ˈɛnidimmi quando vieni
ˈkissu k ɛ fˈfɛndi quello che è facendo
ˈm ani ˈdittu ki (ˈiɖɖu) a dd iˈni mi hanno detto che lui a da venire
ki (vvoi) aˈɛti d iˈni daˈpoi che voi avete da venire dopo |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 2 4.3. Systems of reflexive inflectioni. si ˈmaɲɲa ˈβɛsi mangia bene
ii. a. ˈiɖɖu ˈs iði ˈzɛmpri passitˈtsɛndilui si vede sempre passando
ˈkissi ˈs iðini ˈzɛmpri passitˈtsɛndi loro si vedono sempre passando
b. ˈiɖɖu si llu k̬umpaˈriɟɟalui se lo compra
c. ˈiɖɖu si nni k̬umpaˈriɟɟa um ˈbɛlui se ne compra molti
d. nɔ ssi lli pɔ dˈdinon si gli si può dire
e. (ti k̬unˈnɔʃʃi ˈβɛ)ti conosci bene
f. vi ssi ˈpɔnici si mette
g. (nɔ ssi lli pɔ dˈdi maŋˈk una)non si gli può dire neanche une Example No. 3 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivemi zɔɣu laˈatu
ti ze laˈatu
s ɛ llaˈatu
tsi ˈzɛmmu laˈati
vi ˈzeti laˈati
si zɔ llaˈati 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 4 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsb. nni ˈpiɖani ˈduine prendo due
c. mi ˈdatsini ˈk̬istumi danno questo, etc.
ti ˈdatsini ˈk̬istu
li ˈdatsini ˈk̬istu
tsi ˈdatsini ˈk̬istu
vi ˈdatsini ˈk̬istu
nɔ ssi lli pɔ dˈdi non si gli può dire
d. ˈiɖɖi mi llu ˈdatsiniloro mi dà questo, etc.
ti llu ˈdatsini
vi llu ˈdatsini
tsi llu ˈdatsini
vi llu ˈdatsini
damˈmillu dammelo
davˈvillu daglielo
datˈtʃillu daccelo
e. ˈiɖɖi mi nni ˈdatsini ˈduiloroi me ne dà due
ti nni ˈdatsini ˈdui→te ne dà due
ni li ˈdatsini ˈdui→ne gli dà due, etc.
tsi nni ˈdatsini ˈdui
vi nni ˈdatsini ˈdui
tsi nni ˈɔ ce ne vuole
danˈnilli ˈdui da-nne-gli due
f. vi ˈpɔnini ˈk̬istuci mettono questo
vi llu ˈpɔnini ce lo mettono
vi ssi ˈpɔni ci si mette
ti tsi ˈmandu ti ci mando
ˈkintsi tsi poˈnimu li k̬utˈtʃari qui ci mettiamo il cucchiao
ˈiɖɖu tsi ssi mˈfilka lui ci si infila Example No. 5 a. adju tʃaˈmatu a mɛ fiɖˈɖoluho chiamato a moi figlio
a kaˈl ɛ ki ˈtʃammi? a chi è che chiami? |
| 5 | The Auxiliary 5.3. "Avere" with indirect reflexive 5.3.1. "Avere" with indirect reflexive Example No. 6 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. mi zɔɣu laˈatumi sono lavato
a'. m adjdju laˈatu li ˈpilimi ho lavato i capelli
d. adjdju faidˈdatuho parlato
sɔɣu ʃˈʃutu sono uscito
e. l adjdju laˈatul'ho lavato Example No. 7 vi ˈsɔ di li sˈteɖɖi ci sono dei bambini
ˈv ɛ nnu sˈteɖɖʊ c'è un bambino |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 8 a. ti ˈðiku di (nɔ) ˈfalluti dico di (non) farlo
b. ɛ mˈmɛɖɖu ˈfa-llu /(di) nɔ fˈfa-lluè meglio far-lo/ (di) non far-lo
c. nɔ sˈsɔɣu ˈkɔza ˈdittinon so cosa dir-ti
d. sɔɣu iˈnutu par viˈdittisono venuto per veder-ti
mi ni sɔɣu anˈdatu pa nˈnɔ viˈditti me ne sono andato per non veder-ti
e. ti/ lu ˈoɖɖu ˈviðiti/ lo voglio vedere |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 9 a. lu me ˈɣaniil mio cane
b. lu ˈɣani ˈmeuil cane mio |