Trinità d'Agultu

back
Trinità d'Agultu
Place: Trinità d'Agultu e Vignola
Province: Sassari
Region: Sardegna
Number of examples: 9
3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.14. The se iɖɖu construction
3.14.1. The se iɖɖu construction
Example No. 1
a.
ˈs iɖɖu ɣi (tu) ˈvɛni t asˈpɛttu
se lui che tu vieni t'aspetto
ˈs iɖɖu ɣi (iɖɖu) ˈvɛni D asˈpɛttu
se lui che lui viene l'aspetto
ˈs iɖɖu ɣi (vˈvoi) iˈniti ˈv asˈpɛttu
se lui che voi venite v'aspetto
ˈs iɖɖu ɣi pˈpjoi m amˈbaru ŋ ˈkaza
se lui che piove mi riparo in casa
no sˈsɔɣu ˈz iɖɖu ɣi maɲˈɲa/anˈda
non so se lui che mangiare/ andare
ˈdi-mmi ˈz iɖɖu ɣi vˈvɛni
dimmi se lui che viene
mi dumˈmandu ˈz iɖɖu ɣi lu idaˈraɟu
mi domando se lui che lo vedrò
b.
ˈdi-mmi ˈkandu ˈɛni
dimmi quando vieni
ˈkissu k ɛ fˈfɛndi
quello che è facendo
ˈm ani ˈdittu ki (ˈiɖɖu) a dd iˈni
mi hanno detto che lui a da venire
ki (vvoi) aˈɛti d iˈni daˈpoi
che voi avete da venire dopo

4The Object
4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive
Example No. 2
i.
si ˈmaɲɲa ˈβɛ
si mangia bene
ii.
a. ˈiɖɖu ˈs iði ˈzɛmpri passitˈtsɛndi
lui si vede sempre passando
ˈkissi ˈs iðini ˈzɛmpri passitˈtsɛndi
loro si vedono sempre passando
b.
ˈiɖɖu si llu k̬umpaˈriɟɟa
lui se lo compra
c.
ˈiɖɖu si nni k̬umpaˈriɟɟa um ˈbɛ
lui se ne compra molti
d.
nɔ ssi lli pɔ dˈdi
non si gli si può dire
e.
(ti k̬unˈnɔʃʃi ˈβɛ)
ti conosci bene
f.
vi ssi ˈpɔni
ci si mette
g.
(nɔ ssi lli pɔ dˈdi maŋˈk una)
non si gli può dire neanche une

4.3. Systems of reflexive inflection
Example No. 3
mi zɔɣu laˈatu
ti ze laˈatu
s ɛ llaˈatu
tsi ˈzɛmmu laˈati
vi ˈzeti laˈati
si zɔ llaˈati

4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
Example No. 4
b.
nni ˈpiɖani ˈdui
ne prendo due
c.
mi ˈdatsini ˈk̬istu
mi danno questo, etc.
ti ˈdatsini ˈk̬istu
li ˈdatsini ˈk̬istu
tsi ˈdatsini ˈk̬istu
vi ˈdatsini ˈk̬istu
nɔ ssi lli pɔ dˈdi
non si gli può dire
d.
ˈiɖɖi mi llu ˈdatsini
loro mi dà questo, etc.
ti llu ˈdatsini
vi llu ˈdatsini
tsi llu ˈdatsini
vi llu ˈdatsini
damˈmillu
dammelo
davˈvillu
daglielo
datˈtʃillu
daccelo
e.
ˈiɖɖi mi nni ˈdatsini ˈdui
loroi me ne dà due
ti nni ˈdatsini ˈdui→te ne dà due
ni li ˈdatsini ˈdui→ne gli dà due, etc.
tsi nni ˈdatsini ˈdui
vi nni ˈdatsini ˈdui
tsi nni ˈɔ
ce ne vuole
danˈnilli ˈdui
da-nne-gli due
f.
vi ˈpɔnini ˈk̬istu
ci mettono questo
vi llu ˈpɔnini
ce lo mettono
vi ssi ˈpɔni
ci si mette
ti tsi ˈmandu
ti ci mando
ˈkintsi tsi poˈnimu li k̬utˈtʃari
qui ci mettiamo il cucchiao
ˈiɖɖu tsi ssi mˈfilka
lui ci si infila

4.9. Prepositional objects and other prepositional complements
Example No. 5
a.
adju tʃaˈmatu a mɛ fiɖˈɖolu
ho chiamato a moi figlio
a kaˈl ɛ ki ˈtʃammi?
a chi è che chiami?

5The Auxiliary
5.3. "Avere" with indirect reflexive
5.3.1. "Avere" with indirect reflexive
Example No. 6
a.
mi zɔɣu laˈatu
mi sono lavato
a'.
m adjdju laˈatu li ˈpili
mi ho lavato i capelli
d.
adjdju faidˈdatu
ho parlato
sɔɣu ʃˈʃutu
sono uscito
e.
l adjdju laˈatu
l'ho lavato

5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions
Example No. 7
vi ˈsɔ di li sˈteɖɖi
ci sono dei bambini
ˈv ɛ nnu sˈteɖɖʊ
c'è un bambino

7Aspectual and Modal Structures
7.1. Position of the object clitic with the infinitive
Example No. 8
a.
ti ˈðiku di (nɔ) ˈfallu
ti dico di (non) farlo
b.
ɛ mˈmɛɖɖu ˈfa-llu /(di) nɔ fˈfa-llu
è meglio far-lo/ (di) non far-lo
c.
nɔ sˈsɔɣu ˈkɔza ˈditti
non so cosa dir-ti
d.
sɔɣu iˈnutu par viˈditti
sono venuto per veder-ti
mi ni sɔɣu anˈdatu pa nˈnɔ viˈditti
me ne sono andato per non veder-ti
e.
ti/ lu ˈoɖɖu ˈviði
ti/ lo voglio vedere

8The Noun Phrase
8.1. The possessive
8.1.1. The possessive
Example No. 9
a.
lu me ˈɣani
il mio cane
b.
lu ˈɣani ˈmeu
il cane mio