| Ruvo di Puglia | |
| 2 | The Subject 2.2. The null subject parameter: introduction Example No. 1 i. u ˈɔv a camɔlo deve chiamare
ii. aˈjirə vəˈnɛrnə lə məˈninnəieri vennero i bambini
iii. tʃi ˈkridi ka a rˈrɛivə?chi credi che arriva? |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 2 3.10. Relative clausesa. ˈm ɔnnə ˈðittə ka ˈvɛnə ˈkrɛmi hanno detto che viene domani
ˈpɛndzə ka ˈvɛnə ˈkrɛ penso che viene domani
ˈvɔɟɟə ka ˈvɛnə ˈkrɛ voglio che viene domani
ɛ mˈmɛɟɟə ka ˈvinə ˈkrɛ è meglio che vieni domani
sɔ asˈseutə ˈpreimə ka tu arrəˈvissə sono uscito prima che tu arrivassi
ˈdɔppə ka tə si rəˈtrɔtə→dopo che ti sei ritirato
b. sɔ kˈkirə ka ˈvaidə ˈsiɐmbrəsono quelli che vedo sempre
ka mə ˈcamənə ˈsiɐmbrə→che mi chiamano sempre
ka lə sɔ dˈdɔ:tə lə dəˈnɔ:rə→che gli ho dato i soldi
dʒuˈannə ka ɛ nu aˈmikə ˈmɛjə… Giovanni, che è un amico mio…
sɔ ccu lə ˈlibbrə ka lə ˈsuɔltə sono più i libri che i soldi
c. tʃi ˈvɛnə?chi viene?
tʃi ˈkriðə ka ˈvɛnə? chi credi che viene?
ˈfa-mmə saˈpajə tʃi ˈvɛnə fammi sapere chi viene
nən ˈtsattʃə tʃi addʒ a caˈmɔ non so chi ho a chiamare
d. tʃe fˈfɔʃə?cosa fai?
ˈfa-mmə saˈpajə tʃe fˈfɔ:ʃə fammi sapere cosa fai
nən ˈtsattʃə tʃe fˈfɔ non so cosa faccio
e. tʃɛ lˈlibbrə ˈliʃə?che libro leggi?
ˈinda ttʃɛ ttraˈteurə u si pˈpustə? in che cassetto lo sei(=hai) messo?
f. tʃə ˈcɔ:və nəˈn iəssəchi(=se) piove non esco
nən ˈtsattʃə tʃə aɟɟ a maɲˈdʒɔ non so chi(=se) devo mangiare
nən ˈtsattʃə tʃə ˈfrattə mə ˈcɔmə non so chi(=se) tuo fratello mi chiama Example No. 3 ɛ kˈkurə ka lə sɔ dˈdɔtə lə ˈsɔltə mˈbristə è quello che gli sono dato i soldi in prestito |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 4 4.3. Systems of reflexive inflectioni. ˈda sə ˈdɔrmə bˈbu:nəlà si dorme bene
ii. a. ˈeddə sə ˈvaidə ˈsiɐmbrə pasˈsalui si vede sempre passare
ˈlɔrə sə ˈviɐdənə ˈsiɐmbrˈ pasˈsa loro si vedono sempre passare
b. ˈeddə s u kˈkattəlui se lo compra
c. ˈeddə sə n akˈkattə ˈdewəlui se ne compra due
d. (lə ˈdɛ nu ˈlɪbbrə)gli dà un libro Example No. 5 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivemə ˈlɔ:və
tə ˈlɔ:və
sə ˈlɔ:və
nə laˈvɔ:mə
və laˈvɔ:tə
sə ˈla:vənə 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 6 b. u/ lə/ la ˈvaidəlo/ li/ la vede
rə vˈvaidə le vede
rə ˈdɛiʃə lo dice
c. ˈeddə mə dɛ ˈkossəlui mi dà questo, etc.
tə dɛ ˈkossə
lə dɛ ˈkossə
nə dɛ ˈkossə
və dɛ ˈkossə
d. ˈeddə m u ˈdɛlui me lo dà
mə la/lə ˈdɛ me la/li dà
mə rə dˈdɛ me lo-n./le dà
ɲtʃə rə dˈdɛ glielo dà, etc.
nə rə dˈdɛ
və rə dˈdɛ
da-mˈm-ewə/ellə/errə dammelo/la-li/le
da-ɲˈdʒ-ewə daglielo
data-ˈm-ewə/ellə/errə datemelo/la-li/le
e. ˈeddə mə nə ˈdɛ ˈdewəlui me ne dà due, etc.
tə nə ˈdɛ ˈdewə
ɲtʃə nə ˈdɛ ˈdewə
nə ˈdɛ ˈdewə
f. lə ˈmiɐttə rə sˈsɔ:ləgli metto il sale
ɲtʃə rə mˈiɐttə ce lo metto
ˈvɔkə ˈduɐppə vado dopo
na rəˈmɔnə dˈda/ dˈdɔ non rimango là/ qui
ddɔ rəˈmɔnə ˈɛjə qui rimango io
ˈstɔkə ˈɛi dˈdɔ sto io qui
ˈstuɔnnə lə məˈninnə stanno (=ci sono) i bambini |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 7 5.6. Analysis of dialects with auxiliary choice depending on persona. sɔ/aɟɟə drəmˈmeutə/ vəˈneutəho/ sono dormito/ venuto
si drəmˈmeutə/ vəˈneutə sei dormito/ venuto
ɛ drəmˈmeutə/ vəˈneutə è dormito/venuto
ɔmmə drəmˈmeutə/ vəˈneutə abbiamo dormito/ venuto
aˈvi:tə drəmˈmeutə/ vəˈneutə avete dormito/ venuto
ɔnnə drəmˈmeutə/ vəˈneutə hanno dormito/ venuto
ɔv arrəˈvɔ:tə ha arrivato
ɔv aʃˈpətˈtɔ:tə ha aspettato
u sɔ/aɟɟə caˈmɔ:tə lo sono/ho chiamato
u si caˈmɔ:tə lo sei chiamato
u ɛ caˈmɔ:tə lo è chiamato
u ɔmmə caˈmɔ:tə lo abbiamo chiamato
u aˈvi:tə caˈmɔ:tə lo avete chiamato
u ɔnnə caˈmɔ:tə lo hanno chiamato
u ɔv akkatˈtɔ:tə lo ha comprato
mə sɔ/aɟɟə laˈvɔ:tə mi sono/ho lavato
tə si laˈvɔ:tə ti sei lavato
s ɛ llaˈvɔ:tə si è lavato
n ɔmmə laˈvɔ:tə ci abbiamo lavato
v aˈvitə laˈvɔ:tə vi avete lavato
s ɔnnə laˈvɔ:tə si hanno lavato
ˈs ɔv asˈsɛisə si ha seduto
cf. sɔ kkwənˈdiɐndəsono contento, etc.
si kwənˈdiɐndə
ɛ kkwənˈdiɐndə
simə kwənˈdində
sitə kwənˈdiɐndə
sɔ kwənˈdiɐndə
ɛ ˈaʃəmə è acerbo
ɛ ˈiɐltə è alta
u aɟɟə a caˈmɔ lo ho da chiamare, etc.
u a da caˈmɔ
u ɔv a caˈmɔ
u ɔmm a caˈmɔ
u aˈvit a caˈmɔ
u ɔnn a caˈmɔ
u tiɐŋgə lo tengo
b. aˈvajə drəmˈmeutə/ vəˈneutəavevo venuto/ dormito, etc.
aˈvivə
aˈvɐə
aˈvaimə
aˈvivə
aˈvainə
u aˈvajə caˈmɔ:tə lo avevo chiamato, etc.
u aˈvivə
u aˈvɐə
u aˈvaimə
u aˈvivə
u aˈvainə
m aˈvajə laˈvɔ:tə… mi avevo lavato
cf. ɛ:rə kwənˈdiɐndəero contento, etc.
irə kwənˈdiɐndə
ɛ:rə kwənˈdiɐndə
ˈiɐrəmə kwənˈdində
ˈirəvə kwənˈdiɐndə
ˈiɐrənə kwənˈdiɐndə
u aˈvɛ ða ˈfa lo avevo da fare
u aˈvɐ a caˈmɔ… lo avevo a chiamare
c. aˈviɐssə drəmˈmeutə / vəˈneutəavessi dormito/venuto, etc.
aˈvissə drəmˈmeutə / vəˈneutə
aˈviɐssə drəmˈmeutə / vəˈneutə
aˈvɛssəmə drəmˈmeutə / vəˈneutə
aˈvəissəmə drəmˈmeutə / vəˈneutə
aˈvɛssənə drəmˈmeutə / vəˈneutə Example No. 8 5.6.1. Parameters related to person. Systems with "essere" at 2ps, 3plə bəsˈkuttə sɔ/ stɔnnə ˈkuttə i biscotti sono/ stanno cotti
cf. kɛrə stɛ asˈseisəlei è seduta
la ˈpoɐrtə stɛ aˈpeɐrtə la porta sta aperta
rə pˈpurtə sˈtɔnn aˈpirtə le porte stanno aperte
kɛssa: ˈpoɐrtə ven aˈpɛrtə sɛmbrə da ˈjiddə questa porta viene aperta sempre da lui Example No. 9 5.6.2. Participle agreementu ɛ caˈmɔ:tə l'è chiamato
ɛ drəmˈmeutə è dormito
ɛ mˈmurtə è morto
ɛ mˈmuɔrtə è morta
s ɛ llaˈvɔ:tə si è lavato
u ɔv akkatˈtɔ:tə l'ha comprato
ɔv aʃpətˈtɔ:tə l'ha aspettato
ɔv arrəˈvɔ:tə l'ha lavato
s ɔv aˈpirtə si ha aperto
s ɔv aˈpiɐrtə si ha aperta
cf. ɛ kkwənˈdiɐndəè contento
ɛ ˈaʃəmə è acerbo Example No. 10 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsɔnnə aˈpiɐrtə la ˈpuɐrtə hanno aperta la porta
ɔnnə aˈpirtə u prəˈtaunə hanno aperto il portone Example No. 11 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsddɔ fˈfɔrə sˈtuɔnnə lə məˈnɪnnə là fuori stanno i bambini
ddɔ fˈfɔrə sˈtɛ u məˈnɪnnə là fuori sta il bambino
ˈstainə lə məˈnɪnnə stavano i bambini
ˈstajə u məˈnɪnnə stava il bambino Example No. 12 u ɛ ccaˈmɔ:tə lo è(=ha) chiamato
u ɔmmə caˈmɔ:tə lo abbiamo chiamato
u aˈvajə caˈmɔ:tə lo avevo chiamato
u ˈaɟɟə a caˈmɔ lo ho da chiamare |
| 6 | Negation and Adverbs 6.4. Position of sentential negation adverb with respect to the infinitive Example No. 13 tə ˈdɛikə də na u caˈma: ti dico di non lo chiamare |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 14 7.2. Imperative and negative imperativea. tə ˈdɛikə də caˈma-wəti dico di chiamar-lo
də na u caˈma:→di non lo chiamare
b. ɛ mˈmɛɟɟə caˈma-wəè meglio camarlo
na u caˈnma: non lo chiamare
d. sɔ vvəˈneutə pə vvəˈde-wəsono venuto per veder-lo
mə nə sɔ ʃˈʃeutə pə nna u vəˈdai me ne sono andato per non lo vedere
e. (na) u ˈvɔlə vəˈdaɪ(non) lo vuole vedere Example No. 15 7.3. Accent reassignment in imperative-enclitic sequencesa.-ii. ˈcɔmə ˈfrattəchiama tuo fratello
ˈcam-wə chiama-lo
ˈcamə-lə/rə/mə chiamali-la/le/mi
ˈpurtə ˈkussə porta questo
ˈvɛivə bevi
ˈdurmə dormi
da-mˈm-ewə/ellə/errə da-mme-lo/la-li/le
purta-ˈm-ewə/ellə portamelo/la-li
iv. caˈmam-wəchiamiamo-lo
da-ma-ɲˈdʒ-ewə diamoce(=glie)-lo
v. caˈmɔtə a kˈke:rəchiamate a quello
drəmˈmeitə dormite
vəˈvɛitə bevete
caˈmat-wə chiamate-lo
caˈmatə-lə/mə chiamatela-li/le
data-ˈm-ewə/ellə/errə date-me-lo/la-li/le
a' ii. na-u ˈsi caˈmannə non lo sei chiamando
na mm u si ˈdannə non me lo sei dando
na mmə rə ˈdannə non me le dando
iv. na u ˈsɔmə caˈmannənon lo siamo chiamando
v. na mmə rə sˈsɔtə ˈdænnənon me le siete dando
na-u ˈsɔ:tə caˈmænnə non lo siete chiamando
b.-ii. u ˈcɔ:məlo chiami
ˈdurmə dormi
ˈvɛivə bevi
v. u caˈmɔ:təlo chiamate
vəˈvɛitə bevete
drəmˈmeitə dormite 7.3.1. Accent reassignment in imperative-enclitic sequences Example No. 16 b.-ii. ˈcam-wəchiama-lo
ˈcamə-lə/rə/mə chiamali-la/le/mi
iv. caˈmam-wəchiamiamo-lo
v. caˈmat-wəchiamate-lo
caˈmatə-lə/mə chiamatela-li/le
c.-ii. da-mˈm-ewə/ellə/errəda-mme-lo/la-li/le
iv. dama-ɲˈdʒ-ewədiamoce(=glie)-lo
v. data-ˈm-ewə/ellə/errədate-me-lo/la-li/le
cf. u/ lə/ la ˈvaidəlo/ li/ la vede
rə vˈvaidə le vede
rə ˈdɛiʃə lo dice
m u ˈdɛ me lo dà
mə la/lə ˈdɛ me la/li dà
mə rə dˈdɛ me lo-n./le dà |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 17 a. la kamˈmisa ˈnɔva: ˈmajəla camicia nuova mia Example No. 18 8.3. Special treatment of kinship termsla kamˈmisa: ˈmajə lə kamˈmi:sə ˈmajə la camicia mia Example No. 19 a. sɔ caˈmɔ:tə ˈmammə/ taˈtasono (=ho) chiamato mamma/papà
seinə caˈmɔ:tə ˈmammə? sei (=hai) chiamato mamma?
ˈmammə ɛ tələfɔˈnɔ:tə mamma ha telefonato
vɔk a kˈkɔ:sə vado a casa
ˈvɛ:nə a kˈkɔ:sə viene a casa
a'. ˈeddə vɛ a la ˈkɔ:səlui va alla casa
sɔ aˈcu:sə la ˈkɔ:sə sono (=ho) chiuso la casa
b. sɔ caˈmɔ:tə u atˈtɔnə ˈmɛjə/ atˈtanə-məsono(=ho) chiamato il padre mio/padre-mio
sɔ caˈmɔ:tə ˈmammə ˈmajə sono (=ho) chiamato mamma mia
ɛ caˈmɔ:tə la ˈmammə/ u atˈtɔnə ˈsewə ha chiamato la mamma sua/il padre suo
vɔk a kˈkɔ:sa: ˈmajə vado a casa mia
tʃə vˈvɛ? a kˈkas-tə? chi va a casa-tua? Example No. 20 8.3.1. Basic structure of noun phrases with kinship termsˈmamma (ˈmajə) mamma (mia)
ˈmammə-tə mamma-tua
atˈtanə-mə padre-mio
atˈtan-də padre-tuo
u atˈtɔnə ˈmɛjə/ ˈtewə il padre mio/tuo
məɟˈɟɛrə-mə moglie-mia
məɟˈɟɛra: ˈmajə moglie mia
maˈret-tə marito-tuo
maˈritə ˈtewə marito tuo
ˈfɪɟɟə-mə figlio/a-mio/a
ˈfɪɟɟə-tə figlio/a-tuo/a
u ˈfɪɟɟə ˈmɛjə/ ˈtewə/ ˈsewə lə ˈfɪɟɟə ˈmɛjə/ ˈtewə/ ˈsewə il figlio mio/tuo/suo
u ˈfɪɟɟə ˈnustə lə ˈfɪɟɟə ˈnustə il figlio nostro
u ˈfɪɟɟə ˈvustə/ ˈlɔ:rə il figlio vostro/loro
la ˈfiɟɟa: ˈmajə/ ˈtawə/ ˈsawə rə fˈfiɟɟə: ˈmajə/ ˈtawə/ ˈsawə la figlia mia/tua/sua
la ˈfiɟɟa: ˈnuɐstə rə fˈfiɟɟə: ˈnuɐstə la figlia nostra
la ˈfiɟɟa: ˈvuɐstə/ ˈlɔ:rə la figlia vostra/loro
ˈsuɐrə-mə rə sˈsɔrə ˈmajə sorella-mia – le sorelle mie
ˈsuɐrə-tə rə sˈsɔrə ˈtawə sorella-tua – le sorelle mie
la ˈsɔra ˈsawə rə sˈsɔrə ˈsawə la sorella sua
la ˈsɔra ˈnuɐstə/ ˈvuɐstə/ ˈlɔ:rə la sorella nostra/vostra/loro
ˈfratə-mə/-tə fratello-mio/-tuo
u ˈfrɔtə ˈmɛjə/ ˈtewə il fratello mio/ tuo Example No. 21 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈsɔrə-ma ˈmajə sorella-mia mia
ˈsɔrə-ta ˈtawə sorella-tua tua Example No. 22 b. u primə ˈfiɟɟə ˈtewəil primo figlio tuo
b. ˈfiɟɟə-tə (u) ˈgrannəfiglio-tuo (il) grande Example No. 23 nu ˈfiɟɟə ˈtewə un figlio tuo
nu ˈaltə ˈfiɟɟə ˈtewə un altro figlio tuo
kur altə ˈfiɟɟə ˈtewə quell'altro figlio tuo |