| Putignano | |
| 2 | The Subject 2.8. Verb inflection Example No. 1 2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigmdurˈmivə-və dormivate
durˈmistə-və dormiste
maɲˈdʒi-bbə mangiavate
cf. və ˈvɛdənəvi dedono
durˈmei-tə dormite
Verzino
purˈtava-vu portavate
cf. vi laˈvativi lavate Example No. 2 b. ˈdormədormo, etc.
ˈdurmə
ˈdormə
durˈmeimə
durˈmeitə
ˈdormənə
durˈme:və dormivo, etc.
durˈmi:və
durˈme:və
durˈmemmə
durˈmivəvə
durˈmɛvənə |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 3 3.12. Aspectual constructions with finite verbsa. ɲdʒ ɛ ˈrɛttə ka ɔ vəˈnɛjəgli ho detto che ha da venire
ˈvoɟɟə ka a vəˈnɛjə voglio che hai da venire
sɔ asˈsoutə ˈprimə ka vəˈnivə ˈtʊ sono uscito prima che venivi tu
b. i kˈkɔddə ka mə ˈcamə ˈsembəè quello che mi chiama sempre
ka ɲdʒ ɛ ˈratə i ˈsoltə→che gli ho dato i soldi
c. tʃə ˈviənə?chi viene?
ˈdɛ-mmə a ttʃə stɛ cˈcamə dimmi a chi stai chiama(re)
nan ˈtsattʃə tʃə ɔ vəˈnɛjə non so chi ha venire
d. tʃɛ fˈfaʃə?cosa fai?
ˈdɛ-mmə tʃɛ fˈfaʃə dimmi cosa fai
nan ˈtsattʃə tʃɛ tt ɛ dˈdɛʃərə non so cosa ti ho da dire
e. tʃɛ kamˈmisə t a kkatˈtatə?che camiciati ti hai comprato?
nda tʃɛ ttraˈturə l a ˈpustə? in che cassetto l'ha messo?
f. tʃə ˈcuəvə naɲ dʒi ˈessəchi(=se) piove non ci esce
nan ˈtsattʃə tʃə ɔ vəˈnɛjə non so se/ chi ha da venire 3.12.2. Aspectual constructions with finite verbs Example No. 4 a. u stok a fˈfattsəlo sto a faccio
u ste fˈfaʃə lo stai fai
u ste fˈfaʃə lo sta fa
u sta ffaˈʃeimə lo sta facciamo
u sta ffaˈʃeitə lo sta fate
u ston a fˈfaʃənə lo stanno a fanno
u sta ffaˈʃevə lo sta facevo
u sta ffaˈʃivə lo sta facevi
u sta ffaˈʃevə lo sta faceva
u sta ffaˈʃemmə lo sta facevamo
u sta ffaˈʃivəvə lo sta facevate
u sta ffaˈʃevənə lo sta facevano
nɔ: stok a fˈfattsə non sto a faccio
u vok a fˈfattsu lo vado faccio
u vɛ fˈfaʃə lo vai fai
u vɛ fˈfaʃə lo va fa
u ʃa faˈʃeimə lo va facciamo
u ʃa faˈʃeitə lo va fate
u von a fˈfaʃənə lo vanno a fanno
u ʃa ffaˈʃevə lo va facevo
u ʃɛ ffaˈʃivə lo va facevi
u ʃɛ ffaˈʃevə lo va faceva
u ʃɛ ffaˈʃemmə lo va facevamo
u ʃɛ ffaˈʃivəvə lo va facevate
u ʃɛ ffaˈʃevənə lo va facevano
u ʃɛ faˈʃibbə lo va feci
u ʃɛ faˈʃistəvə lo va faceste
u ʃɛ fˈfeʃərə lo va fecero
veŋg a mˈmaɲdʒə vengo a mangio
vin a mˈmaɲdʒə vieni a mangi
viən a mˈmaɲdʒə viene a mangia
b. ˈstɔkə dˈdasto là, etc.
stiə
stiə
ˈstamə
ˈstatə
ˈstɔnə
ˈstavə stavo, etc.
ˈstivə
ˈstavə
ˈstammə
ˈstivəvə
ˈstavənə
u ˈʃev a fˈfa lo andavo a fare
vəˈnim a mmaɲˈdʒa veniamo a mangiare
ˈvonə i u ˈfaʃənə vanno e lo fanno |
| 4 | The Object 4.4. Coincidence of dative and locative in the same form 4.4.4. Coincidence of dative and locative in the same form Example No. 5 b. u/ a/ i ˈvɛtənəlo/la/li vedono
c. mə ˈdo:nə ˈkɔssəmi dà questo, etc.
tə ˈdo:nə ˈkɔssə
ɲdʒə ˈdo:nə ˈkɔssə
nə ˈdo:nə ˈkɔssə
və ˈdo:nə ˈkɔssə
d. m u/ a/ i ˈdo:nəme lo/la/li dà, etc.
t u ˈdo:nə
ɲdʒ u ˈdo:nə
n u ˈdo:nə
v u ˈdo:nə
e. mə nə ˈdonə ˈduəme ne dà due, etc.
tə nə ˈdonə ˈduə
ɲdʒə nə ˈdonə ˈduə
nə ˈdonə ˈduə
və nə ˈdonə ˈduə
f. ɲdʒə ˈmettə u sˈsɑ:ləci mette il sale
ɲdʒ u ˈmettə ce lo mette |
| 5 | The Auxiliary 5.6. Auxiliary in the pluperfect and counterfactual 5.6.3. Auxiliary in the pluperfect and counterfactual Example No. 6 a. sɔ vvəˈnoutəsono venuto, etc.
si vvəˈnoutə
i vvəˈnoutə
seimə vəˈnoutə
seitə vəˈnoutə
sɔ vvəˈnoutə
ɛ(ɟɟə) dərˈmoutə ho dormito, etc.
a dərˈmoutə
ɔ dərˈmoutə
a:mə dərˈmoutə
a:tə dərˈmoutə
ɔ:nə dərˈmoutə
l ɛ(ɟɟə) caˈma:tə l'ho chiamato, etc.
m a caˈma:tə
m ɔ caˈma:tə
l amə caˈma:tə
l atə caˈma:tə
l ɔnə caˈma:tə
mə sɔ llaˈva:tə mi sono lavato, etc.
tə si llaˈva:tə
s i llaˈva:tə
nə seimə laˈva:tə
və seitə laˈva:tə
sə sɔ(ndə) laˈva:tə
cf. sɔ kkunˈdendəsono contento, etc.
i kkunˈdendə
sɔndə kunˈdində
l ɛ(ɟɟə) a fˈfa l'ho a fare, etc.
l am a ˈfa
l on a ˈfa
teŋgə ˈfa:mə tengo fame
ˈtiənə trə fˈfeilə tiene tre figli
b. erə vəˈnoutəero venuto, etc.
irə vəˈnoutə
erə vəˈnoutə
ˈerəmə vəˈnoutə
ˈirəvə vəˈnoutə
ˈerənə vəˈnoutə
erə dərˈmoutə ero dormito, etc.
irə dərˈmoutə
erə dərˈmoutə
ˈerəmə dərˈmoutə
ˈirəvə dərˈmoutə
ˈerənə dərˈmoutə
l erə caˈma:tə l'ero chiamato, etc.
m irə caˈma:tə
m erə caˈma:tə
ˈl erəmə caˈma:tə
ˈl irəvə caˈma:tə
ˈl erənə caˈma:tə
mi erə laˈva:tə mi ero lavato, etc.
t irə laˈva:tə
s erə laˈva:tə
ˈn erəmə laˈva:tə
ˈv irəvə laˈva:tə
ˈd erənə laˈva:tə
cf. erə kunˈdendəero contento, etc.
irə kunˈdendə
erə kunˈdendə
ˈerənə kunˈdində erano contenti
l er a fˈfa l'ero a fare
l ir a fˈfa l'eri a fare
l erəmə a fˈfa l'eravamo a fare
l erənə a fˈfa l'erano a fare |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 7 a. a kamˈmisa ˈnuəva ˈmajəla camicia nuova mia Example No. 8 8.3. Special treatment of kinship termsu ˈkanə ˈmɛjə/ ˈtɔwə/ ˈsɔwə i kanə ˈmajə/ ˈtawə/ ˈsawə il cane mio/tuo/suo
u ˈkanə ˈnustə/ ˈvustə/ ˈluərə il cane nostro/vostro/loro
a ˈseddʒə ˈmajə/ ˈtawə/ ˈsawə i ˈsiddʒə ˈmajə/ ˈtawə/ ˈsawə la sedia mia/tua/sua
a ˈseddʒə ˈnostə/ ˈvostə/ ˈluərə i ˈsiddʒə ˈnostə/ ˈvostə/ ˈluərə la sedia nostra/vostra/loro Example No. 9 atˈtanə-mə/-tə padre-mio/-tuo
l atˈtæ:nə… il padre (=suo)
ˈmammə mamma (=mia)
ˈmamə-tə mamma-tua
la ˈmammə… la mamma (=sua)
ˈsɛrə-mə/-tə/-sə suocero-mio/-tuo/-suo
dziˈanə-mə/-tə/-sə zio-mio/-tuo/-suo
u dziˈanə lo zio (=suo)
ˈfratə-mə ˈfratə-mə fratello-mio/nostro
ˈfratə-tə ˈfratə-tə fratello-tuo
li ˈfrætə ˈma:jə/ ˈta:wə i fratelli miei/ tuoi
u ˈfrɛtə… i ˈfrætə ˈsawə il fratello (suo)
u ˈfrætə ˈnustə il fratello nostro
u ˈfrætə ˈluərə/ də ˈkɛddə il fratello loro/ di quella
ˈsorə-mə səˈrɔrə-mə sorella-mia
i səˈrourə ˈma:jə le sorelle mie
ˈsorə-tə səˈrɔrə-tə sorella-tua
a ˈsuərə… i səˈrourə ˈsawə la sorella (sua)
ˈkasə(-mə) casa-mia
ˈkasə-tə casa-tua
ˈkasa ˈtawə casa tua
a ˈkæ:sə… la casa (=sua) Example No. 10 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship terma. ɛ caˈmatə ˈmammə/ paˈpa/ tataˈnɔnnəho chiamato mamma/papà/nonno
a caˈmatə ˈmammə? hai chiamato mamma?
sɔ ʃˈʃutə a kˈka:sə sono andato a casa
ɛ ˈcusə ˈka:sə ho chiuso casa
si ʃˈʃutə a kˈkasə sei andato a casa?
a'. ˈkɔddə ɔ caˈmatə a ˈmamməlui ha chiamato la mamma
si ʃˈʃutə a a ˈka:sə sei andato alla casa
b. ɛ caˈmatə atˈtanə-məho chiamato padre-mio
a caˈmatə ˈmamə-tə? hai chiamato mamma-tua?
a caˈmatə atˈtanə-mə/-tə? hai chiamato padre-mio/-tuo?
si ʃˈʃutə a kˈkasə-tə? sei andato a casa-tua? Example No. 11 b. ˈfratə-mə ˈgrannəfratello-mio grande Example No. 12 i trɛ səˈrourə ˈtawə le tre sorelle tue
do səˈrourə ˈtawə due sorelle tue Example No. 13 ˈl altə səˈrourə ˈtawə le altre sorelle tue Example No. 14 8.3.5. The partitivenu fratə ˈtɔwə un fratello tuo
ˈkuddə ˈfratə ˈtɔwə quel fratello tuo
l alta ˈsuəra ˈtawə l'altra sorella tua
kəˈr alta ˈsuəra ˈtawə quell'altra sorella tua Example No. 15 kera bˈbuənə də ˈsɔrə-tə quella buona di sorella-tua |