| Senise | |
| 2 | The Subject 2.2. The null subject parameter: introduction Example No. 1 2.8. Verb inflectioni. æ cˈcuəppətəha piovuto
æ ddərˈmutə dˈdʒæ ha dormito già
ii. ænə vəˈnutə i ɣwaɲˈɲunəsono venuti i bambini
iii. kæ kkə ˈkriərəsə kə ˈvɛnətə? (che) chi credi che viene? Example No. 2 2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigmpurtæ-ˈm-itə-lə porta-mi-2p-lo (=portatemelo)! Example No. 3 a. vəˈniəjəvenivo, etc.
vəˈniəsə
vəˈniətə
vəˈniəmmə
vəˈniəvəsə
vəˈniəvənə Example No. 4 b. ˈvɛŋgəvengo, etc.
ˈviənəsə
ˈvɛnətə
vəˈnimə
vəˈnitə
ˈvɛnənə |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 5 3.5. Embedding of wh- and clitic inversion under the complementizera. m ænə ˈrittə kə ˈvɛnətə ˈkræjəmi hanno detto che viene domani
ˈkrɛɣə kə ˈvɛnətə credo che viene
vuˈlɛrə kə vəˈnɛrətə ˈkræjə vorrei che verrebbe domani
ˈæddʒə jəsˈsutə ˈprimə kæ vəˈniəsə ˈtu sono uscito prima che venissi tu
ˈrɔppə kə tu ˈɣæjə vəˈnutə→dopo che tu hai venuto
b. jɛ kˈkwiddə kə ˈviɣə ˈsɛmbəè quello che vedo sempre
kə mə ˈcæmətə ˈsɛmbə→che mi chiama sempre
kə dˈd æddʒə ˈrætə i ˈsɔlətə→che gli ho dato i soldi
c. k ɛ kkə ˈvɛnətə?chi è che viene?
a kk ɛ kkə ˈcæməsə? a chi è che chiami?
ˈritʃə-mə k ɛ kkə ˈvɛnətə dimmi chi è che viene
nun ˈtsattʃə k ˈɛddʒ æ caˈmæ non so chi ho a chiamare
d. kə fˈfæ:jə?cosa fai?
ˈritʃə-mə kə fˈfæ:jə dimmi cosa fai
nɔn ˈtsattʃə ˈk ɛddʒə æ ˈfæ non so cosa ho a fare
e. ku kˈkə ˈvinəsə?con chi vieni?
ku kˈkə u ˈfæjə? con che lo fai?
kə lˈlibbrə ˈvuəjə? che libro vuoi? 3.5.5. Embedding of wh- and clitic inversion under the complementizer Example No. 6 3.10. Relative clausesa. a kkə ˈcaməsə?a chi chiami?
b. kæ kk æ pɔrˈta:tə?che che hai portato?
kæ kkə ˈvɛnətə? che chi viene? Example No. 7 jɛ kˈkwiddə kə dˈd æddʒə ˈrætə u ˈlibbrə è quello che gli ho dato il libro |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 8 4.3. Systems of reflexive inflectioni. ˈdda sə ˈrɔrmətə bˈbuənəlà si dorme bene
ii. c. (ˈjiddə s ækˈkattətə ˈrujə)lui si compra due
ˈjiddə sə nn ækˈkattətə lui se ne compra Example No. 9 4.4. Dative and accusative/partitive combinationsmə ˈlæ:və
tə ˈlævəsə
sə ˈlævətə
nə laˈvæ:mə
və laˈvæ:tə
sə ˈlæ:vənə 4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations Example No. 10 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsb. u/a/i kaˈnɔʃʃətəlo/la/li conoscete
ˈl æddʒə l'ho
ra-dˈd-i:lə daglielo
ɣwarˈda:-lə guarda-lo/la/li/le
c. mə ræ ˈkwistəmi dà questo, etc.
tə ræ ˈkwistə
ddə ræ ˈkwistə
nə ræ ˈkwistə
və ræ ˈkwistə
d. m u ˈræme lo dà, etc.
t u ˈræ
dd u ˈræ
n u ˈræ
v u ˈræ
e. mə nnə ˈræ ˈru:jəme ne dà due, etc.
tə nnə ˈræ ˈru:j
ddə nnə ˈræ ˈru:j
nə nnə ˈræ ˈru:j
və nnə ˈræ ˈru:j
f. tʃ u ˈmikkəce lo metto
tʃə ˈmikkə a kˈkwistə Example No. 11 a. ˈcæmənə a mˈmɪchiamano a me
a ˈjɪddə …a lui
a fˈfratu-tə …a fratello-tuo
ar u tˈtænə …al padre
(a) kˈkwiddu ˈɣɔmmənə …a quell'uomo
(ar) u ɣwaɲɲəˈniəddə …al bambino
nuɲ ˈcæmənə a nnəʃˈʃunə non chiamano a nessuno
a kk ɛ kkə ˈcæmənə? a chi è che chiamano? Example No. 12 4.9.2. "Loismo" and "leismo"ˈmittə (a) kˈkwistə metti a questo
tʃə ˈmikkə (a) kˈkwistə ci metto a questo Example No. 13 a. a ˈjɪddə u ˈpærlə ˈjɪa lui lo parlo io
u/ a/ i ˈparlətə lo/la/li parla
ˈjɪddə ˈparlətə æ mˈmɪ lui parla a me
b. u/ a/ i ˈcamətəlo/la/li chiama
a ˈjɪddə u/ a ˈvɪɣə ˈjɪ a lui/lei lo/la vedo io
ˈcamətə æ mˈmɪ chiama a me
c. u ˈrærə æ ˈjɪddəlo dà a lui
ddə ˈræ kˈkwistə æ ˈjɪddə gli dà questo a lui |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Systems with "avere" Example No. 14 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsa. æddʒə rərˈmu:tə / vəˈnu:təho dormito/venuto, etc.
æi rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
æ ddərˈmu:tə / bbəˈnu:tə
æmə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
ætə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
ænə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
m æddʒə laˈvæ:tə mi ho lavato, etc.
t æi laˈvæ:tə
s æ llaˈvæ:tə
n æmə laˈvæ:tə
v ætə laˈvæ:tə
s ænə laˈvæ:tə
æddʒə caˈmætə æ ˈjiddə ho chiamato a lui, etc.
æi caˈmætə æ ˈjiddə
æ c caˈmætə æ ˈjiddə
æmə caˈmætə æ ˈjiddə
ætə caˈmætə æ ˈjiddə
ænə caˈmætə æ ˈjiddə
s æ raˈpiərtə u pərˈtɔ:nə si ha aperto il portone
æ mˈmuərtə æˈiərə ha morto ieri
æ mˈmɔrtə æˈiərə ha morta ieri
æddʒə ˈkuəttə (lo) ho cotto
æddʒə ˈkɔttə (la) ho cotta
cf. u ˈɣæddʒəlo ho, etc.
u ˈɣæjə
u ˈɣæ
u ɣæˈvi:mə
u ɣæˈvitə
u ˈɣæ:nə
sɪŋgə kunˈtɛntə sono contento, etc.
sɪ kunˈtɛntə
jɛ kunˈtɛntə
simə kunˈtɛntə
sitə kunˈtɛntə
sʊ kunˈtɛntə
b. æˈviəvə rərˈmu:tə / vəˈnu:təavevo dormito/ venuto, etc.
æˈviəsə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
æˈviətə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
æˈviəmmə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
eˈviəsəvə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
eˈviənə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
m æˈviəvə laˈvæ:tə mi avevo lavato, etc.
t æˈviəsə laˈvæ:tə
æˈviəj caˈmætə a tˈtʊttə ˈkwandə avevo chiamato a tutti quanti
æˈviətə caˈmætə a tˈtʊttə ˈkwandə… aveva chiamato a tutti quanti
cf. æˈviəjə ˈtʊttə(li) avevo tutti
jɛrə kunˈtɛntə ero contento, etc.
ˈjɛrəsə kunˈtɛntə
ˈjɛrətə kunˈtɛntə
ˈjɛrəmə kunˈtɛntə
ˈjɛrəsəvə kunˈtɛntə
ˈjɛrənə kunˈtɛntə
c. æˈvɛrə rərˈmu:tə / vəˈnu:təavrei dormito/venuto, etc.
æˈvɛrəsə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
æˈvɛrətə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
æˈvɛrəmə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
æˈvɛrəsəvə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
æˈvɛrənə rərˈmu:tə / vəˈnu:tə
m æˈvɛrə laˈvæ:tə… mi avrei lavato
t æˈvɛrə caˈmæ:tə… ti avrei chiamato
Terranova
a. addʒə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistəho dormito/venuto/visto, etc.
ajə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
a ddərˈmu:tə / bbəˈnu:tə / ˈvistə
amə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / bˈbistə
aˈviətəsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
anə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
m addʒə aˈva:tə mi ho lavato, etc.
t ai aˈva:tə
s a llaˈva:tə
n amə aˈva:tə
v aˈviətəsə aˈva:tə
s anə aˈva:tə
a mˈmɔrtə/ mˈmuərtə aˈiə:rə ha morta/morto ieri
anə ˈmuərtə ˈje:rə hanno morti ieri
s a ɣraˈpɛrtə a ˈpɔɐrtə si ha aperta la porta
s a ɣaˈpiərtə u pərˈtu:nə si ha aperto il portone
cf. suŋgə kunˈtɛndəsono contento, etc.
si kkunˈtɛndə
jɛ kkunˈtɛndə
sumə kunˈtɛndə
siətəsə kunˈtɛndə
su kkunˈtɛndə
ɣaddʒə dui ˈfiʎʎə ho due figli, etc.
ɣajə
ɣaðə
ɣaˈviəmə
ɣaˈviətəsə
ˈɣanə
addʒ a ˈfa:ðə ho a fare, etc.
aj a ˈfaðə
a dda ˈfa:ðə
am a ˈfa:ðə
aˈviətəsə a ˈfa:ðə
an a ˈfa:ðə
b. aˈvijə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistəavevo dormito/venuto/visto, etc.
aˈviəsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
aˈviə ddərˈmu:tə / bbəˈnu:tə / bˈbistə
aˈvjammə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
aˈvjava: ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
aˈviənə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
m aˈvijə aˈva:tə… mi avevo lavato
cf. jɛrə kunˈtɛndəero contento, etc.
ˈjɛrəsə kunˈtɛndə
ˈjɛrəðə kunˈtɛndə
jɛrmə kunˈtɛndə
ˈjɛrəvə kunˈtɛndə
ˈjɛrənə kunˈtɛndə
ɣaˈviə na bˈbɛlla ˈka:sə aveva una bella casa
c. aˈvɛrə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistəavrei dormito/ venuto/ visto, etc.
aˈvɛrəsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
aˈvɛrəðə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
aˈvɛrmə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
aˈvɛrəvə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
aˈvɛrənə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / ˈvistə
m aˈvɛrə aˈva:tə…
cf. fuˈrɛrə kunˈtɛndəsarei contento, etc.
fuˈrɛrmə kunˈtɛndə Example No. 15 a. æddʒə caˈmæ:tə(lo/li/le/la) ho chiamato/i/e/a, etc.
æjə caˈmæ:tə
æ caˈmæ:tə
æmə caˈmæ:tə
ætə caˈmæ:tə
ænnə caˈmæ:tə
aˈviətə caˈmæ:tə (lo/li/le/la) avevate chiamato/i/e/a
æddʒ æ caˈmæ:rə (lo/li/le/la) ho da chiamare
d a ˈdæ:tə glie-(lo/li/le/la) ho dato/i/e/a
a'. nunn æddʒə caˈmæ:tənon (lo/li/le/la) ho chiamato/i/e/a, etc.
nunn æjə caˈmæ:tə
nunn æ caˈmæ:tə
nunn æmə caˈmæ:tə
nunn ætə caˈmæ:tə
nunn ænnə caˈmæ:tə
nunn aˈviətə caˈmæ:tə non lo/la/li/le aveva chiamato/a/i/e
nunn æddʒə a caˈmæ:rə non (lo/li/le/la) ho da chiamare
nun d ædˈdæ:tə non glie-(lo/li/le/la) ha dato/i/e/a
b. t æddʒə caˈmæ:təti ho chiamato
m æ caˈmæ:tə mi ha chiamato
m aˈviətə caˈmæ:tə mi aveva chiamato
c. æffənˈn-i:ləoffendi-lo/la/li/le
u/a/i fˈfɛnnə lo/la/li/le offendo
atˈtækkə-lə attacca-lo/la/li/le
u/a/i tˈtækkə lo/la/li/le attacco
u ˈβi:ɣə lo vedo
d. ˈl æddʒəlo/la/li/le ho, etc.
ˈl æjə
l æ
(l) æˈvi:mə
(l) æˈvi:tə
ˈl æ:nə
u/a/i ˈɣæddʒə lo/la/li/le ho, etc.
u ˈɣæjə
u ˈɣæ
u ɣæˈvi:mə
u ɣæˈvi:tə
u ˈɣæ:nə
(l) æˈviəjə (lo/la/li/le) avevo
(l) æˈviətə (lo/la/li/le) aveva
u/a/i ˈɣæˈviəjə lo/la/li/le avevo
u/a/i ˈɣæˈviətə lo/la/li/le aveva
d'. nu lˈl ænon lo/la/li/le ha
nu lˈl ænə non lo/la/li/le hanno
nɔnn u/a/i ˈɣæ non lo/la/li/le ha
nɔnn u ˈɣænə non lo/la/li/le hanno |
| 6 | Negation and Adverbs 6.1. Three types of sentential negation Example No. 16 nɔ mˈmaɲdʒətə ˈmikə (cˈcu) non mangia mica (più)
nɔ mˈmaɲdʒətə ˈmikə nəʃˈʃu:nə non mangia mica nessuno
ɔnn ɛnə mikə vəˈnu:tə non hanno mica venuto Example No. 17 nunn u ˈcæmətə non lo chiamate Example No. 18 6.6. Combination of negative clitic with negative polarity elementsnuɲ ˈcæmətə a nnəʃˈʃu:nə non chiama a nessuno 6.6.3. Combination of negative clitic with negative polarity elements Example No. 19 a. ˈmæjə addʒə ˈvɪstəmai l'ho visto |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 20 7.2. Imperative and negative imperativea. t æddʒə ˈrettə rə (nunn) u caˈmæti ho detto di (non) lo chiamare
b. ɛ mˈmɛɟɟə rə (nunn) u caˈmaè meglio di (non) lo chiamare
c. (nən ˈtsattʃə kə tt addʒ a ˈritʃə)(non so che ti ho a dire)
d. æddʒə vəˈnutə pə ttə vəˈreho venuto per ti vedere
mə nn æddʒə ˈjutə pə nnun tə vəˈre me ne ho andato per non ti vedere
e. (nunn) u ˈvɔɟɟə caˈmæ(non) lo voglio chiamare
tʃɛrkə r u ˈfæ cerco di lo fare
u ˈtʃɛrkə rə ˈfæ lo cerco di fare Example No. 21 7.3. Mesoclisis in the imperativea.-ii. ˈcæmə a kˈkwiddəchiama a quello
ˈpuərtə ˈkwistə dˈdæ porta questo là
caˈmæ:-lə chiama-lo-la-li-le
purˈtæ:-lə porta-lo-la-li-le
ˈpuərtə-mə porta-mi
iv. purˈtæmə-ləportiamo-lo
caˈmæmə-lə chiamiamo-lo
v. purˈtætə ˈkwistəportate questo
purˈtætə-mə/lə portate-mi/lo
a' ii. nɔnn u caˈmæ non lo chiamare
iv. nɔnn u caˈmæmənon lo chiamiamo
v. nunn u purˈtæ:tənon lo portate
b. u/ a/ i ˈcæmətəlo/ la/ li-le chiama 7.3.2. Mesoclisis in the imperative Example No. 22 7.4. Appearance of adverbial elements between clitic and verba. ˈcæmə a kˈkwiddəchiama a quello
ˈpuərtə ˈkwistə dˈdæ porta questo là
caˈmæ:-lə chiama-lo/la/li/le
purˈtæ:-lə porta-lo/la/li/le
skriˈvi:-lə scrivi-lo
ˈpuərtə-mə portami
purta-tˈtʃ-i:lə porta-ce-lo
purta-ˈm-i:lə porta-me-lo/la/li/le
ra-ˈm-ilə da-mme-lo
ra-dˈd-ilə da-glie-lo
ˈritʃe-lə a mˈmɪ dillo a me
ritʃə-mˈm-ilə di-mme-lo
a' nu mm u purˈtæ non me lo portare
nun d u ˈritʃə→ˈnon glie-lo dire
nun d u ˈræ non glie-lo dare
b. purˈtæmə ˈkwistə a ˈjiddəportiamo questo a lui
læˈvæmə-nə (a ˈfættʃə) laviamo-ne(=ci) la faccia
skriˈvi:mə scriviamo
purtæ-dˈdi-mə-lə porta-gli-me-lo (=portiamoglielo)
ra-dˈdi-mə-ddə tuttə da-gli-mo-gli tutti (=diamogli tutto)
skrivə-dˈd-imə-lə scrivi-gli-mo-lo (=scriviamo-glie-lo)
b' nun-d-u purˈtæ:mə non glie lo portiamo
nun-d u raˈvimə non glie lo diamo
c. purˈtætə ˈkwistəportate questo
purˈtætə-mə/lə portatemi/lo
purˈtætə-nə ˈkwistə portate-ne(=ci) questo
purˈtætə-də ˈkwistə portate-gli questo
læˈvætə-və lavate-vi
skriˈvi:tə scrivete
purtæ-dˈdi-tə-lə porta-gli-te-lo (=portateglielo)
purtæ-ˈm-itə-lə porta-mi-te-lo (=portatemelo)
ra-ˈm-itə-lə/ ra-ˈm-itə-mə-lə da-mi-te-lo/ da-mi-te-mi-lo (=date-me-lo)
ra-dˈd-itə-lə da-gli-te-lo (=dateglielo)
ra-nˈn-itə-lə da-nne(=ce)-te-lo (=datecelo)
skrivə-dˈd-itə-lə scrive-gli-te-lo (=scriveteglielo)
mətta-tˈtʃ-itə-lə mette-ce-te-lo (=mettetecelo)
purtæ-tə-m-itə-lə porta-te-mi-te-lo (=portatemelo)
purtætə-mə-lə portate-me-lo
ra-ˈmi-tə-mə kwistə da-mi-te-mi (=datemi) questoˈ
ˈra-mə-tə-mə kwistə da-mi-te-mi (=datemi) questo
raˈvi-ddə-tə tuttə da-gli-te (=dategli) tutto
c' nun-d-u purˈtæ:tə non glie-lo portate
num-m-u purˈtæ:tə non me lo portate
nunn u ɣwarˈdæ:tə non lo guardate
nu-mm-u raˈvitə non me lo date
nun-d u raˈvitə non glie lo date
nuɲ tʃ u mətˈti:tə non ce lo mettete 7.4.1. Appearance of adverbial elements between clitic and verb Example No. 23 a. u ˈsɛmbə ˈβiɣəlo sempre vedo
tə ˈsɛmbə ˈβiɣə ti sempre vedo
mə sɛmbə ˈcæmənə mi sempre chiamano
nɔnn u ˈmæjə ˈβiɣə non lo mai vedo
u purə ˈβiɣə sˈpɪssə lo pure vedo spesso
dd u sɛmbə ˈræ:nə glielo sempre danno
t æddʒə rittə rə nənn u ˈmæjə caˈmæ ti ho detto di non lo mai chiamare
nənn u mæi caˈmæ non lo mai chiamare
b. sɛmbə dd u ˈræ:nəsempre glielo danno
u ˈβiɣə ˈsɛmbə lo vedo sempre
sɛmbə mə ˈcæmənə sempre mi chiamano
nɔnn u ˈβiɣə ˈmæjə non lo vedo mai
dd u rænə ˈsɛmbə glielo danno sempre
dˈdʒa u ˈβiɣə già lo vedo
i ˈβiɣə sˈpɪssə li vedo spesso
ˈspɪssə i ˈβiɣə spesso li vedo
t æddʒə rittə r u caˈmæ ti ho detto di lo chiamare
rə nənn u caˈmæ ˈmæjə→di non lo chiamare mai
nənn u caˈmæ ˈmæjə non lo chiamare mai |
| 8 | The Noun Phrase 8.3. Special treatment of kinship terms Example No. 24 atˈtanu-mə padre-mio
atˈtanə-tə padre-tuo
atˈta:nə il padre
ˈmammu-mə mamma-mia
ˈmammə-tə mamma-tua
a ˈmammə (ˈlɔ:rə/ ˈvɔstə) la mamma (vostra/loro)
ˈfɪɟɟu-mə i ˈfiɟɟə ˈmijə figlio-mio/nostro – i figli miei
ˈfiɟɟə-tə i ˈfiɟɟə ˈtujə figlio-tuo – i figli tuoi
u ˈfiɟɟə i ˈfiɟɟə ˈsujə il figlio (suo)
u ˈfiɟɟu ˈnuəstə i ˈfiɟɟə ˈnuəstə il figlio nostro
u ˈfiɟɟə ˈvuəstə i ˈfiɟɟə ˈvuəstə il figlio vostro
u ˈfiɟɟə ˈlɔ:rə i ˈfiɟɟə ˈlɔ:rə il figlio loro
ˈsɔrə-mə i ˈsɔ:rə ˈmi:jə sorella-mia – le sorelle mie
ˈsɔrə-tə sorella-tua
a ˈsɔ:ra la sorella Example No. 25 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship terma. æddʒə caˈmætə a mˈmæmmə/ a tˈtætəho chiamato a mamma/ a papà
æjə caˈmætə a mˈmæmmə hai chiamato a mamma?
æjə caˈmætə a tˈtætə/ a ppaˈpæ? hai chiamato a babbo/ a papà?
b. æjə caˈmætə a mˈmæmmə-tə/ a tˈtænə-tə?hai chiamato a mamma-tua/ a papà-tuo? Example No. 26 8.3.5. The partitivei trɛ fˈfiɟɟə ˈmijə i tre figli miei
l atə trɛ fˈfiɟɟə ˈmijə gli altri tre figli miei Example No. 27 nu ˈfiɟɟə r u ˈmijə un figlio del mio
rui ˈfiɟɟə r i ˈmijə due figli dei miei |