Guardia Perticara

back
Guardia Perticara
Place: Guardia Perticara
Province: Potenza
Region: Basilicata
Number of examples: 15
Number of notebooks: 1
3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 1
a.
m anə ˈrettə ka ˈvɛnənə ˈkra:jə
mi hanno detto che vengono domani
sɔ sˈsu:tə ˈprimə ka tu vəˈni:və
sono uscito prima che tu venivi
b.
je kˈkwellə ka mə ˈcamə ˈsɛmbə
è quello che mi chiama sempre
c.
tʃə ˈve:nə?
chi viene?
ˈdetʃə-mə tʃə ˈve:nə
dimmi chi viene
nun ˈtsattʃə tʃə ˈve:nə
non so chi viene
d.
tʃə fˈfajə?
cosa fai?
ˈdetʃə-mə tʃə fˈfajə
dimmi cosa fai
nun ˈtsattʃə tʃ addʒə a ˈfa
non so cosa ho a fare
e.
tʃə kamˈmisə tə ˈmiəttə?
che camicia ti metti?
pə tˈtʃə u ˈfuajə?
per(=con) che lo fai?

3.4. Other complementizer systems
3.4.3. Other complementizer systems
Example No. 2
nun ˈtɛŋgə ˈniəndə tʃe tə ˈra
non ho niente cosa ti dare
cf.
ˈtɛŋgə nu ˈlibbrə da ˈlɛddʒə
ho un libro da leggere

4The Object
4.4. Specialized forms replacing the dative and accusative nexus
4.4.3. Specialized forms replacing the dative and accusative nexus
Example No. 3
b.
u/ a ˈcæ:mə l
lo/ la chiamo
lə cˈcæ:mə
li/ le chiamo
nə ˈpeʎʎə ˈdujə
ne prendo due
adˈdʒə caˈmæ:tə
lo/ la ho chiamato/a
l adˈdʒə caˈmæ:tə
li/ le ho chiamati/e
caˈma:-lə
chiamalo/la
caˈma-llə
chiamali/le
c.
mə ˈrannə ˈkwestə
mi danno questo, etc.
tə ˈrannə ˈkwestə
lə ˈrannə ˈkwestə
nə ˈrannə ˈkwestə
və ˈrannə ˈkwestə
ˈda-llə ˈkwestə
dagli questo
d.
m u ˈrannə
me lo danno
m a ˈrannə
me la danno
mə lə dˈdannə
me li/ le danno
t u ˈrannə
te lo danno
la dˈdannə
glielo/la/li/le danno
n u ˈrannə
ce lo danno
da-mˈm-iələ
dammelo/la
da-mˈm-ellə
dammeli/le
da-lˈl-iələ
daglielo/la
da-lˈl-ellə
daglieli/le
puərtə-lˈl-iələ/ellə
porta-glie-lo/li
e.
mə nə ˈrannə ˈdo:jə
me ne danno due
tə nə ˈrannə ˈdo:jə
te ne danno due
lə ˈdannə ˈdo:jə
gli danno due
nə ˈrannə ˈdo:jə
(ce) ne danno due
və nə ˈrannə ˈdo:jə
ve ne danno due
ˈda-llə-(nə) ˈɣu:nə
dagliene uno
f.
ɲdʒ u: ˈmwɛttə
ce lo metto
ɲdʒə ˈmɛttə u ˈsa:lə
ci metto il sale

4.9. Prepositional objects and other prepositional complements
Example No. 4
a.
adˈdʒə caˈma:tə a ˈjellə
ho chiamato a lui
a fˈfratə-tə
…a fratello-tuo
a kˈkwellə ɣwaʎˈʎo:nə
…a quel bambino
ɔ ɣwaʎˈʎo:nə
…al bambino
ˈcamə a ˈɣu:nə
chiamo a uno
ˈditʃə-mə a ttʃə ˈca:mə
dimmi a chi chiami
ˈpuərtə-lə a kˈkwestə
portagli a questo
b.
ˈaddʒə caˈmɛ:tə nu kriaˈtu:rə
ho chiamato un bambino

Example No. 5
ˈmiəttə a kˈkwestə kˈkwa
metti a questo qua

4.9.2. "Loismo" and "leismo"
Example No. 6
a.
u/ a/ lə ˈparlə
lo/la/li parlo
ˈparlə a fˈfratə-tə
parlo a fratello-tuo
b.
u/ a ˈcæ:mə
lo/la chiamo
lə cˈcæ:mə
li chiamo
ˈcæmə a fˈfratə-tə
chiamo a fratello-tuo
c.
lə ˈrannə ˈkwestə
gli danno questo

5The Auxiliary
5.3. Auxiliary selection, participle agreement, and interactions with "si"
Example No. 7
a.
m addʒə laˈvatə/ mə sɔ llaˈvatə
mi ho lavato/mi sono lavato, etc.
t ai laˈvatə/ tə se llaˈvatə
s a/e llaˈva:tə
n amə laˈva:tə/ nə simə laˈvatə
v atə laˈvatə/ və sitə laˈvatə
s anə laˈvatə/ sə so llaˈvatə
d.
je ˈmɔrtə/ ˈmuərtə
è morta/ morto
so mˈmɔrtə/ mˈmuərtə
sono morte/ morti
e.
addʒ aˈpɛrtə/ aˈpiərtə
(l')ho aperta/ aperto

5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions
Example No. 8
ɲdʒə ˈso ɔ ɣwaʎˈʎunə
ci sono i bambini
ˈɲdʒ e nu ɣwaʎˈʎonə
c'è il bambino

5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contexts
Example No. 9
a.
adˈdʒə caˈmæ:tə
(lo/la) ho chiamato/a
aˈnə caˈmæ:tə
(lo/la) hanno chiamato/a
aˈviənnə caˈmæ:tə
(lo/la) avevano chiamato/a
addʒ a ˈfa
(lo/la) ho da fare
t addʒə ˈra:tə
te (lo) ho dato
m aˈviənnə ˈra:tə
me(lo) avevano dato
l addʒə ˈra:tə
glie(lo/la) ho dato/a
l aˈviənnə ˈra:tə
glie(lo/la) avevano dato/a
l addʒ a ˈretʃə
glie(lo/la) ho da dire
l adˈdʒə caˈmæ:tə
li/le ho chiamati/e
l aˈnə caˈmæ:tə
li/le hanno chiamati/e
l aˈviənnə caˈmæ:tə
li/ le avevano chiamati/e
tə ˈl addʒə ˈra:tə
te li/le ho dati/e
l addʒ a ˈfa
li/le ho da fare
a'.
nunn adˈdʒə caˈmæ:tə
non (lo/la) ho chiamato/a
nunn addʒ a ˈfa
non (lo/la) ho da fare
nu ll adˈdʒə caˈmæ:tə
non li/le ho chiamati/e
b.
m aˈnə caˈmæ:tə
mi hanno chiamato
c.
a:tˈtakkə
lo/ la lego
l atˈtakkə
li lego
u/ a ˈɣautsə
lo/ la alzo
cf.
atˈtakkə a ˈsɛddʒə
lego la sedia
c'.
nunn atˈtakkə
non lo/ la lego

6Negation and Adverbs
6.3. Position of the adverb in relation to the participle
6.3.4. Position of the adverb in relation to the participle
Example No. 10
nunn addʒə ˈvestə cˈcu
non (lo) ho visto più
adˈdʒa addʒə ˈvestə
già (lo) ho visto

7Aspectual and Modal Structures
7.1. Position of the object clitic with the infinitive
Example No. 11
a.
t addʒə ˈrettə də (nunn) u caˈma
ti ho detto di (non) lo chiamare
c.
(nun ˈtsattʃə tʃə t addʒ a ˈretʃə)
(non so che ti ho a dire)
d.
sɔ vəˈnutə pə ttə vəˈre
sono venuto per ti vedere
mə nə sɔ dˈdʒutə pə nun tə vəˈre
me ne sono andato per non ti vedere
e.
(nunn) u ˈvɔʎʎə vəˈre
(non) lo vogliio vedere

7.2. Imperative and negative imperative
Example No. 12
a.-ii.
ˈcamə a ˈɣu:nə
chiama a uno
caˈma-llə/mmə/nnə
chiama-lo-la-li-le/me/ci
ˈpuərtə ˈkwestə
porta questo
ˈpuərtə-mə/lə a kˈkwestə
porta-mi/gli a questo
ˈda-mmə/llə/nnə ˈkwestə
da-mmi/gli/cci a questo
purta-ˈm-iələ/ellə
porta-me-lo-li/la-le
purta-lˈl- iələ/ellə
porta-gli-lo/la
da-mˈm-iələ/ellə
da-mme-lo/la
da-lˈl-iələ/ellə
da-glie-lo/la
v.
caməˈt-iələ/ellə
chiamate-lo/li
caˈmatə-mə
chiamate-mi
datə-ˈm-iələ/ellə
date-me-lo/la
datə-lˈl-iələ/ellə
date-glie-lo/la
purˈtatə-ˈm-iələ
portate-me-lo
a'.
ii. nunn u/ nə caˈma ˈnon lo/ ci chiamare
nu mm u ˈra/ purˈta
non me lo dare/ portare
nu lla dˈda
non glielo/la/li/le dare
v.
nunn u caˈmatə
non lo chiamate
nu mm u purˈtatə
non me lo portate
nu mm u ˈratə
non me lo date

8The Noun Phrase
8.1. The possessive
8.1.1. The possessive
Example No. 13
u ˈkuɐnə ˈmi:jə ɔ ˈka:nə ˈme:jə
il cane mio

8.2. Systems in -ə or -ə/-a
8.2.6. Systems in -ə or -ə/-a
Example No. 14
a.
ɔ ˈfɛmmənə a ˈfɛmmənə
la donna
ˈl ɔɲɲə ˈl ɔɲɲə
l'unghia
kiəllə ˈfɛmmənə kɛlla: ˈfɛmmənə
quella donna
stə ˈfɛmmənə (kɛ)sta: ˈfɛmmənə
questa donna
ˈl atə ˈfɛmmənə ˈl ata: ˈfɛmmənə
l'altra donna
kiəllə bˈbɛllə ˈfɛmmənə kɛlla: bˈbɛlla: ˈfɛmmənə
quella bella donna
kiəllə ˈfɛmmənə ˈɣrɔssə kɛlla ˈfɛmməna: ˈgrɔssə
quella donna grossa
pekkə ˈfɛmmənə
poche donne
a'.
sɔ kˈkiəllə je kˈkɛllə
è quella
sɔ kˈkiəstə je kˈkɛstə
è questa
sɔ gˈgrɔssə je gˈgrɔssə
è grossa
sɔ fˈfɛmənə
sono donne
sɔ pˈpekkə
sono poche
lə ˈcæ:mə a ˈcæ:mə
la chiamo
caˈma-llə caˈma:-lə
chiamala
ˈl anə caˈma:tə ˈanə caˈma:tə
(la) hanno chiamata
b.
ˈl uəmmənə ˈl ɔmmənə
l'uomo
kiəlˈl uəmmənə kwəlˈl ɔmmənə
quell'uomo
ˈst uəmmənə ˈst ɔmmənə
quest'uomo
stu krəstiˈa:nə
quest'uomo
u ˈkwanə
il cane
ɔ ˈwattə u ˈwattə
il gatto
kiəllə ˈɣattə kwəllə ˈwattə
quel gatto
stə ˈɣattə stu ˈwattə
questo gatto
ˈl atu ˈwattə
l'altro gatto
kiəllə bˈbɛllə ˈɣattə kwəllu bˈbɛllu ˈwuattə
quel bel gatto
kiəllə ˈɣattə ˈɣruəssə kwəllu ˈwuattə ˈɣruəssu
quel gatto grosso
kəsˈt atə ˈɣattə
questi altri gatti
pikkə krəstiˈə:nə
pochi uomini
b'.
sɔ kˈkiəllə je ˈkwellə
è quello
sɔ kˈkiəstə je ˈkwəstə
è questo
sɔ gˈgruəssə je ˈgruəssə
è grosso
sɔ gˈgattə
sono gatti
sɔ pˈpekkə
sono pochi
lə ˈcæ:mə u ˈcæ:mə
lo chiamo
caˈma-llə caˈma:-lə
chiamalo
ˈl anə caˈma:tə ˈanə caˈma:tə
(lo) hanno chiamato

8.3. Basic structure of noun phrases with kinship terms
8.3.1. Basic structure of noun phrases with kinship terms
Example No. 15
ˈfratə-mə (ˈme:jə)
fratello-mio mio
ˈsɔrə-ta (ˈtu:a)
sorella-tua tua