| Popoli | |
| 2 | The Subject 2.9. Agreement theory Example No. 1 annə vəˈniutə i kweˈtre:lə sono/hanno venuti i bambini |
| 4 | The Object 4.3. Systems of reflexive inflection Example No. 2 4.4. Dative and accusative/partitive combinationsmə ʃˈʃakkwə
tə ʃˈʃɛkkwə
sə ʃˈʃakkwə
tʃə ʃʃakˈkwemmə
və ʃʃakˈkwetə
sə ʃˈʃakkwənə 4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations Example No. 3 b. i ˈvɔidəlo/li vede
lə ˈvɔidə le/lo-n. vede
la ˈvɔidə la vede
ˈcam-iə chiamalo/li
ˈcamə-lə chiamale/lo-n./la
c. ˈissəmə ˈdannə ˈkestə loro mi danno questo, etc.
tə ˈdannə ˈkestə
i ˈdannə ˈkestə
tʃə ˈdannə ˈkestə
və ˈdannə ˈkestə
d. m i ˈdame lo dà
mə la ˈda me la dà
t i ˈda te lo dà
i ˈda glielo dà
i la ˈda gliela dà
tʃ i ˈda ce lo dà
v i ˈda ve lo dà
ˈda-mm-iə dammelo/li
ˈda-iə-lə dagliele/lo-n./la
e. mə nə ˈda ˈdiwəme ne dà due
i nə ˈda ˈdiwə gliene dà due
tʃə nə ˈda ˈdiwə ce ne dà due
f. tʃə ˈmettə lə ˈsaːləci mette il sale
tʃə lə ˈmettə ce lo-n. mette |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 4 5.6. Participle agreementa. sɔ vəˈniutəsono venuto
ʃi vəˈniutə sei venuto
ɛ vvəˈniutə è venuto
aˈvemmə/ ˈemmə vəˈniutə abbiamo venuto
aˈve:tə vəˈniutə avete venuto
annə vəˈniutə hanno venuto
sɔ ddurˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə sono dormito/ lavato i panni
ʃi ddurˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə sei dormito/ lavato i panni
a durˈmoitə/ a ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə ha dormito/ lavato i panni
aˈvemmə/ ˈemmə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə abbiamo dormito/ lavato i panni
aˈve:tə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə avete dormito/ lavato i panni
annə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə hanno dormito/ lavato i panni
mə sɔ ʃʃakˈkwa:tə mi sono lavato
tə ˈʃi ʃʃakˈkwa:tə ti sei lavato
s a / e ʃʃakˈkwa:tə si ha/ è lavato
tʃ aˈvemmə/ ˈemmə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə ci abbiamo lavato/ lavati
v aˈve:tə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə vi avete lavato/ lavati
s annə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə si hanno lavato/ lavati
s e/a assətˈta:tə si è/ ha seduto
s annə essətˈte:tə si hanno seduti
s e mˈmwɔrtə/ mˈmɔrtə (si) è morto/ morta
cf. sɔ kkunˈtjɔntəsono contento, etc.
si kunˈtjɔntə
ɛ kkunˈtjɔntə
semmə kunˈtjɔntə
setə kunˈtjɔntə
so kkunˈtjɔntə
ˈɛŋg a da ˈfa/ i ˈaj a ˈfa tengo (a) da fare/ lo ho a fare, etc.
i a da ˈfa
i a da ˈfa
i emma da ˈfa
i aˈvetə da ˈfa
i annə da ˈfa
b. e:və vəˈniutəero venuto, etc.
i:və vəˈniutə
e:və vəˈniutə
avaˈva:mə vəˈniutə
avaˈva:tə vəˈniutə
ˈivənə vəˈniutə
e:və durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə ero dormito/ lavato i panni, etc.
i:və durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
e:və durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
avaˈva:mə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
avaˈva:tə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
ˈivənə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
m e:və ʃʃakˈkwa:tə mi ero lavato, etc.
t i:və ʃʃakˈkwa:tə
s e:və ʃʃakˈkwa:tə
tʃ avaˈva:mə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə
v avaˈva:tə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə
ˈs ivənə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə
cf. e:və kunˈtjɔntəero contento, etc.
i:və kunˈtjɔntə
e:və kunˈtjɔntə
saˈvaːmə kunˈtjɔntə
saˈvaːtə kunˈtjɔntə
ˈivənə kunˈtjɔntə
ˈe:va da ˈfa ero (=avevo) da fare, etc.
ˈi:və a ˈfa….
c. aˈvessə vəˈniutəavessi venuto, etc.
eˈvissə vəˈniutə
aˈvessə vəˈniutə
avasˈsa:mə vəˈniutə
avasˈsa:tə vəˈniutə
aˈvissənə vəˈniutə
aˈvessə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə avessi dormito/ lavato i panni, etc.
eˈvissə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
aˈvessə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
avasˈsa:mə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
avasˈsa:tə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
aˈvissənə durˈmoitə / ʃʃakˈkwa:tə i ˈpɛnnə
m aˈvessə ʃʃakˈkwa:tə mi avessi lavato, etc.
t eˈvissə ʃʃakˈkwa:tə
s aˈvessə ʃʃakˈkwa:tə
tʃ avasˈsa:mə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə
v avasˈsa:tə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə
s aˈvissənə ʃʃakˈkwa:tə/ ʃʃekˈkwe:tə
cf. fuʃʃə kuntjɔntəfossi contento, etc.
fuʃʃə kuntjɔntə
fuʃʃə kuntjɔntə
fuʃʃasˈsa:mə kuntjɔntə
fuʃʃasˈsa:tə kuntjɔntə
ˈfuʃʃənə kuntjɔntə 5.6.2. Participle agreement Example No. 5 sɔ aˈpɛrtə la ˈpɛrtə sono aperta la porta
sɔ aˈpjɔrtə u purˈteunə sono apero il portone
la ˈsɔ aˈpɛrtə la sono aperta
ji ˈsɔ eˈpjɔrtə lo sono aperto |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 6 7.2. Imperative and negative imperativea. tə sɔ dˈdittə də ˈfarləti sono detto di farlo
də nəllə ˈfa→di non lo fare
b. ɛ mˈmjɔjə a vvəˈdertəè meglio a veder-ti
a nnən də vəˈdɔi→a non veder-ti
d. sɔ vvəˈniutə pə ttə vəˈdɔi / pə vvəˈder-təsono venuto per ti vedere/ per veder-ti
mə nə sɔ ˈjoitə pə nnən də vəˈdɔi me ne sono andato per non ti vedere
pə nnə vvəˈder-tə→per non veder-ti Example No. 7 a.-ii. ˈcam-iə/ləchiama-lo/la
ˈda-iə u ˈlibbrə da-gli il libro
ˈda-mm-iə da-mme-lo
ˈda-iə-lə da-glie-lo
v. caˈmet-iəchiamat-elo
a'. ii. n i caˈma/ nə lla caˈma non lo chiamare/ non la chiamare
v. n i caˈmɔitənon lo chiamate |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 8 8.3. Special treatment of kinship termsb. u vəsˈtoitə ˈmojə ˈniuwəil vestito mio nuovo Example No. 9 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈmamma mamma (=mia)
ˈmamme-tə mamma-tua
ˈpatrə-mə/-tə padre-mio/-tuo
u ˈpatrə (ˈsojə) il padre (suo)
ˈfii-mə i ˈfii-mə figlio-mio – i figli-miei
ˈfii-tə i ˈfii-tə figlio-tuo – i figli-tuoi
u ˈfijə i ˈfijə il figlio (=suo)
u ˈfijə ˈsojə il figlio suo
u ˈfijə ˈnwɔstrə il figlio nostro
nəˈpotə-mə ji nəˈputə-mə nipote-mio – i nipoti-miei
ˈfratə-mə ji ˈfrɛtə-mə fratello-mio – i fratelli-miei
ˈfratə-tə ji ˈfrɛtə-tə fratello-tuo – i fratelli-tuoi
u fraˈtjɔjə i frɛˈtjɔjə (də ˈkujə) il fratello (di lui) Example No. 10 a. u primə ˈfijə ˈmojəil primo figlio mio Example No. 11 i tre fi ˈmojə i tre figli miei Example No. 12 nu fi ˈtojə un figlio tuo
n atrə ˈfijjə ˈtojə un altro figlio tuo
kellə fijə ˈtɔjə quel figlio tuo |