Canosa di Puglia

back
Canosa di Puglia
Place: Canosa di Puglia
Province: Bari
Region: Puglia
Number of examples: 12
3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 1
a.
ˈm anə ˈdittə ka ˈvinə ˈkrɛ
mi hanno detto che vieni domani
ˈvɔɟɟə ka ˈteu ˈvinə
voglio che tu vieni
sɔ sˈseutə ˈprəmə ka ˈteu vəˈnivə
sono uscito prima che tu venivi
b.
sɔ kˈkirə ka mə ˈcamənə ˈsembə
sono quelli che mi chiamano sempre
ka lə sɔ dˈdə:tə li ˈsɔldə→che gli ho dato i soldi
c.
tʃə ˈvɛ:nə?
chi viene?
ˈdi-mmə tʃə ˈvɛ:nə
dimmi chi viene
nən tsattʃə a ttʃə caˈmɛ
non so a chi chiamare
d.
tʃɛ fˈfannə?
cosa fanno?
ˈdi-mmə tʃɛ fˈfɛ
dimmi cosa fare
nan ˈtsattʃə tʃe fˈfɛ
non so cosa fare
f.
tʃə ˈvu t asˈpettə
chi(=se) vuoi ti aspetto
nan ˈtsattʃə tʃə ˈvɛ:nə
non so se/ chi viene

4The Object
4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
Example No. 2
c.
mə ˈdannə na ˈkausə
mi danno una cosa, etc.
tə ˈdannə na ˈkausə
lə ˈdannə na ˈkausə
tʃə ˈdannə na ˈkausə
və ˈdannə na ˈkausə
d.
m u: ˈdannə
me lo danno
mə la/ li/ lə ˈdannə
me la/li/le danno, etc.
t u: ˈdannə
tʃ u: / n u: ˈdannə
tʃ u: ˈdannə
v u: ˈdannə
e.
mə nə ˈdannə dˈdewə
me ne danno due, etc.
tə nə ˈdannə dˈdewə
(tʃə) nə ˈdannə dˈdewə
tʃə nə ˈdannə dˈdewə
və nə ˈdannə dˈdewə
f.
u ˈme:ttə ˈjəjə
lo metto là
ˈme:ttə lə sˈsɛ:lə
metto il sale

4.9. Prepositional objects and other prepositional complements
Example No. 3
da-mˈm-illə a mˈmajə
da-mme-lo a me
tʃ/ n u ˈdannə a ˈjiddə
ce/ne(=glie)lo danno a lui
da-nˈn-illə a ˈjiddə
da-ne(=glie)lo a lui

Example No. 4
a.
ˈvetənə a ˈjiddə
vedono a lui
a fˈfrattə
a fratello-tuo
a ˈjeunə də ˈkirə
a uno di loro
sɔ vˈvistə a kkuˈr ɔmə
ho visto a quell'uomo
(a) ˈn ɔmə
(a) un uomo
ˈcɛmə (a) li ˈɣwaɲˈɲeunə
chiama (a) i bambini
nan tsɔ caˈmɛ:tə a nniʃˈʃeunə
non ho chiamato a nessuno

4.9.1. Different systems of preposition lexicalization
Example No. 5
u sɔ ˈfattə kə ˈjiddə
lo ho fatto con(=per) lui
ɔ vəˈneutə kə vəˈdertə
sono venuto con vederti
u sɔ ˈfattə kə u marˈtiddə
lo sono fatto con il martello
ɔ ʃˈʃeutə kə kˈkurə
sono andato con lui

4.9.2. "Loismo" and "leismo"
Example No. 6
a.
u/ la/ lə ˈparlə ˈjəjə
lo/ la/ li parlo io
l aɟɟə parˈlɛ:tə aˈji:rə
lo/ la/ li/ le ho parlato ieri
b.
u/ la/ lə ˈvetənə
lo/ la/ li vedono
lə vˈvetənə
le vedono
l amə caˈmɛ:tə
lo/ la/ li/ le abbiamo chiamato

5The Auxiliary
5.8. Systems with "avere"
Example No. 7
a.
jaɟɟə/ ɛ/ sɔ dərmeutə / vəˈneutə
ho /sono dormito/venuto
a dərmeutə / vəˈneutə
hai dormito/venuto, etc.
ɔ dərmeutə / vəˈneutə
amə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvətə dərmeutə / vəˈneutə
anə dərmeutə / vəˈneutə
l aɟɟə/ ɛ caˈmɛ:tə/ u ˈsɔ caˈmɛ:tə
lo ho chiamato/lo sono chiamato
m a caˈmɛ:tə
mi hai chiamato, etc.
l ɔ caˈmɛ:tə
l amə caˈmɛ:tə
l aˈvətə caˈmɛ:tə
l anə caˈmɛ:tə
m aɟɟə/ ɛ/ mə sɔ laˈvɛ:tə
mi ho/sono lavato
t a laˈvɛ:tə
ti hai lavato, etc.
s ɔ laˈvɛ:tə
tʃ amə laˈvɛ:tə
v aˈvətə laˈvɛ:tə
s anə laˈvɛ:tə
s an aˈpirtə/ aˈpertə
si hanno aperti/aperte
anə ˈmurtə/ ˈmɔrtə aˈji:rə
hanno morti/morte ieri
ɔ ˈmurtə/ ˈmɔrtə aˈji:rə
ha morto/morta ieri
cf.
sɔ kkunˈdendə
sono contento, etc.
si kkunˈdendə
jɛ kkunˈdendə
səmə kunˈdendə
ətə kunˈdendə
sɔ kkunˈdendə
l aɟɟ a ˈfɛ
l'ho a fare, etc.
l a da ˈfɛ
l ɔ dda ˈfɛ
l am a ˈfɛ
l aˈvət a ˈfɛ
l ann a ˈfɛ
ˈteŋgə nu ˈfiɟɟə
tengo un figlio, etc.
b.
aˈvɛvə dərmeutə / vəˈneutə
avevo dormito/venuto, etc.
aˈvivə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvɛvə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvemmə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvivə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvevənə dərmeutə / vəˈneutə
l aˈvɛvə caˈmɛ:tə
lo avevo chiamato, etc.
m aˈvivə caˈmɛ:tə
l aˈvɛvə caˈmɛ:tə
l aˈvemmə caˈmɛ:tə
l aˈvivə caˈmɛ:tə
l aˈvevənə caˈmɛ:tə
m aˈvɛvə laˈvɛ:tə
mi avevo lavato, etc.
t aˈvivə laˈvɛ:tə
s aˈvɛvə laˈvɛ:tə
tʃ aˈvemmə laˈvɛ:tə
v aˈvivə laˈvɛ:tə
s aˈvevənə laˈvɛ:tə
cf.
jɛ:və kunˈdendə
ero contento, etc.
ji:və kunˈdendə
jɛ:və kunˈdendə
jemmə kunˈdendə
ji:ə kunˈdendə
ˈjevənə kunˈdendə
l aˈvɛvə (d)a ˈfɛ…
l'avevo da fare
l aˈvemmə (d)a ˈfɛ…
l'avevamo da fare
c.
aˈvessə dərmeutə / vəˈneutə
avessi dormito/venuto, etc.
aˈvissə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvessə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvessəmə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvistə dərmeutə / vəˈneutə
aˈvessənə dərmeutə / vəˈneutə
m aˈvessə laˈvɛːtə…
mi avessi lavato
l aˈvessə caˈmɛ:tə…
l'avessi chiamato

7Aspectual and Modal Structures
7.1. Position of the object clitic with the infinitive
Example No. 8
a.
tə sɔ dˈdittə də caˈma-llə
ti ho detto di chiamar-lo
də naɲ caˈma-llə→di non chiamar-lo
b.
je mˈmeɟɟə a caˈma-llə
è meglio a chiamar-lo
a naɲ caˈma-llə→a non chiamrlo
c.
nan ˈtsattʃə tʃɛ dˈdar-tə
non so che darti
d.
ɛ vəˈneutə kə vvə̃der-tə
ho venuto con(=per) veder-ti
mə n ɛ ʃˈʃeutə kə na vvəˈder-tə
me ne ho andato con(=per) non veder-ti

8The Noun Phrase
8.3. Special treatment of kinship terms
Example No. 9
atˈtanə-mə/-tə
padre-mio/-tuo
l atˈtɛ:nə…
il padre (=suo)
ˈmammə
mamma (=mia)
ˈmamə-tə
mamma-tua
la ˈmammə…
la mamma (=sua)
ˈfratə-mə
fratello-mio
ˈfrat-tə-(tə)
fratello-tuo
u ˈfrɛta: ˈmə:jə/ ˈtewə li ˈfrɛtə ˈmə:jə/ ˈte:wə
il fratello mio/tuo
u ˈfrɛtə… li ˈfrɛtə ˈse:wə
il fratello (suo)
ˈsɔrə-mə lə ˈsɔrə ˈma:jə
sorella-mia – le sorelle mie
ˈsɔrə-tə
sorella-tua
la ˈsɔ:rə də ˈjiddə/ ˈsawə
la sorella di lui/ sua
ˈkɛsa (ˈmajə)
casa (mia)
ˈkas-tə
casa-tua
la ˈkɛsa: ˈsawə
la casa sua

8.3.1. Basic structure of noun phrases with kinship terms
Example No. 10
ˈfratə-mə ˈməjə
fratello-mio mio

8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship term
Example No. 11
a.
u ˈprə:mə ˈfrɛ:tə ˈməjə
il primo fratello mio
la bˈbɛlla ˈsɔra ˈtawə
la bella sorella tua
b.
ˈfiɟɟə-mə (u ) ˈɣrannə
figlio-mio (il) grande

Example No. 12
nu ˈfrɛtə ˈmə:jə
un fratello mio
ˈl autə ˈfrɛtə ˈmə:jə
l'altro fratello mio