| Mandanici | |
| 2 | The Subject 2.8. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigm 2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigm Example No. 1 2.9. Agreement theoryb. laˈvavalavavo, etc.
laˈvavi
laˈvava
laˈvaumʊ
laˈvavʊ
laˈvaunʊ
lavɪˈria laverei, etc.
lavɪˈrivi
lavɪˈria
lavɪˈriumʊ
lavɪˈriʊ
lavɪˈriunʊ Example No. 2 unni ˈmia ˈvinni u kaˈrusu da me è venuto un bambino
unni ˈmia ˈvinnunu ˈtanti kaˈrusi da me sono venuti tanti bambini |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.11. The subjunctive instead of the infinitive. The inflected infinitive Example No. 3 a. ˈvɔɟɟu ˈvɛnirivoglio venire
nɔm ˈpɔttsu ˈdɔmmiri non posso dormire
ˈaju a dˈdɔmmiri ho a dormire
nɔn ˈsattʃu ˈfari ˈnɛnti non so fare niente
b. i ˈviðu ˈdɔmmirilo vedo dormire
d. ˈvaju a dˈdɔmmirivado a dormire
e. ˈsuɲɲu kunˈtɛntu dɪ ˈvɛnirisono contento di venire
ɛ mˈmɛɟɟu (nɔn) ˈdɔmmiri è meglio non dormire Example No. 4 a. ˈvɔɟɟu ˈvɛniri/ *mi ˈvɛɲɲuvoglio venire
ˈiɖɖu ˈvɔli mi ˈvɛɲɲu lui vuole Prt vengo
ˈaju a dˈdɔmmiri / *mi… ho a dormire
b. i ˈviðu ˈdɔmmiri / *mi…li vedo dormire
e. ˈsuɲɲu kunˈtɛntu mɪ ˈvɛɲɲu ku tˈtiasono contento Prt vengo(=di venire) con te Example No. 5 ˈiɖɖi ˈvɔnnu nuˈjaʃri (nɔm) mi maɲˈtʃamu loro vogliono noialtri non Prt mangiamo
ɛ mˈmɛɟɟu (ˈiɖɖu) mi ˈdɔmmi è meglio lui Prt dorme Example No. 6 ti ˈdissi ki ˈavia viˈnutu ti dissi che avevo venuto
ku ˈpɛntsi ki bˈbɛni?/ *mi… chi pensi che viene?
ku ˈvɔi ki/mi ˈmaɲtʃa kun ˈnui? chi vuoi che/Prt mangia con noi?
vi ˈvisti ki llaˈvau i rˈrɔbbi vi vidi che lavavate i vestiti Example No. 7 vuˈria nɔ mmi maɲˈtʃiˈriunu/ˈmaɲtʃunu vorrei non Prt mangiassero/ mangiano |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Varieties with only "avere" without participle agreement. 5.8.1. Varieties with only "avere" without participle agreement. Example No. 8 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsb. avia dumˈmutu /viˈnutuavevo dormito/venuto
aˈvivumu dumˈmutu /viˈnutu avevamo dormito/venuto
aˈviunu dumˈmutu /viˈnutu avevano dormito/venuto
m aˈviunu muˈrutu i jaɖˈɖini mi avevano morto le galline
m aˈvia muˈrutu a jaɖˈɖina mi aveva morto la gallina Example No. 9 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsˈtʃ ɛ na fumˈmika c'è una formica
tʃi ˈsunnu fumˈmikuli ci sono formiche Example No. 10 l aju ˈvistu lo ho visto
nɔ ll aju ˈvistu non lo ho visto |