| Valsinni | |
| 4 | The Object 4.3. Systems of reflexive inflection Example No. 1 4.3.1. Distribution of 1/2p "si" in non-reflexive constructionsmə ˈʁɛ:βə
tə ˈʁaβəsə
sə ˈʁaβəðə
sə ʁaˈβɛ:m
və ʁaˈβasə
sə ˈʁaβənə Example No. 2 4.4. Lexicalization of dative and partitive by the same formˈjillə sə ˈβi:ðə sˈsɛmbə (a nˈnu:jə) lui ci vede sempre a noi
sə nə ˈðɛ:jə ˈðu:jə ce ne dai due
tu s u ˈðɛjə a nˈnu:jə tu ce lo dai a noi 4.4.6. Lexicalization of dative and partitive by the same form Example No. 3 c. nə ˈði:kə ˈtuttə ˈko:səgli dice ogni cosa
d. jɛ t u ˈðɛɣə a tˈtijəio te lo dico a te
jɛ n u ˈðɛɣə a kˈkillə io glielo do a lui
tu s u ˈðɛjə a nˈnu:jə tu ce lo dici a noi
n u ˈðɛ:ɣə ˈɣu:nə glielo do uno
n i ˈðɛ:ɣə ˈðu:jə glieli dico due
e. sə nə ˈðɛ:jə ˈðu:jəce ne dà due
f. tʃ u ˈmittəce lo metto |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Varieties with only "avere" without participle agreement. 5.8.1. Varieties with only "avere" without participle agreement. Example No. 4 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. ɛddʒə dərmu:tə/βəˈnu:tə/ʁaˈβɛ:tə i ˈpannəho dormito/venuto/lavato i panni, etc.
ɛjə dərmu:tə/βəˈnu:tə/ʁaˈβɛ:tə i ˈpannə
ɛ ddərmu:tə/bbəˈnu:tə/llaˈβɛ:tə i ˈpannə
ɛmmə/ɛmə dərmu:tə/βəˈnu:tə/ʁaˈβɛ:tə i ˈpannə
aˈβesə dərmu:tə/βəˈnu:tə/ʁaˈβɛ:tə i ˈpannə
ɛnnə/ɛnə dərmu:tə/βəˈnu:tə/ʁaˈβɛ:tə i ˈpannə
m ɛddʒə ʁaˈβɛ:tə mi ho lavato, etc.
t ɛjə ʁaˈβɛ:tə
s ɛ llaˈβɛ:tə
s ɛmmə ʁaˈβɛ:tə
v aˈβesə ʁaˈβɛ:tə
s ɛnnə ʁaˈβɛ:tə
cf. sʊŋgə kunˈdɛndəsono contento, etc.
sə kunˈdɛndə
jɛ kkunˈdɛndə
su:mə kunˈdɛndə
si:sə kunˈdɛndə
su(nə) kunˈdɛndə
ɣɛddʒə ˈfɛ:mə ho fame, etc.
ɣɛjə ˈfɛ:mə
ɣɛ ˈfɛ:mə
ɣaˈβimə ˈfɛ:mə
ɣaˈβɛsə ˈfɛ:mə
ɣɛnə ˈfɛ:mə
ɛddʒ a ʁaˈβɛ ho a lavare, etc.
ɛi a ʁaˈβɛ…
b. aˈβijə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:təavevo venuto/dormito/lavato, etc.
aˈβi:sə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβiəðə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβimmə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβiβwə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβi:nə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
cf. je:rə kunˈdɛndəero contento, etc.
ˈjɛrəmə kunˈdɛndə
ˈjɛrənə kunˈdɛndə
c. aˈβe:rə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:təavrei venuto/dormito/lavato, etc.
aˈβɛrəsə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβɛrəðə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβɛrəmə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβɛrəβwə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə
aˈβɛrənə βəˈnutə/dərˈmutə/ʁaˈβɛ:tə Example No. 5 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsˈtʃ e nnu ɣwaɲˈɲu:nə c'è un bambino
tʃə ˈsu ttantə ɣwaɲˈɲu:nə ci sono tanti bambini
tʃə ˈsu i ɣwaɲˈɲu:nə ci sono i bambini Example No. 6 a. ɛddʒ-u ˈβistəho-lo visto
ɛj-u ˈβistə hai-lo visto
a: bˈbistə (lo/la/li/le) ha visto/a/i/e
ɛmm-u /-i ˈβistə abbiamo-lo/-li visto/i
aˈvəsə ˈβistə (lo/la/li/le) avete visto/a/i/e
ɛn-u ˈβistə hanno-lo visto
t ɛddʒ-u ˈðɛ:tə ti ho-lo dato
m a: dˈdɛ:tə me (lo/la/li/le) ha dato/a/i/e
tʃ ɛddʒ-u ˈmi:sə ci ho-lo messo
aˈβijə ddʒa llaˈβɛ:tə (lo/la/li/le) aveva già lavato/a/i/e
aˈβerə ˈfattə (lo/la/li/le) avrei fatto/a/i/e
ˈl ɛddʒ da ʁaˈβɛ lo ho a lavare
a'. nɔnn ɛddʒ-u ˈβistənon ho-lo visto
nɔnn ɛ-u ˈβistə non hai-lo visto
nɔnn a: caˈmɛ:tə non (lo/la/li/le) ha chiamato/a/i/e
nɔnn ɛm-u ˈβistə non abbiamo-lo visto
nɔnn aˈvəsə caˈmɛ:tə non (lo/la/li/le) avete chiamato/a/i/e
nɔnn ɛn-u ˈβistə non hanno-lo vistto
nɔnn aˈβijə llaˈβɛ:tə non (lo/la/li/le) aveva lavato/a/i/e
nɔnn aˈβerə ˈfattə non (lo/la/li/le) avrei fatto/a/i/e
nɔn t ɛddʒ-u ˈðɛ:tə non ti ho-lo dato
nɔn m a: dˈdɛ:tə non me (lo/la/li/le) ha dato/a/i/e
nɔn tʃ ɛddʒ-u ˈmi:sə non ci ho-lo messo
nɔ ll ɛddʒ a ʁaˈβɛ non lo ho da lavare
b. ɛddʒə ˈβistə a fˈfrɛ:tə ˈtu:jəho visto (a) tuo fratello
t ɛddʒə ˈβistə ti ho visto
m ɛ bˈbistə mi ha visto
ɛmə ˈβistə a ɟˈɟillə abbiamo visto (a) lui
m ɛnə ˈβistə mi hanno visto
c. u/a/i ˈβi:ɣəlo/la/li vedo
apˈpɛnnə a ddʒakˈkɛttə appendo la giacchetta
u/a/i pˈpɛnnə lo/la/li appendo
c'. nɔnn u ˈβi:ɣənon lo vedo
nɔnn u pˈpɛnnə non lo appendo
d. tʃə lˈl addʒəce lo/la/li/le ho
d'. (nɔɲ) tʃə lˈl addʒənon ce lo/la/li/le ho |
| 6 | Negation and Adverbs 6.1. Three types of sentential negation Example No. 7 nɔnn ɛddʒ-u mikə ˈβistə non ho-lo mica visto
nɔnn ɛddʒ-u ˈβistə (cˈcu) non ho-lo visto (più) |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.2. Imperative and negative imperative Example No. 8 a.-ii. caˈma-lləchiama-lo-la-li-le
iv. camaˈm-illəchiamiamo-lo
a' ii. nɔnn-u caˈmɛ non lo chiamare |
| 8 | The Noun Phrase 8.3. Special treatment of kinship terms Example No. 9 məɟˈɟera ˈmejə/ˈtu:jə moglie mia/tua
a məɟˈɟera ˈsu:jə la moglie sua
ˈfiɟɟə ˈme:jə i ˈfiɟɟə ˈme:jə figlio mio – i figli miei
ˈfiɟɟə ˈtu:jə i ˈfiɟɟə ˈtu:jə figlio tuo – i figli tuoi
u ˈfiɟɟə ˈsu:jə il figlio suo
sora ˈme:jə i sorə ˈme:jə sorella mia – le sorelle mie |