| Accettura | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 1 a. m annə ˈdettə ka ˈvɛɲɲə ˈkrə:jəmi hanno detto che vengo(=venga) domani
t addʒə ˈdettə ka l ajə a caˈma ti ho detto che lo hai da chiamare
ˈje sɔ asˈsə:tə ˈprə:mə ka ˈto vəˈnissə io sono uscita prima che tu venissi
b. sɔ kˈkiddə ka mə ˈcamənə ˈsɛmbəsono quelli che mi chiamano sempre
c. tʃi ˈve:nə?chi viene?
a tˈtʃi addʒ a caˈmə:rə? a chi ho da chiamare?
d. tʃe fˈfə:jə?cosa fai?
nɔn u ˈsattʃə tʃe fˈfannə non lo so cosa fanno
nɔnn u ˈsattʃə tʃe tˈt addʒə a ˈdɛtʃə non lo so cosa ti ho da dire
e. tʃe lˈlebbrə ˈvu?che libro vuoi?
pə tˈtʃe u ˈfə:jə? per(=con) che lo fai? |
| 4 | The Object 4.3. Systems of reflexive inflection Example No. 2 4.4. Dative and accusative/partitive combinationsmə ˈlə:və
tə ˈlə:və
sə ˈlə:və
nə laˈvə:mə
və laˈvə:tə
sə ˈlavənə 4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations Example No. 3 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsb. (nɔn) u/ a/ lə ˈveʃkwəlo/la/li-le vedo
l addʒə ˈvestə lo/ la/ li/ le ho visto/a/i/e
nə ˈveʃkwə ˈdə:jə ne vedo due
caˈmə:-lə chiama lo/ la/ li/ le
ˈda-ddə ˈkostə dagli questo
c. mə ˈdəjə ˈkossəmi dà questo, etc.
tə ˈdəjə ˈkossə
ddə ˈdəjə ˈkossə
nə ˈdəjə ˈkossə
və ˈdəjə ˈkossə
d. ˈjeddə m u/ a/ lə ˈdə:jəlui me lo/ la/ li-le dà, etc.
t u ˈdə:jə
dd u/ a/ lə ˈdə:jə
n u ˈdə:jə
v u ˈdə:jə
dana-ˈmə:-lə dammelo
dana-dˈdə:-lə daglielo
dana-nˈnə:-lə da-ne-gli
e. mə nə ˈdə:jə ˈdə:jəme ne dà due, etc.
tə nə ˈdə:jə ˈdə:jə
ddə nə ˈdə:jə ˈdə:jə
nə ˈdə:jə ˈdə:jə
və nə ˈdə:jə ˈdə:jə
f. ɲdʒ u ˈmɛttəce lo metto
ɲdʒə ˈmɛttə u ˈsə:lə ci mette il sale Example No. 4 atˈtakkə a kˈkostə lega a questo Example No. 5 4.9.1. Different systems of preposition lexicalizationa. addʒə caˈmə:tə a ˈjeddəho chiamato a lui
a tta ˈfeɟɟə …a tuo fratello
(a) ˈkɛdda: ˈfɛmənə …a quella donna
(a) na: ˈfɛmənə …a una donna
nɔnn addʒə caˈmətə a nnəʃˈʃə:nə non ho chiamato a nessuno
a tˈtʃɪ əi caˈmə:tə? a chi hai chiamato?
atˈtakkə a kˈkostə lega a questo
b. addʒə caˈmətə u ˈkə:nəho chiamato il cane Example No. 6 ˈkostə jɛ kə tˈtɛ questo è con (=per) te
sɔ vəˈnə:tə kə vəˈdɛr-lə sono venuto con (=per) veder-lo
l addʒə ˈfattə kə kˈkostə lo ho fatto con questo |
| 5 | The Auxiliary 5.3. Auxiliary selection, participle agreement, and interactions with "si" Example No. 7 5.6. Auxiliary in the pluperfect and counterfactuala. m addʒə/mə ˈsɔ laˈvə:təmi ho/ mi sono lavato, etc.
tə si/t ə:jə laˈvə:tə
s jɛ/a laˈvə:tə
n ammə/nə sə:mə laˈvə:tə
v atə/və sə:tə laˈvə:tə
s annə/sə sɔ laˈvə:tə
b. s jɛ apɛrtə a fəˈnɛstrəsi è aperta la finestra
s jɛ aˈpirtə u taraˈtə:rə si è aperto il cassetto 5.6.3. Auxiliary in the pluperfect and counterfactual Example No. 8 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. sɔ vvəˈnə:təsono venuto, etc.
si vvəˈnə:tə
jɛ vvəˈnə:tə
sə:mə vvəˈnə:tə
sə:tə vvəˈnə:tə
sɔ vvəˈnə:tə
m addʒə/mə sɔ laˈvə:tə mi ho/sono lavato
addʒə dərˈmə:tə ho dormito, etc.
əjə dərˈmə:tə
a dərˈmə:tə
ammə dərˈmə:tə
atə dərˈmə:tə
annə dərˈmə:tə
addʒə laˈvə:tə a ˈmakənə ho lavato la macchina, etc.
əjə laˈvə:tə a ˈmakənə
a laˈvə:tə a ˈmakənə
ammə laˈvə:tə a ˈmakənə
atə laˈvə:tə a ˈmakənə
annə laˈvə:tə a ˈmakənə
addʒ aˈpɛrtə a ˈpɔrtə ho aperta la porta
addʒ aˈpirtə u taraˈtə:rə ho aperto il cassetto
b. je:rə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənəero venuto/dormito/lavato l'auto, etc.
jissə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
je:rə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
jimmə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
ˈjissəvə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
jinnə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
m je:rə ddʒa laˈvə:tə… mi ero già lavato
cf. je:rə kunˈdɛndəero contento, etc.
jissə kunˈdɛndə
je:rə kunˈdɛndə
jimmə kunˈdɛndə
ˈjissəvə kunˈdɛndə
jinnə kunˈdɛndə
c. fɔssə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənəfossi venuto/dormito/lavato l'auto, etc.
fussə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
fɔssə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
ˈfɔssəmə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
ˈfussəvə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
ˈfɔssənə vəˈnə:tə / dərˈmə:tə / laˈvə:tə a ˈmakənə
mə fɔssə laˈvə:tə… mi fossi lavato, etc.
cf. fɔssə kunˈdɛndəfossi contento Example No. 9 ˈɲtʃ ɛ/ e:rə nu krəjaˈtə:rə c'è/era un bambino
ɲtʃə ˈsɔ/ ˈjinnə lə krəjaˈtə:rə ci sono/erano i bambini |
| 6 | Negation and Adverbs 6.1. Three types of sentential negation Example No. 10 nɔ dˈdɔrmə ˈcə:nə non dorme più
nɔ lˈl addʒə ˈvɪstə ˈcə:nə non lo ho visto più
nɔ dˈdɔrmə nəʃˈʃə:nə non dorme nessuno Example No. 11 nɔ dˈdɔrmə non dorme
nɔ lˈl addʒə ˈvɪstə non lo ho visto Example No. 12 6.3. Position of the adverb in relation to the participlenɔˈn addʒə mə:ka: dərˈmə:tə non ho mica dormito
nɔ dˈdɔrmə ˈmə:kə non dorme mica 6.3.4. Position of the adverb in relation to the participle Example No. 13 nɔ ll addʒə ˈvestə cˈcə:nə non lo ho visto più |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.2. Imperative and negative imperative Example No. 14 7.3. Accent reassignment in imperative-enclitic sequencesa.-ii. ˈcə:mə a tta fˈfrə:təchiama a tuo fratello
caˈmə:-mə chiama-mi
ca:ˈmə:-lə chiama-lo/la/li/le
dana-ˈmə:-lə da-mme-lo/la/li/le
dana-dˈdə:-lə da-glie-lo/la/li/le
pərta-dˈdə:-lə porta-glie-lo/la/li/le
iv. cama:ˈm-ə:ləchiamiamo-lo
datʃəma-dˈdə:-lə diamo-glie-lo/la/li/le
v. caˈmə:tə a kˈkoddəchiamate a quello
cama:ˈtə-:lə chiamate-lo
datʃəta-dˈdə:-lə date-glie-lo/la/li/le
purtata-dˈdə:-lə portate-glie-lo/la/li/le
a' ii. nɔn u caˈma non lo chiamare
nɔ mm u ˈda→‚non me lo dare
nɔ mm u pərˈta non me lo portare
iv. nɔn u caˈmə:mənon lo chiamiamo
nɔ dd u daˈtʃə:mə non glielo diamo
v. nɔn u caˈmə:tənon lo chiamate
nɔ dd u daˈtʃə:tə non glie lo date 7.3.1. Accent reassignment in imperative-enclitic sequences Example No. 15 a.-ii. ˈcə:mə a tta fˈfrə:təchiama a tuo fratello
iv. cama:ˈmə a kˈkoddəchiamiamo a quello
v. caˈmə:tə a ˈjeddəchiamate a lui
b.-ii. caˈmə:-məchiama-mi
ca:ˈmə:-lə chiama-lo/la/li/le
iv. cama:ˈmə:-ləchiamiamo-lo
v. cama:ˈtə-:lə/ məchiamate-lo/ mi
c.-ii. dana-ˈmə:-ləda-mme-lo/la/li/le
dana-dˈdə:-lə da-glie-lo/la/li/le
iv. datʃəma-dˈdə:-lədiamo-glie-lo/la/li/le
v. datʃəta-dˈdə:-lədate-glie-lo/la/li/le
cf. u/ a/ lə ˈcə:məlo/ la/ li-le chiamo
m u/ a/ lə ˈdə:jə me lo/ la/ li-le dà |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 16 8.3. Special treatment of kinship termsu ˈkə:nə ˈsə:wə lə ˈkə:nə ˈsə:wə il cane suo Example No. 17 atˈtanə-mə padre-mio
l atˈtə:nə ˈsə:wə il padre suo
ˈsɔrə-mə lə ˈsu:rə ˈmə:jə sorella-mia – la sorella mia
ˈsɔrə-tə lə ˈsu:rə ˈtə:wə sorella-tua – la sorella tua
ˈfratə-mə lə ˈfrə:tə ˈmə:jə fratello-mio – il fratello mio
ˈfratə-tə lə ˈfrə:tə ˈtə:wə fratello-tuo – il fratello tuo
ˈfeɟɟə-mə/-tə figlio-mio/-tuo
u ˈfeɟɟə ˈmə:jə/ˈtə:wə lə ˈfeɟɟə ˈmə:jə / ˈtə:wə il figlio mio/ tuo
u ˈfeɟɟə ˈsə:wə il figlio suo Example No. 18 8.3.5. The partitiveˈtə:tə papà (=mio)
ta sˈsə:rə tuo padre
l atˈtə:nə ˈsə:wə il padre suo
ˈmæmmə mamma (=mia)
ta mˈmæmmə tua mamma
la ˈmæmmə də… la mamma di…
ta sˈsu:rə lə ˈsu:rə ˈtə:wə tua sorella – la sorella tua
ta fˈfrə:tə lə ˈfrə:tə ˈtə:wə tuo fratello – il fratello tuo
u ˈfrə:tə də… il fratello di…
ta fˈfeɟɟə tuo figlio
u ˈfeɟɟə ˈmə:jə/ˈtə:wə lə ˈfeɟɟə ˈmə:jə/ ˈtə:wə il figlio mio/tuo
u ˈfeɟɟə (ˈsə:wə) il figlio (suo) Example No. 19 nu ˈfrətə d u ˈtəwə un fratello del tuo
na ˈsurə d a ˈtəwə una sorella della tua
di ˈfrətə də lə ˈtəwə due fratelli dei tuoi |