Nociglia

back
Nociglia
Place: Nociglia
Province: Lecce
Region: Puglia
Number of examples: 8
2The Subject
2.8. Verb inflection
Example No. 1
viˈði-a-nɛ
vedevamo/ vedevano
cf.
nɛ viˈðiti
ci vedete

Example No. 2
viˈði-vɛ
vedevate
cf.
vɛ lu ˈðajɛ
ve lo dà

2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigm
Example No. 3
a.
viˈðia
vedevo, etc.
viˈðivi
viˈðia
viˈðianɛ
viˈðivɛ
viˈðianɛ
cf.
nɛ viˈðiti
ne(=ci) vedete
vɛ lu ˈðajɛ
ve lo dà

3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 4
a.
m annu ˈðittu ka ˈveni ˈkrai
mi hanno detto che vieni domani
ˈpentsu ka ˈvɛnɛ ˈkrai
penso che viene domani
su sˈsuta ˈdɔpu ka si rriˈvatu
sono uscita dopo che sei arrivato
b.
ˈɛðɛ ˈkwiɖɖu ka ˈviʃu ˈsɛmprɛ
è quello che vedo sempre
ka mɛ ˈcama→che mi chiama
ka ˈl aɟɟu ˈðati li ˈsɔrdi→che gli ho dato i soldi
c.
tʃi ʃta bˈbɛnɛ?
chi viene?
ˈdi-mmɛ tʃi ʃta bˈbɛnɛ
dimmi chi sta vene(ndo)
nu sˈsattʃu tʃi ˈaddʒu caˈmarɛ
non so chi ho chiamare
d.
tʃe ʃta fˈfatʃi?
cosa stai fa(cendo)?
ˈdi-mmɛ tʃe ʃta fˈfatʃi
dimmi cosa stai fa(cendo)
nu sˈsattʃu tʃ(e) ˈaddʒu fˈfarɛ
non so cosa ho fare

3.12. Aspectual constructions with finite verbs
3.12.2. Aspectual constructions with finite verbs
Example No. 5
a.
sta tte ˈviʃu
sta ti vedo
sta tʃi ˈveɲɲu
sta ci vengo
sta tʃi ˈvei
sta ci vieni
tʃe ʃta fˈfatʃi?
che sta fai?
iɖɖu nɔ sta fˈfatʃe ˈnjentsi
lui non sta fa niente
sta tʃi ˈcɔve
sta ci piove
sta tʃi sˈkarfa ˈl akkwa
sta ci scalda l'acqua
sta sse lˈlava
sta si lava
ʃta mmaɲˈtʃava
sta mangiava
ʃta mmaɲˈtʃavane
sta mangiavano
va(u) dˈdɔrmu
vado dormo
ˈvau me ˈkurku
vado mi corico
va(u) llu ˈcamu
vado lo chiamo
ˈvai llu ˈcami
vai lo chiami
ˈvajɛ llu ˈcama
va lo chiama
ˈʃamu llu caˈmamu
andiamo lo chiamiamo
ˈʃati llu caˈmati
andate lo chiamate
ˈvannu llu ˈcamanɛ
vanno lo chiamano
tʃi ˈvannu cˈcamanɛ?
chi vanno chiamano?
nu vˈvannu llu ˈcamanɛ
non vanno lo chiamano
ˈvɛnɛ llu ˈviðɛ
viene lo vede
tʃɛ vˈvɛnɛ vˈviðɛ?
chi viene vede?
b.
ˈstannu ku sse sˈkarfane ˈl akkwa
stanno che si scaldano l'acqua
nu vˈvannu ku llu ˈcamanɛ
non vanno che lo chiamano
ˈvɛnɛ ku llu ˈviðɛ
viene che lo vede

4The Object
4.3. Systems of reflexive inflection
Example No. 6
mɛ ˈlavu
tɛ ˈlavi
sɛ ˈlava
nɛ laˈvamu
vɛ laˈvati
sɛ ˈlavanɛ
Melissano/ Alliste
mɛ lˈlau
tɛ lˈlavi
sɛ lˈlava
nɛ llaˈvamu
vɛ llaˈvati
sɛ lˈlavanɛ

4.5. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
4.5.2. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
Example No. 7
c.
ˈiɖɖu mɛ ˈdajɛ ˈkwistu
lui mi dà questo
li ˈdajɛ ˈkwistu
lui gli dà questo
nɛˈdajɛ ˈkwistu
lui ci dà questo
d.
ˈiɖɖu mɛ lu ˈdajɛ
lui me lo dà, etc.
tɛ lu ˈdajɛ
nɛ lu ˈdajɛ
nɛ lu ˈdajɛ
vɛ lu ˈdajɛ
e.
ˈiɖɖu mɛ nɛ ˈdajɛ ˈdɔi
lui me ne dà due
tɛ nɛ ˈdajɛ ˈdɔi
te ne dà due
nɛ li ˈdajɛ ˈdɔi
ne gli dà due
nɛ ˈdajɛ ˈdɔi
(ce) ne dà due
f.
ˈminthu lu ˈsalɛ
(ci) metto il sale

7Aspectual and Modal Structures
7.2. Imperative and negative imperative
Example No. 8
a.-ii.
ˈcama-lu
ˈchiama-lo
v.
caˈmati-lu
ˈchiamate-lo
a'.
ii. nɔ llu caˈmarɛ ˈnon lo chiamare
v.
nɔ llu caˈmati
non lo chiamate