Carmiano

back
Carmiano
Place: Carmiano
Province: Lecce
Region: Puglia
Number of examples: 18
3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.2. Partial interrogatives introduced by the wh- conjunction
3.2.1. Partial interrogatives introduced by the wh- conjunction
Example No. 1
ˈʃi(ŋ ka) ˈɛnɛ?
chi che viene?
nu sˈsattʃu ˈʃi(ŋ ka) ˈɛnɛ
non so chi che viene

3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 2
a.
m anɛ ˈtittu ka ˈɛnɛ ˈkrai
mi hanno detto che viene domani
ˈkritɛnɛ ka ˈjɔu ˈeɲɲu
credono che io vengo
sɔ bbisˈsutu ˈdɔpu ka ia iˈnutu
sono uscito dopo che aveva venuto
b.
ˈsuntu ˈkwiɖɖɪ ka ˈcamu ˈsɛmprɛ
sono quelli che chiamo sempre
ka mɛ ˈcamɛnɛ ˈsɛmprɛ→che mi chiamano sempre
ka nˈd addʒu ˈtati li ˈsɔrdi→che gli ho dato i soldi
c.
ʃi(ŋka) ˈɛnɛ?
chi viene?
nu sˈsattʃu ʃi ˈɛnɛ
non so chi viene
ʃi ˈaddʒu caˈmarɛ
chi ho chiamare
d.
tʃɛ ʃta fˈfaʃi?
cosa stai fai?
ˈti-mmɛ tʃɛ fˈfaʃi
dimmi cosa fai
nu sˈsattʃu tʃɛ ʃta fˈfannɛ
non so cosa sta fanno
tʃɛ ˈaddʒu ˈfarɛ
cosa ho fare
e.
tʃɛ lˈlibbru ˈuɛi?
che libro vuoi?
ku tˈtʃɛ llu ˈfaʃi?
con che lo fai?
f.
ʃi ˈjɛni tɛ sˈpɛttu
chi(=se) vieni t'aspetto
nu sˈsattʃu ʃi ˈɛnɛ
non so se/ chi viene
nu sˈsattʃu ʃi lu ˈfattsu o ˈnɔnɛ
non so chi(=se) lo faccio o no

3.11. The subjunctive instead of the infinitive. The inflected infinitive
Example No. 3
ˈb anɛ ˈtittu ku bbiˈniti ˈkrai
vi hanno detto Prt venite domani

Example No. 4
a.
ˈɔlɛnɛ ku bˈbɛnɛnɛ
vogliono Prt vengono(=venire)
ˈau ku llu ˈiʃu
ho Prt lo vedo(=da vederlo)
c.
ˈfannu ku dˈdɔrmɛ
fannno Prt dorme (=lo fanno dormire)
d.
su bbiˈnutu ku ttɛ ˈiʃu
sono venuto Prt ti vedo(=a vederti)
mɛ ˈminthu ku ˈmaɲdʒu
mi metto Prt mangio(=a mangiare)
e.
nˈd addʒu ˈtittu ku bˈbɛnɛ
gli ho detto Prt viene(=di venire)
su kkutˈtɛnthu ku bˈbɛɲɲu
sono contento Prt vengo(=di venire)
ˈɛtɛ ˈmejju ku bˈbɛnɛ
è meglio Prt viene
su bbisˈsutu prima ku bˈbɛnɛ/ bˈbeɲɲa
sono uscito prima Prt viene/venga

Example No. 5
a.
ˈpɔtɛ ˈcɔɛrɛ
può piovere
ˈpɔtɛ iˈnirɛ
può venire
ˈanu bbiˈnirɛ
hanno venire
b.
lu ˈiʃu ˈtɔrmɛrɛ
lo vedo dormire
c.
lu ˈfannu ˈtɔrmɛrɛ
lo fanno dormire

Example No. 6
ˈɛtɛ ˈmejju (ˈiɖɖu) ku nu bˈbɛnɛ
è meglio lui Prt non viene
su bbisˈsutu ˈsɛntsa (ˈiɖɖu) ku mɛ ˈcama
sono uscito senza lui Prt mi chiama

Example No. 7
ˈkritɛnɛ ka ˈɛnɛnɛ
credono che vengono
ˈsuntu kutˈthɛnthi ka ˈeɲɲu
sono contenti che vengo
nˈd addʒu prumˈmisu ka ˈeɲɲu
gli ho pronesso che vengo

Example No. 8
ku bˈbɛnɛnɛ!
Prt vengono(=vengano)
ku nnu ɲtʃi ˈɛnɛnɛ!
Prt non ci vengono(=vengano)

Example No. 9
nˈd addʒu ˈtittu ku nu (ɲtʃi) ˈɛnɛ
gli ho detto Prt non ci viene
mɛ nˈd addʒu ʃˈʃutu ku nnu tɛ ˈiʃu
me ne ho uscito Prt non ti vedo
ˈɛtɛ ˈmejju ku nu bˈbɛnɛ
è meglio Prt non viene

Example No. 10
nu sˈsattʃu ʃi ˈaddʒu caˈmarɛ
non so chi ho chiamare
tʃɛ ˈaddʒu ˈfarɛ→cosa ho fare
addu ˈaddʒu ʃˈʃirɛ→dove ho andare

3.12. Aspectual constructions with finite verbs
3.12.2. Aspectual constructions with finite verbs
Example No. 11
a.
ˈɔjju bˈbɛɲɲu
voglio vengo
ˈɔjju tɛ lu ˈtiku
‚voglio te lo dico
ˈɔlɛnu bˈbɛnɛnu
vogliono vengono
lu ˈɔlɛnɛ bˈbitɛnɛ
lo vogliono vedono
uˈlia lu ˈfattsu
volevo lo faccio
uˈlia tɛ lu ˈtau
volevo te lo davo
uˈlianu lu ˈfatʃɛnu
volevano lo fanno
uˈliamu llu faˈtʃimu
volevamo lo facciamo
ˈau llu ˈiʃu
vado lo vedo
b.
ˈɔlɛnu ku bˈbɛnɛnu
vogliono che vengono
ˈɔlɛnɛ ku llu ˈitɛnɛ
vogliono che lo vedono
uˈliamu ku llu faˈtʃimu
vogliamo che lo facciamo
ˈau ku llu ˈiʃu
ho che lo vedo

4The Object
4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive
Example No. 12
i.
aɖˈɖai sɛ ˈtɔrmɛ bˈbɛnu
là si dorme bene
ii.
b. ˈiɖɖu sɛ lu kˈkatta
luise lo compra
c.
sɛ ndɛ kˈkatta ˈdɔi
se ne compra due
f.
ɲtʃi sɛ ˈmintɛ
ci si mette

4.3. Systems of reflexive inflection
Example No. 13
mɛ lˈlau
tɛ lˈlai
sɛ lˈlaɛ
ndi/ nni llaˈvamu
bu llaˈvati
sɛ lˈlavanɛ

4.5. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
4.5.2. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitive
Example No. 14
b.
ˈiɖɖi lu/ li/ la/ lɛ ˈitɛnɛ
loro lo/la/li/le vedono
ndɛ/ nnɛ ˈpijjanɛ dˈdɔi
ne prendono due
c.
ˈiɖɖu mɛ ˈtaɛ ˈkwiʃtu
lui mi dà questo, etc.
tɛ ˈtaɛ ˈkwiʃtu
ndi/ nni ˈtaɛ ˈkwiʃtu
ndi/ nni ˈtaɛ ˈkwiʃtu
bu ˈtaɛ ˈkwiʃtu
d.
ˈiɖɖu mɛ lu ˈtaɛ
lui me lo dà, etc.
tɛ lu ˈtaɛ
ndi/ nni lu ˈtaɛ
ndi/ nni lu ˈtaɛ
bu lu ˈtaɛ
e.
ˈiɖɖu mɛ ndɛ/ nnɛ ˈtaɛ dˈdɔi
lui me ne dà due
tɛ ndɛ/ nnɛ ˈtaɛ dˈdɔi
te ne dà due
ndi/ nni li ˈtaɛ dˈdɔi
ne gli dà due
ndi/ nni li ˈtaɛ dˈdɔi
ne gli(=ci) dà due
bu ndɛ/ nnɛ ˈtaɛ dˈdɔi
ve ne dà due
f.
(ɲtʃi) lu ˈmintu
ce lo metto
(ɲtʃi) ˈmintu lu ˈsalɛ
ci metto il sale
ɲtʃi ˈsuntu pitˈtʃinni
ci sono bambini

5The Auxiliary
5.1. Parameters related to the structure and agreement of the participle
5.1.2. Parameters related to the structure and agreement of the participle
Example No. 15
e llaˈvata la ˈmakina
è (= ha) lavata la macchina
e llaˈvati li ˈpjatti
è (= ha) lavati i piatti

5.8. Systems with "avere"
Example No. 16
a.
addʒu iˈnutu/ iˈnuta
venuto/a, etc.
a iˈnutu/ iˈnuta
e bbiˈnutu/ bbiˈnuta
imu iˈnuti/ iˈnutɛ
iti iˈnuti/ iˈnutɛ
anɛ iˈnuti/ iˈnutɛ
addʒu turˈmutu
ho dormito, etc.
a turˈmutu
e ddurˈmutu
imu turˈmutu
iti turˈmutu
anɛ turˈmutu
e bˈbiʃti a tˈtutti
ha visto a tutti
l a bˈbiʃtu
l'ha visto
tɛ l a dˈdatu
te l'ha dato
mɛ bˈbiʃtu
mi (ha) visto
tɛ bˈbiʃtu
ti (ha) visto
bu bˈbiʃti
vi (ha) visto
ndi bˈbiʃti
ci (ha) visto
m addʒu laˈvatu
mi ho lavato, etc.
t a laˈvatu
sɛ llaˈvatu/a
nd imu laˈvati
b(u) iti laˈvati
s anɛ laˈvati
cf.
suntu ˈautu
sono alto, etc.
sinti ˈautu
ɛtɛ ˈautu
simu ˈauti/ ɛ
siti ˈauti/ ɛ
suntu ˈauti/ ɛ
teɲɲu ˈfamɛ
tengo fame, etc.
lu ˈteɲɲu
lu ˈtɛnɛ
lu ˈtɛnɛnɛ
l addʒu caˈmarɛ
l'ho chiamare, etc.
l a caˈmarɛ
m a caˈmarɛ
l imu caˈmarɛ
l iti caˈmarɛ
l anɛ caˈmarɛ
b.
ia iˈnutu/ turˈmutu
avevo venuto/dormito, etc.
ia iˈnutu/ turˈmutu
ia iˈnutu/ turˈmutu
ˈiamu iˈnuti/ turˈmutu
iu iˈnuti/ turˈmutu
ˈianɛ iˈnuti/ tutˈmutu
mɛ ia laˈvatu/a
mi avevo lavato/a
s ia laˈvatu/a…
si aveva lavato/a
l ia ˈiʃtu/a
l'avevo visto/a, etc.
l ia ˈiʃtu
m ia ˈiʃtu
l iamu ˈiʃtu
l iu ˈiʃtu
ˈl ianɛ ˈiʃtu
cf.
l ia caˈmarɛ
l'avevo chiamare
ɛra ˈautu
ero alto, etc.
jɛri ˈautu
ɛra ˈautu
ˈɛramu ˈauti
jɛru ˈauti
ˈɛranu ˈauti

5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions
Example No. 17
ɲˈtʃ ɛtɛ nu pitˈtʃinnu
c'è un bambino
ɲtʃi ˈsuntu pitˈtʃinni
ci sono bambini

7Aspectual and Modal Structures
7.2. Imperative and negative imperative
Example No. 18
a.-ii.
ˈcama ˈkwiɖɖu ɖˈɖai
chiama quello là
ˈcama-lu/li
chiama-lo/li
ˈta-mmɛ-lu
da-mme-lo
ˈta-ndi-lu
da-glie-lo
iv.
camaˈmu ˈkwiɖɖu ɖˈɖai
chiamiamo quello là
caˈmamulu
chiamiamo-lo
ˈtamu-ndi-lu
diamo-glie-lo
v.
caˈmati ˈkwiɖɖu ɖˈɖai
chiamate quello là
caˈmati-lu
ˈchiamate-lo
ˈtati-mmɛ-lu
date-me-lo
a.-ii.
nu llu caˈmarɛ
non lo chiamare
nu mmɛ lu ˈtarɛ
non me lo dare
iv.
nu llu caˈmammu
non lo chiamiamo
v.
nu llu caˈmati
non lo chiamate
nu mmɛ lu ˈtati
non me lo date
b.
lu/ la/ li/ lɛ ˈitɛnɛ
lo/ la/ li/ le vedono