| Carmiano | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.2. Partial interrogatives introduced by the wh- conjunction 3.2.1. Partial interrogatives introduced by the wh- conjunction Example No. 1 3.3. Data on complementizers and their distributionˈʃi(ŋ ka) ˈɛnɛ? chi che viene?
nu sˈsattʃu ˈʃi(ŋ ka) ˈɛnɛ non so chi che viene Example No. 2 3.11. The subjunctive instead of the infinitive. The inflected infinitivea. m anɛ ˈtittu ka ˈɛnɛ ˈkraimi hanno detto che viene domani
ˈkritɛnɛ ka ˈjɔu ˈeɲɲu credono che io vengo
sɔ bbisˈsutu ˈdɔpu ka ia iˈnutu sono uscito dopo che aveva venuto
b. ˈsuntu ˈkwiɖɖɪ ka ˈcamu ˈsɛmprɛsono quelli che chiamo sempre
ka mɛ ˈcamɛnɛ ˈsɛmprɛ→che mi chiamano sempre
ka nˈd addʒu ˈtati li ˈsɔrdi→che gli ho dato i soldi
c. ʃi(ŋka) ˈɛnɛ?chi viene?
nu sˈsattʃu ʃi ˈɛnɛ non so chi viene
ʃi ˈaddʒu caˈmarɛ chi ho chiamare
d. tʃɛ ʃta fˈfaʃi?cosa stai fai?
ˈti-mmɛ tʃɛ fˈfaʃi dimmi cosa fai
nu sˈsattʃu tʃɛ ʃta fˈfannɛ non so cosa sta fanno
tʃɛ ˈaddʒu ˈfarɛ cosa ho fare
e. tʃɛ lˈlibbru ˈuɛi?che libro vuoi?
ku tˈtʃɛ llu ˈfaʃi? con che lo fai?
f. ʃi ˈjɛni tɛ sˈpɛttuchi(=se) vieni t'aspetto
nu sˈsattʃu ʃi ˈɛnɛ non so se/ chi viene
nu sˈsattʃu ʃi lu ˈfattsu o ˈnɔnɛ non so chi(=se) lo faccio o no
Example No. 3 ˈb anɛ ˈtittu ku bbiˈniti ˈkrai vi hanno detto Prt venite domani Example No. 4 a. ˈɔlɛnɛ ku bˈbɛnɛnɛvogliono Prt vengono(=venire)
ˈau ku llu ˈiʃu ho Prt lo vedo(=da vederlo)
c. ˈfannu ku dˈdɔrmɛfannno Prt dorme (=lo fanno dormire)
d. su bbiˈnutu ku ttɛ ˈiʃusono venuto Prt ti vedo(=a vederti)
mɛ ˈminthu ku ˈmaɲdʒu mi metto Prt mangio(=a mangiare)
e. nˈd addʒu ˈtittu ku bˈbɛnɛgli ho detto Prt viene(=di venire)
su kkutˈtɛnthu ku bˈbɛɲɲu sono contento Prt vengo(=di venire)
ˈɛtɛ ˈmejju ku bˈbɛnɛ è meglio Prt viene
su bbisˈsutu prima ku bˈbɛnɛ/ bˈbeɲɲa sono uscito prima Prt viene/venga Example No. 5 a. ˈpɔtɛ ˈcɔɛrɛpuò piovere
ˈpɔtɛ iˈnirɛ può venire
ˈanu bbiˈnirɛ hanno venire
b. lu ˈiʃu ˈtɔrmɛrɛlo vedo dormire
c. lu ˈfannu ˈtɔrmɛrɛlo fanno dormire Example No. 6 ˈɛtɛ ˈmejju (ˈiɖɖu) ku nu bˈbɛnɛ è meglio lui Prt non viene
su bbisˈsutu ˈsɛntsa (ˈiɖɖu) ku mɛ ˈcama sono uscito senza lui Prt mi chiama Example No. 7 ˈkritɛnɛ ka ˈɛnɛnɛ credono che vengono
ˈsuntu kutˈthɛnthi ka ˈeɲɲu sono contenti che vengo
nˈd addʒu prumˈmisu ka ˈeɲɲu gli ho pronesso che vengo Example No. 8 ku bˈbɛnɛnɛ! Prt vengono(=vengano)
ku nnu ɲtʃi ˈɛnɛnɛ! Prt non ci vengono(=vengano) Example No. 9 nˈd addʒu ˈtittu ku nu (ɲtʃi) ˈɛnɛ gli ho detto Prt non ci viene
mɛ nˈd addʒu ʃˈʃutu ku nnu tɛ ˈiʃu me ne ho uscito Prt non ti vedo
ˈɛtɛ ˈmejju ku nu bˈbɛnɛ è meglio Prt non viene Example No. 10 3.12. Aspectual constructions with finite verbsnu sˈsattʃu ʃi ˈaddʒu caˈmarɛ non so chi ho chiamare
tʃɛ ˈaddʒu ˈfarɛ→cosa ho fare
addu ˈaddʒu ʃˈʃirɛ→dove ho andare 3.12.2. Aspectual constructions with finite verbs Example No. 11 a. ˈɔjju bˈbɛɲɲuvoglio vengo
ˈɔjju tɛ lu ˈtiku ‚voglio te lo dico
ˈɔlɛnu bˈbɛnɛnu vogliono vengono
lu ˈɔlɛnɛ bˈbitɛnɛ lo vogliono vedono
uˈlia lu ˈfattsu volevo lo faccio
uˈlia tɛ lu ˈtau volevo te lo davo
uˈlianu lu ˈfatʃɛnu volevano lo fanno
uˈliamu llu faˈtʃimu volevamo lo facciamo
ˈau llu ˈiʃu vado lo vedo
b. ˈɔlɛnu ku bˈbɛnɛnuvogliono che vengono
ˈɔlɛnɛ ku llu ˈitɛnɛ vogliono che lo vedono
uˈliamu ku llu faˈtʃimu vogliamo che lo facciamo
ˈau ku llu ˈiʃu ho che lo vedo |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 12 4.3. Systems of reflexive inflectioni. aɖˈɖai sɛ ˈtɔrmɛ bˈbɛnulà si dorme bene
ii. b. ˈiɖɖu sɛ lu kˈkattaluise lo compra
c. sɛ ndɛ kˈkatta ˈdɔise ne compra due
f. ɲtʃi sɛ ˈmintɛci si mette Example No. 13 4.5. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitivemɛ lˈlau
tɛ lˈlai
sɛ lˈlaɛ
ndi/ nni llaˈvamu
bu llaˈvati
sɛ lˈlavanɛ 4.5.2. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 14 b. ˈiɖɖi lu/ li/ la/ lɛ ˈitɛnɛloro lo/la/li/le vedono
ndɛ/ nnɛ ˈpijjanɛ dˈdɔi ne prendono due
c. ˈiɖɖu mɛ ˈtaɛ ˈkwiʃtului mi dà questo, etc.
tɛ ˈtaɛ ˈkwiʃtu
ndi/ nni ˈtaɛ ˈkwiʃtu
ndi/ nni ˈtaɛ ˈkwiʃtu
bu ˈtaɛ ˈkwiʃtu
d. ˈiɖɖu mɛ lu ˈtaɛlui me lo dà, etc.
tɛ lu ˈtaɛ
ndi/ nni lu ˈtaɛ
ndi/ nni lu ˈtaɛ
bu lu ˈtaɛ
e. ˈiɖɖu mɛ ndɛ/ nnɛ ˈtaɛ dˈdɔilui me ne dà due
tɛ ndɛ/ nnɛ ˈtaɛ dˈdɔi te ne dà due
ndi/ nni li ˈtaɛ dˈdɔi ne gli dà due
ndi/ nni li ˈtaɛ dˈdɔi ne gli(=ci) dà due
bu ndɛ/ nnɛ ˈtaɛ dˈdɔi ve ne dà due
f. (ɲtʃi) lu ˈmintuce lo metto
(ɲtʃi) ˈmintu lu ˈsalɛ ci metto il sale
ɲtʃi ˈsuntu pitˈtʃinni ci sono bambini |
| 5 | The Auxiliary 5.1. Parameters related to the structure and agreement of the participle 5.1.2. Parameters related to the structure and agreement of the participle Example No. 15 5.8. Systems with "avere"e llaˈvata la ˈmakina è (= ha) lavata la macchina
e llaˈvati li ˈpjatti è (= ha) lavati i piatti Example No. 16 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. addʒu iˈnutu/ iˈnutavenuto/a, etc.
a iˈnutu/ iˈnuta
e bbiˈnutu/ bbiˈnuta
imu iˈnuti/ iˈnutɛ
iti iˈnuti/ iˈnutɛ
anɛ iˈnuti/ iˈnutɛ
addʒu turˈmutu ho dormito, etc.
a turˈmutu
e ddurˈmutu
imu turˈmutu
iti turˈmutu
anɛ turˈmutu
e bˈbiʃti a tˈtutti ha visto a tutti
l a bˈbiʃtu l'ha visto
tɛ l a dˈdatu te l'ha dato
mɛ bˈbiʃtu mi (ha) visto
tɛ bˈbiʃtu ti (ha) visto
bu bˈbiʃti vi (ha) visto
ndi bˈbiʃti ci (ha) visto
m addʒu laˈvatu mi ho lavato, etc.
t a laˈvatu
sɛ llaˈvatu/a
nd imu laˈvati
b(u) iti laˈvati
s anɛ laˈvati
cf. suntu ˈautusono alto, etc.
sinti ˈautu
ɛtɛ ˈautu
simu ˈauti/ ɛ
siti ˈauti/ ɛ
suntu ˈauti/ ɛ
teɲɲu ˈfamɛ tengo fame, etc.
lu ˈteɲɲu
lu ˈtɛnɛ
lu ˈtɛnɛnɛ
l addʒu caˈmarɛ l'ho chiamare, etc.
l a caˈmarɛ
m a caˈmarɛ
l imu caˈmarɛ
l iti caˈmarɛ
l anɛ caˈmarɛ
b. ia iˈnutu/ turˈmutuavevo venuto/dormito, etc.
ia iˈnutu/ turˈmutu
ia iˈnutu/ turˈmutu
ˈiamu iˈnuti/ turˈmutu
iu iˈnuti/ turˈmutu
ˈianɛ iˈnuti/ tutˈmutu
mɛ ia laˈvatu/a mi avevo lavato/a
s ia laˈvatu/a… si aveva lavato/a
l ia ˈiʃtu/a l'avevo visto/a, etc.
l ia ˈiʃtu
m ia ˈiʃtu
l iamu ˈiʃtu
l iu ˈiʃtu
ˈl ianɛ ˈiʃtu
cf. l ia caˈmarɛl'avevo chiamare
ɛra ˈautu ero alto, etc.
jɛri ˈautu
ɛra ˈautu
ˈɛramu ˈauti
jɛru ˈauti
ˈɛranu ˈauti Example No. 17 ɲˈtʃ ɛtɛ nu pitˈtʃinnu c'è un bambino
ɲtʃi ˈsuntu pitˈtʃinni ci sono bambini |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.2. Imperative and negative imperative Example No. 18 a.-ii. ˈcama ˈkwiɖɖu ɖˈɖaichiama quello là
ˈcama-lu/li chiama-lo/li
ˈta-mmɛ-lu da-mme-lo
ˈta-ndi-lu da-glie-lo
iv. camaˈmu ˈkwiɖɖu ɖˈɖaichiamiamo quello là
caˈmamulu chiamiamo-lo
ˈtamu-ndi-lu diamo-glie-lo
v. caˈmati ˈkwiɖɖu ɖˈɖaichiamate quello là
caˈmati-lu ˈchiamate-lo
ˈtati-mmɛ-lu date-me-lo
a.-ii. nu llu caˈmarɛnon lo chiamare
nu mmɛ lu ˈtarɛ non me lo dare
iv. nu llu caˈmammunon lo chiamiamo
v. nu llu caˈmatinon lo chiamate
nu mmɛ lu ˈtati non me lo date
b. lu/ la/ li/ lɛ ˈitɛnɛlo/ la/ li/ le vedono |