| Secinaro | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 1 a. ˈm annə ˈdɪttə ka vˈvɛ duˈmanəmi hanno detto che viene domani
a'. mə sa kə vvɛ duˈmanəmi sa che viene domani
ˈvujjə kə vˈvi voglio che vieni
mə nə sɔ jˈjeita ˈprima kə ttu ˈvi me ne sono andata prima che tu vieni
ˈdɔpə kə ʃʃə rəməˈnʊtə dopo che sei tornato
b. ɛ kˈkwɪjjə kə mmə ˈcamə ˈsɛmbrəè quello che mi chiama sempre
kə vˈvɛidə ˈsɛmbrə che vedo sempre
kə jˈj ajə ðatə i ˈsɔldə che gli ho dato i soldi
c. kə ˈvɛ?chi viene?
ˈdɪ-mmə kə tʃə ˈvɛ dimmi chi che viene
nən ˈtsattʃə kə aja da caˈma non so chi ho da chiamare
d. ku fˈfɛ?che fai?
ku ttə ʃi maɲˈɲa:tə? che ti sei mangiato?
ˈdɪ-mmə ku fˈfɛ dimmi che fai
nən ˈtsattʃə ku fˈfa non so che fare |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 2 4.3. Systems of reflexive inflectioni. ˈlɔkə sə ˈdɔrmə bˈbo:nəlà si dorme bene
ii. a. ˈki:jə sə ˈvidənə ˈsɛmbrə pasˈsaquelli si vedono sempre passare
b. ˈɣɪssə sə lə ˈkompralui se lo compra
c. sə nə ˈkompra ˈtantəse ne compra tanto
d. a kˈkwi:jə s j a ˈdatə ˈtrɔppə ˈsɔldəa quello si gli ha dato troppi soldi
f. sə tʃə ˈmettə lu ˈsa:ləsi ci mette il sale Example No. 3 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivem amˈmandə
t ɛmˈmɛndə
s amˈmanda
s ammanˈdɛimə
v ammanˈdɛitə
s amˈmandənə 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 4 b. i(ə)/ la/ i(ə) ˈvɛidəlo/la/li vedo
lə ˈsattʃə lo so
ˈcama-jə/ la chiamalo-li/la
c. mə ˈda nu ˈlibbrəmi dà un libro
jə ˈda nu ˈlibbrə gli dà un libro
tʃə ˈda nu ˈlibbrə ci dà un libro
d. ˈkwi: m i ˈdalui me lo/li dà
tʃ i ˈda glielo/li dà
tʃ i ˈda ce lo/li dà
ˈda-mmə-jə dammelo/ li
ˈdammə-la dammela
ˈdeitə-mə-lə dite-me-lo
ˈdei-ttʃə-lə diglielo
e. mə nə ˈda dˈdʊme ne dà due
tʃə nə ˈda dˈdʊ glie/ce ne dà due
f. tʃə ˈmettə lu ˈsa:ləci metto il sale
sə tʃə ˈmettə lu ˈsa:lə si ci mette il sale |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 5 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsa. sɔ/ajə məˈnʊ:təsono/ho venuto
ʃi mməˈnʊ:tə sei venuto
ɛ mməˈnʊ:tə è venuto
sɛ:mə/aˈvɛ:mə məˈnʊ:tə siamo/ abbiamo venuto
sɛ:tə/aˈvɛ:tə məˈnʊ:tə siete/ avete venuto
annə məˈnʊ:tə hanno venuto
sɔ/ajə parˈla:tə sono/ho parlato
ʃi pparˈla:tə sei parlato
a parˈla:tə ha parlato
sɛ:mə/aˈvɛ:mə parˈla:tə siamo/ abbiamo parlato
sɛ:tə/aˈvɛ:tə parˈla:tə siete/ avete parlato
annə parˈla:tə hanno parlato
i sɔ/ajə caˈma:tə lo sono/ho chiamato
i ʃi caˈma:tə lo sei chiamato
i a caˈma:tə lo ha chiamato
i sɛ:mə/aˈvɛ:mə caˈma:tə lo siamo/ abbiamo chiamato
i sɛ:tə/aˈvɛ:tə caˈma:tə lo siete/ avete chiamato
i annə caˈma:tə lo hanno chiamato
mə sɔ/ajə ʃʃakˈkwa:tə mi sono/ ho lavato
tə ʃi ʃʃakˈkwa:tə ti sei lavato
s ɛ ʃʃakˈkwa:tə si è lavato
sə sɛ:mə/aˈvɛ:mə ʃʃɛkˈkwɛ:tə ci siamo/ abbiamo lavati
və sɛ:tə/aˈvɛ:tə ʃʃɛkˈkwɛ:tə vi siete/ avete lavati
s annə ʃʃɛkˈkwɛ:tə si hanno lavati
cf. sɔ kkunˈtintəsono contento, etc.
ʃi kkunˈtintə
ɛ kkunˈtintə
sɛ:mə kkunˈtintə
sɛ:tə kkunˈtintə
so kkunˈtintə
ajə paˈɣʊːra ho paura, etc.
e paˈɣʊːra
a paˈɣʊːra…
b. aˈvɛvə məˈnʊ:tə / parˈla:təavevo venuto/ parlato, etc.
ɛˈvi:və məˈnʊ:tə / parˈla:tə
aˈvɛ:və məˈnʊ:tə / parˈla:tə
ɛvəˈva:mə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
ɛvəˈva:tə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
aˈvɛvənə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
i aˈvɛvə caˈma:tə… lo avevo chiamato, etc.
m aˈvɛvə ʃʃakˈkwa:tə… mi avevo lavato, etc.
cf. ɣɛrə ˈɣrassəero grasso, etc.
ɣirə ˈɣrassə
ɣɛra ˈɣrassə
ɛraˈvamə ˈɣrassə
ɛraˈvatə ˈɣrassə
ˈɣɛrənəˈɣrassə
c. aˈvɛssə məˈnʊ:tə / parˈla:təavessi venuto/ parlato, etc.
ɛˈvɪʃʃə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
aˈvɛssə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
avasˈsammə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
avasˈsastə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
aˈvɪssənə məˈnʊ:tə / parˈla:tə
i aˈvɛssə caˈma:tə… lo avessi chiamato, etc.
m aˈvɛssə ʃʃakˈkwa:tə… mi avessi lavato, etc. Example No. 6 a. ˈsɔ ttə caˈmatəsono-ti chiamato
tə sɔ caˈmatə ti sono chiamato
ˈsɔ jə caˈmatə sono-li chiamati
jə sɔ caˈmatə li sono chiamati
ˈʃi jə ˈvɪʃtə li sei visti
ˈʃi mmə caˈmatə sei-mi chiamato
mə ʃi caˈmatə mi sei chiamato
ˈsɛm jə caˈmatə siamo-li chiamati
ˈsɛt mə caˈmatə siete-mi chiamato
mə sɛtə caˈmatə mi siete chiamato
ˈsɔ ttʃə-la ˈdatə sono-ce(=glie)-la data
ˈʃi mmə-jə ˈdatə sei-me-li dati
ˈsɔ mmə laˈva:tə sono-mi lavato, etc.
ˈʃi-ttə laˈva:tə
s ɛ llaˈva:tə
ˈsɛmə-sə laˈva:tə
sə sɛmə laˈva:tə
ˈsɛtə-və laˈva:tə
və sɛtə laˈva:tə
a'. nən ˈtsɔ-ttə caˈmatənon sono-ti chiamato
ɲ tʃi mmə caˈmatə non sei-mi chiamato
n jə sɛmə caˈmatə non li siamo chiamati
nəɲ tʃi mm-jə ˈdatə non sei-me-li dati
nəm mə sɔ laˈva:tə non mi sono lavato
n ˈtsɔ mmə laˈva:tə non sono-mi lavato
b. t ajə caˈmatəti ho chiamato
m a caˈmatə mi ha chiamato
l a caˈmatə lo ha chiamato
j aˈvɛmə caˈmatə lo abbiamo chiamato
m aˈvɛtə caˈmatə mi avete chiamato
i ˈannə caˈmatə li hanno chiamati
m ajə laˈva:tə mi ho lavato
v aˈvɛtə laˈva:tə vi avete lavati
ˈs annə laˈva:tə si hanno lavati
b'. n t ajə caˈmatənon ti ho chiamato |
| 6 | Negation and Adverbs 6.6. Combination of negative clitic with negative polarity elements 6.6.3. Combination of negative clitic with negative polarity elements Example No. 7 a. nəˈʃʊnə ˈvɛnessuno viene
b. nə vˈvɛ nəˈʃʊnənon viene nessuno |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 8 7.2. Imperative and negative imperativea. tə ˈðikə də caˈma-ɟɟəti dico di chiamar-lo
də nə-ɲɲə caˈma→di non lo chiamare
b. ɛ mˈmiɟɟə caˈma-ɟɟəè meglio chiamar-lo
nə-ɲɲə caˈma non lo chiamare
d. sɔ məˈnuta pə vvəˈdɛ-ttəsono venuto per veder-ti
pə nən tə vəˈdɛ→per non ti vedere
e. jə ˈvuɟɟə ˈvədɛlo voglio vedere Example No. 9 a.-ii. ˈcama-jəchiama-lo
v. caˈmɛt-jəchiamate-lo
a'. ii. nə-ɲɲə caˈma non lo chiamare
v. nə-ɲɲə caˈmɛ:tənon lo chiamate |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 10 8.3. Special treatment of kinship termsju ˈkanə ˈti jə ˈkɛ:nə ˈti il cane tuo Example No. 11 ˈfɪɟɟə-mə/-tə ˈfɪɟɟə-mə/-tə figlio-mio/-tuo
ji ˈfɪɟɟə ˈme/ˈte i figli miei/ tuoi
ju ˈfɪɟɟə (ˈnuəstrə) ji ˈfɪɟɟə ˈnuəstrə il figlio nostro
ˈsɔr-ma ˈsɔr-mə sorella-mia
lə suˈrɛllə ˈmɛ le sorelle mie
ˈsɔrda-ta ˈsɔrdə-tə sorella-mia
lə suˈrɛllə tɛ le sorelle tue
la suˈrɛlla lə suˈrɛllə də ˈɣɛssə la sorella (di lui)
ˈfratə-mə/-tə ˈfrɛtə-mə/-tə fratello-mio/-tuo
ju frɛˈtiɟɟə ˈnuəstrə jə frɛˈtiɟɟə ˈnuəstrə il fratello nostro
ˈkas-ta casa-tua |