| Castelvecchio Subequo | |
|
Place: Castelvecchio Subequo Province: L’Aquila Region: Abruzzo Number of examples: 5 Number of notebooks: 1 | |
| 4 | The Object 4.3. Systems of reflexive inflection Example No. 1 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivemə ʃˈʃakkwə
tə ʃˈʃɛkkwə
sə ʃˈʃakkwə
sə ʃʃakˈkwajəmə
və ʃʃakˈkwajətə
sə ʃˈʃakkwənə 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 2 c. mə ˈrɛ ˈkwestəmi dà questo
jə ˈrɛ ˈkestə gli dà questo
tʃə ˈrɛ ˈkestə ci dà questo
ˈra-jə ˈkwestə dagli questo
d. ˈissə mə lə/jə ˈrɛlui me lo/li dà
tʃə lə/jə ˈrɛ glielo/li dà
tʃə lə/jə ˈrɛ ce lo/li dà
ˈra-ttʃə-jə da-glie/ce-li
ˈra-mm-jə dammeli
e. mə nə ˈrɛ dˈdjewəme ne dà due
tʃə/jə nə ˈrɛ dˈdjewə gliene dà due
tʃə nə ˈrɛ dˈdjewə ce ne dà due
f. tʃə ˈmettə lu ˈsɛ:ləci metto il sale |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 3 5.7. Paradigms with only "essere"a. ajə/ sɔ vvəˈnɛutəsono/ ho venuto
ʃi vvəˈnɛutə sei venuto
e vvəˈnɛutə è venuto
emə vəˈnɛutə abbiamo venuto
etə vəˈnɛutə avete venuto
annə/ avə vəˈnɛutə hanno venuto
ajə/ sɔ parˈlɛ:tə sono/ ho parlato
ʃi pparˈlɛ:tə sei parlato
a parˈlɛ:tə ha parlato
emə parˈlɛ:tə abbiamo parlato
etə parˈlɛ:tə avete parlato
annə/ avə parˈlɛ:tə hanno parlato
ji ajə/ sɔ caˈmɛ:tə lo ho/ sono chiamato
ji ʃi caˈmɛ:tə lo sei chiamato
ji a caˈmɛ:tə lo ha chiamato
ji emə caˈmɛ:tə lo abbiamo chiamato
ji etə caˈmɛ:tə lo avete chiamato
ji annə/ ˈavə caˈmɛ:tə lo hanno chiamato
mə sɔ/ m ajə ʃʃakˈkwɛ:tə mi sono lavato
tə ʃi ʃʃakˈkwɛ:tə ti sei lavato
s e ʃʃakˈkwɛ:tə si è lavato
s emə ʃʃakˈkwɛ:tə ci abbiamo lavato
v etə ʃʃakˈkwɛ:tə vi avete lavato
s annə / avə ʃʃakˈkwɛ:tə si hanno lavato
cf. sɔ kkunˈtiɐntəsono contento, etc.
ʃi kkunˈtiɐntə
e kunˈtiɐntə
semə kunˈtiɐntə
setə kunˈtiɐntə
sɔ kkunˈtiɐntə
l aj ra ˈfɛ lo ho da fare, etc.
l e ra ˈfɛ
l a ra ˈfɛ
l emə ra ˈfɛ
l aˈvetə ra ˈfɛ
l annə ra ˈfɛ
b. fɛvə vəˈnɛutə / parˈlɛ:təero venuto/ parlato, etc.
fivə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
fɛvə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
faˈvɛmə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
faˈvɛtə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
ˈfɛvənə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
aˈvɛvə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə… avevo venuto/ parlato
mə fɛvə ʃʃakˈkwɛ:tə mi ero lavato, etc.
tə fivə ʃʃakˈkwɛ:tə
sə fɛvə ʃʃakˈkwɛ:tə
sə faˈvɛmə ʃʃakˈkwɛ:tə
və faˈvɛtə ʃʃakˈkwɛ:tə
səˈfɛvənə ʃʃakˈkwɛ:tə
m aˈvɛvə ʃʃakˈkwɛ:tə… mi avevo lavato
ji fɛvə caˈmɛ:tə lo ero chiamato
ji fivə caˈmɛ:tə
ji fɛvə caˈmɛ:tə
ji faˈvɛmə caˈmɛ:tə
ji faˈvɛtə caˈmɛ:tə
ji ˈfɛvənə caˈmɛ:tə
ji aˈvɛvə caˈmɛ:tə… lo avevo chiamato
cf. fɛvə kunˈtiɐntəero contento, etc.
fivə kunˈtiɐntə
fɛvə kunˈtiɐntə
faˈvɛmə kunˈtiɐntə
faˈvɛtə kunˈtiɐntə
ˈfɛvənə kunˈtiɐntə
l aˈvɛvə ra ˈfɛ lo avevo da fare, etc.
l ɛˈvivə ra ˈfɛ / lə duivə ˈfɛ
l aˈvɛvə ra ˈfɛ…
c. aˈvessə / fossə vəˈnɛutə / parˈlɛ:təavessi/ fossi venuto/ parlato, etc.
ɛˈviʃʃə / fuʃʃə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
aˈvessə / fossə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
avasˈsɛmmə / fasˈsɛmmə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
avasˈsɛʃtə / fasˈsɛʃtə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
aˈvissənə / ˈfuʃʃənə vəˈnɛutə / parˈlɛ:tə
mə aˈvessə / ˈfossə ʃʃakˈkwɛ:tə… mi avessi/ fossi lavato
tə avasˈsɛmmə / fasˈsɛmmə caˈmɛ:tə… ti avessimo/ fossimo chiamato
cf. fossə kunˈtiɐntəfossi contento, etc.
fuʃʃə kunˈtiɐntə
fossə kunˈtiɐntə
fasˈsɛmmə kunˈtiɐntə
fasˈsɛʃtə kunˈtiɐntə
ˈfuʃʃənə kunˈtiɐntə Example No. 4 a. sɔ ppaˈɛurə / ˈtiəŋgə paˈɛurəsono paura/ tengo paura
ʃi / ˈe / ˈti paˈɛurə sei/hai/tieni paura
a paˈɛurə ha paura
emə paˈɛurə abbiamo paura
etə paˈɛurə avete paura
annə paˈɛurə hanno paura
ˈtiəŋgə du ˈfijjə tengo due figli
b. ji fɛvə caˈmɛ:təlo ero chiamato, etc.
ji fivə caˈmɛ:tə
ji fɛvə caˈmɛ:tə
ji faˈvɛmə caˈmɛ:tə
ji faˈvɛtə caˈmɛ:tə
ji ˈfɛvənə caˈmɛ:tə
m aˈvɛvə caˈmɛ:tə… mi aveva chiamato
fɛvə / təˈnɛvə paˈɛurə ero/avevo paura
fivə paˈɛurə eri paura, etc.
fɛvə paˈɛurə
faˈvɛmə paˈɛurə
faˈvɛtə paˈɛurə
ˈfɛvənə paˈɛurə
cf. fɛvə kunˈtiɐntəero contento, etc.
fivə kunˈtiɐntə
fɛvə kunˈtiɐntə
faˈvɛmə kunˈtiɐntə
faˈvɛtə kunˈtiɐntə
ˈfɛvənə kunˈtiɐntə |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 5 a. tə sɔ dˈdittə də (nən) caˈmar-iəti ho detto di (non) chiamar-lo
b. e mˈmiəjə a (nən) caˈmar-iəè meglio (non) chiamar-lo
c. ˈn ajə ku jə ˈditʃərənon ho che jə dire
d. ajə vəˈnɛutə pə vvəˈder-iəho venuto per veder-lo
mə nə sɔ ˈjɔitə pə nnə vvəˈder-iə me ne sono andato per non veder-lo
e. jə ˈvuəjə vəˈdelo voglio vedere |