| Pastena | |
| 4 | The Object 4.3. "t" and "ts" reflexives 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Example No. 1 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivea. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tʃə ˈla:və
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tʃə ˈlavənə
ˈissə tʃə ru kˈkatta
tʃə n akˈkatta dˈdu
b. ˈla tʃə ˈdɔrmə bˈbuənəlà si dorme bene
rə ddʒurˈna:lə tʃə ˈlɛddʒə ˈtuttə ˈr juərnə i giornali si leggono tutti i giorni
c. tʃə da kaˈkɔsəci dà qualcosa
rə da kaˈkɔsə gli dà qualcosa
Baranello
a. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tʃə ˈla:va
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tʃə ˈlavanə
ˈissə tʃə ru kˈkatta lui se lo compra
tʃə n akˈkatta dˈdu lui se ne compra due
b. kwa ttʃə ˈmaɲɲa bˈbuənəqua si mangia bene
tʃə ˈvidənə ˈsɛmbə pasˈsa si vedono sempre passare
ˈkwiʎʎə tʃə ˈve:rə ˈsɛmbə pasˈsa lui si vede sempre passare
c. tʃə ˈlavanəci lavano
tʃə lu ˈdɛŋgə glielo do
tʃə ˈdɛŋgə kwiʃtə gli do questo
tʃə ˈmettə lu ˈsa:lə ci metto il sale
tʃə lu ˈmettə ce lo metto 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 2 c. mə da kaˈkɔsəmi dà qualcosa, etc.
tə da kaˈkɔsə
rə da kaˈkɔsə
tʃə da kaˈkɔsə
ˈda-rrə keʃtə dagli questo
d. ˈissə mə ru ˈdalui me lo dà, etc.
tə ru ˈda
tʃə ru ˈda
tʃə ru ˈda
ˈda-ttʃə-ru da-glie/ce-lo
f. ˈla tʃə ˈdɔrmə bˈbuənəlà si dorme bene |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 3 a. sɔ mməˈnu:təsono venuto
si mməˈnu:tə sei venuto
ɛ mməˈnu:tə è venuto
semə məˈnu:tə siamo venuto
setə məˈnu:tə siete venuto
ɔnnə/suɔ məˈnu:tə hanno/ sono venuto
mə sɔ laˈva:tə mi sono lavato
tə si llaˈva:tə ti sei lavato
tʃ ɛ llaˈva:tə si è lavato
tʃ semə laˈva:tə ci siamo lavato
və setə laˈva:tə vi siete lavato
tʃə suɔ/ɔnnə laˈva:tə si sono/hanno lavato
sɔ parˈla:tə/ ccaˈma:tə a fˈfratə-tə sono dormito/chiamato a tuo fratello
si parˈla:tə/ ccaˈma:tə a fˈfratə-tə sei dormito/chiamato a tuo fratello
ɛ parˈla:tə/ ccaˈma:tə a fˈfratə-tə è dormito/chiamato a tuo fratello
semə parˈla:tə/ ccaˈma:tə a fˈfratə-tə siamo dormito/chiamato a tuo fratello
setə parˈla:tə/ ccaˈma:tə a fˈfratə-tə siete dormito/chiamato a tuo fratello
ɔnnə/suɔ parˈla:tə/ ccaˈma:tə a fˈfratə-tə hanno/sono dormito/chiamato…
cf. sɔ kkunˈtiəntəsono contento, etc.
si kunˈtiəntə
ɛ kkunˈtiəntə
semə kunˈtiəntə
setə kunˈtiəntə
suɔ kunˈtiəntə
l aj a ˈfa l'ho a fare, etc.
l a da ˈfa
l a da ˈfa
l em a ˈfa
l et a ˈfa
l ann a ˈfa
tɛŋgə nu ˈfuiʎʎə tengo un figlio
b. ɛva parˈla:tə / məˈnu:tə / caˈma:tə…ero parlato/venuto/ chiamato, etc.
iəvə parˈla:tə / məˈnu:tə / caˈma:tə…
ɛva parˈla:tə / məˈnu:tə / caˈma:tə…
aˈvamə parˈla:tə / məˈnu:tə / caˈma:tə…
aˈvatə parˈla:tə / məˈnu:tə / caˈma:tə…
ˈɛvənə parˈla:tə / məˈnu:tə / caˈma:tə…
m ɛvə laˈva:tə…
cf. ɛva kunˈtiəntəero contento, etc.
iəvə kunˈtiəntə
ɛva kunˈtiəntə
aˈvamə kunˈtiəntə
aˈvatə kunˈtiəntə
ˈɛvənə kunˈtiəntə
l ev a ˈfa l'ero a fare
l aˈviv a ˈfa l'avevo a fare
l ev a ˈfa l'ero a fare, etc.
l aˈvam a ˈfa
l aˈvat a ˈfa
l evən a ˈfa
c. sɛra/fussə parˈlatə / mməˈnu:tə / caˈmatə…fossi parlato/venuto/chiamato, etc.
siərə/fussə parˈlatə / mməˈnu:tə / caˈmatə…
sɛra/fussə parˈlatə / mməˈnu:tə / caˈmatə…
fusˈsi:mə parˈlatə / mməˈnu:tə / caˈmatə…
fusˈsi:tə parˈlatə / mməˈnu:tə / caˈmatə…
ˈfussənə parˈlatə / mməˈnu:tə / caˈmatə…
mə fussə laˈva:tə mi fossi lavato
cf. fussə kunˈtiəntə…fossi contento |