| Roccasicura | |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 1 4.3. "t" and "ts" reflexivesi. ˈɛkkə tsə ˈðɔrmə bˈbuənəqui si dorme bene
ts ɛ ˈsɛmprə dərˈmutə bˈbuənə si è sempre dormito bene
ii. a. ˈissə tsə ˈveðə ˈsɛmprə pasˈsalui si vede sempre passare
ˈlɔrə tsə ˈviðənə ˈsɛmprə pasˈsa loro si vedono sempre passare
b. tsə r akˈkattase lo compra
c. tsə n akˈkatta ˈduse ne compra due
d. a kˈkwirə tsə rə ˈdɛɐnnə ˈtrɔppə ˈsuərdia lui si gli danno troppi soldi
e. tə ts arəkaˈnuʃʃəti si riconosce bene
f. tʃə sə ˈpassa bˈbuənəci si passa bene
g. tsə nə rə ˈdɛɐnnə ˈtrɔppəsi ne gli danno troppi
h. tʃə sə nə ˈmettə ˈtantaci se ne mette tanta 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Example No. 2 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivea. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈlɛɐvə
tsə ˈla:va
tsə laˈvammə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
tsə r akˈkatta se lo compra
tsə n akˈkatta ˈdu se ne compra due
b. ˈɛkkə tsə ˈðɔrmə bˈbuənəqui si dorme bene
rə ddʒurˈnɛɐlə tsə ˈliəddʒənə ˈtuttə lə ˈjuərnə i giornali si leggono tutti i giorni
c. ˈissə tʃə rə ˈðalui gli/ce lo dà
tʃə ˈðɛɐnnə ˈkeʃtə ci danno questo
rə ˈðɛŋgə ˈkeʃtə gli do questo
tʃə rə ˈmettə ce lo metto
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 3 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsb. rə ˈve:ðəlo/li vede
c. tə ˈdɛŋgə ˈkeʃtəti do questo
rə ˈdɛŋgə ˈkeʃtə gli do questo
tʃə ˈdɛɐnnə ˈkeʃtə ci danno questo
d. mə rə ˈðame lo/li dà, etc.
tə rə ˈða
tʃə rə ˈða
tʃə rə ˈða
ˈdattʃə-rə da-glie/ce-lo/li
e. tʃə nə ˈðɛɐnnə dˈduglie/ce ne danno due
f. tʃə ˈmettə lə ˈsa:ləci mette il sale
tʃə rə ˈmettə ce lo mette Example No. 4 a. ɛjə caˈmatə (a) ˈkirə vaʎˈʎu:nəho chiamato a quel bambino
(a) nə vaʎˈʎo:nə …a un bambino
(a) rə ˈkɔɐnə …al cane
(a) ˈki si caˈma:tə? a chi sei chiamato
ˈɛj ˈviʃtə (a) ˈmoʎʎə-mə ho visto a moglie-mia
b. ɛj ˈviʃtə nə ˈkɔɐnəho visto un cane |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 5 5.6. Analysis of dialects with auxiliary choice depending on persona. ɛjə/sɔ dərˈmu:tə/laˈva:tə lə kaˈmi:ʃəho/sono dormito/ lavato la camicia
si dərˈmu:tə/laˈva:tə lə kaˈmi:ʃə sei dormito/ lavato la camicia
ɛ dərˈmu:tə/laˈva:tə lə kaˈmi:ʃə è dormito/ lavato la camicia
semmə dərˈmu:tə/laˈva:tə lə kaˈmi:ʃə siamo dormito/ lavato la camicia
se:tə dərˈmu:tə/laˈva:tə lə kaˈmi:ʃə siete dormito/ lavato la camicia
sɔ dərˈmu:tə/laˈva:tə lə kaˈmi:ʃə sono dormito/ lavato la camicia
ɛjə/sɔ məˈnu:tə ho/sono venuto
si məˈnu:tə sei venuto
ɛ mməˈnu:tə è venuto
semmə məˈnu:tə siamo venuto
se:tə məˈnu:tə siete venuto
sɔ məˈnu:tə sono venuto
m ɛjə/mə sɔ laˈva:tə mi ho/sono lavato
tə si laˈva:tə ti sei lavato
ts ɛ laˈva:tə si è lavato
tsə semmə laˈva:tə ci siamo lavato
və se:tə laˈva:tə vi siete lavato
tsə sɔ laˈva:tə si sono lavato
ɛ mˈmɔrta/ mmuərtə è morto/a
cf. ɛjə / ajə a laˈvaho a lavare, etc.
a ð a laˈva
a ð a laˈva
emm a laˈva
aˈvet a laˈva
ɛɐnn a laˈva
ajə / tɛngə ˈse:tə ho/tengo sete, etc.
ɛ ˈse:tə
a ˈse:tə
aˈvemmə / təˈnemmə ˈse:tə
aˈve:tə / təˈne:tə ˈse:tə
ˈɛɐnnə / ˈtiənnə ˈse:tə
b. eva laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:təero lavato la camicia/dormito/venuto
ivə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
eva laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
aˈvammə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
aˈvatə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
ˈevanə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
cf. eva kunˈtjentəero contento, etc.
ivə kunˈtjentə
eva kunˈtjentə
aˈvammə kunˈtjentə
aˈva:tə kunˈtjentə
ˈevanə kunˈtjentə
c. sarˈria laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:təsarei lavato la camicia/dormito/venuto
sarˈriʃʃə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə, etc.
sarˈria laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
sarˈri:mə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
sarˈriʃtə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə
sarˈrianə laˈva:tə (ə kaˈmi:ʃə)/dərmu:tə/məˈnu:tə Example No. 6 5.6.2. Participle agreementɛ məˈnutə e pˈpurə parˈla:tə è venuto e pure parlato Example No. 7 nu semmə ˈkuəttə/ˈkɔtta la ˈpaʃta siamo cotti/ cotta la pasta Example No. 8 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionstsə ˈsemmə kəˈpɛrta la ˈkɔttʃa ci siamo coperta la testa
ˈessa ɛ ˈkuəttə rə makkaˈru:nə lei è cotti i maccheroni Example No. 9 ˈlɔkə ˈfɔrə tʃə ʃˈta kwirə vaʎˈʎo:nə là fuori ci sta quel bambino |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 10 7.2. Imperative and negative imperativea. tə ˈdikə də rə ˈfa /də nə rə ˈfati dico di lo fare/ di non lo fare
b. ɛ mˈmɛʎʎə caˈmar-rə / a ccaˈmar-rə è meglio chiamar-lo/ a chiamar-lo
ɛ mˈmɛʎʎə nə-rə caˈma è meglio non lo chiamare
c. nən ˈtsattʃə kə ttə/rə ˈði:tʃənon so che ti/ gli dire
d. sɔ mməˈnutə pə ttə vəˈðesono venuto per ti vedere
mə nə sɔ ˈjutə pə nnən tə vəˈðe me ne sono andato per non ti vedere
e. lə ˈvɔʎʎə ˈfalo voglio fare
ˈvɔʎʎə ˈfallə voglio farlo Example No. 11 a.-ii. ˈcɛɐma-rəchiama-lo
a'. ii. nə rə caˈma non lo chiamare |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 12 b. rə ˈkɔɐnə ˈmia (ˈni:rə/ˈbˈbiəʎʎə)il cane mio nero/bello
rə kˈkɛɐnə ˈmia (ˈni:rə/ˈbˈbiəʎʎə) i cani miei neri/belli
la ˈkasa ˈmeja ˈnɔva la casa mia nuova
lə ˈkɛɐsə ˈmejə ˈnɔvə le case mie nuove Example No. 13 8.3. Special treatment of kinship termsrə ˈkoɐnə ˈmia rə ˈkɛɐnə ˈmia il cane mio Example No. 14 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈfiʎʎə-mə rə ˈfiʎʎə-mə figlio-mio – i figli-miei
ˈfiʎʎə-tə rə ˈfiʎʎə-tə figlio-tuo – i figli-tuoi
rə ˈfiʎʎə ˈmia/ ˈtia i figli miei/tuoi
rə ˈfiʎʎə ˈnuəʃtrə rə ˈfiʎʎə ˈnuəʃtrə il figlio nostro
ˈfiʎʎa-ma rə ˈfiʎʎə-mə figlia-mia – le figlie mie
ˈfiʎʎa-ta rə ˈfiʎʎə-tə figlia-tua – le figlie tue
rə ˈfiʎʎə ˈmia/ ˈtia le figlie mie/tue
la ˈfiʎʎa ˈvɔʃtra la figlia vostra
ˈsɔr-ma lə səˈrurə-mə sorella-mia – le sorelle-mie
ˈsɔr-da lə səˈrurə-tə sorella-tua – le sorelle-tue Example No. 15 b. ˈfratə-mə (rə) ccu gˈgruəssəfratello-mio (il) più grande Example No. 16 ˈn ɔɐtrə ˈfiʎʎə ˈmia un altro figlio mio Example No. 17 rə tre ˈfiʎʎə-tə le tre figlie-tue |