| Capracotta | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 1 a. mə sɔ dˈdittə ka ˈviə adduˈmanəmi hanno detto che vieni domani
ˈkreðə ka vɛ credo che viene
a'. ɛjə ʃˈʃutə ˈprima kə ttu məˈnissəsono uscito prima che tu venissi
b. ɛ kˈkwirə kə mə ˈciama tuttə rə ˈjuərnəè quello che mi chiama tutti i giorni
kə j ajə ˈdatə rə ˈsuəldə→che gli ho dato i soldi
c. ˈkia ˈvɛ?chi viene?
ˈdi-mmə ˈkia ˈvɛ dimmi chi viene
nən ˈdzattʃə a kˈki(a) caˈma non so a chi chiamare
d. kə fˈfea?che fai?
ˈdi-mmə kə fˈfea dimmi che fai
nən ˈdzattʃə kə fˈfa non so che fare |
| 4 | The Object 4.3. "t" and "ts" reflexives 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Example No. 2 4.4. Dative and accusative/partitive combinationsa. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈleɐvə
tsə ˈla:və
tsə laˈvamə
və laˈva:tə
tsə ˈlavanə
tsə r akˈkatta se lo compra
tsə n akˈkatta dˈdu se ne compra due
b. ˈɣɛllə tsə ˈðɔrmə bˈbuənəlì si dorme bene
tsə ˈviðənə ˈsɛmbrə pasˈsa si vedono sempre passare
jə tsə ˈda ˈkessə gli si dà quello
jə tsə nə ˈda ˈtrɔppə gli se ne dà troppo
tʃə tsə ˈmettə lə ˈsa:lə ci si mette il sale
tʃə tsə nə ˈmettə asˈsja ci se ne mette molto
c. jə rə ˈdianəgli/ ce lo danno
jə ˈdianə ˈkwiʃtə ci danno questo
rə ˈdianə ˈkwiʃtə gli danno questo
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale 4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations Example No. 3 4.9. "Loismo" and "leismo"b. rə ˈvedəlo/ li vede
jə ˈvedə ci vede
nə ˈpiʎʎə ˈdu ne prende due
ˈda-jə ˈkwiʃtə dagli/ dacci questo
c. mə ˈdianə ˈkwiʃtəmi danno questo, etc.
tə ˈdianə ˈkwiʃtə
jə ˈdianə ˈkwiʃtə
jə ˈdianə ˈkwiʃtə
və ˈdianə ˈkwiʃtə
d. ˈkirə mə r(ə)/ la/ l(ə) ˈdianəloro me lo/ li/ la/ le danno, etc.
tə r ˈdianə
jə r ˈdianə
jə r ˈdianə
və r ˈdianə
e. mə nə ˈdianə ˈdume ne danno due, etc.
tə nə ˈdianə ˈdu
jə nə ˈdianə ˈdu
jə nə ˈdianə ˈdu
və nə ˈdianə ˈdu
f. tʃə rə ˈmettəce lo metto
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale 4.9.2. "Loismo" and "leismo" Example No. 4 a. (a ˈissə) rə ˈparləa lui lo parlo
(a ˈessa) la ˈparlə a lei la parlo
r/ l ɛjə parˈlatə lo/la ho parlato
b. (a ˈissə) rə ˈveðəa lui lo vedo
(a ˈessa) la ˈveðə a lei la vedo |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 5 a. ɛjə məˈnutə/ məˈnutaho venuto/a, etc.
sje məˈnutə/ məˈnuta
ɛ məˈnutə/ məˈnuta
semə/ emə məˈnutə
setə/ etə məˈnutə
sɔ mməˈnutə
m ɛjə laˈvatə/ laˈvata mi sono lavato/a, etc.
tə sje laˈvatə/ laˈvata
ts ɛ laˈvatə/ laˈvata
tsə ˈsemə/ ts emə laˈvatə
və setə/ v etə laˈvatə
tsə sɔ llaˈvatə
ɛjə dərˈmutə ho dormito
sje dərˈmutə sei dormito
ɛ dərˈmutə è dormito
semə/ emə dərˈmutə siamo/abbiamo dormito
setə/ etə dərˈmutə siete/ avete dormito
sɔ ddərˈmutə sono dormito
r ɛjə caˈmatə/ l ɛjə caˈmata l'ho chiamato/l'ho chiamata
mə sje caˈmatə mi sei chiamato
r ɛ caˈmatə/ l ɛ caˈmata l'è chiamato/a
rə semə caˈmatə/ ˈr emə caˈmatə
rə setə/ r etə caˈmatə
rə sɔ ccaˈmatə
cf. stiəŋgə/ sɔ kunˈdiəndə/ kunˈdɛndasɔ ˈgruəssə sono grosso, etc.
sje ˈgruəssə
ɛ ˈgruəssə
semə ˈgruəssə
setə ˈgruəssə
so gˈgruəssə
r aj a caˈma l'ho a chaimare, etc.
r iə ra caˈma
r a ra caˈma
r em a caˈma
r aˈvet a caˈma
r iən a caˈma
tiəŋgə/ ajə ˈfamə tengo/ho fame, etc.
tiə/ ia ˈfamə
tɛ/ a ˈfamə
təˈnemə/ aˈvemə ˈfamə
təˈnetə/ aˈvetə ˈfamə
ˈtiənə/ˈianə ˈfamə
rə ˈtiəŋgə lo tengo
rə ˈtɛ lo tiene
b. ɛra məˈnutə/ məˈnutaero venuto/a, etc.
sivə məˈnutə/ məˈnuta
ɛra məˈnutə/ məˈnuta
ɛraˈvamə məˈnutə
ɛraˈvatə məˈnutə
ˈɛranə məˈnutə
ɛra dərˈmutə/ parˈlatə ero dormito/parlato, etc.
sivə dərˈmutə/ parˈlatə
ɛra dərˈmutə/ parˈlatə
ɛraˈvamə dərˈmutə/ parˈlatə
ɛraˈvatə dərˈmutə/ parˈlatə
ˈɛranə dərˈmutə/ parˈlatə
m ɛra laˈvatə/ laˈvata m'ero lavato/a, etc.
tə sivə/ t iərə laˈvatə/ laˈvata
ts ɛra laˈvatə/ laˈvata
ts ɛraˈvamə laˈvatə laˈvatə
v ɛraˈvatə laˈvatə
ˈts ɛranə laˈvatə
r ɛra caˈmatə lo ero chiamato, etc.
r ivə/ rə sivə caˈmatə
r ɛva caˈmatə
r avaˈvamə/ r ɛraˈvamə caˈmatə
r avaˈvatə/ r ɛraˈvatə caˈmatə
ˈr ɛranə caˈmatə
cf. ʃteva kunˈdiəndəstavo contento
ɛra ˈgruəssə ero grosso, etc.
sivə/ iərə ˈgruəssə
ɛra ˈgruəssə
ɛraˈvamə ˈgruəssə
ɛraˈva:tə ˈgruəssə
ˈɛranə ˈgruəssə
r aˈvev a caˈma l(o)'avevo a chiamare, etc.
r iər a caˈma
r aˈvevə a caˈma
r aˈvamə a caˈma
r aˈvatə a caˈma
ˈr evanə a caˈma
aˈveva/ təˈneva ˈfamə avevo/tenevo fame
təˈnevanə/ aˈvevanə ˈfamə tenevano/ avevano fame
rə təˈneva lo teneva
c. fussə/ aˈvessə məˈnutə/ dərˈmutəfossi/avessi venuto/dormito
fussə məˈnutə/ dərˈmutə fossi venuto/dormito
fussə məˈnutə/ dərˈmutə fosse venuto/dormito
ˈfussəmə/ aˈvissəmə məˈnutə/ dərˈmutə fossimo/avessimo venuto/dormito
fusˈsitə/ avəsˈsitə məˈnutə/ dərˈmutə foste/ aveste venuto/dormito
ˈfussənə/ aˈvissənə məˈnutə/ dərˈmutə fossero/avessero venuto/dormito
mə fussə/ m aˈvessə laˈvatə mi fossi/avessi lavato
tə fussə laˈvatə ti fossei lavato
tsə fussə/ aˈvessə laˈvatə… si fosse/avesse lavato
rə fussə/ r aˈvessə caˈmatə lo fossi/avessi chiamato
rə fussə caˈmatə lo fosse chiamato
rə fusˈsimə/ r aˈvissəmə caˈmatə lo fossimo/avessimo chiamato
rə ˈfussənə/ r aˈvissənə caˈmatə lo fossero/avessero chiamato |
| 6 | Negation and Adverbs 6.1. Three types of sentential negation Example No. 6 nə rrə ˈveðe non lo vedo |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 7 7.2. Imperative and negative imperativea. t ajə ˈðittə də caˈma-rrəti ho detto di chiamar-lo
də nə rə caˈma→di non lo chiamare
b. ɛ mˈmɛʎʎə caˈma-rrə / nə rə caˈmaè meglio chiamar-lo/ non lo chiamare
c. nən ˈtsattʃə kə dˈdir-tənon so che dir-ti
d. ajə məˈnutə pə vəˈde-rrəho venuto per veder-lo
mə n ajə ˈjutə pə nə rə vəˈde me ne ho andato per non lo vedere
e. (nə) rə ˈvuəʎʎə caˈma(non) lo voglio chiamare
tʃ ajə vəˈluta məˈni ci ho voluto venire
tʃə si vəˈluta/ vuta ˈji ci sei voluta andare
nə mm ajə ˈputa laˈva non mi ho potuta lavare
nən tə si pəˈtutə laˈva non ti sei potuta lavare
l ajə ˈputa ˈfa la ho potuta fare
lə si ˈputa ˈfa lo sei potuta fare Example No. 8 7.4. Enclisis on the indicativea.-ii. ˈciəma ˈkwirəchiama quello
ˈciəmə-rə chiama-lo
ˈda-mmə-rə/la/rə/lə da-mme-lo/la/li/le
iv. caˈmamə-rəchiamiamo-lo
ˈdemə-tʃə-rə diamo-ce(=glie)-lo
v. caˈmatə-rəchiamate-lo
ˈdetə-mə-rə date-me-lo
a'. ii. nə rə caˈma non lo chiamare
nə mmə rə ˈda non me lo dare
iv. nə rə caˈmamənon lo chiamiamo
nəɲ tʃə rə ˈde:mə non ce(=glie) lo diamo
v. nə rə caˈma:tənon lo chiamate
nə mmə rə ˈde:tə non me lo date
b.-ii. kə mmə ˈdiə?che mi dai?
ki ˈciəmə? chi chiami?
ke mmə ˈdetə? Example No. 9 tʃə rə ˈmettə ˈsopra/ ˈsottə/ arˈrɛ:tə ce lo metto sopra/ sotto/ dietro |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 10 8.3. Special treatment of kinship termsrə ˈkuɐnə ˈmejə rə ˈkeanə ˈmejə il cane mio
la kaˈmiʃa ˈmeja lə kaˈmoiʃə ˈmejə la camicia mia Example No. 11 8.3.1. Basic structure of noun phrases with kinship termsˈmamma mamma (=mia)
ˈmammə-ta mamma-tua
la ˈmamma la mamma (=sua)
ˈpatrə-mə padre-mio
ˈpar-tə-tə padre-tuo
rə ˈpuɐtrə il padre (=suo)
ˈsɔr-ma lə səˈrurə-mə sorella-mia – le sorelle-mie
ˈsɔr-da-(ta) lə səˈrurə-tə sorella-tua – le sorelle-tue
la ˈsɔ:rə lə səˈrurə la sorella (=sua) Example No. 12 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈsɔr-ma (ˈmeja) sorella-mia mia
ˈsɔr-da-tə (ˈteja) sorella-tua-tua tua
lə səˈrurə-mə (ˈmejə) le sorelle-mie mie Example No. 13 b. ˈfratə-mə rə ˈɣrəssəfratello-mio il grande Example No. 14 na ˈsɔrə ˈmeja una sorella mia
l atra ˈsɔrə ˈmeja l'altra sorella mia |