| Viticuso | |
| 4 | The Object 4.3. "t" and "ts" reflexives 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Example No. 1 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivea. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tsə ˈla:və
tʃə laˈvamə
və laˈva:tə
tsə ˈlavənə
tsə l akˈkatta se lo compra
tsə n akˈkatta dˈdu se ne compra due
b. tsə ˈmaɲɲə bˈbuənəsi mangia bene
tsə ˈvirənə sɛmbə pasˈsa si vedono sempre passare
c. tʃə lə ˈrannəgli/ ce lo danno
tʃə ˈrannə ˈkweʃtə ci danno questo
ʎə ˈrannə ˈkweʃtə gli danno questo
tʃə ˈmettə lə ˈsa:lə ci metto il sale 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 2 b. ʎə ˈverəlo / li vede
la ˈverə la vede
lə ˈverə le vede
lə ˈtɛŋgə da ˈfa lo devo fare
nə ˈverə dˈdu ne vede due
ˈra-llə a ˈissə dallo a lui
c. ˈissə mə ˈrannə ˈkweʃtəloro mi danno questo, etc.
tə ˈrannə ˈkweʃtə
ʎə ˈrannə ˈkweʃtə
tʃə ˈrannə ˈkweʃtə
və ˈrannə ˈkweʃtə
ˈra-ʎʎə ˈkweʃtə dagli questo
ˈra-ttʃə ˈkweʃtə dacci questo
d. mə lə ˈrannəme lo-n./le danno
mə ʎə ˈrannə me lo/li danno, etc.
tə lə ˈrannə
tʃə lə ˈrannə
tʃə lə ˈrannə
və lə ˈrannə
ri-tˈtʃ-ellə di-glie/ce-lo
e. mə nə ˈrannə dˈdume ne danno due, etc.
tə nə ˈrannə dˈdu
tʃə nə ˈrannə dˈdu
tʃə nə ˈrannə dˈdu
və nə ˈrannə dˈdu
f. tʃə ˈmettə lə ˈsa:ləci metto il sale
tʃə lə ˈmettə ce lo metto |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 3 5.6. Analysis of dialects with auxiliary choice depending on persona. sɔŋgə/ajə parˈlatə / məˈnutəsono/ho parlato/ venuto
si pparˈlatə / mməˈnutə sei parlato/ venuto
a parˈlatə / məˈnutə ha parlato/ venuto
semmə parˈlatə / məˈnutə siamo parlato/ venuto
se:tə parˈlatə / məˈnutə siete parlato/ venuto
annə parˈlatə / məˈnutə hanno parlato/ venuto
m ajə / mə sɔŋgə laˈva:tə/a mi ho/sono lavato/a
tə si laˈva:tə/a ti sei lavato/a
ts a laˈva:tə/a si ha lavato/a
tʃə semmə laˈva:tə ci siamo lavati
və se:tə laˈva:tə vi siete lavati
ˈts annə laˈva:tə si hanno lavati
ʎə sɔŋgə/ajə caˈmatə lo sono/ ho chiamato
ʎə si caˈmatə lo sei chiamato
ʎ a caˈmatə/ l a caˈmata lo ha chiamato/la ha chiamata
ʎə semmə caˈmatə lo siamo chiamato
ʎə se:tə caˈmatə lo siete chiamato
ʎ annə caˈmatə l'hanno chiamato
cf. l aj a ˈfa / lə tɛŋgə a ˈfalo ho/ lo tengo a fare, etc.
l a dda ˈfa/ lə ˈtiə ra ˈfa
l a ra ˈfa/ ləˈtɛ ra ˈfa
l aˈvemmə ra ˈfa/ lə təˈnemmə ra ˈfa
l aˈvetə ra ˈfa/ lə təˈnetə ra ˈfa
l ann a ˈfa/ lə ˈtiənnə ra ˈfa
lə ˈtɛŋgə lo tengo
lə ˈtɛ
lə təˈnemmə
lə ˈtiənnə ..
sɔŋgə/ sɔ kkunˈdiəndə/ kkunˈdɛnda sono contento/a, etc.
si kkunˈdiəndə/ kkunˈdɛnda
ɛ kkunˈdiəndə/ kkunˈdɛnda
semmə kunˈdiəndə/ kunˈdɛndə
se:tə kunˈdiəndə/ kunˈdɛndə
sɔ kunˈdiəndə/ kunˈdɛndə
b. eva parˈlatə/ məˈnu:təero parlato/ venuto, etc.
ivə parˈlatə/ məˈnu:tə
eva parˈlatə/ məˈnu:tə
aˈvamə parˈlatə/ məˈnu:tə
aˈvatə parˈlatə/ məˈnu:tə
ˈevanə parˈlatə/ məˈnu:tə
m eva laˈva:tə mi ero lavato, etc.
t ivə laˈva:tə
ts eva laˈva:tə
tʃ aˈvamə laˈva:tə
v aˈva:tə laˈva:tə
ˈts evanə laˈva:tə
ʎ eva caˈmatə lo ero chiamato, etc.
ʎ ivə caˈmatə
ʎ eva caˈmatə
ʎ aˈvamə caˈmatə
ʎ aˈva:tə caˈmatə
ˈʎ evanə caˈmatə
cf. eva kunˈdiəndəero contento, etc.
ivə kunˈdiəndə
eva kunˈdiəndə
aˈvamə kunˈdiəndə
aˈvatə kunˈdiəndə
ˈevanə kunˈdiəndə
lə təˈneva lo tenevo
lə təˈnev a ˈfa/ l aˈvevə ra ˈfa lo tenevo/ lo avevo a fare
lə tənaˈvamə a ˈfa lo tenevamo a fare
l aˈvevən a ˈfa l'avevano a fare
ji təˈnevə ra ˈfa lo tenevo da fare
c. fossə/ aˈvessə məˈnutə/ parˈlatəfossi/avessi venuto/parlato
fussə/ aˈvissə məˈnutə/ parˈlatə fossi/avessi venuto/parlato
fossə/ aˈvessə məˈnutə/ parˈlatə fosse/avesse venuto/parlato
ˈfusˈsimə məˈnutə/ parˈlatə fossimo venuto/parlato
fusˈsitə məˈnutə/ parˈlatə foste venuto/parlato
ˈfossənə/ aˈvissənə məˈnutə/ parˈlatə fossero/avessero venuto/parlato
mə fossə / m aˈvessə laˈvatə… mi fossi/avessi lavato
ʎə fossə/ ʎ aˈvessə caˈmatə… lo fossi/avessi chiamato
cf. lə təˈnessə ra ˈfa…lo tenessi da fare
fussə kunˈtjentə… fossi contento Example No. 4 annə ˈmɔʃta la ˈsɛddʒa hanno mossa la seggiola
a parˈlatə ha parlato
m a caˈmatə mi ha chiamato
ʎ a caˈmatə l'ha chiamato
l a caˈmata l'ha chiamata Example No. 5 ˈissə a məˈnutə lui ha venuto
ˈessa a məˈnuta lei ha venuta
ts a ˈmuəʃtə/ ˈmɔʃta si ha mosso/mossa Example No. 6 . la ˈpaʃta ɛ kˈkɔtta la pasta è cotta
la kamˈmiʃa ɛ llaˈvata la camicia è lavata
issə ɛ kanuʃˈʃutə ra tuttə ˈkwandə lei è conosciuta da tutti quanti
cf. la fəˈnɛʃtra ʃta raˈpɛrtala finestra sta aperta
ʎə pərˈtonə ʃta rəˈpiərtə il portone sta aperto
la kamˈmiʃa a ʃˈtata laˈvata la camicia ha stata lavata |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 7 a. tə sɔŋgə ˈrittə rə (nə) ʎə caˈmati sono detto di (non) lo chiamare
c. n ˈtsattʃə kə ttə ˈritʃənon so che ti dire
d. sɔŋgə məˈnutə pə tte vəˈresono venuto per ti vedere
mə nə sɔ ˈjitə pə n tə vəˈre me ne sono andato per non ti vedere |