| Poggio Imperiale | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 1 a. m ɛnnə ˈdittə ka vɛ kˈkrami hanno detto che viene domani
ˈvulənə ka ˈvɛnnə ˈkra vogliono che vengono domani
sɔ ʃˈʃutə ˈprimə ka məˈni:və sono uscito prima che veniva
ˈdopə ka si məˈnu:tə dopo che sei venuto
b. ɛ kˈkwillə ka ˈvedə pasˈsaè quello che vedo passare
ka mə ˈcamə ˈsɛmbə→che mi chiama sempre
ka i sɔ ˈdatə i ˈsɔldə→che gli ho dato i soldi
c. ki ˈvɛ?chi viene?
a kˈki stajə caˈmɛnnə? a chi stai chiamando?
nən ˈdzattʃə a kˈki j a caˈma non so a chi andare a chiamare
d. ke stajə faˈtʃɛnnə?cosa stai facendo?
nən ˈdzattʃə ke j a ˈfa non so cosa andare a fare |
| 4 | The Object 4.3. "t" and "ts" reflexives 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Example No. 2 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivea. mə ˈla:vəmi lavo, etc.
tə ˈla:və
tʃə ˈla:və
tʃə laˈva:mə
və laˈva:tə
tʃə ˈlavənə
ˈissə tʃ u kˈkattə lui se lo compra
tʃə nə kˈkattə ˈdu:jə se ne compra due
b. alˈla tʃə ˈmaɲɲə bˈbo:nəlà si mangia bene
sti ˈkɔ:sə nəɲ tʃə ˈditʃənə queste cose non si dicono
ˈkwistə tʃə ˈvedənə ˈsɛmbə pasˈsa loro si vedono sempre passare
nd a məˈnɛʃtrə tʃə ˈmettə u ˈsa:lə nella minestra si mette il sale
c. tʃə da ˈkwistəci dà questo
i da ˈkwistə gli dà questo
tʃ u ˈda gli/ ce lo dà
tʃə (nə) ˈda ˈdujə ce ne dà due
tʃə ˈmettə u ˈsa:lə ci metto il sale
tʃ u ˈmettə ce lo metto 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 3 c. ˈissə mə da ˈkwistəlui mi dà questo, etc.
tə da ˈkwistə
i da ˈkwistə
tʃə da ˈkwistə
və da ˈkwistə
ˈdallə ˈkwistə dagli questo
ˈdattʃə ˈkwistə dacci questo
d. ˈissə m u/a/i ˈdalui me lo/la/li-le dà, etc.
t u ˈda
tʃ u ˈda
tʃ u ˈda
v u ˈda
ˈdattʃələ da-glie/ce-lo
e. ˈissə mə nə da ˈdujəlui me ne dà due
tə nə ˈda ˈdujə te ne dà due
i ˈda ˈdujə glie(ne) dà due
tʃə (nə) ˈda ˈdujə ce ne dà due
və nə ˈda ˈdujə ve ne dà due
ˈissə ɛ vˈvistə ˈdujə lui (ne) ha visto due
f. tʃə ˈmettə u ˈsa:ləci metto il sale
tʃ u ˈmettə ce lo metto |
| 5 | The Auxiliary 5.5. Choice of the auxiliary depending on person, tense and mood Example No. 4 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. sɔ(ŋgə) məˈnutəsono venuto, etc.
si mməˈnutə
(j)ɛ mməˈnutə
simə məˈnutə
sitə məˈnutə
sonnə məˈnutə
jɛ mˈmortə/ mˈmɔrtə è morto/a
sɔnnə ˈmortə/ ˈmɔrtə sono morti/e
mə sɔ llaˈvatə mi sono lavato, etc.
tə si llaˈvatə
tʃ ɛ llaˈvatə
tʃə simə laˈvatə
və sitə laˈvatə
tʃə sɔnnə laˈvatə
sɔ pparˈlatə sono parlato
si pparˈlatə sei parlato
ɛ pparˈlatə è parlato
simə/ ɛmmə parˈlatə siamo/abbiamo parlato
sitə parˈlatə siete parlato
sɔnnə parˈlatə sono parlato
u/ a sɔ ccaˈmatə lo/la sono chiamato
a si ccaˈmatə la sei chiamato
l ɛ ccaˈmatə l'hai chiamato
u / a simə / l ɛmmə caˈmatə lo/la siamo/ abbiamo chiamato
mə sitə caˈmatə mi siete chiamato
u sɔnnə / l ɛnnə caˈmatə lo sono/hanno chiamato
cf. sɔŋgə kunˈdendəsono contento, etc.
si kkunˈdendə
jɛ kkunˈdendə
simə kunˈdendə
sitə kunˈdendə
sɔnnə kunˈdendə
vajə/ tɛŋgə paˈurə ci ho/ tengo paura, etc.
vajə paˈurə
va paˈurə
təˈnimə paˈurə
təˈnitə paˈurə
vannə/ tɛnnə paˈurə
ja fa ˈtuttə ˈkɔ:sə /l ja ˈfa ho a fare tutto/ l'ho a fare
l a da ˈfa ˈtuttə ˈkɔ:sə
l ɛnn a ˈfa ˈtuttə ˈkɔ:sə
l amm a ˈfa ˈtuttə ˈkɔ:sə
aˈvit a fa ˈtuttə ˈkɔ:sə
l ɛnn a ˈfa/ ann a fa ˈtuttə ˈkɔ:sə
b. jevə məˈnutə/ parˈla:təero venuto/parlato, etc.
jivə məˈnutə/ parˈla:tə
jevə məˈnutə/ parˈla:tə
jɛmmə məˈnutə/ parˈla:tə
jɛvətə məˈnutə/ parˈla:tə
ˈjevənə məˈnutə/ parˈla:tə
mə jevə laˈva:tə… mi ero lavato
u jevə caˈma:tə lo ero chiamato, etc.
u jivə caˈma:tə
u jevə caˈma:tə
u jɛmmə caˈma:tə
u ˈjɛvətə caˈma:tə
u ˈjevənə caˈma:tə
cf. jevə ˈjavətəero alto
ˈjevənə ˈjavətə erano alto (=alti) Example No. 5 (tʃə) sˈta u vaʎˈʎulə (ci) sta il bambino
(tʃə) sˈtannə i vaʎˈʎulə ci stanno i bambini |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.2. Imperative and negative imperative Example No. 6 a.-ii. ˈcamə-ləchiama-lo-la-li-le
iv. caˈmamə-ləchiamiamo-lo
v. caˈmatə-ləchiamate-lo/la/li/le
a'. ii. n u: caˈmɛnnə non lo chiamando
iv. n u: caˈmamənon lo chiamiamo
v. n u: caˈme:tə/ caˈmɛnnənon lo chiamate/ chiamando |
| 8 | The Noun Phrase 8.3. Special treatment of kinship terms Example No. 7 ˈmammə mamma (=mia)
ˈmammə-tə mamma-tua
a ˈmammə la mamma (=sua)
ˈpatə-mə/-tə padre-mio/-tuo
taˈta papà (=mio)
u ˈpatrə il padre (=suo)
ˈfiʎʎə-mə ˈfiʎʎə-mə figlio/a-mio/a (nostro/a)
ˈfiʎʎə-tə ˈfiʎʎə-tə figlio/a-tuo/a
u/a ˈfiʎʎə i ˈfiʎʎə (də ˈkwillə) il/la figlio/a (di lui)
i ˈfiʎʎə ˈnostrə i/le figli/e nostre Example No. 8 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈmammə mamma (=mia)
ˈmammə-tə mamma-tua
a ˈmammə la mamma (=sua)
ˈpatə-mə/-tə padre-mio/-tuo
taˈta papà (=mio)
u ˈpatrə il padre (=suo)
ˈfiʎʎə-mə ˈfiʎʎə-mə figlio/a-mio/a (nostro/a)
ˈfiʎʎə-tə ˈfiʎʎə-tə figlio/a-tuo/a
u/a ˈfiʎʎə i ˈfiʎʎə (də ˈkwillə) il/la figlio/a (di lui)
i ˈfiʎʎə ˈnostrə i/le figli/e nostre Example No. 9 8.3.5. The partitivenu ˈfiʎʎə ˈmejə un figlio mio Example No. 10 nu ˈfiʎʎə d i ˈtojə un figlio dei tuoi |