| Monte S.Angelo | |
| 2 | The Subject 2.2. The null subject parameter: introduction Example No. 1 i. m ɔwə caˈmeitəmi ha chiamato
ii. aˈji:rə sɔnnə vəˈnu:tə i waɲˈɲu:nəieri sono venuti i bambini
iii. kə ˈkri:tə ka ˈve:nə?chi credi che viene? |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 2 a. m annə ˈdittə ka wa vəˈni ˈkre:mi hanno detto che verrà domani
ˈpɛntsə ka wa vəˈni ˈkre: penso che verrà domani
ˈvɔjə ka wa vəˈni ˈkre: voglio che verrà domani
so sˈsutə ˈprimə ka vəˈneissə sono uscito prima che venisse
ˈdɔppə ka ˈjerə vəˈnutə→dopo che era venuto
so sˈsutə ka cuˈe:və sono uscito che pioveva
b. je ˈkʊddə ka ˈveikə ˈsɛmbəè quello che vedo sempre
ka mə ˈce:mə ˈsɛmbə→che mi chiama sempre
ka j e ˈde:tə i ˈsɔldə→che gli ho dato i soldi
ˈfratə-tə ka mə ˈce:mə ˈsɛmbə… fratello-mio, che mi chiama sempre…
c. kə ˈve:nə?chi viene?
ˈdi-mmə kə ste vəˈnɛnnə dimmi chi sta venendo
n ˈtsattʃə a kˈkə ja caˈme: non so a chi ho chiamare
d. kə ste faˈtʃɛnnə?cosa stai facendo?
ˈdi-mmə kə ste faˈtʃɛnnə dimmi che stai facendo
n ˈtsattʃə kə ja ˈfe: non so cosa ho fare
pəkˈkɪ ˈvi:nə? perché vieni? |
| 4 | The Object 4.3. "t" and "ts" reflexives 4.3.3. "t" and "ts" reflexives Example No. 3 4.5. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitivea. mə ʃˈʃakkwəmi lavo, etc.
tə ʃˈʃakkwə
tʃə ʃˈʃakkwə
tʃə ʃʃakˈkwe:mə
və ʃʃakˈkwe:tə
tʃə ʃˈʃakkwənə
ˈjɪssə tʃə l akˈkattə lui se lo compra
ˈjɪssə tʃə n akˈkattə ˈdujə lui se ne compra due
b. tʃə ˈðɔrmə bˈbunəsi dorme bene
tʃ ɛ ˈsɛmbə ðərˈmu:tə bˈbunə si è sempre dormito bene
i ddʒurˈne:wə tʃə ˈlɛddʒənə ˈtʊttə li ˈjurnə i giornali si leggono tutti i giorni
tʃə ˈlɛddʒənə i ddʒurˈne:wə si leggono i giornali
tʃə ri ˈðannə li ˈlebbrə si gli danno i libri
c. ˈjessə tʃə lu ˈdelui gli/ ce lo dà
ˈjessə tʃə de ˈkossə lui gli/ ci dà questo
tʃə nə ˈmekkə ˈdu:jə ce ne metto due
Manfredonia
a. mə ˈle:vəmi lavo, etc.
tə ˈle:və
tʃə ˈle:və
tʃə laˈve:mə
və laˈve:tə
tʃə ˈlavənə
b. tʃə ˈdɔrmə bˈbu:nəsi dorme bene
c. tʃ u ˈdannəgli/ce lo danno
tʃ u ˈmɛttə ce lo mette 4.5.3. The use of "ci" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 4 c. ˈjessə mə de ˈkossəlui mi dà questo, etc.
tə de ˈkossə
li de ˈkossə
tʃə de ˈkossə
d. ˈjessə mə lu ˈdelui me lo dà, etc.
tə lu ˈde
tʃə lu ˈde
tʃə lu ˈde
və lu ˈde
da-tˈtʃ-ellə da-glie/ce-lo
e. mə nə ˈde ˈdu:jəme ne dà due
tʃə nə ˈde ˈdu:jə glie/ce ne dà due
f. tʃə nə ˈmekkə ˈdu:jəce ne metto due
tʃə ˈðɔrmə bˈbunə si dorme bene |
| 5 | The Auxiliary 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions Example No. 5 ˈda sˈte nu waɲˈɲɔ:nə là sta un bambino
ˈda sˈtanu i waɲˈɲu:nə là stanno i bambini |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.2. Imperative and negative imperative Example No. 6 a.-ii. ˈcamə-ləchiama-lo-la-li-le
v. caˈmatə-ləchiamate-lo
a'. ii. nə-llu caˈmɛnnə non lo chiamando
v. nə-llu caˈme:tə/ caˈmɛnnənon lo chiamate/ chiamando |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 7 a. u ˈke:n iˈrussə ˈmi:jəil cane grosso mio
lu vəsˈti:tə ˈnu:və ˈmɪjə il vestito nuovo mio
b. u ˈke:nə ˈmi:jə iˈrussəil cane mio grosso
lu vəsˈti:tə ˈmɪjə ˈnu:və il vestito mio nuovo Example No. 8 8.3. Special treatment of kinship termsu ˈke:nə ˈmi:jə i ˈke:nə ˈmi:jə il cane mio Example No. 9 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈfɪɟɟə-mə figlio/a-mio/a
ˈfɪɟɟə-tə figlio/a-tuo/a
lu fɪɟɟə ˈmɪ:jə/ˈtʊ:wə/ˈsʊ:wə i fɪɟɟə ˈmɪ:jə/ˈtʊ:wə/ˈsʊ:wə il figlio mio/ tuo/ suo
lu ˈfɪɟɟə i ˈfɪɟɟə də ˈkoddə il figlio (di lui)
lu fɪɟɟə ˈnustrə/ˈvustrə i fɪɟɟə ˈnustrə/ˈvustrə il figlio nostro/ vostro
i fɪɟɟə ˈlo:rə i figli loro
ˈsɔr-mə li sˈso:rə ˈmɛjə sorella-mia – le sorelle mie
ˈsɔr-də-tə li sˈso:rə ˈtɔə sorella-tua – le sorelle tue
la sora də kwidˈd alətə la sorella di quell'altro
la sora ˈnɔstrə li sˈso:rə ˈnɔstrə la sorella nostra
ˈfratə-mə li ˈfre:tə ˈmi:jə fratello-mio – i fratelli miei
ˈfratə-tə fratello tuo
lu ˈfre:tə il fratello(=suo) Example No. 10 a. u ˈpri:mə ˈfɪɟɟə ˈmi:jəil primo figlio mio
b. ˈfɪɟɟə-mə iˈrussəfiglio-mio grande
ˈfɪɟɟə-ma iˈrɔssə figlia-mia grande Example No. 11 i trɛ fˈfɪɟɟə ˈtu:wə i tre figli tuoi Example No. 12 ˈl atu ˈfɪɟɟə ˈmi:jə l'altro figlio mio
nu ˈfɪɟɟə ˈmi:jə un figlio mio
nu ˈfiɟɟə ˈtu:jə un figlio tuo |