Verbicaro

back
Verbicaro
Place: Verbicaro
Province: Cosenza
Region: Calabria
Number of examples: 17
Number of notebooks: 3
2The Subject
2.8. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigm
2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigm
Example No. 1
a.
ˈβɛŋŋə
vengo, etc.
ˈβɛnə-sə
ˈβɛnə-ðə
βəˈniə-mə
βəˈniə-t-sə
ˈβɛnə-nə
βəˈni:-βə
venivo, etc.
βəˈni-βə-sə
βəˈni-βə-ðə
βəˈni-βə-mə
βəˈni-βə-t-sə
βəˈniβə-nə
βəˈn-ɛr-a
verrei, etc.
βəˈn-ɛrə-sə
βəˈn-ɛrə-ðə
βəˈn-ɛrəmə
βəˈn-ɛrə-t-sə
βəˈn-ɛrənə

Example No. 2
b.
ˈda:sə
dai

3The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination
3.3. Data on complementizers and their distribution
Example No. 3
a.
m anə ˈðittə ka ˈβɛna dduˈmuanə
mi hanno detto che viene domani
ˈkrɛðə ka ˈβɛna dduˈmuanə
credo che viene domani
ˈvuɐɟɟə ka a dda βəˈni dduˈmuanə
voglio che ha da venire domani
jɛ mˈmiəɟɟə ka ˈβɛnəðə
è meglio che viene
aj əsˈsutə ˈprima ka βəˈniβəðə ˈjiɖɖə
sono uscito prima che veniva lui
ˈðɔpə ka a bbəˈnutə→dopo che ha venuto
b.
jɛ kˈkwiɖɖə ka ˈβiɣə ˈsɛmbrə
è quello che vedo sempre
ka mə ˈcama sˈsɛmbrə→che mi chiama sempre
ka ɖˈɖ ajə ˈðatə i ˈsɔlətə→che gli ho dato i soldi
dʒuˈannə ka ˈjɛ n aˈmikə ˈmuijə…
Giovanni, che è mio amico…
c.
ku ˈβɛnəðə?
chi viene?
a kku ˈcaməsə?
a chi chiami?
ditʃaˈ-m-iɖɖə ku ˈβɛnəðə
dimmelo chi viene
nən ˈtsattʃə a kˈku ˈj aj a caˈma
non so a chi ho a chiamare
d.
kə fˈfa:sə?
cosa fai?
ˈditʃə-mə kə ˈfa:sə
dimmi cosa fai
nən ˈtsattʃə kə aj a ˈfa
non so cosa ho a fare

4The Object
4.3. Systems of reflexive inflection
Example No. 4
mə ˈla:βə
tə ˈlaβəsə
sə ˈlaβəðə
nə laˈβa:mə
bə laˈβatsə
sə ˈlaβənə
Cerchiara
mə ˈɣæ:və
tə ˈɣaβəsə
sə ˈɣaβəðə
nə ɣaˈβæ:mə
və ɣaˈβatəsə
sə ˈɣaβənə

4.4. Dative and accusative/partitive combinations
4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations
Example No. 5
b.
u/ a/ i ca:mə
lo/la/li chiamo
nɔnn a ˈpɛrgə
non la perdo
nə ˈda dˈdʊjə pə gˈgʊ:nə
ne dà due per ciascuno
caˈma-ɖɖə/ɖɖa
chiamalo-li-le/la
ajə laˈβa:tə
(l') ho lavato
c.
mə da kˈkwissə
mi dà questo, etc.
tə da kˈkwissə
ɖɖə da kˈkwissə
nə da kˈkwissə
bə da kˈkwissə
d.
m u ˈdwa
me lo dà, etc.
t u ˈdwa
ɖɖ u ˈdwa
n u ˈdwa
b u ˈdwa
da-ɖˈɖi-ɖɖə
daglielo
pɔrta-ɖˈɖi-ɖɖə
portaglielo
e.
mə nnə ˈda dˈdʊjə
me ne dà due, etc.
tə nnə ˈda dˈdʊjə
ɖɖə nnə ˈda dˈdʊjə
nə nnə ˈda dˈdʊjə
bə nnə ˈda dˈdʊjə
f.
tʃ u ˈmɪndəðə
ce lo mette

4.8. Combinations of two P, Loc, or "si" clitics
4.8.1. Combinations of two P, Loc, or "si" clitics
Example No. 6
nə tʃə ˈmannəðə
ci ci manda

5The Auxiliary
5.8. Systems with "avere"
Example No. 7
a.
ajə ðərmu:tə
ho dormito, etc.
asə ðərmu:tə
a ddərˈmu:tə
a:mə dərˈmu:tə
atsə ðərmu:tə
anə ðərmu:tə
ajə ˈmuərtə/ ˈmɔrtə
ho morto/a, etc.
asə ˈmuərtə/ ˈmɔrtə
a mˈmuərtə/ mˈmɔrtə
a:mə ˈmuərtə/ ˈmɔrtə
atsə ˈmuərtə/ ˈmɔrtə
a:nə ˈmuərtə/ ˈmɔrtə
ajə βəˈnu:tə…
ho venuto
ajə laˈβa:tə (a ˈmakənə)
ho lavato la macchina, etc.
a:sə laˈβa:tə (a ˈmakənə)
a llaˈβa:tə (a ˈmakənə)
a:mə laˈβa:tə (a ˈmakənə)
atsə laˈβa:tə (a ˈmakənə)
a:nə laˈβa:tə (a ˈmakənə)
m ajə laˈβa:tə
mi ho lavato, etc.
t a:sə laˈβa:tə
s a llaˈβa:tə
n a:mə laˈβa:tə
b atsə laˈβa:tə
s a:nə laˈβa:tə
cf.
sɪŋŋə kunˈtuɛntə
sono contento, etc.
sɪ kunˈtuɛntə
jɛ kkunˈtuɛntə
sɪmə kunˈtuɛntə
sɪtsə kunˈtuɛntə
sʊ kunˈtuɛntə
aj(ə) a ˈfa
(lo) ho a devo fare
tɛŋŋə trɛ fˈfiɟɟi
tengo tre figli
b.
aˈβia βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə i ˈʃirpə
avevo venuto/dormito/lavato i panni, etc.
aˈβɪsə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə i ˈʃirpə
aˈβia bbəˈnu:tə/ddərˈmu:tə/llaˈβa:tə
aˈβɪmə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə i ˈʃirpə
aˈβɪtsə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə i ˈʃirpə
aˈβɪnə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə i ˈʃirpə
m aβia laˈβa:tə
mi avevo lavato
cf.
jɛra kunˈtuɛntə
ero contento
aˈβia a ˈfa
(lo) avevo a fare
c.
aˈβɛra βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə
avrei venuto/lavato/dormito
aˈβɛrəsə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə
aˈβɛra bbəˈnu:tə/ddərˈmu:tə/llaˈβa:tə
aˈβɛrəmə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə
aˈβɛrətsə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə
aˈβɛrənə βəˈnu:tə/ðərˈmu:tə/laˈβa:tə
cf.
aˈβɛr a ˈfa
(lo) avrei a fare

5.8.1. Varieties with only "avere" without participle agreement.
Example No. 8
anə vəˈnutə eð anə parˈlatə
hanno venuto e hanno parlato
?anə vəˈnutə e pparˈlatə
hanno venuto e parlato
ajə vəˈnutə eð ajə parˈlatə
ho venuto e ho parlato
?ajə vəˈnutə e pparˈlatə
ho venuto e parlato
anə parˈlatə e mmanˈdʒatə
hanno parlato e mangiato

5.10. The existential construction and locative inaccusative constructions
Example No. 9
ˈɖɖa tʃə ˈsu i / tˈtʃiərtə kwaˈtra:rə
là ci sono i/ certi bambini
ˈɖɖa ˈtʃ ɛ nnu kwaˈtra:rə
là c'è un bambino

5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contexts
Example No. 10
a.
ajə laˈβa:tə
(lo/la/li/le) ho lavato(/a/i/e), etc.
asə laˈβa:tə
a llaˈβa:tə
amə laˈβa:tə
atsə laˈβa:tə
anə laˈβa:tə
aˈβia laˈβa:tə
(lo/la/li/le) avevo lavato(/a/i/e)
aˈβɛra laˈβa:tə
(lo/la/li/le) avrei lavato(/a/i/e)
ajə ˈðatə a ɟˈɟiɖɖə
(lo/la/li/le) ho dato(/a/i/e) a lui
ɖɖ ajə ˈða:tə
glie-(lo/la/li/le) ho dato(/a/i/e)
ɖɖ ajə ˈðatə ˈkwistə
glie ho dato questo
aˈ. nɔnˈn ai caˈma:tə
non (lo/la/li/le) ho chiamato(/a/i/e)
c.
u ˈcuamə
lo chiamo
a/ i ˈca:mə
la/li/le chiamo
a:pˈpittʃəkə
(lo/la/li/le) accendo

6Negation and Adverbs
6.1. Three types of sentential negation
Example No. 11
nɔm ˈfuattsə ˈnɛntə
non faccio niente

Example No. 12
nɔnˈn ajə caˈma:tə
non (lo) ho chiamato

6.3. Position of the adverb in relation to the participle
6.3.4. Position of the adverb in relation to the participle
Example No. 13
nɔnn ajə caˈmatə cˈcu
non (lo) ho chiamato più

7Aspectual and Modal Structures
7.1. Position of the object clitic with the infinitive
Example No. 14
a.
t ajə ˈðɪttə ðə (nɔnn) u caˈma
ti ho detto di (non) lo chiamare
b.
(ɛ mˈmiəɟɟə k u caˈma:mə)
(è meglio che non lo chiamiamo)
c.
nɔn ˈsattʃə kə ttə ˈðɪ:tʃə / (kə tˈt ajə a ˈðɪ:tʃə)
non so che ti dire/ (che ti ho a dire)
d.
ajə βəˈnu:tə pə ttə ˈβɪ
ho venuto per ti vedere
mə nn ajə ˈjʊtə pə nˈnɔn tə βɪ
me ne ho andato per non ti vedere
e.
u ˈβuəɟɟə caˈma
lo voglio camare

7.2. Imperative and negative imperative
Example No. 15
a.-ii.
caˈma-ɖɖə
chiama-lo
iv.
caˈmamə-lə
chiamiamo-lo
v.
caˈmatə-lə
chiamate-lo
a' ii. nɔnn-u caˈmɛnnə
non lo chiamando
iv.
nɔnn-u caˈmamə
non lo chiamiamo
v.
nɔnn-u caˈma:tə
non lo chiamate

8The Noun Phrase
8.3. Special treatment of kinship terms
Example No. 16
ˈfɪɟɟu ˈmuøjə i ˈfiɟɟi ˈme:jə
figlio mio – i figli miei
ˈfɪɟɟu ˈtu:βə i ˈfiɟɟi ˈtu:βə
figlio tuo – i figli tuoi
ˈfiɟɟa ˈme:ja/ˈtu:βa
figlia mia/tua

Example No. 17
ˈsuər-mə i ˈsuərə ˈme:jə
sorella-mia – le sorelle mie
ˈfratə-mə i ˈfra:tə ˈme:jə
fratello-mio – i fratelli miei
ˈsuər-tə i ˈsuərə ˈtu:βə
sorella-tua – le sorelle tue
ˈfratə-tə i ˈfra:tə ˈtu:βə
fratello-tuo – i fratelli tuoi