| Rocca Imperiale | |
| 2 | The Subject 2.2. The null subject parameter: introduction Example No. 1 i. ɛddʒə ˈvɪstə a ɟˈɟɪlləho visto lui
ii. ˈdurmənə i ɣwaɲˈɲu:nədormono i bambini
iii. a kkə ttə ˈkrɛðəsə ka ˈvɪnəðə? (a) chi ti credi che viene? |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 2 a. m ɛnə ˈðittə ka ˈvinənə ˈkrajəmi hanno detto che vengono domani
ɛ mˈmɛɟɟə ka tə nə ˈvajə è meglio che te ne vai
b. su kˈkwillə ka mə ˈcamənə ˈsɛmbəsono quelli che mi chiamano sempre
su kˈkwillə ka addʒə ˈdatə i ˈsɔ:tə sono quelli che ho dato i soldi
c. kə vˈvinəðə?chi viene?
ˈditʃə-mə kə vˈvinəðə dimmi chi viene
nɔn ˈtsattʃə a kkə caˈma non so (a) chi chiamare
d. kə fˈfanə?che fanno?
nɔn ˈsattʃə kə t ɛddʒ a ˈditʃə non so che ti ho da dire
e. kə kamˈmisə ˈvɔi?che camicia vuoi? |
| 4 | The Object 4.3. Systems of reflexive inflection Example No. 3 4.3.1. Distribution of 1/2p "si" in non-reflexive constructionsmə ˈɣa:və
tə ˈɣavəsə
sə ˈɣavəðə
sə ɣaˈva:mə
və ɣaˈvatəsə
sə ˈɣavənə Example No. 4 4.5. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitiveˈjɪllə n u: ˈda lui ce lo dà 4.5.2. The use of "ne" instead of dative in nexuses with accusative/partitive Example No. 5 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsb. nə ˈpɪɟɟə ˈdʊjəne prendo due
c. mə ˈða kˈkwɪstəmi dà questo, etc.
tə ˈða kˈkwɪstə
i ˈða kˈkwɪstə
nə ˈða kˈkwɪstə
və ˈða kˈkwɪstə
d. ˈjɪllə m u:/ a:/ i: ˈðalui me lo/la/li-le dà, etc.
t u: ˈða
n u: ˈða
n u: ˈða
v u: ˈða
e. mə nə ˈða ˈdʊjəme ne dà due
tə nə ˈða ˈdʊjə te ne dà due
n i ˈða ˈdʊjə ne gli dà due
nə ˈða ˈdʊjə (ce) ne dà due
və nə ˈða ˈdʊjə ve ne dà due
f. tʃ u ˈmɪttəce lo metto
tʃə ˈmɪttə ʊ ˈsaː ci metto il sale Example No. 6 a kkə ttə ˈkrɛðəsə ka ˈvɪnəðə? a chi ti credi che viene? |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Systems with "avere" Example No. 7 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsa. ɛddʒə ðərˈmu:tə/vəˈnu:tə/aˈva:tə a ˈmakənəho dormito/venuto/lavato l'auto, etc.
ɛjə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
ɛ /*jɛ ddərˈmu:tə / vvəˈnu:tə / llaˈva:tə a ˈmakənə
ɛmə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə /aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvitəsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
ɛnə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
m ɛddʒə aˈva:tə mi ho lavato, etc.
t ɛjə aˈva:tə
s ɛ llaˈva:tə
s ɛmə aˈva:tə
v eˈvitəsə aˈva:tə
s ɛnə aˈva:tə
s ɛ ggraˈpu:tə a ˈpɔrtə/ u pərˈtɔ:nə si aperto la porta/il portone
a llaˈva:tə (lo) ha lavato
cf. gaddʒə/tɛŋgə trɛ fˈfɪɟɟəho/tengo tre figli
gajə trɛ fˈfɪɟɟə
ga trɛ fˈfɪɟɟə
gaˈvi:mə trɛ fˈfɪɟɟə
gaˈvitəsə trɛ fˈfɪɟɟə
ganə trɛ fˈfɪɟɟə
sʊŋgə kunˈtɛntə sono contento
sɪ kunˈtɛntə
jɛ kkunˈtɛntə
sʊmə kunˈtintə
sɪtəsə kunˈtintə
sʊ kunˈtintə
b. eˈvijə/eˈvivə ðərˈmu:tə/vəˈnu:tə/aˈva:tə a ˈmakənəavevo dormito/venuto/lavato l'auto, etc.
eˈvivəsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvi(vəðə) ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvimmə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvibbə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvi(və)nə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
m eˈvi aˈva:tə mi avevo lavato, etc.
t eˈvivəsə aˈva:tə
s eˈvi aˈva:tə
s eˈvimmə aˈva:tə
v eˈvibbə aˈva:tə
s eˈvi:nə aˈva:tə
cf. gaˈvijə na bˈbɛlla ˈka:səavevo una bella casa, etc.
gaˈvivəsə
gaˈvi(vəðə)
gaˈvimmə
gaˈvibbə
gaˈvi(və)nə
jɛrə kunˈtɛntə ero contento, etc.
ˈjɛrəsə kunˈtɛntə
ˈjɛrəðə kunˈtɛntə
ˈjɛrəmə kunˈtintə
ˈjɛrəvə kunˈtintə
ˈjɛrənə kunˈtintə
c. eˈvɛrə ðərˈmu:tə/vəˈnu:tə/aˈva:tə a ˈmakənəavrei dormito/venuto/lavato l'auto, etc.
eˈvɛrəsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvɛrəðə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvɛrəmə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvɛrəvə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
eˈvɛrənə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / aˈva:tə a ˈmakənə
m eˈvɛrə aˈva:tə mi avrei lavato, etc.
t eˈvɛrəsə aˈva:tə…
cf. fɛrə kunˈtɛntəsarei contento, etc.
ˈfɛrəsə kunˈtɛntə
ˈfɛrəðə kunˈtɛntə
ˈfɛrəmə kunˈtintə
ˈfɛrəbə kunˈtintə
ˈfɛrənə kunˈtintə Example No. 8 a. addʒə aˈpirtə / aˈpɛrtəlo ho aperto /la ho aperta
addʒə caˈma:tə lo/la/li/le ho chiamato/a/i/e, etc.
ajə caˈma:tə
a ccaˈma:tə
amə caˈma:tə
aˈvitəsə caˈma:tə
anə caˈma:tə
addʒ a caˈma lo/la/li/le ho da chiamare, etc.
aj a caˈma
a dda caˈma
am a caˈma
aˈvits a caˈma
an a caˈma
aˈvivə caˈma:tə lo/la/li/le avevo chiamato/a/i/e, etc.
aˈvivəsə caˈma:tə
aˈvi caˈma:tə
aˈvimmə caˈma:tə
aˈvibbə caˈma:tə
aˈvi:nə caˈma:tə
aˈvij a caˈma lo/la/li/le avevo da chiamare, etc.
aˈvivəsə a caˈma
aˈvi dda caˈma
aˈvimmə a caˈma
aˈvibbə a caˈma
aˈvi:nə a caˈma
aˈvɛrə caˈma:tə lo/la/li/le avrei chiamato/a/i/e, etc.
aˈ. nɔnn addʒə caˈma:tə non lo/la/li/le ho chiamato/a/i/e
nonn ai caˈma:tə non lo/la/li/le hai chiamato/a/i/e
nɔnn anə caˈma:tə non lo/la/li/le hanno chiamato/a/i/e
b. t ɛddʒə caˈma:təti ho chiamato
ɛ llaˈva:tə a ˈmakənə ha lavato la macchina
t ɛmə caˈma:tə ti abbiamo chiamato
eˈvitəsə aˈvatə a ˈmakənə avete lavato la macchina
m ɛnə caˈma:tə mi hanno chiamato
ɛddʒ a caˈma kwilla: lˈla ho da chiamare quello là, etc.
ɛj a caˈma kwilla: lˈla
ɛ dda caˈma kwilla: lˈla
ɛm a caˈma kwilla: lˈla
eˈvits a caˈma kwilla: lˈla
ɛn a caˈma kwilla: lˈla
ˈjillə m ɛ dda caˈma lui mi ha da chiamare
b'. nɔ mm ɛj caˈma:tənon mi hai chiamato
nɔnn ɛddʒ a caˈma a nəʃˈʃu:nə no ho da chimare nessuno
c. u/a/i ˈvidənəlo/la/li/le vedono
u/ a/ i pˈpɛnnə lo/la/li/le appendono
c'. nɔnn u/a/i ˈvidənənon lo/la/li/le vedono
d. ˈaddʒə(lo/ la/ li/ le) ho, etc.
ˈajə
a
aˈvi:mə
aˈvitəsə
ˈanə
u/ a/ i ˈgaddʒə lo/la/li/le ho, etc.
ˈgajə
ga
gaˈvi:mə
gaˈvitəsə
ˈganə
u/ a/ i gaˈvivə lo/la/li/le avevo, etc.
gaˈvivəsə
gaˈvi(vəðə)
gaˈvi:mmə
gaˈvibbə
gaˈvi(və)nə |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 9 7.2. Imperative and negative imperativea. t ɛddʒə ˈðɪttə ð u caˈmati ho detto di lo chiamare
ðə nɔnn u caˈma→di non lo chiamare
b. (ɛ mˈmɛɟɟə k u caˈmamə)è meglio che lo chiamiamo
c. (nɔn ˈsattʃə kə tt ɛddʒ a ˈdi:tʃə)(non so che ti ho a dire)
d. ˈɛddʒə vəˈnutə pə ttə ˈvɪðəho venuto per ti vedere
mə nˈn ɛddʒə ˈjʊtə pə nnən tə ˈvɪðə me ne ho andato per non ti vedere
e. (nɔnn) u ˈvɔnə ˈfa(non) lo vogliono fare Example No. 10 a.-ii. caˈma-lləchiama-lo-la-li-le
iv. caˈmamə-əchiamiamo-lo-la-li-le
v. caˈmatə-əchiamate-lo-la-li-le
a' ii. nɔnn-u caˈma non lo chiamare
iv. nɔnn-u caˈmamənon lo chiamiamo
v. nɔnn-u caˈmatənon lo chiamate |
| 8 | The Noun Phrase 8.3. Special treatment of kinship terms Example No. 11 ˈfiɟɟə ˈmi:jə i ˈfiɟɟə ˈmi:jə figlio mio – i figli miei, etc.
ˈfiɟɟə ˈtu:jə i ˈfiɟɟə ˈtu:jə
ˈfiɟɟə ˈsu:jə i ˈfiɟɟə ˈsu:jə
ˈsɔra ˈnɔstrə i ˈsurə ˈnɔstrə sorella nostra – le sorelle nostre |