| Oriolo | |
| 2 | The Subject 2.8. Verb inflection Example No. 1 ˈjɛrə-bbə ˈɣrussə eravate grossi
vəˈni-bbə venivate
və waˈva-bbə vi lavavate
cf. am bə waˈva-bbənon vi lavavate
… e bbə waˈva-bbə … e vi lavavate |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 2 a. m ɛnə ˈðittə ka ˈβinə kˈkraimi hanno detto che viene domani
jɛ mˈmɛʎʎə ka ˈβinəsə è meglio che vieni
a'. ɛddʒə jisˈsutə ˈprimə kə tu βəˈni:səsono uscito prima che tu venissi
ɛddʒə arrəˈvatə ˈdɔppə kə eˈβi:sə βəˈnutə sono arrivato dopo che rei venuto
b. su kˈkwillə kə mmə ˈcamənə ˈsɛmbəsono quelli che mi chiamano sempre
ddʒuˈannə kə/ ka kaˈnɔʃkə bˈbu:nə… ‚Giovanni, che conosco bene…
c. ku ˈβi:nə?chi viene?
ˈditʃə-mə ku ˈβi:nə dimmi chi viene
d. kə fˈfa?che fai?
ˈdɪtʃə-mə kə fˈfa dimmi che fai
nɔn ˈtsattʃə k(ə) tt ɛddʒ a ˈðitʃə non so che ti ho a dire
e. kə ˈwibbrə sˈtajə widˈdʒɛnnə?che libro stai leggendo?
ku kˈkə u sˈtajə faˈtʃɛnnə? con che lo stai facendo? |
| 4 | The Object 4.3. Systems of reflexive inflection Example No. 3 4.3.1. Distribution of 1/2p "si" in non-reflexive constructionsmə ˈwaβə
tə ˈwaβəsə
sə ˈwaβəðə
sə waˈβa:mə
βə waˈβatəsə
sə ˈwaβənə Example No. 4 4.4. Lexicalization of dative and partitive by the same forms u ˈða:nə ce lo danno
sə ˈβiðənə ci vedono 4.4.6. Lexicalization of dative and partitive by the same form Example No. 5 b. u/ a/ i ˈβiðənəlo/ la/ li vedono
l ɛddʒə caˈmɜtə lo/ la/ li/ le ho chiamato/a/i/e
caˈma-llə chiama-lo/la/li/le
nɔ llu/ lla/ lli ˈβiðənə non lo/ la/ li vedono
nɔ l ɛddʒə caˈmɜtə non lo/ la/ li/ le ho chiamato/a/i/e
c. mə ˈdanə ˈkwistəmi danno questo, etc.
tə ˈdanə ˈkwistə
nə ˈdanə ˈkwistə
sə ˈdanə ˈkwistə
βə ˈdanə ˈkwistə
d. m u/ a/ i ˈðanəme lo/ la/ li danno
t u ˈðanə te lo danno, etc.
n u ˈðanə
s u ˈðanə
β u ˈðanə
daimə-nˈnu-llə diamo-glie-lo
e. mə nə ˈdanə ˈdu:jəme ne danno due
nə nə ˈdanə ˈdu:jə gliene danno due
sə nə ˈdanə ˈdu:jə ce ne danno due
f. tʃə ˈmikkə ˈkwistəci metto questo
tʃ u ˈmikkə ce lo metto |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Systems with "avere" Example No. 6 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsa. ɛddʒə ðurˈmu:tə / βəˈnu:təho dormito/venuto, etc.
ɛ ðurˈmu:tə / βəˈnu:tə
ɛ ddurˈmu:tə / bbəˈnu:tə
ɛmə ðurˈmu:tə / βəˈnu:tə
ɛsə ðurˈmu:tə / βəˈnu:tə
ɛnə ðurˈmu:tə / βəˈnu:tə
l ɛddʒə caˈma:tə lo ho chiamato, etc.
l ɛ caˈma:tə
l ɛ ccaˈma:tə
l ɛmə caˈma:tə
l ɛsə caˈma:tə
l ɛnə caˈma:tə
m ɛddʒə waˈβa:tə mi ho lavato, etc.
t ɛ waˈβva:tə
s ɛ ggwaˈβa:tə
s ɛmə waˈβa:tə
v ɛsə waˈβa:tə
s ɛnə waˈβa:tə
s ɛ kˈkuttə/ kˈkɔttə si ha cotto/ cotta
sti kamˈmisə ɛnə stat waˈβatə ha stato chiamato
cf. ɣaddʒə / tɛŋgə na ˈka:səho/tengo una casa, etc.
ɣai na ˈkɜ:sə
ɣa / ˈtɛnəðə na ˈka:sə
aˈβimə na ˈka:sə
aˈβitəsə na ˈka:sə
ˈɣanə na ˈka:sə
ˈl addʒə lo ho
ann a nˈnɛntə non ha niente
l ɛddʒ a ˈfa lo ho a fare, etc.
l ɛj a ˈfa
l ɛ dda ˈfa
l ɛm a ˈfa
l ɛs a ˈfa
l ɛn a ˈfa
suŋgə ˈgrussə sono grosso, etc.
si gˈgrussə
jɛ gˈgrussə
simə ˈɣrussə
ˈsitəsə ˈɣrussə
su gˈgrussə
b. ɛˈβijə βəˈnu:tə / ðurˈmu:təavevo venuto/dormito/ chiamato a lui, etc.
ɛˈβisə βəˈnu:tə / ðurˈmu:tə
ɛˈβi bbəˈnu:tə / ddurˈmu:tə
ɛˈβimmə βəˈnu:tə / ðurˈmu:tə
ɛˈβibbə βəˈnu:tə / ðurˈmu:tə
ɛˈβinə βəˈnu:tə / ðurˈmu:tə
m ɛˈβijə waˈβa:tə mi avevo lavato, etc.
t ɛˈβisə waˈβa:tə
s ɛˈβi ggwaˈβa:tə
s ɛˈβimmə waˈβa:tə
v ɛˈβibbə waˈβa:tə
s ɛˈβinə waˈβa:tə
l ɛˈβijə caˈma:tə lo/al/li/le avevo chiamato/a/i/e, etc.
l ɛˈβisə caˈma:tə
l ɛˈβi ccaˈma:tə
l ɛˈβimmə caˈma:tə
l ɛˈβibbə caˈma:tə
l ɛˈβinə caˈma:tə
cf. aˈβijə na ˈka:səavevo una casa, etc.
aˈβisə na ˈka:sə
aˈβi nna ˈka:sə
aˈβmmə na ˈka:sə
aˈβibbə na ˈka:sə
aˈβinə na ˈka:sə
l ɛˈβij a ˈfa lo avevo a fare
l ɛˈβinə a ˈfa lo avevavo a fare
jɛrə ˈɣrussə ero grosso, etc.
ˈjɛrəsə ˈɣrussə
ˈjɛrə gˈgrussə
ˈjɛrəmə ˈɣrussə
ˈjɛrəbbə ˈɣrussə
ˈjɛrənə ˈɣrussə Example No. 7 l ɛddʒə caˈmæ:tə l(o/a/i/e) ho chiamato/a/i/e, etc.
l ɛ caˈmæ:tə
l ɛ ccaˈmæ:tə
l ɛmə caˈmæ:tə
l ɛsə caˈmæ:tə
l ɛnə caˈmæ:tə
nɔ ll ɛddʒə caˈmæ:tə non lo ho chiamato
Tursi
l ɛɟɟə ˈkɔβətə lo ho colto
m ɛɟɟə laˈβɛ:tə |
| 6 | Negation and Adverbs 6.6. Interactions of negation with object clitics 6.6.2. Interactions of negation with object clitics Example No. 8 u/ a/ i ˈβiðənə lo/ la/ li/ le vedono
nɔ llu/ lla/ lli ˈβiðənə non lo/ la/ li/ le vedono |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 9 7.2. Imperative and negative imperativea. t ɛddʒə ˈðɪttə ð u ˈfati ho detto di lo fare
i nɔ llu ˈfa→di non lo fare
b. ɛ mˈmɛʎʎə ð u caˈmaè meglio di lo chiamare
i nɔ llu caˈma→di non lo chiamare
c. (an ˈsattʃə kə tt ɛddʒ a ˈði:tʃə)non so che ti ho a dire
d. ɛddʒə βəˈnu:tə pə ttə ˈβi:ðəho venuto per ti vedere
mə n ɛddʒə ˈju:tə pə nnɔn tə βi:ðə me ne ho andato per non ti vedere Example No. 10 7.3. Accent reassignment in imperative-enclitic sequencesa.-ii. ˈcamə a fˈfratə ˈtujəchiama a tuo fratello
caˈma-llə chiama-lo-la-li-le
ˈcamə-mə/sə chiama-mi/si(=ci)
da-ˈm-illə da-mme-lo/la/li/le
da-ˈs-illə da-cce-lo/la/li/le
iv. caˈmamə a ɟˈɟilləchiamiamo a lui
camaˈmu-llə chiamiamo-lo
davimə-nˈnu-llə diamo-ne(=glie)-lo-la-li-le
v. caˈmatə a kˈkwilləchiamate a quello
camaˈt-illə chiamate-lo/la/li/le
caˈmatə-sə chiamateci
davitə-ˈm-illə date-me-lo-la-li-le
a' ii. nɔ/a llu/ lli/ lla caˈma non lo/ la/ li/ le chiamare
nɔ mmə caˈma non mi chiamare
mɔ mm u ˈða non me lo dare
iv. nɔ llu caˈmamənon lo chiamiamo
a nn u ðaˈvimə non ne(=glie)-lo diamo
v. nɔ llu/lla/lli caˈma:tənon l/ la/ li/ le chiamate
nɔ mm u ðaˈvitə non me lo date
b. u/ a/ i ˈβiðənəlo/ la/ li-le vedono 7.3.1. Accent reassignment in imperative-enclitic sequences Example No. 11 a.-ii. caˈma-lləchiama-lo-la-li-le
ˈcamə-mə/sə chiama-mi/si(=ci)
da-ˈm-illə da-mme-lo/la/li/le
iv. camaˈmu-lləchiamiamo-lo
davimə-nˈnu-llə diamo-ne(=glie)-lo-la-li-le
v. camaˈt-illəchiamate-lo/la/li/le
caˈmatə-sə chiamateci
davitə-ˈm-illə date-me-lo-la-li-le
b. u/ a/ i ˈβiðənəlo/ la/ li-le vedono |