| Nocara | |
| 2 | The Subject 2.7. Nominal, phrasal, and meteorological expletives Example No. 1 2.8. Verb inflectionu ˈtimbə ˈcɔvəðə/ ˈtrɔnətəðə il tempo piove/tuona
ˈðitʃənə k u ˈtimbə ˈkrɜjə ˈɛ dda ˈcɔvə dicono che il tempo domani deve piovere Example No. 2 2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigmɣaˈβ-ɛr-bə lavereste
və ɣaˈβa-bbə lavavate
cf. nɔ bbə/ vvə ɣaˈβa-bbənon vi lavavate
βəˈnibbə e bbə/ vvə ɣaˈβabbə venivate e vi lavavate Example No. 3 a. ˈpɔrkəporto, etc.
ˈpɔrtəsə
ˈpɔrtəðə
purˈtɜ:mə
purˈtatəsə
ˈpɔrtənə
cf. ˈda:ɣədo, etc.
ˈdajə
ˈda:ðə
daˈviəmə
daˈviətəsə
ˈda:nə Example No. 4 b. purˈtɜ:vəportavo, etc.
purˈtɜ:vəsə
purˈtɜ:vəðə
purˈtammə
purˈtatəvə
purˈtavənə |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 5 a. m ɛnə ˈðɪttə ka ˈviənəðə ˈkrɜ:jəmi hanno detto che viene domani
ˈvuʎʎə ka ˈviənəðə ˈkrɜ:jə voglio che viene domani
a'. ɛddʒə jəsˈsutə ˈprimə kə bbəˈniəsəsono uscito prima che venissi
ɛddʒə jəsˈsutə ˈdɔpə kə tˈto ɛjə vəˈnutə sono uscito dopo che tu sei venuto
b. je kˈkwɪllə kə mə ˈcaməðə ˈsɛmbəè quello che mi chiama sempre
kə ɟɟɪ ˈcɜmə ˈsɛmbə→che li chiama sempre
kə nu ˈɛddʒə ˈðɜ:tə i ˈsɔldə→che gli ho dato i soldi
c. kə vˈviənəðə?chi viene?
ˈdɪtʃə-mə kə stɜ vvəˈnɛnnə dimmi chi sta venendo
d. kə stɜjə faˈjɛnnə?che stai facendo?
ˈdɪtʃə-mə kə stɜjə faˈjɛnnə dimmi che stai facendo
an ˈsattʃə k(ə) ɛddʒ a ˈfa non so che ho a fare
e. kə lˈlebbrə ˈvuəjə?che libro vuoi?
kə kˈkə ˈviənəsə? con chi vieni?
kə kˈkə u ˈfasə? con che lo fai? |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 6 4.3. Systems of reflexive inflectioni. sə ˈðuərməðə bˈbuənəsi dorme bene
ii. a. ˈluərə sə ˈvɪðənə sɛmbə i pasˈsɛloro si vedono sempre passare
b. s u kˈkattəðəse lo compra
c. sə n akˈkattəðə ˈðujəse ne compra due
d. sə nə ða ssɛmbə radˈdʒo:nsi gli dà sempre ragione
e. (tə ˈvɪðəsə)ti vedi
f. sə tʃə ˈmɪttəðə u ˈsɜɣəsi ci mette il sale Example No. 7 4.3.1. Distribution of 1/2p "si" in non-reflexive constructionsmə ˈɣɜ:və
tə ˈɣavəsə
tə ˈɣavəðə
sə ɣaˈvɜ:mə
və ɣaˈvatəsə
sə ˈɣavənə Example No. 8 4.4. Lexicalization of dative and partitive by the same formsə ða stu ˈkundə ci dà questa cosa
ˈluərə sə ˈcamənə loro ci chiamano
ˈluərə sə ˈvjeðənə i pasˈsɜ loro ci vedono passare 4.4.6. Lexicalization of dative and partitive by the same form Example No. 9 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsb. u ˈviɣəlo vedo
addʒə caˈmɜtə (l')ho chiamato/a/i/e
caˈma-llə chiamalo
caˈmatə-lə chiamatelo
nɔ llu ˈviɣə non lo vedo
nɔ lˈl ɛddʒə caˈmɜtə non l'ho chiamato/a/i/e
c. mə ˈða stu ˈkundəmi dà questa cosa, etc.
tə ˈða stu ˈkundə
nə ˈða stu ˈkundə
sə ða stu ˈkundə
və ða stu ˈkundə
d. m u ˈða ðəme lo dà
t u/ a/ i ˈðaðə te lo/la/li dà, etc.
n u ˈðaðə
s u ˈðaðə
v u ˈðaðə
da-nˈnɪ-llə daglielo
e. mə nə ˈða dˈdu:jəme ne dà due, etc.
tə nə ˈða dˈdu:jə
nə nə ˈða dˈdu:jə
sə nə ˈða dˈdujə
və nə ˈða dˈdujə
f. tʃə ˈmɪkkə ˈkwɪstəci metto questo
tʃ u ˈmɪkkə ce lo metto Example No. 10 4.9.2. "Loismo" and "leismo"a. ɛddʒə caˈmɜ:tə a tˈtijəho chiamato a te
a ɟˈɟellə …a lui
a fˈfrɜ:tə ˈtujə …a fratello tuo
(a) kˈkiəlla ˈfiəmməna …a quella donna
(a ll)i ɣwaʎˈʎu:nə …ai bambini
ɔnn ɛddʒə caˈmɜ:tə a nnəʃˈʃunə non ho chiamato a nessuno
b. ɛddʒə caˈmɜ:tə na ˈfiəmmənaho chiamato una donna
ɛddʒə ˈmisə stu kundə a kˈkwa ho messo questa cosa qua Example No. 11 a. u/ a/ i ˈparləlo/la/li parlo
b. u/ a/ i ˈviɣəlo/la/li vedo
c. n u ˈðaɣə a ɟˈɟɪlləne lo do a lui |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Systems with "avere" Example No. 12 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. ɛddʒə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪlləho dormito/venuto/chiamato a lui, etc.
ɛjə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
ɛ ddərˈmu:tə / vvəˈnu:tə / llaˈva:tə a ˈmakənə
ɛmə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə /aˈva:tə a ˈmakənə
ɛsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
ɛnə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
ɛ mˈmurtə/ mˈmɔrtə aˈjiəre ha morto/morta ieri
m ɛddʒə aˈva:tə mi ho lavato, etc.
t ɛjə aˈva:tə
s ɛ llaˈva:tə
s ɜmə aˈva:tə
v ɛsə aˈva:tə
s ɜnə aˈva:tə
m ɛddʒə ˈmustə/ ˈmɔstə mi ho mosso/mossa
s ɛ mˈmustə/ mˈmɔstə si ha mosso/mossa
s ɛmə ˈmustə ci abbiamo mossi
s ɛnə ˈmustə si hanno mossi
ɜ stɜtə caˈmɜ:tə ha stato chiamato
jɛið aˈpɛrtə/ aˈpiərtə è aperta/aperto
jɛ kkanəʃˈʃutə/ caˈmɜtə ða ˈtʊttə è conosciuto/chiamato da tutti
cf. ɣaddʒə / tɛŋgə na bbɛlla ˈkɜ:səho/tengo una bella casa, etc.
ɣɜjə / ˈtɛnəsə na bbɛlla ˈkɜ:sə
ɣɜðə / ˈtɛnəðə na bbɛlla ˈkɜ:sə
ɣaˈviəmə / təˈniəmə na bbɛlla ˈkɜ:sə
ɣaˈviətəsə / təˈniətəsə na bbɛlla ˈkɜ:sə
ɣɜnə/ ˈtɛnənə na bbɛlla ˈkɜ:sə
ɛddʒ a caˈmɜ a tˈtʊttə ho a chiamare a tutti, etc.
ɛj a caˈmɜ a tˈtʊttə
ɛ dda caˈmɜ a tˈtʊttə
ɛm a caˈmɜ a tˈtʊttə
ɛs a caˈmɜ a tˈtʊttə
ɛn a caˈmɜ a tˈtʊttə
suŋgə ˈɣawətə sono alto, etc.
si gˈgawətə
jɛ gˈgawətə
simə ˈɣawətə
ˈsitəsə ˈɣawətə
su gˈgawətə
b. aˈvijə vəˈnu:tə / ðərˈmu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪlləavevo venuto/dormito/ chiamato a lui, etc.
aˈviəsə vəˈnu:tə / ðərˈmu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
aˈviəðə vəˈnu:tə / ðərˈmu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
aˈvimmə vəˈnu:tə / ðərˈmu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
aˈvibbə vəˈnu:tə / ðərˈmu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
aˈviənə vəˈnu:tə / ðərˈmu:tə / caˈmɜ:tə a ɟˈɟɪllə
m aˈvijə laˈvɜ:tə mi avevo lavato, etc.
t aˈviəsə laˈvɜ:tə
s aˈviəðə laˈvɜ:tə
s aˈvimmə laˈvɜ:tə
v aˈvibbə laˈvɜ:tə
s aˈviənə laˈvɜ:tə
cf. ɣaˈvijə na bbɛlla ˈkɜ:səavevo una bella casa, etc.
ɣaˈviəsə na bbɛlla ˈkɜ:sə
ɣaˈviəðə na bbɛlla ˈkɜ:sə
ɣaˈviənə na bbɛlla ˈkɜ:sə avevano una bella casa
m aˈviənə a caˈmɜ… mi avevano a chiamare
jɛrə kunˈtɛntə ero contento, etc.
ˈjɛrəsə kunˈtɛntə
ˈjɛrəðə kunˈtɛntə
ˈjɛrəmə kunˈtɛntə
ˈjɛrəvə kunˈtɛntə
ˈjɛrənə kunˈtɛntə
c. aˈvɛrə ðərˈmu:tə / vəˈnu:təavrei dormito/venuto, etc.
aˈvɛrəsə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə
aˈvɛrəðə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə
aˈvɛrəmə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə
aˈvɛrəvə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə
aˈvɛrənə ðərˈmu:tə / vəˈnu:tə
aˈvɛrə mˈmurtə/ mˈmɔrtə avrei morto/morta
t aˈvɛrə caˈmɜ:tə ti avrei chiamato
m aˈvɛrənə caˈmɜ:tə… mi avrebbero chiamato
m aˈvɛrə laˈvɜ:tə… mi avrei lavato
cf. saˈrɛrə kunˈtɛntəsarei contento, etc.
saˈrɛrəsə kunˈtɛntə
saˈrɛrəðə kunˈtɛntə
saˈrɛrəmə kunˈtɛntə
saˈrɛrəvə kunˈtɛntə
saˈrɛrənə kunˈtɛntə
m aˈvɛrənə a caˈmɜ mi avrebbero a chiamare Example No. 13 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsˈtʃ ɛ nnu ɣwaʎˈʎounə c'è un bambino
tʃə ˈsu ggwaɲˈɲu:nə ci sono bambini Example No. 14 a. addʒə caˈmɜtə(lo/la/li/le) ho chiamato/a/i/e, etc.
ajə caˈmɜtə
a ccaˈmɜtə
amə caˈmɜtə
asə caˈmɜtə
anə caˈmɜtə
aˈvijə caˈmɜtə (lo/la/li/le) avevo chiamato/a/i/e
aˈviənə caˈmɜtə (lo/la/li/le) avevano chiamato/a/i/e
addʒ a caˈmɜ (lo/la/li/le) ho da chiamare
aj a caˈmɜ (lo/la/li/le) hai da chiamare
a dda caˈmɜ (lo/la/li/le) ha da chiamare
an a caˈmɜ (lo/la/li/le) hanno da chiamare
n ɛddʒə dɜtə ˈkwistə ne (=gli) ho dato questo
n addʒə ˈdɜtə ne ho dato (=glielo ho dato), etc.
n ai ˈdɜtə
n a dˈdɜtə
n amə ˈdɜtə
n asə ˈdɜtə
n anə ˈdɜtə
aˈ. ɔnˈn ɛddʒə ˈβɪstə a nnəʃˈʃunə non ho visto nessuno
nɔ ll ɛddʒə caˈmɜtə non lo/la/li/le ho chiamato/a/i/e, etc.
nɔ ll ɛjə caˈmɜtə
nɔ ll ɛ ccaˈmɜtə
nɔ ll ɛmɛ caˈmɜtə
nɔ ll ɛsə caˈmɜtə
nɔ ll ɛnə caˈmɜtə
nɔ ll ɛddʒ a caˈmɜ non lo/la/li/le ho da chiamare
nɔ ll ɜj a caˈmɜ non lo/la/li/le hai da chiamare
nɔ ll ɜ dda caˈmɜ non lo/la/li/le ha da chiamare
nɔ ll ɜn a caˈmɜ non lo/la/li/le hanno da chiamare
nɔ ll aˈvijə caˈmɜtə non lo/la/li/le avevo chiamato/a/i/e
nɔ ll aˈviənə caˈmɜtə non lo/la/li/le avevano chiamato/a/i/e
nɔ nn addʒə ˈdɜtə non ne ho dato (=non glielo ho dato), etc.
nɔ nn ai ˈdɜtə
nɔ nn a dˈdɜtə
nɔ nn amə ˈdɜtə
nɔ nn asə ˈdɜtə
nɔ nn anə ˈdɜtə
b. ɛddʒə caˈmɜtə a tˈtuttə ˈkwandəho chiamato (a) tutti quanti
t ɛddʒə caˈmɜtə ti ho chiamato
m ɛjə caˈmɜtə mi hai chiamato
m ɛ ccaˈmɜtə mi ha chiamato
ɛmə caˈmɜtə a tˈtuttə ˈkwandə abbiamo chiamato (a) tutti quanti
m ɛsə caˈmɜtə mi avete chiamato
m ɛnə caˈmɜtə mi hanno chiamato
m ɜj a caˈmɜ mi hai da chiamare
m ɜ dda caˈmɜ mi ha da chiamare
m ɜn a caˈmɜ mi hanno da chiamare
m aˈviənə caˈmɜtə mi avevano chiamato
b'. nɔn t ɛddʒə caˈmɜtənon ti ho chiamato
nɔ ll ɛnə caˈmɜtə non lo hanno chiamato
nɔ mm ɜn a caˈmɜ non mi hanno da chiamare
c. amˈmuttʃə stu ˈpjattəcopro questo piatto
u/i mˈmuttʃə lo/li copro
atˈtakkə (io) lego
u tˈtakkə lo lego
c'. nɔ ru tˈtakkənon lo lego
d. ˈɣaddʒə na bˈbɛlla ˈkɜ:səho una bella casa, etc.
ˈɣɜjə
ˈɣɜðə
ɣaˈviəmə
ɣaˈviətəsə
ˈɣɜnə
(tʃə) ˈl addʒə (ce) lo/la/li/le ho, etc.
(tʃə) ˈl ɜjə
(tʃə) ˈl ɜ
(tʃə) ˈl aˈviəmə
(tʃə) ˈl aˈviətəsə
(tʃə) ˈl ɜnə
d'. nɔ gˈgɜnə ˈnɛndənon hanno niente
nɔ lˈl ɜ non lo/la/li/le ha |
| 6 | Negation and Adverbs 6.6. Interactions of negation with object clitics 6.6.2. Interactions of negation with object clitics Example No. 15 u ˈviɣə lo vedo
nɔ-llu ˈviɣə non lo vedo |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 16 7.2. Imperative and negative imperativea. t ɛddʒə ˈðɪttə ð u caˈmɜti ho detto di lo chiamare
ðə nɔ llu caˈmɜ→di non lo chiamare
b. ɛ mˈmɛʎʎə ð u caˈmɜè meglio di lo chiamare
ðə nɔ llu caˈmɜ→di non lo chiamare
c. (an ˈsattʃə kə tt ɛddʒə a ˈditʃə)non so che ti ho a dire
d. ɛddʒə vəˈnu:tə pə ttə ˈvɪ:ðəho venuto per ti vedere
mə n ɛddʒə ˈju:tə pə nɔn tə vɪ:ðə me ne ho andato per non ti vedere
e. u ˈvuɟɟə caˈmɜ/ a llu ˈvuʎʎə caˈmɜlo voglio chiamare/ non lo voglio chiamare Example No. 17 a.-ii. ˈcɜmə a fˈfrɜtə ˈtujəchiama a tuo fratello
caˈma-llə chiama-lo-la-li-le
ˈcamə-mə/sə chiama-mi/si(=ci)
ða-mˈm-ɪllə da-mme-lo-la-li-le
ða-nˈn-ɪllə da-nne(=glie)-lo-la-li-le
iv. caˈmamə-ləchiamiamo-lo
davəmə-nˈn-ɪllə diamo-ne(=glie)-lo-la-li-le
v. caˈmatə-lə/məchiamate-lo/mi
davətə-nˈn-ɪllə date-ne(=glie)-lo-la-li-le
a' ii. nɔ-llu caˈmɜ non lo chiamare
nɔn sə caˈmɜ non si(=ci) chiamare
nɔn n u ˈða non ne(=glie) lo dare
iv. nɔ-llu caˈmɜmənon lo chiamiamo
nɔn n u ðaˈviəmə non ne(=glie)-lo diamo
v. nɔ-llu caˈmɜ:tənon lo chiamate
nɔn n u ðaˈviətə non ne(=glie)-lo date
b.-ii. m u ˈðajəme lo dai
iv. n u ðaˈviəməˈne(=glie)-lo diamo
v. m u ðaˈviətəsəme lo date
vi. u/ a/ i ˈcamənəlo/ la/ li-le chiamano |
| 8 | The Noun Phrase 8.3. Special treatment of kinship terms Example No. 18 ˈfratə-mə i ˈfrɜtə ˈmi:jə fratello-mio – i fratelli miei
ˈsɔrə-mə i ˈsuərə ˈmi:jə sorella-mia – le sorelle mie
ˈfratə-tə i ˈfrɜtə ˈtujə fratello-tuo – i fratelli tuoi
ˈsɔrə-tə i ˈsuərə ˈtu:jə sorelle-tue – le sorelle tue
ˈfiʎʎə-mə figlio/a-mio/a
ˈfiʎʎə-tə figlio/a-tuo/a Example No. 19 8.3.4. Configurations that block the specialized treatment of the kinship termˈtɜtə ˈmi:jə/ ˈtu:jə/ ˈsu:jə papà mio/tuo/suo
mamma ˈmɛ:jə/ ˈtu:jə/ ˈsu:jə mamma mia/tua/sua
ˈfrɜtə ˈmi:jə i ˈfrɜtə ˈmiəjə fratello mio – i fratelli miei, etc.
ˈfrɜtə ˈtu:jə/ i ˈfrɜtə ˈtu:jə
u ˈfrɜtə ˈsu:jə i ˈfrɜtə ˈsu:jə il fratello suo
ˈfrɜtə ˈnustə i ˈfrɜtə ˈnustə fratello nostro – i nostri fratelli, etc.
ˈfrɜtə ˈvustə i ˈfrɜtə ˈvustə
u ˈfrɜtə ˈluərə i ˈfrɜtə ˈluərə il fratello loro
ˈsuərə ˈmɛ:jə i ˈsuərə ˈmi:jə sorella-mia – le mie sorelle, etc.
ˈsuərə ˈtu:jə i ˈsuərə ˈtu:jə
a ˈsuərə ˈsu:jə i ˈsuərə i… la sorella sua
ˈsuərə ˈnɔstə i ˈsuərə ˈnɔstə sorella nostra – le nostre sorelle, etc.
ˈsuərə ˈvɔstə i ˈsuərə ˈvɔstə Example No. 20 a. u primə fiʎʎə miəjəil primo figlio mio
b. fratə miəjə u grannəfratello mio il grande |