| Alessandria del Carretto | |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.3. Data on complementizers and their distribution Example No. 1 a. m anə ˈðittə kə ˈβiənəsə ˈkrajəmi hanno detto che vieni domani
ɛ mˈmiəʎʎə kə u ˈcaməsə è meglio che lo chiami
b. ɛ ɟˈɟillə kə mə ˈcaməðə ˈsɛmprəè lui che mi chiama sempre
c. ku ˈβiənəðə?chi viene?
ku jɛ kkə mə ˈcaməðə? chi è che mi chiama?
ditʃɛ-ˈm-illə ku ˈβiənəðə di-mme-lo chi viene
d. kə fˈfa ɟˈɟillə?che fa lui?
kə ɟɟɛ k ɛ ˈfattə? che è che hai fatto? |
| 4 | The Object 4.3. Systems of reflexive inflection Example No. 2 4.3.1. Distribution of 1/2p "si" in non-reflexive constructionsmə ˈʁa:βə
tə ˈʁaβəsə
sə ˈʁaβəðə
sə ʁɛˈβa:mə
sə ʁɛˈβatəsə
sə ˈʁaβənə Example No. 3 4.4. Lexicalization of dative and partitive by the same formˈjillə sə ˈβiðəðə (ɛ nˈnuəjə/ɛ bˈbuəjə) lui ci/vi vede a noi/ a voi
ˈwo:rə s u ˈða:nə (ɛ nˈnuəjə/ɛ bˈbuəjə) loro ce/ve lo danno (a noi/voi)
ˈjillə sə ða kˈkwistə lui ci/vi dà questo 4.4.6. Lexicalization of dative and partitive by the same form Example No. 4 . u ˈβiðəðə lo vede
ɛ-llu ˈβiðəðə non lo vede
caˈma-llə chiama-lo/la/li/le
camaˈtɛ-llə chiamate- lo/la/li/le
c. ˈjillə mə ða kˈkwistəlui mi dà questo
ˈjillə nə ða kˈkwistə lui gli dà questo, etc.
ˈjillə sə ða kˈkwistə lui ci dà questo
ˈjillə sə ða kˈkwistə lui vi dà questo
d. ˈjillə m u ˈða:ðəlui me lo dà
t u ˈða:ɣə te lo do
n u ˈða:ɣə glielo do
ˈjillə n u ˈða:ðə (ɛ nˈn a:tə) lui glielo dà (a un altro)
ˈjillə s u ˈða:ðə (ɛ nˈnu:jə) lui ce lo dà (a noi)
s u ˈða:ɣə (ɛ vˈvuəjə) ve lo do (a voi)
e. ˈjillə mə nnə ˈða dˈdu:jəlui me ne dà due
nə nnə ˈða dˈdu:jə gliene dà due
sə nnə ˈða dˈdu:jə (ɛ nˈnuəjə) ce ne dà due (a n)
f. tʃi ˈβɛŋgəci vengo |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Systems with "avere" Example No. 5 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsa. ɛddʒə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:təho dormito/venuto/chiamato, etc.
ɛ ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə
ɛ ddɔrˈmu:tə / bbəˈnu:tə
amə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə
ɛˈβiətəsə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə
anə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə
l ɛddʒə cɛˈma:tə lo ho chiamato, etc.
l ɛ cɛˈma:tə
l ɛ ccɛˈma:tə
l amə cɛˈma:tə
l ɛˈβitəsə cɛˈma:tə
l anə cɛˈma:tə
l amə ɣrɛˈpiərtə lo abbiamo paerto
l amə ɣrɛˈpɛrtə la abbiamo aperta
m ɛddʒə ʁɛˈβa:tə mi ho lavato, etc.
t ɛ ʁɛˈβa:tə
s ɛ ʁɛˈβa:tə
s amə ʁɛˈβa:tə
s ɛˈβiətəsə ʁɛˈβa:tə
s anə ʁɛˈβa:tə
ɛ mˈmɔrtə/ mˈmuərtə ˈjiə:rə ha morta/morto ieri
anə ˈmuərtə ˈjiə:rə hanno morti ieri
s ɛ ggrɛˈpɛrtə a ˈpɔrtə si ha aperta la porta
s ɛ ggrɛˈpiərtə u pɔrˈtu:nə si ha aperto il portone
s anə grɛˈpɛrtə i ˈpɔrtə si hanno aperte le porte
s anə grɛˈpiərtə i pɔrˈtɔ:nə si hanno aperti i portoni
cf. ɣaddʒə ˈsi:təho sete
ɣa sˈsi:tə ha sete
tɛŋgə pɛˈɣu:rə ho paura
l ɛddʒ ɛ ˈfa lo ho a fare, etc.
l ɛj ɛ ˈfa
l ɛ dd ɛ ˈfa
l am ɛ ˈfa
l ɛˈβitəs ɛ ˈfa
l an ɛ ˈfa
suŋgu kunˈtɛntə sono contento, etc.
si kunˈtɛntə
jɛ kkunˈtɛntə
sumə kunˈtɛntə
ˈsitəsə kunˈtɛntə
su kunˈtɛntə
b. ɛˈβiβə βəˈnu:tə / ðɔrməʃˈʃu:təavevo venuto/ dormito, etc.
ɛˈβisə βəˈnu:tə / ðɔrməʃˈʃu:tə
ɛˈβi bbəˈnu:tə / ddɔrməʃˈʃu:tə
ɛˈβimm βəˈnu:tə / ðɔrməʃˈʃu:tə
ɛˈβibbə βəˈnu:tə / ðɔrməʃˈʃu:tə
ɛˈβiβənə βəˈnu:tə / ðɔrməʃˈʃu:tə
m ɛˈβiβə/ ɛˈβiəjə ʁɛˈβa:tə mi avevo lavato, etc.
t ɛˈβisə ʁɛˈβa:tə
s ɛˈβi ʁɛˈβa:tə
s ɛˈβimm ʁɛˈβa:tə
s ɛˈβibbə ʁɛˈβa:tə
s ɛˈβiβənə ʁɛˈβa:tə
l ɛˈβiβə/ ɛˈβiəjə cɛˈma:tə lo avevo lavato, etc.
l ɛˈβisə cɛˈma:tə
l ɛˈβi ccɛˈma:tə
l ɛˈβimmə cɛˈma:tə
l ɛˈβibbə cɛˈma:tə
l ɛˈβiβənə cɛˈma:tə
cf. l ɛˈβiəj ɛ ˈfal'avevo a fare
m ɛˈβiəbbə ɛ cɛˈma mi avevate a chiamare
l ɛˈβiβən ɛ ˈfa lo avevano a fare
jɛrə ˈɣrassə ero grasso
ˈjerəsə ˈɣrassə
jerə gˈgrassə
ˈjɛrəmə ˈɣrassə
ˈjɛrətəsə ˈɣrassə
ˈjɛrənə ˈɣrassə
c. ɛˈβɛrə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / cɛˈma:təavrei dormito/venuto/chiamato, etc.
ɛˈβɛrəsə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / cɛˈma:tə
ɛˈβɛrəðə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / cɛˈma:tə
ɛˈβɛrəmə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / cɛˈma:tə
ɛˈβɛrbə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / cɛˈma:tə
ɛˈβɛrənə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / cɛˈma:tə
m ɛˈβɛrə ʁɛˈβa:tə… mi avrei lavato
cf. l ɛˈβɛr ɛ ˈfa…l'avrei a fare Example No. 6 l ɛddʒə cɛˈma:tə l(o/a/i/e) ho chiamato/a/i/e, etc.
l ɛ cɛˈma:tə
l ɛ ccɛˈma:tə
l amə cɛˈma:tə
l ɛˈβiətəsə cɛˈma:tə
l anə cɛˈma:tə
ɛ ll ɛ ccɛˈma:tə non lo ha chiamato
l ɛˈβiβə cɛˈma:tə l(o/a/i/e) avevo chiamato/a/i/e, etc.
l ɛˈβibəsə cɛˈma:tə
l ɛˈβiə ccɛˈma:tə
l ɛˈβimmə cɛˈma:tə
l ɛˈβibbə cɛˈma:tə
l ɛˈβiənə cɛˈma:tə
Cerchiara
l addʒə caˈma:tə
l ɛ ccaˈma:tə
l amə caˈma:tə |
| 6 | Negation and Adverbs 6.6. Interactions of negation with object clitics 6.6.2. Interactions of negation with object clitics Example No. 7 u/ a sˈpɛttəðə lo/ la aspetta
ɛllu/ ɛlla sˈpɛttəðə non lo/ la aspetta |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 8 7.3. Mesoclisis in the imperativea. t ɛddʒə ˈdittə ð u caˈmati ho detto di lo chiamare
k ɛ ɛ llu caˈma→che hai non lo chiamare
b. (ɛ mˈmiəʎʎə→kə u ˈcaməsə)è meglio→che lo chiami
c. (ɛn ˈtsattʃə kə tt ɛddʒ ɛ ˈdi:tʃə)(non so che ti ho a dire)
d. ɛddʒə βəˈnu:tə pə ttə ˈβi:ðəho venuto per ti vedere
mə n ɛddʒə ˈju:tə pə nˈnɛn tə ˈβiðə me ne ho andato per non ti vedere
e. (ɛnn) u ˈβuəʎʎə ˈβi:ðə(non) lo vogliio vedere 7.3.2. Mesoclisis in the imperative Example No. 9 a. ˈpɔrtə a ˈsɛddʒəporta la sedia
caˈma-llə chiama-lo/la/li/le
spɛtˈta-mə aspetta-mi
pɔrˈta-llə porta-lo/la/li/le
pɔrtɛ-ˈmi-llə portamelo
pɔrtɛ-nˈni-llə porta-ne(=glie)-lo
ðɛ-ˈm-illə da-mme-lo
ðɛ-nˈn-illə da-nne(=glie)-lo
a'. ɛ-llu pɔrˈtanon lo portare
ɛ-mm-u pɔrˈta non me lo portare
ɛ-nn-u ˈða cˈcu non ne(=glie) lo dare più
ɛ-mm-u ˈða non me lo dare
b. spɛtˈtæ:məaspettiamo
spɛttɛˈmu-llə aspettiamo-lo
pɔrtɛˈmu-llə portiamo-lo/la/li/le
pəttənɛˈmu-sə pettiniamoci
pɔrtə-nɛ-ˈmu-llə porta-ne(=glie)-mo-lo (=portiamoglielo)ˈ
ða-nnɛ-ˈmu-llə da-gli-mo-lo (=diamoglielo)
ðitʃə-nə-ˈmu-llə di-ne(=glie)-mo-lo (=diteglielo)
ðamə-nɛ-ˈmu-llə diamo-ne(=glie)-mo-lo (=diamoglielo)
b'. ɛ-nn-u pɔrˈta:mənon ne(=glie) lo portiamo
c. pɔrˈtatə a ˈsɛddʒəportate la sedia
caməˈtɛ-llə chiamate-lo/la/li/le
spɛttəˈtɛ-llə ‚aspettate-lo
caˈma-mɛ-ˈtɛ-mə chiama-mi-te-mi (=chiamatemi)
spɛttɛ-mə-ˈtɛ-mə aspetta-mi-te-mi (=aspettattemi)
pɔrtɛ-mi-ˈtɛ-mə porta-mi-te-mi (=portatemi)
pɔrtə-mɛ-ˈtɛ-llə porta-mi-te-lo (=portate-me-lo)
pɔrtə-sɛ-tɛ-llə porta-se(=ce)-te-lo (=portate-ce-lo)
ða-mmə-ˈtɛ-llə da-mmi-te-lo (=date-me-lo)
ða-nnə-ˈtɛ-llə da-gli-te-lo (=dateglielo)
ðitʃə-mə-ˈtɛ-llə di-mi-te-lo (=ditemelo)
ðitʃiətə-mə-ˈtɛ-llə dite-mi-te-lo (=ditemelo)
mində-tʃə-ˈtɛ-llə mette-ci-te-lo (=mettetecelo)
c' ɛ-mmə cɛˈma:tə non mi chiamate
ɛ-mm-u pɔrˈta:tə non me lo portate
ɛn-s-u pɔrˈta:tə non si(=ci) lo portate
ɛ-nn-u ˈða:tə non ne(=glie) lo date |