| Albidona | |
| 2 | The Subject 2.8. Verb inflection Example No. 1 2.8.2. Common lexicalizations of multiple forms in the paradigmpɔrˈtɛr-bə portereste
durˈmiə-bbə dormivate Example No. 2 a. ˈjuəkəgioco, etc.
ˈjɔkəsə
ˈjɔkəðə
jɔˈka:mə
jɔˈkatəsə
ˈjɔkənə Example No. 3 b. dɔrˈmijədormivo, etc.
dɔrˈmiəsə
dɔrˈmiəðə
dɔrˈmiəmmə
dɔrˈmiəbbə
dɔrˈmiənə |
| 3 | The Structure of the Complementizer: Interrogative, Relative Clauses, and Aspects of Subordination 3.2. Partial interrogatives introduced by the wh- conjunction 3.2.1. Partial interrogatives introduced by the wh- conjunction Example No. 4 3.3. Data on complementizers and their distributionkwɛ ɟˈɟɛ kkə ˈmaɲdʒəðə? chi è che mangia?
kwɛ ɟˈɟɛ? chi è?
kwɛ dˈduərməðə alˈla? chi dorme là? Example No. 5 a. mə nə ˈðittə ka ˈβiənəðə ˈkrajəmi hanno detto che viene domani
e mˈmiəʎʎə ka tu ˈβiənəsə ˈkrajə è meglio che tu vieni domani
a'. ddʒə jəsˈsutə ˈprimə kə tu ɛ vəˈnutəho uscito prima che tu hai venuto
b. e kˈkwillə kə bˈbiɣə ˈsɛmbəè quello che vedo sempre
kə mmə ˈcaməðə ˈsɛmbə→che mi chiama sempre
kə ʎə ddʒə ˈðatə u ˈlibbrə→che gli ho dato un libro
c. kwɛ mmə ˈcaməðə?chi mi chiama?
ˈditʃə-mə kwɛ dˈduərməðə dimmi chi dorme
d. kə sˈta ffaˈtʃɛnnə?che fai?
ˈditʃə-mə kə sˈta faˈtʃɛnnə dimmi che stai facendo |
| 4 | The Object 4.2. The order of the clitic string with respect to impersonal/reflexive Example No. 6 4.3. Systems of reflexive inflectioni. sə ˈmaɲdʒəðə/ˈðuərməðə bˈbuənəsi mangia/ dorme bene
s ɛ sˈsɛmbə ðɔrˈmutə bˈbuənə si è sempre dormito bene
ii. a. ˈjillə sə ˈβiðə sˈsɛmbəlui si vede sempre
ɔn tsə ˈβiðə mˈmɐə non si vede mai
ˈɣuərə sə ˈβiðənə ˈsɛmbə loro si vedono sempre
b. ˈjillə s u kˈkattəðəlui se lo compra
c. ˈjillə sə ˈn ɛ kkatˈtatə ˈtriəjəlui se ne compra tre
d. a ɟˈɟillə ʎə sə ˈðanə ˈtrɔppə ˈsɔlətəa lui gli si danno troppi soldi
e. (mə ˈβiɣə bˈbuənə)mi vedo bene
f. də ˈkwannə sə tʃə ˈpassəðə bˈbuənədi qua si ci passa bene
g. ʎə sə nə ˈðanəgli se ne danno
h. sə tʃə nə ˈmindəðə ˈpiccə ˈsaləsi ce ne mette poco sale Example No. 7 4.3.1. Distribution of 1/2p "si" in non-reflexive constructionsmə ˈɣa:βə
tə ˈɣa:βəsə
sə ˈɣa:βəðə
sə ɣaˈβa:mə
sə ɣaˈβatəsə
sə ˈɣaβənə Example No. 8 4.4. Dative and accusative/partitive combinationsˈjillə məs u ˈðað a bˈbuəjə lui ve lo dà a voi
məs u ˈðað a nˈnuəjə ce lo dà a noi
məsə ˈða kˈkwistə ci/vi dà questo
məsə ˈða dˈdu:jə ci/ vi dà due
məsə ˈβiðəðə ci/vi vede
cf. pɔrtə-sə-ˈtɛ-lləporta-ci/vi-te-lo 4.4.1. Dative and accusative/partitive combinations Example No. 9 4.9. Prepositional objects and other prepositional complementsb. u/a/i ˈβi:ɣəlo/la/li-le vedo
caˈma-llə chiamalo/la
caˈma-ʎʎə chiamali/le
l ɛ ˈβistə lo/la ho visto/a
ʎ ɛ ˈβistə li/ le ho visti/e
c. tə ˈðaðə ˈkwistəti dà questo, etc.
ʎə ˈða kˈkwistə (a ɟˈɟillə/ a gˈguərə)
məsə ˈða kˈkwistə
məsə ˈða kˈkwistə
d. ˈjillə m u ˈðalui me lo dà
t u ˈða te lo dà
ʎ u/a/i ˈðaɣə glielo/la/li-le do
məs u ˈðanə a nˈnuəjə ce lo danno a noi
ˈjillə məs u ˈða a bˈbuəjə lui ve lo dà a voi
e. ˈjillə tə ˈða dˈdu:jəlui ti dà due
ʎə nə ˈðaɣə ˈtriəjə gliene do tre
məsə ˈða dˈdu:jə ci dà due
məsə nə ˈðanə ˈdu:jə ve ne danno due
f. tʃ u ˈmiŋgəce lo metto
tʃə nə ˈmiŋgə ˈtriəjə ce ne metto tre Example No. 10 a kkwɛ ˈpɛntsəsə ka ˈβiənəðə? a chi pensi che viene? Example No. 11 a. ddʒə ˈvistə a tˈta ˈtøjəho visto a tuo padre
a ɟˈɟillə …a lui
a kwəllu krəstiˈa:nə …a quella persona
a ŋˈgu:nə …a qualcuno
unnə ddʒə ˈvistə a nˈnullə non ho visto a nessuno
a ˈkwɛ kk ɛ caˈma:tə? a chi che hai chiamato?
b. ddʒə ˈvistə u ˈkuanəho visto il cane
nu krwəstiˈa:nə …una persona |
| 5 | The Auxiliary 5.8. Systems with "avere" Example No. 12 5.10. The existential construction and locative inaccusative constructionsa. dʒə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə i nˈdzuəɲɲəho dormito/venuto/lavato i lenzuoli, etc.
ɛ ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə i nˈdzuəɲɲə
ɛ ddɔrˈmu:tə / bbəˈnu:tə / ggaˈβa:tə i nˈdzuəɲɲə
mə ðɔrˈmu:tə / vəˈnu:tə / ɣaˈva:tə i nˈdzuəɲɲə
aˈβəsə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə i nˈdzuəɲɲə
nə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə i nˈdzuəɲɲə
mə ddʒə ɣaˈβa:tə mi ho lavato, etc.
t ɛ ɣaˈβa:tə
s ɛ ggaˈβa:tə
s ɛmə ɣaˈβa:tə
s aˈvəsə ɣaˈβa:tə
sə nə ɣaˈβa:tə
si nə ɣrapiɜttə i fəˈnɛʃtrə si hanno aperte le finestre
s ɛ ɣraˈpɛttə a fəˈnɛʃtra si è aperta la finestra
mə nə ˈmuɜrtə i ˈpullə mi hanno morti i polli
m ɛ mˈmɔrt a ɣalˈlina mi è morta la gallina
ddʒ u ɣraˈpiərtə ho-lo aperto
ddʒ a ɣraˈpɛrta ho-la aperta
cf. ˈɣaddʒə ˈfa:məho fame, etc.
ˈɣai ˈfa:mə
ˈɣa ˈfa:mə
ɣaˈβi:məˈfa:mə
ɣaˈβiətəsə ˈfa:mə
ˈɣanə ˈfa:mə
lə ddʒ a caˈma lo ho a chiamare, etc.
m ɛj a caˈma
l ɛ dda caˈma / ˈm ɛ dda caˈma
l ɛm a caˈma
l aβəs a caˈma
lə n a caˈma
suŋŋə kwənˈtɛntə sono contento, etc.
si kwənˈtɛntə
jɛ kkwənˈtɛntə
sumə kwənˈtɛntə
ˈsitəsə kwənˈtɛntə
su kwənˈtɛntə
b. aˈβiə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:təavevo dormito/venuto/lavato, etc.
aˈβiəsə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə
aˈβiə ddɔrˈmu:tə / bbəˈnu:tə / ggaˈβa:tə
aˈβiəmmə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə
aˈβiəbbə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə
aˈβiənnə ðɔrˈmu:tə / βəˈnu:tə / ɣaˈβa:tə
m aˈβiə ɣaˈβa:tə… mi avevo lavato
jɛrə kwənˈtɛntə ero contento, etc.
ˈjɛrəsə kwənˈtɛntə
c. aˈβɛrə ðərˈmu:tə / βəˈnu:tə / aˈva:tə…avrei dormito/venuto/lavato Example No. 13 5.11. Lexicalization of the object clitic in auxiliary contextsˈtʃ ɛ nn u kwətraˈriəllə c'è un bambino
tʃə ˈsunə i ˈfiəmmənə ci sono le donne Example No. 14 a. ddʒ-u ˈβistəho-lo visto
ddʒ-i ˈβistə ho-li/le visti/e
ddʒ-a ˈβistə ho-la vista
l ɛ ˈβistə lo/la/li/le hai visto/a/i/e
l ɛ bˈbistə lo/la/li/le ha visto/a/i/e
m-u/a/i ˈβistə abbiamo-lo/la/li/le visto/a/i/e
(l) aβəsə ˈβistə (lo/la/li/le) avete visto/a/i/e
n-u/a/i ˈβistə hanno- lo/la/li/le visto/a/i/e
l aˈβiə ˈβistə lo/la/li/le avevo visto/a/i/e
l aˈβəsə ˈβistə lo/la/li/le avevi visto/a/i/e
l aˈβiəmmə ˈβistə lo/la/li/le avevamo visto/a/i/e
l aˈβiənə ˈβistə lo/la/li/le avevavno visto/a/i/e
lə/ ʎə ddʒ a caˈma lo/la/li/le ho da chiamare, etc.
l/ ʎ ɛj a caˈma
l/ ʎ ɛ dda caˈma
l/ ʎ ɛm a caˈma
l/ ʎ aβəs a caˈma
lə/ ʎə n a caˈma
m ɛ dda caˈma mi ha da chiamare
mə n a caˈma mi hanno da chiamare
l aˈβi a caˈma lo/la aveva da chiamare
l aˈβiəm a caˈma lo/la avevamo da chiamare
tə ddʒ u ˈdatə ti ho-lo dato
ʎə ddʒ u ˈdatə gli ho-lo dato
tə m-u ˈða:tə ti abbiamo-lo dato
ʎʎə m-u ˈða:tə gli abbiamo-lo dato
mə n u ˈdatə mi hanno-lo dato
ˈjillə tə l ɛ dˈdatə lui te lo/la/li/le ha dato/a/i/e
tə ddʒ u/a/i ˈdatə ti ho-lo/la/li/le dato/a/i/e
tə l/ ʎ ɛ dˈdatə te lo/la/li/le ha dato/a/i/e
ʎʎə l ɛ dˈdatə glie-lo/la/li/le ha dato/a/i/e
aˈ. ɔ llə ddʒə ˈβistə non lo ho visto
ɔ llə ddʒ-a ˈβistə non la ho-la vista
ɔ ʎʎə ddʒə ˈβistə non li/le ho visti/e
ɔ ll ɛ ˈβistə non lo/la hai visto/a
ɔ ll ɛ bˈbistə non lo/la ha visto/a
ɔ llə mə ˈβistə non lo abbiamo visto
ɔ llə m-a ˈβistə non la abbiamo-la vista
ɔ ʎʎə mə ˈβistə non li/le abbiamo visti/e
ɔ ll aˈβəsə ˈβistə non lo/la/li/le avete visto/a/i/e
ɔ llə nə ˈβistə non lo hanno visto
ɔ ʎʎə nə ˈβistə non li/le hanno visti/e
ɔ ll aˈβiə ˈβistə non lo/la/li/le avevo visto/a/i/e
ɔ llə ddʒ a caˈma non lo ho da chiamare
ɔ ll ɛ dda caˈma non lo/la ha da chiamare
ɔ llə n a caˈma non lo hanno da chiamare
ɔ mm ɛ dda caˈma non mi ha da chiamare
ɔ mmə n a caˈma non mi hanno da chiamare
ɔ ll aˈβiəm a caˈma non lo/la abbiamo da chiamare
ɔ ʎʎə ddʒ u ˈdatə non gli ho-lo dato
ɔn tə ddʒ u/ a/ i ˈdatə non ti ho-lo/la/li/le dato/a/i/e
ɔn tə l / ʎ ɛ dˈdatə non te lo/la/li/le ha dato/a/i/e
ɔn tə m u ˈða:tə non ti abbiamo-lo dato
ɔ ʎʎə l ɛ dˈdatə non glie- lo/la/li/le ha dato/a/i/e
ɔ ʎʎə m u ˈða:tə non glie- lo/la/li/le abbiamo dato/a/i/e
b. ddʒə ˈβistə a ɟˈɟilləho visto (a) lui
tə ddʒə ˈβistə ti ho visto
ɛ ˈβistə a ɟˈɟillə hai visto (a) lui
m ɛ ˈβistə mi hai visto
m ɛ bˈbistə mi ha visto
tə mə ˈβistə ti abbiamo visto
m aβəsə ˈβistə mi avete visto
ˈɣuərə məsə nə ˈβistə loro ci/vi hanno visto
ˈɣuərə mə nə ˈβistə loro mi hanno visto
t aˈβiə ˈβistə ti avevo visto
m aˈβiə bˈbistə mi aveva visto
m aˈβiəbbə ˈβistə mi avevate visto
məs aˈβiənə ˈβistə ci/vi avevano visto
tə/ ʎə ddʒə ˈdatə ˈkwistə ti/ gli ho dato questo
b'. ɔnnə ddʒə ˈβistə a nˈnullənon ho vistio (a) nessuno
ɔnnə mə ˈβistə a nˈnullə non abbiamo visto (a) nessuno
ɔn tə ddʒə ˈβistə non ti ho visto
ɔm m ɛ bˈbistə non mi hai visto
ɔn tə mə ˈβistə non mi abbiamo visto
ɔm məsə nə ˈβistə non ci/vi hanno visto
ɔm mə nə ˈβistə non ti hanno visto
ɔn t aˈβiə ˈβistə non ti aveva visto
ɔ ʎʎə ddʒə ˈdatə ˈnɛntə non gli ho dato niente
c. u/a/i ˈβiðənəlo/la/li vedono
tə ˈβiðənə ti vedono
məsə ˈβiðənə ci/vi vedono
u/i/məsə sˈpɛttəðə lo/li/le/ci/vi aspetta
u/a/i tˈtakkə lo/la/li/le lego
u/a/i pˈpi:kə lo/la/li/le appendo
ˈtʃɛŋgə u ˈfuəkə accendo il fuoco
spɛtˈta-llə aspetta-lo/la
takˈka-llə lega-lo/la
pˈpi:kə a ddʒakˈkɛttə appendi la giacchetta
c'. ɔ llə ˈβiðənənon lo vedono
ɔ lla ˈβiðənə non la vedono
ɔ ʎʎə ˈβiðənə non li/le vedono
ɔ mmə ˈβiðəðə non mi vede
ɔ mməsə ˈβiðəðə non ci/vi vede
ɔ llə sˈpɛttəðə non lo aspetta
ɔ ʎʎə sˈpɛttəðə non li/le aspetta
ɔ mməsə sˈpɛttəðə non ci/vi aspetta
ɔ llə pˈpi:kə non lo appendo
ɔ-llə tˈtʃɛŋgə non lo accendo
d. ˈl addʒəlo/la ho, etc.
ˈl ajə
ˈl a
l aˈβiəmə
l aˈβiətəsə
ˈl anə
ˈʎ anə li/ le hanno
l aˈβiə lo/la avevo
ʎ aˈβiənə li/le avevano
d'. ɔ lˈl addʒənon lo/la ho
ɔ ll aˈβiəmə non lo/la abbiamo
ɔ lˈl anə non lo/la hanno
ɔ ʎˈʎ anə non li/le hanno
ɔ ll aˈβiə non lo/la avevo
ɔ ʎʎ aˈβiənə non li/le avevano |
| 6 | Negation and Adverbs 6.3. Position of the adverb in relation to the participle 6.3.4. Position of the adverb in relation to the participle Example No. 15 6.6. Interactions of negation with object cliticsu llə ddʒə caˈmatə cˈcu non lo ho chiamato più 6.6.2. Interactions of negation with object clitics Example No. 16 u/ i ˈβiðəðə lo/ li vede
ɔn lə ˈβiðəðə non lo vede
ɔʎʎəˈβiðəðə non lo vede |
| 7 | Aspectual and Modal Structures 7.1. Position of the object clitic with the infinitive Example No. 17 7.3. Mesoclisis in the imperativea. tə ddʒə ˈdittə d u caˈmati ho detto di lo chiamare
i nɔllu caˈma→di non lo chiamare
b. ɛ ccu bˈbuənə a llu caˈmaè più buono a lo chiamare
a nnɔ llu caˈma→a non lo chiamare
c. (un ˈtsattʃə kə ttə ddʒ a dˈdi:tʃə)(non so che ti ho a dire)
d. ddʒə βəˈnu:tə pə ttə ˈβi:ðəho venuto per ti vedere
mə nnə ddʒə ˈju:tə pə nˈnɛn tə skɔnˈda me ne ho andato per non ti incontrare
e. u ˈβɔʎʎə ˈβi:ðəlo vogliio vedere
u llu ˈβɔʎʎə ˈβi:ðə non lo voglio vedere 7.3.2. Mesoclisis in the imperative Example No. 18 7.4. Enclisis on the indicativea. ˈcamə a fˈfratə ˈtujəchiama a tuo fratello
ˈpɔrtə ˈkwɪssə porta questo
ˈmində ˈkwistə metti questo
caˈma-llə/ʎʎə/mə chiama-lo-la/li-le/mi
pɔrˈta-llə/ mə porta-lo/mi
mənˈd-illə metti-lo
pɔrta-ˈm-illə porta-me-lo
pɔrtə-ʎˈʎ-illə porta-glie-lo
ditʃa-ʎˈʎ-illə di-glie-lo
a'. ɔ-ʎʎ-u pɔrˈtanon glie-lo portare
ɔ-ʎʎ-u ˈðitʃə non glielo dire
b. caˈmamə ˈdɔppəchiamiamo dopo
pɔrtəˈmu-llə portiamo-lo/la
caməˈmu-llə chiamiamo-lo/la
pɔrta-ʎə-ˈmu-llə porta-gli-mo-lo (=portiamoglielo)
məndə-sə-ˈmu-llə mette-se(=ce)-mo-lo (=mettiamocelo)
ða-ʎʎə-ˈmu-llə da-gli-mo-lo (=diamoglielo)
b'. ɔ-ʎʎ-u purˈta:mənon glie lo portiamo
ɔ-ʎʎ-u ˈdamə non glie-lo diamo
ɔn s-u mənˈdiəmə non ce-lo mettiamo
ɔ-llu caˈmamə non lo chiamaimo
c. caˈmatə ˈdɔppəchiamate dopo
pɔrˈta:tə a kˈkwɪstə portate questo
pɔrtaˈtɛ-llə portate-lo
camɛˈtɛ-llə chiamate-lo/la
ɣavəˈtɛ-llə lavate-lo
məndəˈtɛ-llə mettete-lo
ɣavəˈtɛ-sə lavate-si(=vi)
parləˈtɛ-ʎʎə parlate-gli
cəməˈtɛ-mə chiamate-mi
da-mə-ˈtɛ-llə da-mi-te-lo (=date-me-lo)
da-ʎʎə-ˈtɛ-llə da-gli-te-lo (=dateglielo)
pɔrta-ʎʎə-ˈtɛ-llə porta-gli-te-lo (portateglielo)
pɔrtə-sə-ˈtɛ-llə porta-se(=ce)-te-lo (=portatecelo)
skrivə-mə-ˈtɛ-llə scrive-mi-te-lo (scrivetemelo)
ɣavə-ʎʎə-tɛ-llə lava-gli-te-la (=lavategliela)
ɣavə-sə-ˈtɛ-llə lava-vi-te-la (= lavatevela)
maɲdʒə-sə-ˈtɛ-llə mangia-vi-te-lo (=mangiatevelo)
c' ɔ-ʎʎ-u purˈta:tə non glie lo portate
ɔ-ʎʎ-u ˈða:tə non glielo date
ɔm-məs-u pɔrˈtatə non si(=ce)-lo portate
ɔn s a ɣaˈva:tə non si(=ve) la lavate
ɔ-llu caˈmatə non lo chiamate Example No. 19 tʃ u ˈmiŋgə da ˈso:pə ce lo metto sopra
ʎ u ˈmiŋgə ŋ ˈkuəllə glielo metto addosso |
| 8 | The Noun Phrase 8.1. The possessive 8.1.1. The possessive Example No. 20 8.3. Special treatment of kinship termsb. a ˈβɛsta ˈmɛja ˈnɔ:vəla veste mia nuova Example No. 21 ˈfratə-mə i ˈfratə ˈmiəjə fratello-mio – i fratelli miei
ˈfratə-tə i ˈfratə ˈtojə fratello-tuo – i fratelli tuoi
ˈsɔrə-mə i ˈsuərə ˈmiəjə sorella-mia – le sorelle mie Example No. 22 8.3.5. The partitiveta ˈmɛjə/ ˈtojə papà mio/suo
u ˈtata ˈsojə il papà suo
ma ˈmɛjə/ ˈtojə mamma mia/tua
a ˈmamma ˈsojə la mamma sua
ˈfiʎʎe ˈmiəjə i ˈfilə ˈmiəjə figlio mio – i figli miei, etc.
ˈfiʎʎe ˈtu:jə i ˈfilə ˈtujə
u ˈfiʎʎə ˈsujə i ˈfilə ˈsujə il figlio suo
ˈfratə ˈmiəjə i ˈfratə ˈmiəjə fratello mio – i fratelli miei, etc.
ˈfratə ˈtu:jə i ˈfratə ˈtujə
u ˈfratə ˈsojə i ˈfratə ˈsojə il fratello suo, etc.
u ˈfratə ˈnuəstə i ˈfratə ˈnuəstə
u ˈfratə ˈvuəstə i ˈfratə ˈvuəstə
u ˈfratə ˈɣuərə i ˈfratə ˈɣuərə
ˈsuərə ˈmɛjə i ˈsuərə ˈmiəjə sorella mia – le sorelle mie, etc.
ˈsuərə ˈtujə
a ˈsuərə (ˈsujə) la sorella (sua)
ˈsuərə ˈnɔstə i ˈsuərə ˈnuəstə sorella nostra – le nostre sorelle Example No. 23 na ˈsuərə d a ˈmɛjə una sorella della mia
n ata ˈsuərə d a ˈmɛjə un'altra sorella della mia
l ata ˈsuərə d a ˈmɛjə l'altra sorella della mia
n atə/ nu ˈfiʎʎə d u ˈtujə un altro/ figlio del tuo
tri ˈfilə d i ˈtujə tre figli dei tuoi
ʎ atə ˈfilə d i ˈtujə gli altri figli dei tuoi
i dui ˈsuərə d i ˈmiəjə le due sorelle delle mie |